| |
|
Proměny společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU s přijetím Lisabonské smlouvy
Dadová, Monika ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie prošla od svého vzniku v roce 1993 řadou proměn, které měly za cíl její posílení a zefektivnění. Nejvýznamnější změny však přinesla až Lisabonská smlouva, která výrazně proměnila její institucionální charakter i praktické fungování. Tato diplomová práce si klade za cíl představit právě ony změny, které do oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky Lisabonská smlouva přinesla. Cílem avšak není pouze popsat, co jednotlivá ustanovení Lisabonské smlouvy pro tuto oblast znamenají, ale především se zaměřit na jejich reálný dopad na skutečné fungování společné zahraniční a bezpečnostní politiky v praxi a jejím prostřednictvím i na sílu Evropské unie na mezinárodním poli. Práce se dále zaměřuje na hlavní nedostatky, kterým v minulosti společná zahraniční a bezpečnostní politika čelila. Následně se snaží nalézt odpověď na otázku, zda-li dokáže Lisabonská smlouva tyto nedostatky odstranit a fungování společné zahraniční a bezpečnostní politiky tak skutečně posílit a zefektivnit.
|
|
Aurelius Augustinus a autenticita
MÁCOVÁ, Monika
Předkládaná práce promýšlí autenticitu v Augustinově životě. Autenticitu vnímáme jako rezonanci mezi naším vyhodnocením situace a naším jednáním. Jednotlivými jejími aspekty se zabývá filozofie (M. Heidegger a existencialismus), psychologie (Rogers), filozofie výchovy atd. Augustin základní cíl svého života vidí v hledání moudrosti. Chronologický rozbor Augustinova života (období manicheismu, skepticismu, nového hledání, platonismu a křesťanství) pak odkrývá zda tomuto postoji byl věrný. Pro lepší pochopení Augustinova pojetí autenticity a pravdivosti jsme konfrontovali výsledky našeho pozorování s vybranými reakcemi některý filozofů na jeho dílo a život.
|
|
Zdeněk Nejedlý a Litomyšl 1918-1938
Nájemník, Václav ; Zilynskyj, Bohdan (oponent) ; Čornej, Petr (vedoucí práce)
První část mé diplomové práce má ukázat a popsat Zdeňka Nejedlého jako historika Litomyšle především v souvislosti se vznikem dvou monografií o dějinách Litomyšle z let 1903 a 1934. Okolnosti vzniku první knihy mají blízký vztah k vzniku druhé práce a navíc skýtají možnost vzájemně je porovnávat. Nesmíme též zapomenout, že Nejedlý byl historikem svého města i díky pořádání městského archivu a publikování některých článků o historii města. I tato fakta budu do svého hodnocení zahrnovat. Druhá část diplomové práce se zabývá společenskými a politickými styky Zdeňka Nejedlého a má za cíl zhodnotit jeho kulturní aktivity v Litomyšli. Zde pak jsou základem pro anylýzu tři velké výstavy z let 1931, 1932 a 1934, přičemž jsou zmíněny i další kulturní aktivity Nejedlého a jeho spolupracovníků. V neposlední řadě se tato práce snaží osvětlit problematiku neudělení zejména druhého častného občanství Zdeňku Nejedlému v roce 1936 a širší okolnosti této skutečnosti. Odhalení této problematiky zapadne do politických styků, jež Nejedlý udržoval ve městě. Základním východiskem mi v této práci bude korespondence Zdeňka Nejedlého, kterou vedl s mnoha osobnostmi meziválečné Litomyšle. Korespondence je občas dosti neformálního rázu a umožňuje sondu nejen do nitra osobnosti Zdeňka Nejedlého, ale i lidí, s nimiž ji udržoval. Zde...
|
|
Psychologické charakteristiky edukačního prostředí dospívajících
Lidická, Jana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje psychologické charakteristice edukačního prostředí dospívajících. Za edukační prostředí považujeme v rámci této práce především prostředí rodiny a školy, které jsou považovány za nejvýznamnější socializační činitele a ve kterých dospívající tráví většinu svého času. Teoretická část práce charakterizuje období dospívání, jeho bio-psycho-sociální přeměny a specifika ve vztahu k rodině a škole. Dále se věnuje problematice edukačních a socializačních procesů a edukačního prostředí, s důrazem na specifika prostředí rodiny a prostředí školy, utvářeného především v interakci učitele s žáky. V závěrečné kapitole teoretické části jsou mapována rozličná pojetí posuzování stylů edukačního působení a výsledky předchozích výzkumů, zabývajících se danou tématikou. Empirická část práce si klade za cíl zmapovat subjektivní vnímání edukačního prostředí rodiny a školy ve vzorku současné generace dospívajících. K tomuto účelu bylo použito subjektivní hodnocení edukačního prostředí rodiny a prostředí utvářeného třídním učitelem na vzorku žáků 6. třídy základní školy až 1. ročníku střední školy. V první kapitole empirické části analyzujeme kvantitativní data, která jsou porovnávána s výsledky předchozích výzkumů. Pokračování empirické části se pak věnuje hlubší analýze edukačního působení...
|
|
Vznešenost přírody Miloty Zdirada Poláka
Ibrahim, Robert ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Vznešenost přírody (1819), lyrická báseň o šesti zpěvech a s více než 1800 verši českého básníka a rakouského důstojníka Miloty Zdirada Poláka (1788-1856), byla v době svého vzniku oslavována jako nejvýznamnější česká báseň, její autor byl označen za génia a přirovnáván k nejlepším evropským básníkům 18. století. V následujících desetiletích ovšem Polákovo jméno postupně upadlo do zapomnění, literární historikové přelomu 19. a 20. století dokonce Vznešenost přírody považovali za dílo, které se nedá číst, a jejího autora za ne-básníka. Takový stav vydržel po celé 20. století, v posledních letech se však nezávisle na sobě objevily pokusy vrátit Vznešenost přírody do širšího čtenářského a odborného povědomí. Následující práce se k těmto snahám připojuje. Cíl této práce nespočívá v hodnocení autora a jeho díla, je pokusem o interpretaci textu vycházející jednak ze srovnání obou verzí skladby (časopisecké a knižní) a jednak z literárněhistorického zařazení analyzovaného textu. Vznešenost přírody se sice objevuje v přechodové době vyznačující se synkretismem, tato práce se ale přesto snaží Polákovu skladbu vztáhnout ke kontextu (klasicistní) poetiky a estetiky 18. století a v případě nejasných jevů vždy hledat takové vysvětlení, které by Vznešenost přírody zařazovalo do kontextu, který jí předcházel, než do...
|
|
Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova. Vzestup a pád rodu se zkříženýmí meči v erbu.
Znamenáčková, Helena ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ačkoli se Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova na dějinné scéně udrželi poměrně dlouho, nikdy nedosáhli obrovského bohatství ani věhlasu jako jiné rody. Snad neměli dost cílevědomosti, snad nespatřovali cíl svého snažení v získávání majetku. Již na počátku jejich postupného vzestupu vlastnili pouze několik statků, avšak dalo by se říci, že statky v okolí Přeštic, tedy Mečkov, Nedanice, Předslav, Lhota a Činovy, byly nejucelenějším seskupením majetku rodu. V dalších stoletích vidíme v jejich držení jen jednotlivé vsi a hospodářské dvory. Ty byly postupně pohlcovány většími panství. Statky Jeníků a Bradleckých se tak staly obětí nového pojetí pozemkové držby, sceleného panství. Rodu z Mečkova, přestože nikdy neživořil, chyběly prostředky k zvětšení jeho dominia. To, když pomineme ucelenější komplex statků v západních Čechách z počátků pramenného doložení rodu, prakticky neexistovalo. Jeníkům a Bradleckým nezůstaly ani hrady jako byl Valdek nebo Bradlec, tím spíše Zdeslavem Jeníkem z Mečkova nechvalně proslavené Pardubice. Po odpoutání se od vsi, ze které rod vzešel, tedy od Mečkova, již nenašli Jeníkové a Bradlečtí na delší dobu žádný statek, jenž bychom mohli nazvat rodový nebo jenž by byl centrem jejich panství.
|
|
Možnosti pohybových aktivit u kvadruparetiků.
Dardová, Lenka ; Potměšil, Jaroslav (vedoucí práce) ; Suchý, Jiří (oponent)
Název práce: Možnosti pohybových aktivit u kvadruparetik:ů Název práce v anglickém jazyce: Motoric abilitys by quadriparesis Cíl práce: Hlavním cílem práce je zjištění jaké sporty a pohybové aktivity má možnost kvadruparetik provádět v okolí svého bydliště. Potvrdit, jestli stejné možnosti mají stejně postižení v různých koutech České republiky. Metoda: V mé práci byl použit popis jedince- kasuistika, kde byla použita metoda pozorování, která byla přímá zúčastněná. Další byla metoda dotazování, při které byly pomocí techniky polostandartizovaného rozhovoru tělesně postiženým kladeny otázky, které vedly respondenty k vlastnímu hodnocení zkoumaných úkolů. Výsledky: Osvětlují jaké pohybové aktivity dokáže kvadruparetik provádět. Řízené rozhovory ukazují vztah ke sportu tělesně postižených, pokud měli sportovní zkušenosti před úrazem, jaké mají možnosti sportu v okolí svého bydliště a jaké problémy ztěžují jejich sportovní činnost. Klíčová slova: sport tělesně postižených, kasuistika, zkušenost, pohybové aktivity, kvadruparéza
|
|
Banka československých legií v letech 1919-1938
Brádlerová, Daniela ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce má za cíl zpracovat pokud možno celistvý obraz, na československém meziválečném peněžním trhu do značné míry ojedinělé, bankovní instituce - Banky československých legií. Těžiště práce spočívá ve sledování důsledků hospodářských aktivit čsl. legií v Rusku, ideových motivů a politicko-vojenských okolností doprovázejících založení banky. Dále pak v analýze struktury banky a rozkrytí jejích obchodně podnikatelských aktivit v období I. republiky. Ojedinělý byl již způsob, načasování a místo vzniku Legiobanky, kdy těžiště jejích počátečních obchodních aktivit leželo na území cizího státu, zmítaného válkou. S tím souvisí otázka z jakých zdrojů pocházel akciový kapitál Legiobanky. Dosavadní poznatky určily za hlavní zdroje vklady Vojenské spořitelny a zadržené služné vojáků, ale problémem zůstávala obvinění vznášená jak v dobovém tisku a publikacích bývalých bělogvardějských generálů, tak v sovětské vědecké literatuře, že Legiobanka vznikla na základě ukradeného ruského zlatého pokladu. Vzhledem k tomu, že Legiobanka během svého působení na Sibiři hrála aktivní roli v nákupu surovin pro československý průmysl (surovinová akce), k čemuž použila vedle vlastních peněžních prostředků (vklady Vojenské spořitelny) také peníze státu (zadržené služné), pokusila se předkládaná práce vyhodnotit...
|
|
Filmový obraz a společnost
Demmer, Simona ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Bystřický, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou společností jako společností kinematografickou, kdy jsou lidé velice významně a profánně ovlivněni efekty filmových technik a obrazů. Pohyb, čas a rychlost jsou prevalentními atributy dnešní dromokratické a postmoderní společnosti. Naše percepce se musí přizpůsobit stále se zrychlujícím obrazům. Na jedné straně tedy máme technologii záznamu. Při technologickém vidění - čtení a rozpoznávání se v technických obrazech aparátů - jsou nedostatky lidského oka kompenzovány vědecky přesnou čočkou filmové kamery. Tato kompenzace je ale pouze zdánlivá, neboť si neuvědomujeme, že to, co vidíme, je výsledkem určitého promítání kulturou již vytvořených vzorců náhledů, díky nimž vidíme jisté tvary a objekty právě tak, jak je vidíme. Na druhé straně máme filmového diváka, , který filmová zobrazení vnímá především jako scény. Divák na filmovou tvorbu nenahlíží vně, ale zevnitř, stává se pozorovatelem či tzv. voyeurem. Voyeur je zcela zřetelný společenský typ, jenž nachází cíl svého zájmu v aktu dívání, které můžeme označit za nečisté, slídilské, neboť jeho předmětem jsou soukromé činnosti jiných. Pohled voyeura se stává nesdílnou součástí kinematografické společnosti, neboť divák v roli voyera přijímá obrazy, které vycházejí z objektivu kamery na plátna kin či displejů obrazovek, za své,...
|
host ::
