|
|
Dynamika švédského sociálního státu ve 20. století
Šetele, Adam ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji švédskému konceptu sociálního státu, který je mnoha ekonomy považován za přesvědčivý důkaz toho, že i rozsáhlý sociální stát je plně kompatibilní s rostoucí a konkurenceschopnou ekonomikou. Hlavní hypotézou mé práce je myšlenka, že instituce státu blahobytu vedou v čase ke kontinuálnímu tlaku na změnu celkového stavu všech společenských struktur, rozšiřování veřejného sektoru, jeho nadužívání a k rostoucí neefektivitě. Sleduji období přibližně od roku 1850, kdy se Švédsko začalo rychle rozvíjet, až do přelomu 20. a 21. století, kdy se švédský sociální stát ocitl v krizi. Hypotézu ověřuji pomocí metodologického přístupu indukce a s použitím teoretického rámce nové institucionální ekonomie. Ze závěrů mé práce vyplývá, že úspěch švédského sociálního státu, je spíše výsledkem specifických institucionálních faktorů, které byly po většinu švédské novodobé historie příznivé podnikatelskému prostředí. Naopak nadměrné sociální výdaje, vysoké daně a tržní regulace z druhé poloviny 20. století učinily systém neudržitelným a ukázaly na nutnost reformy.
|
|
|
Protikrizová politika FEDu ve 20. a 30. letech 20. století
Šetele, Adam ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá protikrizovou politikou americké centrální banky, Federálního rezervního systému (FEDu), v průběhu dvacátých a na začátku třicátých let minulého století. Pozornost je věnována především dvěma významným krizím, které se v tomto období odehrály. Jedná se o nepříliš známou poválečnou depresi z let 1920-21 a Velkou hospodářskou krizi z let 1929-33. Protikrizová opatření, které Federální rezervní systém jako nejvyšší americká měnová autorita použil při řešení těchto dvou krizí, byla v naprostém kontrastu. V prvním případě byla zvolena restriktivní a deflační politika, zatímco v druhém případě naopak došlo k cílené aplikaci souboru expanzivních a inflačních protikrizových opatření. Tyto rozdílné přístupy byly doprovázeny i odlišným průběhem krizí. Na základě analýzy protikrizového působení Federálního rezervního systému na začátku dvacátého století práce ukazuje, že existuje kauzální závislost mezi protikrizovou politikou americké centrální banky a vývojem ekonomiky a že jsou to "stabilizační" (protikrizová) opatření Federálního rezervního systému, která hospodářské kontrakce spíše prohlubují, než-li by od nich hospodářství pomáhala. Teoreticky práce vychází z myšlenek rakouské školy a její teorie hospodářského cyklu.
|
host ::
RSS.