|
|
Discursive construction and materiality of debt in context of housing
Samec, Tomáš ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Pospěch, Pavel (oponent)
Půjčky na bydlení se staly motorem pohánějící růst globální ekonomiky jako jeden z významných produktů, který je obchodován na finančních trzích. Zároveň mají půjčky na bydlení zásadní důležitost i pro každodenní život dlužníků, když pomáhají dosáhnout vysněného vlastnictví nemovitosti nebo naopak mohou vést k předlužení domácnosti. Tato disertační práce se v souvislosti s formálními a neformálními dluhy a půjčkami v kontextu bydlení (hypotéčními úvěry a rodinnými půjčkami) zaměřuje na překvapivě málo probádanou oblast; na roli veřejných a rodinných diskurzů v procesu financializace bydlení. Financializace bydlení jako termín odkazuje k procesům, kdy se z nemovitostí stávají obchodovatelné komodity a kdy se rozšiřují finanční produkty jako způsoby pro zajištění potřeby bydlení. Tato práce na příkladu České republiky, jak je financializace bydlení diskurzivně umožněna a uskutečněna a jak diskurzy přispívají k specifické finanční governmentalitě (vládnutí). V souvislosti s tím si práce klade otázky: jak je možné, že byly hypotéky přijaty jako normální a přirozený způsob řešení otázky bydlení a jak se hypotéky stávají součástí života dlužníků? V této souvislosti je rozvíjen inovativní rámec vrstevnaté performativity zahrnující zkoumání rétoriky, nástrojů a odkazů na praktiky, který umožňuje identifikaci tří...
|
|
|
Historical Sociology of the Romani Nationalism: Foundations, Development and Challenges
Sambati, Douglas Neander ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Marushiakova, Elena (oponent)
in Czech Language Douglas Neander Sambati Abstrakt Tato práce rozvíjí historicko-sociologický přístup analyzující obecné postupy, strategie, akce a diskurzy romských a Romům přátelských organizací prostřednictvím teorií o nacionalismu. Zaměřuje se na překrývání se a rozpory mezi různými aktéry romského nacionalismu. Tento text definuje romský nacionalismus jako hnutí, které nemá jasného předchůdce a nemá jednotnou perspektivu a inklinace, a to bez ohledu na dohodu neusilovat o založení romského státu. Pro lepší pochopení této dynamiky byly výzkumné otázky a kapitoly rozděleny do tří hlavních oblastí. První část je věnována otázce zda rámec romských a Romům přátelských organizací může být považován za nacionalistický, na základě názorů v dílech autorů jako Gellner (1983), Smith (2008) a další. Srovnání s Hrochovým (2000) modelem analýzy nacionalismu indikuje existenci struktury, která není (pouze) nacionalistickým hnutím, ale také protirasistickou mobilizací, využívající nacionalistické nástroje. Druhá část analyzuje romský národ v rámci souboru prezentací, které lze analyticky rozdělit na pan-romské a sociálně- politické: první, prosazující myšlenku příbuzenství mezi všemi Cikány/Romy; druhý, zdůrazňující společné sociální, politické a ekonomické výzvy. Tyto soubory prezentací o romském národě...
|
|
|
Cortijeros en La Alpujarra: Od lifestylové migrace k úvahám o pozitivní antropologii
Varhaník Wildová, Kateřina ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kapusta, Jan (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Ze zemí bohatého Severu se do středomořské oblasti stěhují lifestyloví migranti intenzivně od osmdesátých let. Lifestylová migrace ve Španělsku má různé podoby: potkáme zde cizince od bohatých majitelů jachet u Marbelly, přes důchodce v bytových komplexech v Almuñecaru, po surfaře v Tarifě. Tato práce se zaměřila na lidi, kteří si jako své nové místo zvolili oblast La Alpujarra. Žijí v domech na samotách - cortijos, podle čehož jsou jejich obyvatelé nazýváni cortijeros. Jejich životní styly jsou předmětem této práce, společně s obecnějšími strategiemi praktikovanými v lifestylové migraci, schopnostmi potřebnými pro tento pohyb, a hodnotami, které je motivují. Deset let výzkumu umožnilo dát dohromady studii, kde se střetávají jak názory a plány nově příchozích do oblasti, tak jejich činnost, příběhy a otisky v reálném světě. Pokouším se zde nastavovat různé úhly pohledu: představuji optiku lifestylové migrace, kontraurbanizace, antropologie materiální kultury, historie, pozitivní psychologie. V závěru navrhuji myslet pozitivní antropologii, která by se zaměřovala přímo na studium takových praktik, které se zdají přispívat k pochopení "dobrého života"; které směřují jak k individuálnímu well-being, tak k vytváření společenských struktur ohleduplných jak k lidem, tak k životnímu prostředí.
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Sionisty bez přesvědčení: Utváření imaginace a performance transnacionální přináležitosti
Pokorná, Anna ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Tato práce, která je založená na terénním výzkumu mezi českou židovskou mládeží během desetidenních vzdělávacích turistických programů Taglit-Birthright v Izraeli, se zabývá mechanismem produkce transnacionálního prostoru společné přináležitosti. Sleduje, jak je transnacionální představovaná kategorie společné přináležitosti k transnacionálnímu židovskému kolektivu produkována pomocí partikulárního fyzického místa, Izraele, praktikami turismu v kolektivu konstruovaném pomocí konceptu společného "pouta krve" jako kolektiv společného původu. Turistické zážitky účastníků, jejichž centrem je tělo, jeho performance, emoce a postoje jsou sledovány jako místo produkce a reprodukce transnacionálního prostoru. Tělo je pojímáno jako nástroj, kterým jedinec rozumí světu, jenž ho obklopuje, habituálními, tělesnými i intelektuálními způsoby porozumění. Transnacionální prostor, který je utvářen během programu, se tak současně stává sociálně konstruovanou emocionální kategorií, tzv. "ahavat Israel", láskou k Izraeli, která zastírá jeho mocenské implikace. Klíčová slova: transnacionalismus, diaspora, turismus, embodiment, židovská mládež, Taglit- Birthright, Izrael, Česká republika
|
|
|
Historical Sociology of the Romani Nationalism: Foundations, Development and Challenges
Sambati, Douglas Neander ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Marushiakova, Elena (oponent)
in Czech Language Douglas Neander Sambati Abstrakt Tato práce rozvíjí historicko-sociologický přístup analyzující obecné postupy, strategie, akce a diskurzy romských a Romům přátelských organizací prostřednictvím teorií o nacionalismu. Zaměřuje se na překrývání se a rozpory mezi různými aktéry romského nacionalismu. Tento text definuje romský nacionalismus jako hnutí, které nemá jasného předchůdce a nemá jednotnou perspektivu a inklinace, a to bez ohledu na dohodu neusilovat o založení romského státu. Pro lepší pochopení této dynamiky byly výzkumné otázky a kapitoly rozděleny do tří hlavních oblastí. První část je věnována otázce zda rámec romských a Romům přátelských organizací může být považován za nacionalistický, na základě názorů v dílech autorů jako Gellner (1983), Smith (2008) a další. Srovnání s Hrochovým (2000) modelem analýzy nacionalismu indikuje existenci struktury, která není (pouze) nacionalistickým hnutím, ale také protirasistickou mobilizací, využívající nacionalistické nástroje. Druhá část analyzuje romský národ v rámci souboru prezentací, které lze analyticky rozdělit na pan-romské a sociálně- politické: první, prosazující myšlenku příbuzenství mezi všemi Cikány/Romy; druhý, zdůrazňující společné sociální, politické a ekonomické výzvy. Tyto soubory prezentací o romském národě...
|
|
|
Discursive construction and materiality of debt in context of housing
Samec, Tomáš ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Pospěch, Pavel (oponent)
Půjčky na bydlení se staly motorem pohánějící růst globální ekonomiky jako jeden z významných produktů, který je obchodován na finančních trzích. Zároveň mají půjčky na bydlení zásadní důležitost i pro každodenní život dlužníků, když pomáhají dosáhnout vysněného vlastnictví nemovitosti nebo naopak mohou vést k předlužení domácnosti. Tato disertační práce se v souvislosti s formálními a neformálními dluhy a půjčkami v kontextu bydlení (hypotéčními úvěry a rodinnými půjčkami) zaměřuje na překvapivě málo probádanou oblast; na roli veřejných a rodinných diskurzů v procesu financializace bydlení. Financializace bydlení jako termín odkazuje k procesům, kdy se z nemovitostí stávají obchodovatelné komodity a kdy se rozšiřují finanční produkty jako způsoby pro zajištění potřeby bydlení. Tato práce na příkladu České republiky, jak je financializace bydlení diskurzivně umožněna a uskutečněna a jak diskurzy přispívají k specifické finanční governmentalitě (vládnutí). V souvislosti s tím si práce klade otázky: jak je možné, že byly hypotéky přijaty jako normální a přirozený způsob řešení otázky bydlení a jak se hypotéky stávají součástí života dlužníků? V této souvislosti je rozvíjen inovativní rámec vrstevnaté performativity zahrnující zkoumání rétoriky, nástrojů a odkazů na praktiky, který umožňuje identifikaci tří...
|
|
|
Cortijeros en La Alpujarra: Od lifestylové migrace k úvahám o pozitivní antropologii
Varhaník Wildová, Kateřina ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kapusta, Jan (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Ze zemí bohatého Severu se do středomořské oblasti stěhují lifestyloví migranti intenzivně od osmdesátých let. Lifestylová migrace ve Španělsku má různé podoby: potkáme zde cizince od bohatých majitelů jachet u Marbelly, přes důchodce v bytových komplexech v Almuñecaru, po surfaře v Tarifě. Tato práce se zaměřila na lidi, kteří si jako své nové místo zvolili oblast La Alpujarra. Žijí v domech na samotách - cortijos, podle čehož jsou jejich obyvatelé nazýváni cortijeros. Jejich životní styly jsou předmětem této práce, společně s obecnějšími strategiemi praktikovanými v lifestylové migraci, schopnostmi potřebnými pro tento pohyb, a hodnotami, které je motivují. Deset let výzkumu umožnilo dát dohromady studii, kde se střetávají jak názory a plány nově příchozích do oblasti, tak jejich činnost, příběhy a otisky v reálném světě. Pokouším se zde nastavovat různé úhly pohledu: představuji optiku lifestylové migrace, kontraurbanizace, antropologie materiální kultury, historie, pozitivní psychologie. V závěru navrhuji myslet pozitivní antropologii, která by se zaměřovala přímo na studium takových praktik, které se zdají přispívat k pochopení "dobrého života"; které směřují jak k individuálnímu well-being, tak k vytváření společenských struktur ohleduplných jak k lidem, tak k životnímu prostředí.
|
|
|
Symbolický kód občanské společnosti J.C. Alexandera: problém racionalizace
Frantová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Alieva, Dilbar (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Předložená dizertační práce rozpracovává koncept binárního symbolického kódu občanské společnosti Jeffreyho Alexandera a Philipa Smithe a prostřednictvím takto úzce vymezené analýzy se snaží přispět k širší diskusi týkající se role emocionality a racionality ve veřejném prostoru. Alexander je jedním z mála, komu se v posledních dekádách vývoje sociální teorie podařilo prostřednictvím kritiky soudobých kulturně orientovaných teoretických přístupů prorazit s novým paradigmatem. Institucionalizace "silného programu v kulturní sociologii" bez dostatečné reflexe jeho epistemologických základů ale nese riziko, že se kulturní sociologie namísto kritické disciplíny stane skrytou reprezentantkou funkcionalistické ideologie. Identifikuji a rozpracovávám několik klíčových teoretických otázek, které koncept symbolického kódu vyvolává: otázku systémové diferenciace a relativní autonomie občanské sféry; otázku relativní autonomie kultury; hledání pozice symbolických kódů mezi interpretativními nástroji kulturní sociologie; otázku univerzality symbolického kódu; otázku normativity a otázku mocenských vztahů. V návaznosti na studii Marka Skovajsi se pokouším testovat možnosti symbolického kódu v české občanské sféře. Ve dvou případových studiích - disidentského diskurzu a diskurzu místních referend - ukazuji, že struktura...
|
|
|
Sionisty bez přesvědčení: Utváření imaginace a performance transnacionální přináležitosti
Pokorná, Anna ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Tato práce, která je založená na terénním výzkumu mezi českou židovskou mládeží během desetidenních vzdělávacích turistických programů Taglit-Birthright v Izraeli, se zabývá mechanismem produkce transnacionálního prostoru společné přináležitosti. Sleduje, jak je transnacionální představovaná kategorie společné přináležitosti k transnacionálnímu židovskému kolektivu produkována pomocí partikulárního fyzického místa, Izraele, praktikami turismu v kolektivu konstruovaném pomocí konceptu společného "pouta krve" jako kolektiv společného původu. Turistické zážitky účastníků, jejichž centrem je tělo, jeho performance, emoce a postoje jsou sledovány jako místo produkce a reprodukce transnacionálního prostoru. Tělo je pojímáno jako nástroj, kterým jedinec rozumí světu, jenž ho obklopuje, habituálními, tělesnými i intelektuálními způsoby porozumění. Transnacionální prostor, který je utvářen během programu, se tak současně stává sociálně konstruovanou emocionální kategorií, tzv. "ahavat Israel", láskou k Izraeli, která zastírá jeho mocenské implikace. Klíčová slova: transnacionalismus, diaspora, turismus, embodiment, židovská mládež, Taglit- Birthright, Izrael, Česká republika
|
host ::
RSS.