|
Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorského (+1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Rigorózní práce, Praha 2010 ABSTRAKT Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato historická práce, jež je rozdělena do tří hlavních bloků. První, obecná část, uvádí čtenáře do obtížné nábožensko- politické situace v západních a jižních Čechách v první polovině 16. století. Druhá část se týká osobnosti kazatele Tomáše Bavorovského, třetí se věnuje jeho dílu. První část nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. V Čechách se německá reformace šířila zprvu silněji mezi katolíky než kališníky. Zvláštní kapitulu si zasluhuje církevní správa a školství nebo knihtisk a jeho censura. Tomáš Bavorovský působil zejména v katolických městech jižních Čech a v Plzni. Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Nejdelší kapitola se pak věnuje vztahu českých zemí k Erasmovi Rotterdamskému, který zastával velmi pokrokové postoje, k reformaci se však nepřipojil. Kapitola upozorňuje na opomíjený fakt, že čeští katolíci (včetně Bavorovského) se řadili...
|
|
Obchodní a kulturní zvláštnosti Barmy
Tomková, Markéta ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je nastínit průběh obchodního jednání v Barmě, základy obchodní etikety a kulturní specifika země a dále ověřit hypotézu, zda jsou natolik odlišné od našich zvyklostí, aby zabránily vzájemné komunikaci a obchodnímu vyjednávání mezi občany České republiky a Barmy, anebo tyto záležitosti výrazně zkomplikovaly. Výsledná práce by měla sloužit jako komplexní příručka budoucím investorům, podnikatelům, obchodním zástupcům i dalším lidem, kteří se chtějí o této zemi dozvědět něco bližšího. Vlastní text je členěn do čtyř kapitol, přičemž úvodní kapitola rozebírá základní charakteristiky země, jako je historie, geografie, demografie, administrativně-správní členění země a současná politická situace. Druhá kapitola se blíže soustředí na stav barmské ekonomiky a obchodním vztahy s Českou republikou s důrazem na základní podmínky uplatnění českého zboží na místním trhu. Obsahem třetí kapitoly je analýza obchodních zvyklostí a etikety a poslední kapitola se zaměřuje na specifické rysy barmské kultury, jejichž bližší poznání vytváří základní předpoklad pro pochopení povahy zdejších obyvatel a navázání úspěšných obchodních vztahů. Práce vychází z českých i zahraničních knižních a internetových zdrojů, statistik mezinárodních organizací, postřehů průvodkyně Radky Tkáčikové, osobních zkušeností zahraničních podnikatelů působících v Barmě a informací poskytnutých Ing. Ivanem Chválnym ze Zastupitelského úřadu ČR v Bangkoku.
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
| |
| |
|
Panovník a reprezentace. Josef I. v grafice
Fedrová, Stanislava ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent)
Diplomová práce se soustředí k ikonografické analýze imperiální reprezentace Josefa I. a jejích literárních a emblematických zdrojů, a to v grafice (univerzitní teze, knižní grafika) především z českých a výběrově rakouských sbírek. Koncepty panovnických oslav 17. a 18. století často velmi sofistikovaně kombinují rétoriku kontinuity s císařstvím antického Říma, solární triumfátorskou symboliku, vzory v antické mytologii a proklamaci rodové habsburské zbožnosti. Panovníka tradičně oslavují jako vyvrcholení politických, diplomatických i válečných úspěchů habsburské říše a jako vzor vladařských i lidských ctností, mezi nimi především moudrosti a spravedlnosti. Principy reprezentace tvoří v případě velmi krátce vládnoucího Josefa zajímavý a málo známý mezistupeň propracovaných "obrazů" jeho otce Leopolda I. a bratra Karla VI.
|
|
Analysis of the motifs in the novel "Sansibar oder Der letzte Grund" by Alfred Andersch
Turinek, Jakub ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je motivický rozbor románu Alfreda Andersche "Sansibar oder Der letzte Grund" (Zanzibar aneb Poslední důvod) z roku 1957. První kapitola diplomové práce pojednává o západoněmecké literatuře v prvních letech po válce a dále pak o letech padesátých a šedesátých, kdy se německá literatura a veřejnost musela vyrovnat s prožitými hrůzami i obviněními z kolektivní viny. Tzv. "bod nula", který signalizuje začátek nové německé literatury je ale poněkud sporný. Dvanáct let fašistické diktatury přerušilo kontinuitu německé literatury, na rozdíl od politiky, kde toto období znamenalo konec jednoho systému. Období bezprostředně po roce 1945 teprve poskytlo literárnímu životu v Německu příležitost pro důkladný rozbor a zpracování prožitého. Toto období bylo většinou literaturou emigrantů. Literární produkce exulantů byla bohatá, ale mnoho knih mohlo být vydáno až po válce. Preferovaným žánrem byl zejména historický román. Ani autoři tzv. vnitřní emigrace nepřinesli s sebou po válce nové impulsy. To se povedlo teprve poválečné literatuře SRN a zejména autorům, kteří se připojili k volnému seskupení Skupina 47. K nejfrekventovanějším tématům patřila problematika nacistické minulosti a reflektování poválečné skutečnosti včetně studené války a "hospodářského zázraku". V šedesátých letech se...
|
|
Anglická mystika pozdního středověku
Kotrlý, Karel ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Vzhledem k tomu, že anglická mystika je u nás ve střední Evropě velmi málo známá, tak věnuji první kapitoly této práce historickému úvodu, který má za úkol co možná nejkomplexněji nastínit situaci v pozdně středověké Anglii. Po stručném přehledu politických dějin počínaje Eduardem I. a konče bitvou na Boswortském poli roku 1485. Následuje expozice každodenního života obyvatel Anglie té doby. V dalších kapitolách stručně popisuji vývoj myšlení, který se promítá do církevních dějin snahou o emancipaci laiků. Jádro práce Anglická mystika pozdního středověku představuje pokus o historicko- teologickou expozici postav anglické mystiky, která zahrnuje, jak jejich životy, tak díla. Jedná se o Richarda Rolla, Waltera Hi1tona, anonymního autora spisu The Cloud of Unknowing). V závěrečné kapitole věnuji pozornost ženské spiritualitě na příkladech poustevnice Juliany z Norwiche - autorky v současnosti vysoce ceněného díla Zjevení Boží lásky a poutnice Margery Kempe s její vášnivou spiritualitou.
|
|
Radikální islamismus v západní Evropě jako příčina možné redefinice liberálně-demokratického modelu
Pešek, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce "Radikální islamismus v západní Evropě jako příčina možné redefinice liberálně-demokratického modelu" pojednává o vlivu, který mají projevy politického islámu - a zvláště pak v jeho extrémních formách - na podobu současné liberální demokracie. Zabývá se příčinami problému, a to zvláště poválečným přílivem převážně muslimských imigrantů do západní Evropy a potížemi s jejich integrací. V teoretické rovině popisuje přístupy vybraných autorů k otázce radikálního islamismu a jeho dopadů na demokratické hodnoty a pravidla. Hlavní část práce je věnována rozboru konkrétních konfliktních témat: sporům o nošení islámských šátků, debatám o stavbách mešit a pokusům o zavádění islámského práva šaría do západních právních systémů. Kromě těchto vybraných otázek jsou v zestručněné podobě popsána i další konfliktní témata od reakcí na publikování knihy Satanské verše a karikatur proroka Muhammada přes spory o učební látku ve třídách s muslimskými žáky až po zapojení muslimů do politiky. V závěru práce se pokouším nastínit budoucí vývoj kolize mezi radikálním islamismem a principy liberální demokracie západního typu, a to i s využitím předpovědí některých známých badatelů.
|
|
Od stroje k ikoně: automobil v popkultuře od 60.let 20.století do současnosti
Rybář, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Automobil je jedním z nejdůležitějších fenoménů moderní technologie. Od svého vzniku formoval naše fyzické, ekonomické, společenské, ale i kulturní, politické a mediální prostředí. Cílem této diplomové práce je analyzovat proměnu role automobilu v popkultuře od 60. let 20. století, s primárním zaměřením na angloamerické prostředí, s exkurzy do Asie a kontinentální Evropy, zejména Československa/ČR. Těžiště práce spočívá v analýze popkulturních žánrů, a to vybraných filmů, televizních seriálů, počítačových her, ale i komiksů. Smyslem práce je reflektovat posun identity a vnímání auta jako pouhého dopravního prostředku přes prvek product placementu až k ikoně a "hrdinovi" mediálních popkulturních forem. Hypotézou, kterou práce bude ověřovat, je, že se auto stalo součástí popkultury a je zobrazováno v mnoha dimenzích: stalo se hračkou, kamarádem, statusovým symbolem, narativní extenzí hrdiny a hrdinou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá obsahuje konkrétní případovou studii (case study). Úvod zahrnuje kulturní, ekonomickou a historickou reflexi automobilu. První kapitola akcentuje vývoj automobilové reklamy a styčné body s obrazem vozu v popkultuře. Druhá kapitola analyzuje roli automobilu ve vybraných filmech a popisuje konceptuální změnu od běžného product placementu k autu jako ikoně...
|
host ::
