|
Depresivní symptomatologie u dětí
Karlovská, Soňa ; Vaníčková, Eva (vedoucí práce)
Všeobecné mínění dospělých je:,,Děti jsou štastné, hrají si, nemají naše starosti, pracovní zatížení a ty jejich bolístky stačí jen pofoukat." Tato naivní představa štastného a radostného dětství je dávno vyvrácený předsudek stejně jako představa, že dítě je sice často nemocné, ale jen tělesně a velice zřídka duševně. Deprese v dětství se vyskytuje poměrně často, je však mnohem častěji spojována s poruchami chování, agresivitou a s různými somatickými stesky než se symptomy depresivní poruchy u dospělých. Přesto mají depresivní děti a adolescenti podobné příznaky jako dospělí: nedokážou se radovat, mají nízké sebehodnocení, trpí pocity viny, mají chvílemi smutnou, zoufalou náladu (s myšlenkami na smrt), jsou podráždění, osamocení, sociálně izolovaní, někdy agresivní, neklidní až hyperaktivní, jindy unavení, tiší, pomalí s mnoha somatickými nebo vegetativními příznaky. 1 Záměrem této diplomové práce bylo zjistit četnost výskytu určitých příznaků depresivního syndromu u dětí se zaměřením na dospívající, s cílem poukázat na význam a důležitost aktivního vyhledávání, včasného záchytu, diagnostiky a zahájení preventivních opatření, popř. léčby rozvíjející se psychické poruchy. Bez náležité intervence je totiž riziko vážných důsledků depresivního onemocnění, jako je suicidium či kontinuita do deprese dospělého...
|
|
Psychosociální souvislosti antisociálního chování dospívajících: hlavní výsledky projektu SAHA
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Hrdlička, M.
Studie přináší hlavní výsledky národní části projektu SAHA (Social And Health Assessment) v oblasti antisociálního chování dospívajících. Projektu se zúčastnilo 4,980 adolescentů ve věku 12 – 16 let z městských oblastí, v předkládané studii byla analyzována data od 3023 žáků základních škol ve věku 12 - 14 let. Na základě odpovědí na položky Škály antisociálního chování jsme identifikovali typy osob s různými projevy antisociálního chování. Pro identifikaci typů dětí jsme použili shlukovou analýzu. Provedli jsme nehierarchickou shlukovou analýzu (k-means). Jako nejvhodnější a nejlépe interpretovatelné jsme vybrali řešení pro 4 typy osob: typ 1 s mírně zvýšeným problémovým chováním (17% ze sledované populace), typ 2 s vysokou mírou všech antisociálních projevů (2%), typ 3 s nízkou mírou všech projevů antisociálního chování (56%) a typ 4, který je v podstatě shodný s předchozím typem, liší se jen ve větší četnosti fyzických soubojů (25%). Identifikované typy jsme porovnali z hlediska dalších charakteristik a projevů – zneužívání návykových látek, styků s vrstevníky, školního prostředí, rodinného zázemí a výchovných stylů a expozice násilí (svědek násilí, oběť násilí). Jako nejvíce riziková (zneužívání návykových látek, styky s delikventními vrstevníky) a zároveň ohrožená (špatné rodinné zázemí, oběti násilí) skupina se ukázal typ č. 2 – děti s vysokou mírou všech projevů antisociálního chování.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Téma diplomové práce je Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem. V teoretické části práce jsou popsány příčiny autismu, klinické projevy, diagnostika, základní terapeutická opatření a ošetřovatelská péče u takového dítěte. Diplomová práce má stanoveny 3 cíle: Cíl 1. Zjistit problémy provázející hospitalizaci dítěte autisty. Cíl 2. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s autismem. Cíl 3. Vytvořit informační brožůrku, která by pomohla sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem. K dosažení cílů byla použita forma kvalitativního výzkumu a technika standardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly použity dva výzkumné vzorky. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují na oddělení dětské psychiatre a oddělení dětské neurologie. Tyto sestry byly vybrány záměrně, protože ošetřují děti s autismem pravidelně a mají v této oblasti mnoho zkušeností. Dohromady bylo provedeno 10 rozhovorů, které byly zaznamenány na záznamový arch a následně zpracovány. Druhým výzkumným souborem byly matky dětí, u kterých byl diagnostikován dětský autismus a které prodělaly se svým dítětem hospitalizaci v nemocnici v rámci diagnostického pobytu nebo v souvislosti s akutním ošetřením. Zde bylo provedeno také 10 rozhovorů. Po provedení kvalitativního výzkumu byla získána odpověď na stanovené výzkumné otázky: Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaká existují specifika ošetřovatelské péče o dítě s autismem. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče u dětí s autismem má jistá specifika v oblasti komunikace, zachování rituálů, nutnosti doprovodu rodiče, psychické zátěži dítěte i personálu. Výzkumná otázka č.2 byla zaměřena na zjištění, jaké problémy provázejí hospitalizaci dítěte s autismem. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že největší problémy při hospitalizaci činí agresivita dětí, problematická adaptabilita na změnu prostředí a problémy, které nastávají po prodělané hospitalizaci. Dále bylo zjištěno, že velkým problémem je individualita dětí, kterou je nutné zohlednit při poskytování ošetřovatelské péče. Výzkumná otázka č.3 zjišťovala, jak sestry hodnotí přítomnost rodiče při hospitalizaci dítěte s autismem. Všechny sestry vnímají přítomnost rodiče velmi kladně. Prospěšnost přítomnosti rodičů při hospitalizaci spatřují sestry v tom, že rodiče předávají sestrám důležité informace, doprovázejí dítě po celou dobu pobytu, pomáhají dítěti s adaptací na nové prostředí, zajišťují u dítěte běžnou denní péči včetně trávení volného času a poskytují dítěti pocit bezpečí a jistoty. Výzkumná otázka č.4 řeší problematiku toho, jak se sestry cítí při ošetřování dítěte s autismem. Zjištěné informace jsou individuální. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry cítí dobře, bezproblémově a práce je pro ně rutinou. Negativní pocity u sester jsou ovlivněné okolnostmi v podobě nálady, únavy či náročné komunikaci s rodiči. Dále byl zjištěno, že sestry pociťují nejistotu v době, kdy začínají pracovat s dětmi s autismem a při prvním kontaktu s dítětem. Vzhledem k vysoké prevalenci poruchy v populaci je nutné, aby sestry znaly základní informace o autismu a osvojily si zásady ošetřovatelské péče u dětí s tímto typem postižení. V této souvislosti byla vytvořena informační brožůrka, která má pomoci sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem.
|
|
Možnosti ovlivnění projevu dětí v mateřské škole pomocí psychomotorických aktivit
Špalková, Markéta ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Agresivní projevy lze zaznamenat již u dětí předškolního věku. Cílem práce bylo zjistit, jaké agresivní projevy jsou nejčastější, které faktory ovlivňují jejich výskyt, jak působí na vzájemné vztahy dětí a možnost jejich omezení pomocí záměrných psychomotorických aktivit. K dosažení cíle byly použity tyto metody: dotazník pro učitelky, rozhovor s učitelkami, rozhovor s dětmi, pozorování a experiment. Při využití těchto metod bylo dosaženo následujících výsledků. Nejčastějšími agresivními projevy v chování předškolních dětí jsou nadávky, kousání, bití druhých, kopání, strkání do druhých a hádky o postavení ve skupině a kamarádství. Jedním z faktorů, které ovlivňují jejich výskyt je velký počet dětí ve třídě a dojdeli k omezení potřeby pohybu dítěte. Dítě, u kterého se často objevovaly fyzické agresivní projevy bylo ve skupině méně oblíbené, na rozdíl od dítěte, které se projevovalo převážně slovní agresí. Možnost omezení agresivních projevů pomocí záměrných psychomotorických aktivit se nepodařilo jednoznačně prokázat.
|
|
Mapování sociálně negativních jevů ve školách.Zjišťování výskytu šikany a dětské agrese pomocí sociometricko-ratingového dotazníku D-1
Mottlová, Ivana ; Peliš, Michal (vedoucí práce) ; Fialová, Martina (oponent)
Název: Mapovánísociálně negativníchjevů ve školách - '!jišťování výskytu šikany a dětské agrese pomocísociometricko-ratingového dotazníku a dotazníku D-1 Surveying ofsocially negative phenomena at schools - researching ofbullying and child aggression with the help ofthe sociometric-rating questionnaire and D-1 questionnaire Cíle práce: Cílem diplomové práce bylo shrnout informace z oblasti problematiky šikany a dětské agrese, teoreticky vymezit jednotlivé pojmy, možnosti vyšetřování, léčby a intervence. Dále představit některé sociometrické metody, za pomoci kterých je možné mapovat výskyt šikany. Vyhodnotit data konkrétního šetření. Vytvořit vhodný a ucelený projekt pro práci preventistů na základních i středních školách. Metoda: Průzkum byl proveden v jedné ze tříd osmiletého gymnázia. Věk respondentů se pohyboval mezi 14 - 15 lety. K mapování těchto sociálně negativních jevů byl použit standardizovaný sociometricko-ratingový dotazník SORAD (Hrabal, 1979) a další diagnostická metoda Dotazník D-1 (Doležel, 2003). Protože obě sociometrické metody měří stejné nebo podobné teoretické koncepty, měly by i výsledky obou dotazníků vycházet stejně či podobně. Mezi další úkoly práce patří srovnání výsledků výše uvedených metod. Výsledky: Na základě vyhodnocení těchto dotazníků byla ve třídě odhalena...
|
|
Potřeby zvyšování psychologických kompetencí pracovníků IZS, návrh vzdělávacích aktivit.
VAŠÁTKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se orientuje na potřeby zvyšování psychologických kompetencí pracovníků integrovaného záchranného systému a následně na návrh vzdělávacích aktivit. První část práce se týká teorie kompetence, je zde charakteristika a definice kompetence a také její třídění a dělení. Následující podkapitola se zabývá mechanismy psychické adaptace na zátěžové situace, se kterými se pracovníci IZS mohou při výkonu své práce setkat. Další podkapitola je orientována na fungování psychiky v zátěžových situacích a na její jednotlivé fáze jako je především fáze aktivizace, fáze zvládání psychické zátěže a fáze důsledková. V podkapitole policejní stres je zmínka o psychické zátěži při vyšetřování násilné trestné činnosti, kde jde o extrémní mrtvoly, smrt dítěte nebo smrt za tragických okolností. Dále je pozornost věnována psychologickým důsledkům použití střelné zbraně, pracovnímu stresu policistů a zvládání stresových situací v policejní praxi. Psychohygiena pracovníků IZS popisuje odolnost pracovníků IZS vůči zátěžovým situacím, také ochranu psychického zdraví těchto pracovníků a v neposlední řadě také syndrom vyhoření. Práce zároveň nabízí jednoduchý přehled o možnostech psychologické péče o pracovníky IZS a účinných prostředcích k předcházení posttraumatickým stresovým příznakům u osob pracujících v IZS. Hlavní možností předcházení je krizová intervence - odborná metoda práce s člověkem v situaci, kterou prožívá z vlastního pohledu jako zátěžovou, případně ohrožující.Další možností je supervize - poradenská metoda, která napomáhá pracovníkům v jejich profesním rozvoji, směřuje ke zvýšení jejich profesionality. Samostatná podkapitola se orientuje na komunikaci s lidmi a její pravidla. Podrobněji jsou rozpracovány zásady jednání s duševně narušenými jedinci, zásady jednání s obětí trestného činu, také jednání se sebevrahem, komunikaci se seniory, zásady sdělování nepříjemné zprávy a komunikaci s agresorem. Posední podkapitola teoretické části se týká krizové komunikace, tedy komunikace se zasaženými osobami a specifik krizové komunikace v bezpečnostních sborech Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Výzkumná část začíná kapitolou Cíle práce, kde jsou stanoveny tři základní cíle, kterých má práce dosáhnout. Prvním cílem je charakteristika vzdělávacího systému Policie České republiky základní odborná příprava a možnosti následného dalšího vzdělávání. Je zde zmínka o Etickém kodexu Policie České republiky, kterým se mají všichni policisté řídit. Následujícím cílem je charakteristika vzdělávacího systému italské policie, která je rozdělena do tří modulů - bezpečnost a obrana, zbraně a jejich oprávněné použití, doprava a dopravní předpisy. Součástí vzdělávání policistů v Itálii je také speciální modul, který se dále dělí na pět podmodulů - komunikace mezi policistou a občanem nebo skupinou občanů, komunikační proces, neverbální komunikace, komunikační problémy a řízení úzkosti a stresu. Posledním cílem je návrh vzdělávacích aktivit, který byl vytvořen na základě komparace vzdělávacích systémů policie ČR a Itálie. První je zaměřen na komunikaci nácvik složitých komunikačních situací pomocí modelových situací a také výcvik čtení neverbální komunikace. Druhý návrh se týká zvýšení vzdělanosti policistů v oblasti etnických rozdílů mezi osobami žijícími na území České republiky. Posledním návrhem je edukace policistů v oblasti znakového jazyka základní znaky pro počáteční komunikaci a domluvu se sluchově postiženými občany. Tyto návrhy mohou být použity pro praxi policejního vzdělávání.
|
|
Subjektivní vnímání násilí u dětí ve věkové skupině 11-15 let
PŘENOSILOVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o tom, co představuje pro děti v pubescentním období násilí. Toto téma je neustále nadčasové, diskutované a velice závažné. Mnoho autorů se tímto tématem a možnostmi řešení zabývají. Práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol a dvou podkapitol. První kapitola pojednává o tom co je to vlastně násilí, různé názory od různých autorů a druhá řeší, kdo je to vlastně dítě a dítě v pubescenci. V další kapitole pojednávám a rozebírám druhy násilí a to, proč a kde se v člověku bere zlo. V páté kapitole přibližuji osoby, které mají potencionálně vyšší sklon k agresivitě a ty, kteří mají potencionálně vyšší sklon stát se obětí. Pátá kapitola řeší následky násilného chování. V šesté kapitole více přibližuji problematiku šikany, která je v tomto věkovém období nejvíce z násilí zastoupena. V poslední kapitole popisuji možnosti prevence před násilím a šikanou a takzvaný návod jak postupovat a na koho se obrátit, když násilí již propuklo. Empirická část má stanovenou jednu výzkumnou otázku a několik cílů. Výzkumnou otázkou je zjistit co představuje termín násilí pro děti ve věkové skupině 11 až 15 let. Cíly této práce byly zjistit, co si představují pod pojmem násilí, zda násilí ve svém okolí vnímají a jak na něj reagují a dílčími cíly bylo zjistit, zda někdy násilí samotný spáchaly, zda je nebo bylo násilí někdy spácháno na nich a zda vědí jak postupovat při řešení násilného chování. Pro výzkumné šetření byla stanovena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly dělány se sedmi komunikačními partnery, kteří byly vybrány metodou snowball sampling. Jednalo se o děti ve věku 11 až 15 let a rozhovory byly vedeny se souhlasem zákonného zástupce komunikačních partnerů doma na klidném místě. Kvalitativní výzkumné šetření přineslo zajímavé výsledky. Výzkum odhalil, že komunikační partneři si představují pod pojmem násilí hlavně fyzické ataky a to ve velké míře převažuje nad ostatními druhy násilí. Tři komunikační partneři do výčtu, co vše podle nich spadá do násilí, dokonce uvedly pouze jen fyzické ataky a nic jiného již nezmiňovali.
|
|
Problémové dítě a náhradní výchovná péče ve školských zařízeních provýkon ústavní a ochranné výchovy
Janský, Pavel ; Hadj - Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lašek, Jan (oponent) ; Faber, Josef (oponent)
Cílem práce je zaměřit se v tematicky široké oblasti vztahující se "problémovým" dětem především na příčiny, projevy a možnosti zvládání agrese, agresivity a násilného chování, které často bývají důvodem jejich umístění do speciálních školských zařízení. Stěžejní témata agrese a agresivita jsou pojednána v několika kapitolách, vždy v odlišném kontextu a s odlišnou akcentací. Každá z těchto kapitol tvoří relativně ucelenou a samostatnou část, obsahující jako východisko souhrn předchozích důležitých informací, na jejichž základě je téma nově zpracováno.
|
|
Hodnoty, zájmy a perspektivy dětí z dětských domovů
Dubcová, Martina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
1 Resumé Děti přichází do zařízení pro výkon ústavní výchovy z rodin, které neplnily své funkce, neuspokojovaly základní potřeby dítěte. Rodiče těchto dětí často páchali trestnou činnost, byli pod vlivem alkoholu, své děti zanedbávali nebo i v některých případech týrali či zneužívali. Rodina pro tyto děti byla často negativním vzorem. Děti vyrůstaly část svého života v nepodnětném prostředí. Tyto rodiny velmi negativně ovlivnily osobnost dítěte. U dětí z dětských domovů se objevují již handicapy na biologické úrovni. Děti z dětských domovů mívají nižší hodnoty tělesných rozměrů, trpí různými zdravotními handicapy, psychiatrickými onemocněními, jejich mentální schopnosti jsou podprůměrné, trpí poruchami pozornosti, zvýšenou afektivitou, zvýšenou agresivitou, apod. Děti přicházejí do dětských domovů z dysfunkčních rodin až většinou ve starším školním věku, tudíž rodina měla na děti velký vliv po celou dobu jejich raného dětství a u některých i ve věku povinné školní docházky či dospívání. Některé děti navštěvují své rodiny i po umístění do dětských domovů a jsou rodiči ovlivňovány i nadále. Všechny tyto faktory mimo jiné ovlivňují jejich zájmy, hodnoty a perspektivy. Pro děti z dětských domovů jsou nejdůležitější vztahové hodnoty - rodina, dále láska a přátelství. Naopak hodnoty materiální - peníze, práce či...
|
|
Agrese u dětí v mateřské škole
Hitková, Eva ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
HITKOVÁ, Eva. Agrese u dětí v mateřské škole. [Diplomová práce]. Praha: Karlova Univerzita v Praze, Pedagogická fakulta, 2010. Ve své diplomové práci se zaměřuji na problematiku agrese a agresivity dětí v mateřské škole. Cílem práce je zmapovat výskyt, příčiny a projevy agresivního chování u předškolních dětí. Práce je členěna do deseti hlavních kapitol. Nejprve se zaměřuji na charakteristiku psychiky dítěte předškolního věku, jeho socializaci. Na vymezení, vysvětlení hlavních pojmů a definic agrese. Nedílnou součástí práce je výčet příčin a projevů agresivity u dětí v mateřské škole. V rámci těchto kapitol se snažím zaznamenat a postihnout vlivy působící a ovlivňující předškolní děti a jejich chování. V empirické části se zabývám šetřením a zjištěním skutečných projevů agrese a agresivity v dnešních mateřských školách, u předškolních dětí. Šetření bylo prováděno metodou pozorování dětí v mateřské škole. Výsledky byly zaznamenány a zpracovány do tabulky a dále zpracovány do tabulek a grafů. Závěr práce vychází ze zjištěných údajů, poznatků a z výsledků výzkumného šetření. Klíčová slova: agrese, agresivita, mateřská škola, předškolní dítě, rodina
|
host ::
