|
Vědomí rodinné historie jako součást sebepojetí
Neubauerová, Kateřina ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Záměrem výzkumné práce Vědomí rodinné historie jako součást sebepojetí je zmapování hloubky a rozsahu informací, které mají respondenti o svých předcích. Zároveň sleduji, jak míra tradování rodinné historie působí na rodinný systém a na jedince. Teoretická část se zabývá formami přenosu rodinného dědictví. Zejména, jaký význam mají tradiční rituály na rodinný systém jako celek a na jedince. Patří sem tradice svateb, křtin, pohr'bů, předávání jmen, vyprávění rodinných legend, mýtů a rodinná tabu. Cíle výzkumné práce jsou zmapovat podmínky tradování rodinné historie, zmapovat hloubku vědomí rodinné historie a v příbězích respondentů hledat možná východiska pro posílení vědomí rodinné historie v podmínkách postmoderní společnosti. Pro naplnění těchto cílů jsem zvolila kvalitativní metodu sběru dat - případovou studii. Informace jsem získala metodou rozhovoru a analyzovala je pomocí metody otevřeného kódování.
|
|
Role všeobecné sestry v prevenci úrazů u pacientek s osteoporózou se zaměřením na ženy v menopauze
ŽAMBOCHOVÁ, Pavla
V současné době v České republice dochází ke značnému nárůstu úrazů seniorů, kde velkou skupinu tvoří ženy v menopauze s diagnostikovanou osteoporózou. Jedná se o takzvané nízkoenergetické úrazy, které jsou úzce spojeny se zvýšením úmrtností starých lidí. Tato problematika se netýká pouze zdravotnictví, ale i sociální a ekonomické sféry. Jedním z klíčových prostředků, vedoucích ke snížení počtu osteoporotických fraktur, je řádná osvěta v prevenci vzniku úrazu u žen s tímto onemocněním. V etickém kodexu Mezinárodní rady sester je zdůrazněna povinnost sestry převzít zodpovědnost i v oblasti prevence. Teoretická část této práce je věnována charakteristikám období menopauzy, vzniku osteoporózy, nejčastějším úrazům spojeným s osteoporózou, prevenci a nastínění sociálního a ekonomického dopadu úrazovosti. Praktická část se zabývá výzkumem, který byl proveden u pacientek ortopedické ambulance Nemocnice Tábor, a.s. Bylo vybráno šest žen s diagnostikovanou osteoporózou v menopauze. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jakou roli zaujímá sestra ortopedické ambulance v prevenci úrazu u žen s osteoporózou, zda mají pacientky informace o možnostech prevence úrazu, která forma podávání těchto informací je pacientkami nejlépe hodnocena a zda pacientky svoje vědomosti ohledně prevence úrazu uplatňují i v praxi. Formou nestandardizovaného rozhovoru bylo provedeno kvalitativní šetření s předem rámcově připravenými otevřenými otázkami. S každou pacientkou byl tento rozhovor veden individuálně. Z výsledků rozhovorů byla provedena rámcová analýza s vytvořením kategorizačních skupin. Zpracováním výsledků byla zjištěna minimální informovanost pacientek o prevenci úrazu při osteoporóze personálem ortopedické ambulance. Sestry se do této preventivní činnosti zapojují buď velmi málo nebo vůbec. Náplní dalšího výzkumu by v tomto případě mohla být komplexní identifikace problému. Bylo by zapotřebí zjistit, zda sestry neinformují pacientky z důvodu omezeného času, který pacientkám mohou věnovat, neznalosti dané problematiky či zda se jedná o jejich lhostejný postoj k tomuto problému. Na druhou stranu pouze některé pacientky svoje získané znalosti uplatňují i v praxi. Z rozhovorů lze nicméně usuzovat, že poskytnutím souhrnných informací o prevenci a rizicích úrazů by mohlo ženy inspirovat ke změně jejich dosavadního způsobu života. Jako vhodnou formou poskytování informací se jeví vytvoření skupinové přednášky spojené s možností získat tištěný materiál s ucelenými údaji k této celospolečenské problematice, která se posléze dotýká nás všech.
|
|
Romské dítě v pěstounské péči majoritní rodiny
Zahradníková, Šárka ; Kremličková, Marta (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu v pěstounských rodinách vychovávajících romské děti. Na základě hloubkových rozhovorů s pěstouny byla provedena prostá a narativní analýza. Prostřednictvím zjištění z analýzy a příběhů jednotlivých dětí se v práci popisuje, jak se žije majoritním pěstounským rodinám, vychovávajícím romské dítě. Ukázalo se, že roli v životě takových rodin hraje rasismus okolí, zatímco tzv. typicky romské vlastnosti nejsou pro život rodin významnější než jiné individuální charakteristiky dětí. Popisuje se proces dospívání romských dětí v pěstounské péči. Důležitou roli v něm hraje komplikované utváření vlastní identity u dětí, handicapy, jež děti nasbíraly během své dosavadní historie, jejich nízké sebehodnocení. Dospívání u těchto dětí trvá déle, než se obvykle očekává - dítě se může "hledat" až do 25-30 let. Součástí dospívání těchto dětí je bolestně prožívaná separace. Na konci dospívání se dítě ustálí ve způsobu života vnímaném pěstouny pozitivně nebo negativně. V druhém případě se pěstouni vyrovnávají s tím, že zodpovědnost za svůj život nesou pouze děti.
|
|
Možnosti prodlužování pracovní aktivity seniorů
Molatová, Pavlína ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Nováčková, Vladislava (oponent)
V diplomové práci se zabývám obecnými definicemi stáří, historickou retrospektivou zaměstnávání seniorů, stárnutím obyvatelstva a jeho důsledky pro trh práce, legislativní úpravou zaměstnávání seniorů, motivací seniorů k zaměstnávání a problémy pracujících seniorů, jak v životě, tak i na trhu práce. Hlavní cíl mé diplomové práce je zaměřen na problematiku prodlužování pracovní aktivity seniorů. Věnuji se kvalitativní analýze rozhovorů, které jsem v rámci výzkumu uskutečnila s jedenácti odborníky pracujícími v oblastech týkajících se seniorů. Soustřeďuji se na názorové rozdíly odborníků z různých oblastí - státní, nestátní, svazy seniorů, atp. a zajímavé myšlenky, které z rozhovorů vyplynuly. Odborníci vnímají problematiku prodlužování pracovní aktivity seniorů za velmi důležitou a do budoucna se bude muset dále rozšiřovat povědomí společnosti o nutnosti aktivního zapojení seniorů do proudu života společnosti.
|
|
Úloha rodiny při výchově dítěte se zrakovým postižením
LOPATOVÁ, Zdeňka
Rodina hraje v životě každého člověka velice důležitou roli. V rodině máme své útočiště, vždy se můžeme o ni opřít a je pro nás odrazovým můstkem do života. V rodině se učíme základům společenského chování a vzájemným vztahům. Je pro nás zároveň vzorem toho, jak by rodinné vztahy měly vypadat. Samozřejmě bereme v úvahu rodinu, která je úplná a nejsou v ní žádné patologické jevy. Taková rodina je tím správným startem do života, aby se z člověka stala vyrovnaná a sebevědomá osobnost. Toto téma se mi z tohoto důvodu zdálo zajímavé k zamyšlení a zpracování. Jak jsem již uvedla výše, rodina hraje v životě každého důležitou roli a tím spíše, pokud se jedná o dítě zdravotně znevýhodněné. Není rozhodující druh nebo stupeň postižení, ale to, jak se rodina, tedy dítěti nejbližší, k celému problému postaví. Každému trvá rozdílně dlouhou dobu než se vyrovná s tímto faktem, ale osobně si myslím, že většině rodin se to nakonec podaří. V současnosti je množství organizací určených pro rodiny dětí se zrakovým postižením, které pracují hlavně s rodiči dítěte i dítětem samotným. Přestože přístup k informacím pro rodiče může být dostačující, ne vždy je tato nabídka rodiči využívána. A přitom komplexní a speciální přístup je pro nezbytný. Cílem mé práce bylo objasnit a přiblížit problematiku výchovy dětí se zrakovým postižením. Za hypotézu jsem si určila, že předpokladem pro optimální vývoj a výchovu je dostatečná informovanost a spolupráce rodičů s institucemi, kterou jsem svým výzkumem potvrdila. K výzkumu jsem použila dotazník a řízený rozhovor s rodiči a dětmi s postižením. Měla jsem rozhovor s celkem čtyřmi rodinami, které mi vyšly maximálně vstříc. Praktické využití vidím hlavně v oblasti informovanosti společnosti o problémech a překážkách rodin dětí se zrakovým znevýhodněním. Dále i o možnostech vzdělávání, zájmových činnostech a integraci těchto dětí do společnosti.
|
|
Význam volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku.
HESSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá významem volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku. Volný čas má pro cílovou skupinu shodný význam, jako standardně pro majoritu. Přínosem je tak relaxace, fyzické a psychické uvolnění, odbourávání stresu. Dále hraje volný čas významnou roli v oblasti nenásilné a neformální integrace. Ideálním prostředkem pro zapojení a začlenění jedinců se zrakovým postižením do společnosti jsou sportovní aktivity. Tyto aktivity jsou velkým přínosem pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První část práce se zabývá vymezením pojmu ?kvalita života.? Druhá stať teoretické části se věnuje vymezení termínu ?zrakové postižení.?Závěrečná část teoretického bloku se věnuje vymezení pojmu ?volný čas.? Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumné cíle a výzkumné otázky. Ke sběru dat byl použit kvalitativní postup, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili čtyři respondenti se zrakovým postižením z regionu Českobudějovicka. Cílem bakalářské práce je kvalitativním šetřením představit sportovní aktivity jako možný nástroj prevence sekundárních dopadů zrakového postižení. Výše uvedený cíl je rozpracován na dva dílčí cíle. Pro naplnění cílů praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní postup. Výzkumné šetření proběhlo pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Sběr dat s dotazovanými respondenty mi dopomohl zodpovědět níže uvedené výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaký je význam sportovních aktivit z pohledu jedince se zrakovým postižením? Za hlavní význam sportovních aktivit u všech dotazovaných respondentů lze označit zlepšení psychiky, fyzické kondice, pohody, možnost odbourávání stresu. Tyto aktivity mají pozitivní vliv v oblasti odreagování, zábavy a slouží k pocitu naplnění dne. Výzkumná otázka č. 2: Jaké sportovní aktivity realizují dotazování respondenti se zrakovým postižením? U dotazovaných respondentů bylo kvalitativním šetřením jednoznačně zjištěno, že nejčastěji realizovanou sportovní aktivitou je plavání. Dále turistika a jízda na tandemovém kole. Výzkumná otázka č. 3: Proč dotazovaní respondenti se zrakovým postižením nerealizují sportovní aktivity ve svém volném čase? Jaké jsou příčiny? Kvalitativní analýzou sebraných dat se projevilo, že překážky k realizování sportovních aktivit ve volném čase jsou vnějšího charakteru. Důvod je buď organizačního rázu nebo absence podpory asistence či průvodcovské služby. Ze závěrů souvisejících s vymezením prvního dílčího cíle vyplynulo, že podle analyzovaných jedinců je nejčastější překážkou při realizování sportovních aktivit limitovaná nabídka asistence. Další překážkou při realizaci aktivit je jejich finanční náročnost a dále jejich dopravní dostupnost. Výstupy, které souvisejí s vymezením druhého dílčího cíle u sledovaného souboru, prokázaly, že velmi přínosnou a preferovanou aktivitou je plavání. Další využívanou sportovní aktivitou je turistika a jízda na tandemu. Analýza ukázala, že tyto aktivity mají pozitivní vliv zejména na pohybový aparát. Všechny tyto aktivity mají velký přínos pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Preferované aktivity nejsou jen sportovního typu, ale jsou to i aktivity uměleckého rázu. Především návštěvy divadla, koncertů, zábav a pořádání poznávacích výletů. Bakalářskou práci lze využít jako studijní materiál pro studenty souvisejících oborů, z důvodu úzce vyprofilované práce v rámci oboru oftalmopedie.
|
|
Zaměstnanost klientů/tek Domu na půl cesty
BOČANOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se nazývá Zaměstnanost klientů/tek Domu na půl cesty. Teoretická část je členěna na tři oblasti, které se zabývají popisem služby Domy na půl cesty, charakteristikou uživatelů této služby, prostředím, ze kterého přichází, a možnostmi hledání zaměstnání. Praktická část je zaměřena na samotný výzkum, použitou metodiku, výsledky a diskuzi. Domy na půl cesty se orientují na mladé lidi do 26 let, kteří po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě na osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Dále na osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby a v neposlední řadě na mladistvé, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopni vyřešit vlastními silami. Domy na půl cesty poskytují klientům finančně zvýhodněné ubytování, poradenství a snaží se přechod do neústavního prostředí co nejvíce usnadnit. Při začleňování do společnosti se tito lidé setkávají s mnoha problémy, hledání zaměstnání patří mezi jeden z nich. Vlivem ústavní výchovy postrádají pracovní návyky, bývají psychicky labilní a mají problémy s navazováním nových vztahů. Celkové situaci nepřispívá ani současný stav nabídky volných pracovních míst, který je velice omezený. Cílem této práce bylo zmapovat situaci klientů a klientek Domu na půl cesty na trhu práce a odpovědět na výzkumnou otázku, s jakými problémy se tito mladí lidé na trhu práce setkávají. Pro získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní výzkum. Jako metodu jsem použila dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a metodu analýzy dokumentů s využitím techniky obsahové analýzy dat. Výzkumné šetření jsem vedla s dvanácti respondenty, se čtyřmi sociálními pracovníky Domů na půl cesty a osmi klienty a klientkami těchto zařízení. Pět z nich bylo nezaměstnaných. Tři respondenti do Domu na půl cesty přišli z výchovného ústavu a ostatní z dětského domova. Dva respondenti měli základní vzdělání, pět respondentů střední vzdělání s výučním listem a jedna respondentka dosáhla středního vzdělání s maturitou. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že situace klientů a klientek Domů na půl cesty na trhu práce je v současné době nepříznivá. Při hledání zaměstnání respondenti využívají internet, inzerci pracovních nabídek v periodikách, osobní kontaktování firem, známé a agentury práce. Pokud jsou nezaměstnaní, mají povinnost být evidováni na Úřadu práce České republiky. Respondenti z řad sociálních pracovníků uvedli, že problémy, se kterými se klienti setkávají, jsou absence pracovních návyků, labilní psychika a nízké komunikační dovednosti klientů, problém se začleňováním do pracovního kolektivu, řešení konfliktních situací se spolupracovníky a vysoká očekávání platového ohodnocení. Respondenti z řad klientů uvedli jako své problémy na trhu práce zejména vysoké požadavky zaměstnavatelů na vzdělání a praxi v daném odvětví a dále komplikace se sestavením strukturovaného životopisu a sepsáním motivačního dopisu. Dva respondenti viděli problém ve své příslušnosti k romské národnosti a jako důvod své nezaměstnanosti uvedli diskriminaci okolní společností. Ani jeden z respondentů se zatím nesetkal se stigmatizací ze strany okolní společnosti z důvodu své ústavní minulosti. Dle mého názoru je podnětné poukazovat na zařízení typu Domy na půl cesty a problematiku mladých lidí, kteří se snaží po odchodu z ústavního zařízení integrovat do běžné společnosti, neboť je důležité, aby se toto téma dostalo co nejvíce do povědomí široké veřejnosti. Tato práce může v praxi posloužit jako studijní materiál pro studenty sociálně právních oborů a sociálním pracovníkům Domu na půl cesty jako zpětná vazba.
|
|
Těhotenství zrakově postižené ženy
Zobanová, Barbora ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zrakovým těhotenství ženy se postižením. Cílem této práce je prezentovat poznatky o schopnostech zrakově postižené ženy stát se plnohodnotnou matkou a i přes svůj handicap samostatně řešit běžné i náročné životní situace. Práce je zaměřena na praktické otázky týkající se především těhotenství, porodu a posléze i na adaptaci na rodičovskou roli u ženy s vadou zraku. Současně také bude tato práce mapovat dosavadní situace připravenosti či nepřipravenosti naší společnosti a zdravotnických zařízení na těhotné ženy se specifickými potřebami a bude se zaměřovat na eventuální možné nové směry ve speciální pedagogice, které k tomuto tématu z práce vyplynou. První kapitola se zabývá přípravou na příchod dítěte u ženy se zrakovou vadou. Rozebírá přijetí těhotenství jako takového, období před narozením dítěte a to i z hlediska sbírání informací, přípravy domácího prostředí a dětské výbavy. Je zaměřena na zvláštnosti životní situace žen se zrakovým postižením. Druhá část hovoří o porodu a období kolem něj z pohledu ženy se zrakovým handicapem a jejího vztahu k nemocničním zařízením. Třetí kapitola nastiňuje problematiku touhy po nezávislém a samostatném způsobu života lidí se zrakovým postižením tak, jak je tomu u běžné populace. Rozebírá adaptaci na rodičovskou roli z hlediska...
|
|
Otcové na rodičovské dovolené v České republice
Franková, Tereza ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Tereza, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá muži na rodičovské dovolené v České republice. Přestože muži mohou rodičovskou dovolenou čerpat již od roku 2001, jsou
ve společnosti fenoménem. Rodičovská dovolená je stále doménou žen a převládá tak tradiční rozdělení rodičovských rolí. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku: Jak ovlivňuje fungování rodiny novodobá výměna rodičovských rolí? V teoretické části
je uvedena rodičovská a mateřská dovolená z hlediska historie, legislativy a možnosti čerpání. Dále se věnuje rodičovské, mateřské a otcovské dovolené z pohledu osmi evropských zemí a uvádí určitá doporučení pro Českou republiku. Popisuje funkce rodiny, rodičovské role, genderové role a stereotypy. Následuje okruh, který se zaměřuje
na historii otcovství, vztahy mezi otcem a dítětem a otcovskými styly při výchově.
Ve vlastní části práce jsou pomocí deseti rozhovorů zkoumány zkušenosti a názory mužů na rodičovské dovolené. Nechybí ani názory jejich žen, které si se svými muži vyměnily rodičovské role. Pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 238 respondentů, bylo zjišťováno, jaký postoj zaujímá česká veřejnost k dané problematice a jak vnímá muže na rodičovské dovolené.
|
|
Manažerské dovednosti
Vernerová, Lucie ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou manažerských dovedností, které zaměstnanci sledovaného oddělení z hlediska své práce používají a které jsou nezbytné pro jejich výkon. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a praktické.
První část je věnována teoretickým východiskům vypracovaných na základě studia odborné literatury a vymezuje základní pojmy, jako je management, osobnost manažera, jeho kompetence, ale také manažerské role a funkce. Podrobněji se pak zabývá popisem měkkých manažerských dovedností.
Ve druhé části je charakterizována vybraná společnost a dochází k analýze současné úrovně manažerských dovedností dané pracovní pozice. Vlastní výzkum byl realizován formou řízeného rozhovoru s liniovým manažerem a formou dotazníkového šetření se zaměstnanci daného oddělení. Na základě zjištěných skutečností, které vyplynuly z dotazníkového šetření, jsou v závěru práce sestaveny efektivní opatření, která by v budoucnu měla vést k posílení zkoumaných dovedností zaměstnanců a zvýšit jejich úroveň v praxi.
|
host ::
