|
| |
|
|
Učitelé z pražských gymnázií v období tzv. normalizace
Sýkorová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
V diplomové práci je představen profesní život učitelů pražských gymnázií v období tzv. normalizace pomocí životopisných vyprávění, tehdejších dokumentů a archivních materiálů. Zmiňován je výběr samotné profese učitelů, jejich studium a následně vstup do učitelské praxe, jenž probíhal koncem šedesátých let. V rámci období tzv. normalizace je kladen důraz na zmapování vedoucí úlohy KSČ na pracovišti tak, jak ji vnímali sami učitelé. Práce ukazuje úlohu komunistické strany pomocí učitelských prověrek, přijímacích zkoušek a komplexních hodnocení. Dále jsou rozebrány mechanismy, jež pomáhaly udržet školu socialistickou až do roku 1989: kontrola, porady, schůze, školení, školní frazeologie, materiální zabezpečení, oslavy výročí, brigády, lyžařské a branné kurzy, družební zájezdy a postavení učitele ve společnosti. Závěrem je zachycen rozpad vedoucí úlohy KSČ ve škole a přechod na demokratické školství po roce 1989.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza českoslovanské a československé sociální demokracie v letech 1916-1921
Henzl, Lukáš ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce je analýzou sociální demokracie na českém území v letech 1916 - 1921. Cílem práce je popsat průběh a příčiny rozpadu ČSDSD a vzniku Komunistické strany Československa. Práce hledá odpověď na otázku, proč byl komunistický puč v ČSDSD neúspěšný. Úvodní část se věnuje historickému vývoji strany na pozadí tuzemských i světových událostí. Hlavní důraz je ale kladen na analýzu dvou křídel uvnitř strany: levého (revolučního) a pravého (reformního). Tato křídla jsou zkoumána pohledem Giovanni Sartoriho a tehdejších sociologů politiky Jana Mertla a Roberta Michelse. To je doplněno zařazením strany do cleavages dle Steina Rokkana a Seymoura M. Lipseta. Práce také obsahuje informace o vývoji v počtu členů strany v letech 1913 až 1924. Na tom je znázorněno oslabení strany ve válečných letech a především po rozpadu strany. Další kapitola se věnuje síle strany v zákonodárných sborech v porovnání s ostatními českými, respektive československými stranami. Znázorňuje tak postavení ČSDSD v rámci stranického systému a reálnou sílu strany na směřování českého, později československého národa. To doplňuje pohled na zastoupení ČSDSD ve vládách Československa.
|
|
|
KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah k Československé republice
Heřmánek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah strany k Československé republice" se zabývá děním uvnitř komunistické strany Československa během 20. let 20. století, přičemž se soustřeďuje na bolševizační tlaky, které ve straně vyvolávaly souvislou řadu krizí, které se práce snaží popsat za použití metody vnitřní případové studie. K tomuto účelu je v první kapitole popsán rozšířený koncept bolševizace, který se snaží o sjednocení několika nesourodých přístupů k tomuto pojmu. Text při zkoumání tématu vychází jak z oficiální komunistické historiografie, tak zejména z novějších nebo zahraničních pramenů, přičemž pro dosažení maximální objektivity se snaží oba druhy pramenů kombinovat. Práce při popisu vývoje až na výjimky postupuje chronologicky a snaží se popsat jednotlivé kroky procesu bolševizace z několika úhlů. Důraz je kladen zejména na situaci a dění uvnitř strany, ale práce neopomíjí ani důležitý vnější element, kterým jsou zásahy Komunistické internacionály do vnitrostranického vývoje. Celkově tak práce ilustruje změny v organizační struktuře a programových východiscích KSČ během 20. let 20. století a dává je do souvislosti se vztahem strany k Československé republice.
|
|
|
Srpen 1968 na Rakovnicku
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce Srpen 1968 na Rakovnicku je příspěvkem k problematice reformního procesu Pražského jara v Československu a jeho následného potlačení vojsky Varšavské smlouvy. Na příkladu okresu Rakovník sleduje změny, které probíhaly v politice KSČ a napříč celou společností. Důraz je dále kladen především na průběh srpnové invaze na Rakovnicku se svými regionálními specifiky, kdy je sledován komplikovaný průběh chmelové sklizně a zabývá se okolnostmi smrti příslušníka BLA u Nového Domu.
|
|
|
Příčiny a důsledky politické krize na Slovensku v roce 1947
Vaňous, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Politický systém ČSR mezi lety 1945 - 1948 stále zasluhuje pozornost historického bádání. Slovenská politická krize na podzim roku 1947, které se práce věnuje, je nepochybně jedním z klíčových témat tohoto dějinného období a rovněž bývá označována jako generální zkouška na převzetí moci KSČ/KSS v únoru roku 1948. První kapitoly práce analyzují zánik nedemokratického režimu Slovenské republiky a hlavní znaky politického systému obnovené ČSR. Další část se zabývá okolnostmi klíčových a zároveň jediných voleb v tomto období, které se uskutečnily v květnu roku 1946. Jejich výsledkem bylo poměrné vítězství Demokratické strany na Slovensku, což kontrastovalo se silnou pozicí KSČ v českých zemích. Politická situace ve státě se zhoršovala a na podzim roku 1947 vyústila do hluboké politické krize, které předcházelo odhalení údajného "protistátního spiknutí." A právě cesta k těmto událostem, jejich průběh a důsledky tvoří nosné téma této práce. Umožňují hlubší poznání skutečnosti vzrůstajícího vlivu KSČ/KSS na celkové společenské, politické a ekonomické klima v ČSR mezi lety 1945 - 1948.
|
|
|
Zahraniční výstavy v Praze mezi lety 1945-1953
Hosťák, Jan ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Serranová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá zahraničními výstavami pořádanými jednotlivými pražskými spolky a galerijnímu institucemi v Praze mezi lety 1945-1953. V záhlaví chronologicky řazených kapitol se nejprve věnuje širším kulturním souvislostem v Československu. Na základě dobových článků přibližuje slohový posun od "formalismu" k socialistickému realismu v návaznosti na změnu politického systému. Rovněž mapuje jednotlivé výstavy a jejich reflexi v tehdejším tisku.
|
|
| |
|
|
Tématická skladba vysílání 1. programu ČT dne 25. února ve vybraných letech 50., 60., 70. a 80. let 20. století v závislosti na proměnách politiky KSČ
Kinclová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Lucie (oponent)
Práce porovnává programové schéma prvního programu Československé televize v den 25. února ve vybraných letech čtyř desetiletí - 50., 60., 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se na programovou skladbu, rozdíly a shody ve vysílaných tématech. Důraz je kladen na večerní zpravodajství a jeho interpretaci. Prostřednictvím takto získaných informací a jejich komparace s historickými prameny se pokouší postihnout proměny v televizním vysílání související se změnami v politice vedoucí strany KSČ a změnami společenského dění obecně. Výsledkem práce je nalezení pojítek mezi výběrem zpracovaných témat ve vybraný den a aktuální politickou situací. Zjištění jsou na konci zobecněna do několika kategorií mechanismů, kterými strana a vláda působila na skladbu televizního vysílání.
|
host ::
RSS.