|
Jazyk současné české fantastické literatury
Fuchsová, Eliška ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
v českém jazyce Práce je jazykovým rozborem knih Sladká jak krev a Psí zima od Petry Neomillnerové a Zlatý kříž a Beton, kosti a sny od Pavla Renčína. Největší důraz je kladen na využití slovní zásoby, podrobně popisuje použití slangů, profesionalismů a odborné terminologie z různých prostředí. Dále se zabývá přirovnáními, expresivitou, méně tradičními syntaktickými postupy, stylistickými zvláštnostmi a další problematikou. V jednotlivých kapitolách je vždy objasněn zkoumaný jazykový jev. Jeho výskyt a význam je pak doložen četnými citacemi z výše uvedených knih. Záměrem autorky je prokázání jazykové bohatosti děl české fantastické literatury.
|
|
Jean Ray, představitel belgické fantastické povídky
Tauchmanová, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Jean Ray, vlastním jménem Raymundus Joannes Maria De Kremer, byl jedním z nejvýznamnějších belgických spisovatelů první poloviny dvacátého století. Jeho tvorba byla stylisticky i žánrově velice rozsáhlá a rozmanitá, publikační činnost trvala nepřetržitě přes šedesát let. Psal především krátké fantastické povídky a dobrodružné romány, nicméně pod pseudonymem John Flanders překládal, resp. psal také detektivní příběhy. Svá díla publikoval především časopisecky a v novinách. Ray byl bilingvní, což mu umožnilo psát jak v jazyce francouzském, tak i vlámském. Oba jazyky jsou v jeho tvorbě obdobně zastoupeny. Převážná část jeho díla byla vydávána buď anonymně, nebo pod nejrůznějšími pseudonymy. Diplomová práce je stručnou monografií tohoto autora. V první části se zabýváme teoretickým zasazením jeho osobnosti a tvorby do kontextu belgické francouzsky psané literatury a do žánru fantastické literatury. Druhá část je věnována životopisu Jeana Raye, s důrazem na jeho literární tvorbu. Obsahem třetí části je analýza vybraných děl z jeho rozsáhlé tvorby. Krátce se zabýváme detektivními příběhy Harryho Dicksona, nicméně jádro třetí části tvoří tvorba fantastická, tj. nejvýznamnější knižní soubory krátkých fantastických povídek a jeho jediný fantastický román Malpertuis. Diplomová práce si klade za cíl seznámit...
|
|
Pojetí mýtu u Thomase Manna a Olbrachtovy podkarpatské prózy
Zitová, Olga ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím mýtu v díle Thomase Manna a Ivana Olbrachta. S ohledem na tertium comparationis, kterým je mýtus, jsou rozebírány Mannovy romány Josef a bratří jeho a Doktor Faustus a Olbrachtovy prózy Nikola Šuhaj loupežník a Golet v údolí. Koncepce obou autorů jsou srovnávány jak v rovině genetické, která zahrnuje možné působení tetralogie na Olbrachtovo dílo, tak typologické. Zde spadají analogie nezávislé na přímém vlivu. Práce je metodologicky založena na interpretaci fikčních textů a jejich průběžné komparaci s přihlédnutím k literárněhistorickému kontextu a kulturněhistorickému pozadí doby. O přímém vlivu Thomase Manna na Olbrachtovo dílo lze uvažovat u obou próz, a to především v některých detailech. Byla nalezena také řada analogií, které dokládají blízkost obou autorů, ale zároveň nepopírají to, že byl Olbracht samostatnou tvůrčí osobností. Specifické užití mýtu u obou autorů souzní s dobovou tendencí v moderní literatuře.
|
|
Pohádky bratří Grimmů a jejich recepce v české literatuře 19. století
Gavendová, Petra ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této práce je zmapovat sběratelství ústní lidové slovesnosti a s tím související pohádkářskou činnost Karla Jaromíra Erbena a bratří Grimmů, zdůraznit přínos zmíněných autorů pro německou i českou kulturu. Práce vymezuje žánr pohádky a věnuje se teoriím odpovídajícím na otázku po původu a vzniku. Další část práce přibližuje životní etapy těchto autorů a podněty ke sběru ústní lidové slovesnosti a jejímu pokračování v pohádkovém zpracování. Závěrečná část detailně analyzuje a srovnává zpracování podobných látek uvedenými autory.
|
|
Sci-fi jako obraz doby
Farkaš, Martin ; Vašák, Pavel (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Velký rozvoj vědy v 19. a 20.století ovlivnil nejen každodenní život člověka, ale i vznik a rozkvět literatury science fiction (sci-fi, SF). Informační a technický boom zasáhl do všech oblastí běžného života. Dá se konstatovat, že lidský život se především v posledním století radikálně změnil. Srovnatelnou proměnu bychom asi v historii lidstva hledali marně. Dnes je vliv vědy viditelný ve všech vrstvách společnosti. V řadách čtenářů literatury sci-fi jsou v převážné většině laikové. Ale je pravda, že sci-fi není psána speciálně pro vědce, není to jakási studnice zaručených návodů pro vědecký výzkum. S úspěchy na mnoha dosud neprobádaných polích vědy (vstup člověka do vesmíru, genetické manipulace aj.) se rozšířil i repertoár témat literatury sci-fi. Na základě bouřlivého vývoje žánru se také sci-fi tematicky velmi přiblížila ke klasické literatuře. Stále se ovšem využívají i základní témata, která vymyslel již Herbert G.Wells, zakladatel proudu sci-fi se zaměřením na společenské a filozofické otázky. Sci-fi za poměrně krátkou dobu své existence prošla složitým vývojem. Zažila nebývalý rozkvět i pád. Období fascinace technikou se střídalo s obratem к člověku, období filozoficky zaměřené tvorby s lacinou akčností. Přesto sci-fi dospěla. Stala se rovnocenným partnerem hlavního proudu literatury. Spolu s ním má...
|
|
Ozvuky německé fantastické literatury období romantismu ve fantastických prózách Jakuba Arbese a Julia Zeyera
Cingrošová, Veronika ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
- čj V této práci jsme se věnovali literárnímu žánru fantastická povídka, tedy žánru, který má své specifické rysy, pracuje se záhadou a nejednoznačností a navíc závisí na interaktivním vztahu čtenáře k textu. Zamysleli jsme se nad pojmy fantastická literatura, fantastická povídka a zkoumali jsme, které atributy jsou pro tuto literaturu typické (například jednotlivé motivy, kompozice, atmosféra či specifické jazykové prostředky). Výskyt těchto atributů jsme poté hledali v dílech jednotlivých námi vybraných autorů. K nejvýznamnějším představitelům české fantastické povídky jsme jako východisko a pro srovnání volili německé romantiky, na které naši autoři navazují a u kterých lze fantaskní jevy vysledovat. Následně jsme se zaměřili na to, v čem se díla těchto autorů shodují a v čem se naopak odlišují. Zjistili jsme, že i přes značnou shodu ve využívání jednotlivých specifických atributů fantastické povídky se jednotlivá díla našich autorů značně odlišují, a to nejen v četnosti užití těchto atributů, ale především v celkovém vyznění díla a jeho účinku na čtenáře. Pro lepší pochopení všech děl jsme do práce zařadili kromě ukázek typických sledovaných jevů i stěžejní životopisné údaje všech autorů, neboť, jak se nakonec i potvrdilo, jejich životní příběhy se do děl často natolik promítají, že s jejich...
|
|
Mašínovský mýtus. Ideologie v české literatuře a kultuře od druhé půle dvacátého století k dnešku
Švéda, Josef ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
Tato dizertace analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínu seniorovi. Bratři Mašínové založili odbojovou skupinu proti komunistickému režimu a mezi lety 1951 až 1952 zabili tři lidi. V roce 1953 odešli z Československa a směřovali do západního sektoru Berlína. Mašínové s Milanem Paumerem se sem nakonec dostali, přestože byli pronásledováni více než dvaceti tisíci východoněmeckými a sovětskými vojáky a policisty. Tato práce analyzuje celou řadu diskurzů jako jsou novinové články, historické studie a knihy, detektivky, romány, paměti a také epizodu Strach (1975) ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Dizertace metodologicky vychází z kulturních studií a kritické teorie. Navazuje na Barthesovy analýzy moderních mytologií, teorii historie Haydena Whita a Žižekovu teorii ideologie. Cílem práce je postihnout vztah mašínovských reprezentací k dominantní ideologii, která byla v platnosti v době jejich vzniku. První kapitola se zabývá narativy vyprodukovanými mezi lety 1955 až 1989. Hlavním empirickým materiálem jsou články z Rudého práva z padesátých let a detektivní příběhy "podle skutečné události", které vycházely v nakladatelství Naše vojsko od šedesátých let až do konce let osmdesátých. Mašínové jsou zde označeni jako "nepřátelé socialismu" a vykresleni jako vrazi. Při analýze...
|
|
Obchodníci, vynálezci, detektivové a ostatní (k charakteristice postavy ve fantastické próze 20. let)
Košková, Silvie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem zkoumání v naší práci bude česká fantastická próza 20. let. Přestože autoři těchto děl nevytvořili žádnou literární skupinu, ani jinak necítili potřebu spoluvytvářet společný diskurs fantastické literatury či prózy, myslíme si, že žánrové hledisko a krátký časový interval, ve kterém díla vycházela nás opravňuje z nich vytvořit v podstatě uzavřený celek a ten podrobit společnému zkoumání. Některá z děl byla samostatně zkoumána v monografických dílech věnovaných jednotlivým autorům (např. Fantastika a satira v díle Karla Čapka od V. S. Nikolského či Satirik převratu Jiří Haussmann od P. Pešty) nebo naopak v dílech zabývajících se fantastickou či utopickou literaturou obecně (např. Něco je jinak od O. Neffa). Společnému zkoumání byla tato díla podrobena ve stati D. Hodrové Utopie, do níž je zahrnuta fantastická literatura 20. a 30. let 20. století, a to jak próza, tak drama (stať je součástí publikace Poetika české meziválečné prózy). My jsme předmět zkoumání zúžili, což nám umožňuje rozvinout poznatky z uvedené studie, a zárov~h tu vzniká možnost zabývat se ! jednotlivými díly podrobněji - a to i těmi, která byla v rámci různých studií zkoumána jen okrajově. Východiskem pro naši práci bude typologie postav fantastické prózy, ve které se kromě typů postav zaměříme i na jejich významovou výstavbu,...
|
|
Vztah české literární kultury avantgardního období k populární literatuře
Holanová, Markéta ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zachycení a popis "pohybu k periferii", který je často užíván jako charakterizace dobových tendencí v literárním prostoru v období dvacátých let dvacátého století. Autorka zaznamenává publicistické projevy, které se dotýkají otázky populární a tzv. lidové četby v literárních časopisech a sbornících. Úvodní část nastiňuje východiska českého avantgardního hnutí a taktéž se věnuje problematice populární literatury. Teoretickou část této kapitoly doplňuje dobový pohled na tuto problematiku v esejistice bratří Čapků. Těžiště práce spočívá ve čtvrté kapitole, jež se zabývá popisem diskusí o lidové četbě ve vybraných periodikách a sbornících. Závěrečná kapitola shrnuje popisované příspěvky v typologizaci, jež má podobu medailonů šesti osobností, jejichž názory představují specifické příspěvky k této otázce.
|
|
Legendární postava Marka Prokljatého, její role v díle Oleksy Storoženka a ukrajinské literatuře
Čeperová, Olesya ; Morávková, Alena (oponent) ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat folklorně-fantastické prvky v tvorbě Valerije Ševčuka, který je jedním z nejvýznamnějších současných ukrajinských prozaiků a zároveň jedním z nejvýraznějších představitelů šedesátníků, laureátem Ševčenkovy státní ceny a držitelem různých literárních cen a ocenění literárních časopisů. Práce se v první řadě zaměřuje na folklorně-mytologické motivy, které jsou pro Ševčukovu tvorbu příznačné a jejichž propojením s prvky současné literatury vytváří autor originální žánr, který v kontextu ukrajinské literatury nemá obdoby. Stranou pozornosti nezůstane ani odraz barokních prvků v Ševčukově tvorbě. Pokusím se rovněž nastínit, jakým způsobem ovlivnila současná politická situace autorův výběr prostředí, v němž se jednotlivé příběhy odehrávají. Blíže prozkoumám folklorněmytologické postavy, které se ve velké míře objevují v románu . Na materiálu románu Příbytek pokory představím filosofii autora projevující se v osudech a myšlenkách hlavních hrdinů.
|
host ::
