|
Protikrizová politika FEDu ve 20. a 30. letech 20. století
Šetele, Adam ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá protikrizovou politikou americké centrální banky, Federálního rezervního systému (FEDu), v průběhu dvacátých a na začátku třicátých let minulého století. Pozornost je věnována především dvěma významným krizím, které se v tomto období odehrály. Jedná se o nepříliš známou poválečnou depresi z let 1920-21 a Velkou hospodářskou krizi z let 1929-33. Protikrizová opatření, které Federální rezervní systém jako nejvyšší americká měnová autorita použil při řešení těchto dvou krizí, byla v naprostém kontrastu. V prvním případě byla zvolena restriktivní a deflační politika, zatímco v druhém případě naopak došlo k cílené aplikaci souboru expanzivních a inflačních protikrizových opatření. Tyto rozdílné přístupy byly doprovázeny i odlišným průběhem krizí. Na základě analýzy protikrizového působení Federálního rezervního systému na začátku dvacátého století práce ukazuje, že existuje kauzální závislost mezi protikrizovou politikou americké centrální banky a vývojem ekonomiky a že jsou to "stabilizační" (protikrizová) opatření Federálního rezervního systému, která hospodářské kontrakce spíše prohlubují, než-li by od nich hospodářství pomáhala. Teoreticky práce vychází z myšlenek rakouské školy a její teorie hospodářského cyklu.
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Strejček, František (oponent)
Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu 3) ukázalo pozitivní signál v obou prvojádrech přibližně v polovině případů. Druhá část práce...
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena
Remodelace genomu během prvního buněčného dělení embryogeneze I. Barnetova, abstrakt dizertační práce Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu...
|
|
Molekulární fylogeneze, biologie a klasifikace mikrosporidií podle modelových skupin parazitujících u Trichopter a Lepidopter
Hyliš, Miroslav
V rámci publikací disertační práce bylo charakterizováno 24 mikrosporidií z Trichopter a Lepidopter a 5 z potenciálních mezihostitelů (Crustacea, Amphipoda) řazených podle konvenční klasifikace (Canning a Vávra, 2000) do následujících rodů: Nosema (7), Endoreticulatus (3), Cystosporogenes (2), Thelohania (4), Gurleya (1), Cougourdella (1), Pyrotheca (1), Episeptum (5), Toxoglugea (1), Larssoniella (2), neurčené izoláty (2) Publikace podávají ekologická a experimentální data o prevalenci, hostitelské a tkáňové specifitě a přenosu uvedených parazitů. Všechny studované druhy mikrosporidií z Trichopter řazené do rodů Episeptum, Paraepiseptum n. g., Zelenkaia n. g. jsou druhově specifičtí parazité, napadají tukové těleso a oenocyty a jejich spory nejsou infekční/přenosné na původní hostitele, jejich životní cyklus zahrnuje pravděpodobně mezihostitele a (nebo) transovariální přenos. Sekvenční data rDNA mikrosporidií řazených provizorně do rodů Thelohania, Gurleya, Toxoglugea z několika druhů Gammarus sp. které se vyskytovaly na stejných lokalitách s infikovanými druhy Trichopter vyvrátila možnost, že by tyto mikrosporidie resp. hostitelé byly zahrnuty v životních cyklech skupiny mikrosporidií z Trichopter. Fylogenetická blízkost druhů rodu Paraepiseptum s copepodní mikrosporií Marssoniella elegans naopak...
|
|
Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750
Prchal, Vítězslav ; Vorel, Petr (vedoucí práce) ; Knoz, Tomáš (oponent) ; Fidler, Petr (oponent)
Vítězslav Prchal Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750 dizertační práce, 2012 Zájem o dějiny aristokracie v raném novověku prošel od 90. let 20. století v české historiografii prudkým rozvojem, charakterizovaným aplikací kulturněhistorických, sociálně historických a historickoantropologických východisek ve snaze proniknout k podstatě myšlenkového světa urozenců jakožto svébytné společenské skupiny. Postupně se vyčlenilo několik základních směrů bádání: zájem o politickou kulturu a dějiny moci, o aristokratické dvory a rezidence a o životní cykly šlechtické rodiny. Výzkum, původně pevně zakotvený v 16. století, se v poslední době úspěšně rozšiřuje také do druhé poloviny 17. a do 18. století. Rovněž výzkum aristokratických sídel má v domácím prostředí bohatou tradici, v posledních letech rozvíjenou také pod dojmem sociálně pojatých dějin umění. Naopak dějiny vojenství nejsou mezi historiky raného novověku příliš pěstovanou disciplínou, což platí i o vztahu aristokracie a vojenské problematiky 16. - 18. století. Chybí například základní analytické studie o kariérách urozenců v řadách habsburské armády tohoto období. Předkládaná práce se hlásí ke kulturně a sociálně pojatým dějinám vojenství, tak jak byly postulovány od pozdních 70. let v...
|
|
Úrazovost ve sportovní gymnastice žen
Blafková, Marie ; Krištofič, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolbová, Kateřina (oponent)
Název práce: Úrazovost ve sportovní gymnastice žen. Cíl práce: Pomocí dotazníkové metody zjistit, jaké úrazy se nejvíce vyskytují u sportovní gymnastiky žen, jestli k nim dochází častěji během tréninku nebo v závodě a zda se trenéři zabývají regenerací svých svěřenců. Metodika: Pro výzkum byla použita explorativní metoda prostřednictvím techniky nestandardizovaných dotazníků s otevřenými otázkami. Rozesláno bylo e-mailem 15 dotazníků. Vráceno, řádně vyplněno a dále zpracováno 8 dotazníků. Výsledky práce: Výsledkem práce je zjištění, že nejčastěji dochází k úrazům během tréninkového cyklu, naopak méně často při závodech. K největšímu počtu úrazů dochází v kategorii starších žákyň, tj. asi od 9 let a za nejproblémovější nářadí uvedli trenéři kladinu. Pozitivní bylo zjištění, že ani v jednom případě trenéři neuvedli, že by kvůli zranění musela gymnastka ukončit svou sportovní kariéru. Naopak větší mezery v oblasti tréninkového procesu, téměř u všech dotazovaných oddílů, jsou v následné regeneraci. Na tu často trenérům nezbývá čas, a tak je v mnoha případech podceňována. Klíčová slova: sportovní gymnastika žen, somatotyp, regenerace, úrazy, vertebrogenní problémy, dotazník.
|
|
Viry a jaderný cytoskelet
Cibulka, Jakub ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Jaderný cytoskelet (nukleoskelet) zajišťuje strukturní integritu jádra a účastní se řady klíčových procesů včetně transkripce, remodelace chromatinu nebo transportu mRNA. Je tvořen jadernými laminy, jaderným aktinem a dalšími proteiny. Některé viry replikující se v jádře využívají jaderný cytoskelet v některých fázích životním cyklu, v jiných případech naopak může představovat pro virovou infekci překážku. Herpesviry potřebují jaderný aktin ke skládání a transportu virových kapsid. V úniku z jádra jim však brání jaderná lamina, kterou musí rozrušit. U bakulovirů se jaderný aktin také podílí na správné morfogenezi kapsid a pravděpodobně i na jejich exportu z jádra. U některých retrovirů byl ukázán transport nesestřižených RNA z jádra pomocí jaderného aktinu a existují i důkazy o jimi indukované destrukci jaderné laminy. V této práci se podrobně zabývám interakcemi virů (výše zmíněných čeledí) s jaderným cytoskeletem (konkrétně s jaderným aktinem a laminy).
|
|
Integrační preference a exprese retrovirů a retrovirových vektorů
Miklík, Dalibor ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Integrace a vytvoření proviru jsou klíčovými kroky životního cyklu retrovirů. Genomové studie ukazují, že integrace není náhodným procesem a že skupiny příbuzných retrovirů prokazují různé integrační preference. Nejčastěji hodnocenými genomickými charakteristikami určujícími integrační preference retrovirů jsou transkripční jednotky, oblasti transkripčních startů a CpG ostrovy. S rozvíjejícími se poznatky o struktuře genomu je možná i definice nových, převážně epigenetických značek hrajících roli v integračních preferencích retrovirů. Integrace do různých oblastí genomu má přímý vliv na provirovou expresi, a tedy na produkci virového potomstva. Zatímco integrace do některých oblastí genomu má za následek umlčení proviru, které je zprostředkováno a udržováno množstvím nejrůznějších faktorů, jiné oblasti genomu jsou naopak schopny udržovat provirus v aktivním stavu. Tyto poznatky lze aplikovat ve vývoji bezpečných a účinných retrovirových vektorů, stejně jako ve využití modifikovaných retrovirů jako ukazatelů epigenetického či expresního stavu genomových úseků.
|
|
Jak si založit podnik
Lošek, David ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl posloužit jako vhodný materiál pro budoucí podnikatele, kteří se chtějí rychle a spolehlivě zorientovat v problematice zakládání podniku v legislativních podmínkách České republiky ještě předtím, než učiní rozhodnutí si svůj první podnik založit. Práce je rozdělena do dvou částí - v první, teoreticko-metodologické, budou osvětleny veškeré teoretické aspekty týkající se založení firmy u nás. Druhá část, analytická, naopak tyto aspekty převede do praxe. Na příkladu fiktivní společnosti bude čtenář krok po kroku seznámen s celým jejím živnotním cyklem.
|
host ::
