|
|
Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie
Vacková, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie je zaměřena na zanalyzování motivů, jež vedou státy k rozhodnutí vojensky (ne)intervenovat na území cizího státu. Na celou problematiku je nahlíženo z pohledu dvou významných teorií mezinárodních vztahů - liberalismu a realismu. Jako první zkoumaný případ byla vybrána intervence mezinárodního společenství v Libyi roku 2011 a to z pohledu Švédska, jež se celé operace zúčastnilo vysláním osmi stíhaček Jas 39 Gripen. Jako druhý konflikt byla zvolena občanská válka v Sýrii, která na tomto území probíhá také od roku 2011 a jejíž situace by si již dávno měla vyžádat podobný zásah mezinárodního společenství. K tomu však do této doby nedošlo, ačkoli se jednotlivé státy v Sýrii vojensky angažují. V tomto případě bylo zvoleno Rusko, které se nezúčastnilo operace v Libyi, ale od září 2015 se aktivně zapojilo do bojů v Sýrii. Jako poslední byl vybrán případ Velké Británie, která se vojensky účastnila obou zkoumaných konfliktů. Při samotné analýze byla využita Ortegova typologie intervencí, jež byla upravena speciálně pro účely této práce. Jednotlivé typy intervencí byly rozřazeny do dvou kategorií: liberální intervence a realistické intervence. Do první skupiny spadají humanitární intervence,...
|
|
|
The Caliphate on the Halt: Explaining the Stalling Campaign of the Islamic State in Libya
Lovecký, Tomáš ; Ludvík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá expanzí Islámského Státu v Libyi. V první části práce autor pomocí metody process tracing identifikuje 6 faktorů ('enablers'), které hrály klíčovou roli v úspěšné kampani Islámského Státu v Sýrii a Iráku. Těmito faktory jsou ideologie, schopnost využít státního kolapsu a vládnutí, financování, vojenské know- how, propaganda a sektářství. Poslednímu faktoru autor věnuje zvláštní pozornost, především pak tomu, jakým způsobem IS dokázal sektářství instrumentálně využít. V další části autor zkoumá, zda-li je úspěšná kampaň Islmáského Státu možná i v Sýrii. Identifikuje 8 strukturálních podmínek, které jsou spjaty s jednotlivými relevantními faktory úspěšného tažení IS v Sýrii a hodnotí jejich relevanci v Libyi. Z komparace obou zemí vychází, že kromě sektářství jsou všechny definované strukturální podmínky v Libyi relevantně přítomny a dle metody rozdílu J. S. Milla by tedy absence sektářství měla vysvětlit neúspěšné tažení IS. V poslední části autor analyzuje samotnou kampaň Islámského Státu v Libyi a přichází k závěru, že se zde IS skutečně pokusil replikovat úspěšný "syrský" model, avšak absence sektářství znemožnila organizaci prohloubit štěpení společnosti a posílit tím svoji pozici. Na závěr autor upozorňuje, že ačkoli je nesprávné Islámský Stát v Libyi úplně...
|
|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
|
Means to an End: Arab Spring
Tanev, Stefan Latchezarov ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
The thesis discusses the progress or lack thereof of in the Middle East, specifically Egypt to achieve "democracy". It will critically explore the reasons why the Arab Spring happened, what were the factors and what changed in Egypt during those times until the present. I will show how it was before the revolution in Egypt which toppled ex-president Mubarak, examine the transition phase when ex-president Morsi was in power, and at the end the second revolution or coup d'état by current president El-Sisi. With that said Egypt will be compared with the other countries in the region; Tunisia, Libya and Syria, and we will see what are some of the similarities in the revolutions as well as some of the differences.
|
|
| |
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
United Nations Performance and Responsibility to Protect
Vymětal, Václav ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce "United Nations Performance and Responsibility to Protect" aplikuje výzkumný rámec výkonnosti mezinárodních organizací na případy dvou humanitárních krizí, do kterých se zapojila Organizace Spojených Národů v návaznosti na normu "Responsibility to Protect". Případy jsou intervence v Libyi (2011) a krize v sudánské provincii Dárfúr (2003). Práce využívá metodu srovnávací studie a hodnotí výskyt a míru zdrojů výkonnosti, které si ve svém teoretickém rámci definuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rámcování zpravodajské fotografie v českém tisku na příkladu občanské války v Libyi
Polmanová, Magda ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Diplomová práce s názvem Rámcování zpravodajské fotografie českými deníky na příkladu občanské války v Libyi zkoumá, jakým způsobem české deníky vizuálně informovaly o tomto konfliktu. Teoretická část práce se zabývá teorií rámcování a jejím ukotvením ve studiu médií. Zaměřuje se i na roli médií ve válečných konfliktech, vizuální chování člověka, specifika válečné zpravodajské fotografie a její rámcování. Neopomíjí ani důležitý vztah obrazu a textu. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Praktická část vychází z teorie Johana Galtunga a jeho konceptů válečné a mírové žurnalistiky, které lze vnímat jako dva soupeřící rámce. Jednu z prvních obrazových kvantitativních analýz, která ověřovala Galtungovu teorii, provedli Shahira Fahmy a Rico Neumann, jejichž studie byla podkladem pro tuto práci. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké rámce využívají k pokrytí válečného konfliktu česká média. Kvantitativní výzkum se zaměřil na tři soubory charakteristik - pozice fotografie a zdroje, obsah a formální prvky a rámcování. Nejdůležitější součástí analýzy bylo určení rolí zobrazených subjektů, na jejichž základě byly určovány rámce. Účelem kvalitativní analýzy bylo zjištění, zda a jakým...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
host ::
RSS.