|
Půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR
Koukolíček, Jan ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Na pozemcích ZD Nečín byl prováděn pokus, který měl ověřit 3 půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR. Z půdoochranných technologií bylo zvoleno hluboké kypření, mělká podmítka a půda bez zpracování. Z luskovin byl zvolen ozimý hrách, který byl vyséván ve dvou termínech na podzim a následně na jaře. Z dalších byly na jaře vysévány klasický jarní hrách, lupina úzkolistá, lupina bílá a sója. U zpracování půdy bylo sledováno půdní utužení a půdní vlhkost. U luskovin bylo provedeno vegetační pozorování, předsklizňové a posklizňové hodnocení.
|
|
Endoparazité koní
Scháňková, Štěpánka ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
V rámci tohoto výzkumu bylo devět ponyů rozděleno do tří skupin (A, B, C), aby mohli být postupně uměle infikováni třetími larválními stádii cyathostom. Každý pony byl infikován dávkou čítající 30 000 cyathostom, jež byly skladovány po dobu 4 týdnů v přitozených klimatických podmánkách panujících v České republice. Od října 2011 do ledna 2012 byli následně všichni ponyové zkoumáni post-mortem na přítomnost malých strongylidů. Během helmintologických pitev bylo zajištěno 17 druhů podčeledi Cyathostominae náležících k následujícím rodům: Coronocyclus, Cyathostomum,Cylicocyclus, Cylicostephanus, Gyalocephalus a Petrovinema, přičemž nejvyšší prevalenci (100 %) vykazovaly druhy Cyathostomum catinatum, Cyathostomum alveatum a Cylicocyclus nassatus. V lumenu céka bylo lokalizováno celých 65,6 % populace dospělců těchto hlístic, zatímco v oblasti kolonu tomu bylo pouhých 34,4 %. Z hlediska pohlaví parazitů bylo zaznamenáno 1,736 (24,6 %) samic a 5,329 (75,4 %) samců. Z nashromážděných malých strongylidů bylo v prvních dvou fázích výzkumu (skupiny A, B) tvořeno 98,57 % a 95,48 % dospělci, a tudíž larvální stádia zde tvořila pouze zanedbatelná část. Jinak tomu bylo ovšem ve třetí fázi výzkumu (skupina C), kde dospělci byli zastoupeni 29,07 %, zatímco larvální hypobiovaná stádia dosahovala celých 67,73%. I přes skutečnost, že všichni ponyové byli ošetřeni ivermectinem v dáce 400 ug/kg, byla u šesti z nich potrvezna infekce dospělci druhu Oxyuris equi, díky čemuž vznikla v rámci tohoto výzkumu první Evropská studie dokazující rezistenci tohoto parazita na makrocyklické laktony.
|
|
Vliv kadmia na oxidační stres u rostlin
Zemanová, Veronika ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Pro porovnání akumulace Cd a jeho tolerance byly studovány dva ekotypy Noccaea caerulescens pocházejících ze dvou různě kontaminovaných míst (Redlschlag, Rakousko; Ganges, Francie), N. praecox (Mežica, Slovinsko), Arabidopsis halleri a Spinacia oleracea. Po 30, 60, 90 a 120 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro hyperakumulátory a 25, 40, 55 a 75 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro špenát byly stanoveny parametry výměny plynů (čistá rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace, vodivost průduchů, intercelulární koncentrace CO2), obsah mastných kyselin, obsah makro- a mikroelementů stejně jako N využití rostlinami. Noccaea druhy a A. halleri vykazovaly podobné změny ve výnosu biomasy, obsahu Cd a celkového obsahu aminokyselin. Rozdíly mezi těmito druhy se potvrdily v profilu a obsahu jednotlivých volných aminokyselin. Srovnání mezi druhy Noccaea ukázaly, že stres vlivem Cd má za následek podobné změny parametrů fotosyntézy. Kontrastní odezvy rostlin na kontaminaci Cd byly potvrzeny v obsahu makro- a mikroelementů, mastných kyselin a metabolismu aminokyselin. Špenát ukázal rozdílnou reakci na Cd ve srovnání s hyperakumulátory, zejména v profilu volných aminokyselin a mastných kyselin.
|
|
Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
|
Význam sledování postmortálních změn masa zvěřiny
Santajová, Markéta ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit významnost parametrů postmortálních změn u zvěřiny, ze kterých by se následně mohlo vycházet pro její posouzení v praxi.
Teoretická část popisuje podnik na zpracování zvěřiny, odkud rovněž pochází i vzorky pro experiment. Dále se zabývá složením, vlastnostmi masa a faktory, které maso zvěřiny ovlivňují. Významná kapitola popisuje postmortální procesy a formy kažení masa.
Experimentální část této práce měřila postmortální ukazatele, a to pH a amoniak. Pro pokus bylo měření provedeno na dvou skupinách vzorků pocházejících z kýty prasete divokého.
S ohledem na výsledky tyto ukazatele byly využitelné pro sledování změn post mortem a následného procesu zrání masa. Hodnoty pH mezi jednotlivými měřeními dle očekávání vzrostly, ale na základě výsledků nelze vytvořit jejich závislost na čase. Amoniak rovněž vzrostl v průběhu měření a fotometrickou metodou jsme získaly konkrétní představu o jeho obsahu v mase. Výsledky byly porovnávány s hodnocením obsahu amoniaku pro jateční zvířata. Pro analýzu obsahu amoniaku ve vzorcích svaloviny byla použita také titrační mikrometoda dle Conwaye.
Pro posouzení postmortálních ukazatelů je třeba provést hlubší analýzu. Dalšími zajímavými parametry pro stanovení významnosti postmortálních změn mohou být i enzymatické látky.
|
|
Účetní závěrka ve vybrané obchodní korporaci
Koudelková, Eliška ; Seidl, Ladislav (vedoucí práce) ; Eva, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou účetní uzávěrky a účetní závěrky. Vzhledem k celkové rozsáhlosti problematiky jsou v práci rozebrána pouze její stěžejní témata.
V prvních dvou kapitolách teoretické části se autorka práce věnuje právním pramenům, kterými se sestavování účetní závěrky řídí, a vymezení základních pojmů souvisejících s účetní závěrkou. V následující kapitole jsou popsány jednotlivé operace, které předcházejí samotnému sestavení výkazů, a to: inventarizace, opravné položky, časové rozlišení, rezervy atd. Poslední kapitola teoretické části je věnována samotné účetní závěrce, tj. rozvaze, výkazu zisků a ztráty a příloze účetní závěrky. Na závěr jsou zde také uvedeny povinnosti spojené s účetní závěrkou.
Praktická část je zaměřena na zhodnocení účetní uzávěrky a účetní závěrky ve vybrané obchodní korporaci TESLA KARLÍN, a.s. a na navrhnutí opatření, která by zkvalitnila celý proces účetní závěrky v podniku.
|
|
Problematika CITES v České republice
Trampotová, Šárka ; Toth, Štefan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je Problematika CITES v České republice. Jejím hlavním cílem je identifikovat Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (anglická zkratka CITES) a v případě zjištění nedostatků, navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci.
Práce se skládá ze dvou částí, z literární rešerše a praktické části. Literární rešerše zahrnuje vznik, fungování, organizaci a legislativu úmluvy, dále vymezuje exempláře, na které se úmluva vztahuje, a do kterých příloh se řadí. A v neposlední řadě se zaměřuje na nelegální obchod s ohroženými druhy. Praktická část vymezuje hlavní orgány, které mají v České republice působit v oblasti zajišťování dodržování úmluvy. Konkretizuje exempláře důležité pro Českou republiku, jak se s nimi má manipulovat, registrovat je a držet. V neposlední řadě se zaměřuje na průběh kontrol a nejdůležitější kauzy odhalené v České republice. V závěru jsou výsledky zhodnoceny a jsou navrhnuta různá doporučení vedoucí ke zlepšení.
|
|
Doplnění (imputace) chybějících genetických markerů SNP
Kranjčevičová, Anita ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Práce s genomovými informacemi se ve šlechtění skotu stala standardem. Diplomová práce se zabývá zohledněním chybějících genetických markerů SNP na genetických čipech. Jedná se o doplnění chybějících hodnot v souborech dat obsahujících informace o výskytu jednonukleotidových polymorfismů SNP v genomu skotu. Tyto polymorfismy se využívají při výpočtech genomických plemenných hodnot, při stanovení genomické příbuznosti, a tím i při vlastním hodnocení zvířat. Nejběžnější čipy pro genotypování jsou Illumina a Affymetrix, každá firma vyvíjí vlastní techniku získávání genotypů. Affymetrix má jednotné kódování jednotlivých SNP mezi čipy různých generací, a proto není obtížné použití i starších dat. Illumina využívá mnoho kódování mezi jednotlivými generacemi čipů, přímé porovnání SNP proto není možné. Ve své platformě má čipy o různé hustotě a různé finanční náročnosti. Čipy od Illuminy se staly světovým standardem a jsou používány všemi chovatelskými společnostmi. Nejčastěji využívané programy pro imputace chybějících SNP jsou Beagle, AlphaImpute, Impute 2, FindHap, DAGPHASE, FImputePedImpute a MaCH. Jednotlivé programy vyžadují příbuzenskou vazbu mezi genotypovanými jedinci. V běžném chovatelském provozu genotypování není ve sledu generací. Proto byl použit vlastní metodický postup. Cílem diplomové práce je zmapování stávajícího výzkumu ohledně doplňování chybějících genetických markerů na genetických čipech a ověření výpočetního postupu. Bylo vytvořeno celkem 8 modelů, lišících se počtem testovaných SNP. Otestováno bylo 10 až 100 sousedních lokusů. Testování probíhalo u zvolených lokusů na dvou souborech. Soubor A představoval 260 genotypů býků několika plemen z České republiky. Soubor B obsahoval 3 982 býků z devíti zemí, kteří splňovali podmínku 100% podíl holštýna. V prvním případě bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Předpověď chybějících hodnot se podařila téměř přesně se spolehlivostí modelu 100%, výjimkou byly téměř homozygotní lokusy, kde bylo dosaženo spolehlivosti modelu jen 55%. Při testování druhého souboru dat, který obsahoval mnohem více genotypů, se u nejrozsáhlejšího modelu podařilo dosáhnout spolehlivosti 80 až 90 % a to i v případě homozygotních lokusů. Chyba předpovědi byla vyšší než v prvním případě. Bylo dokázáno, že předpověď chybějících hodnot lze dopočítat pomocí sousedních SNP. Výsledky práce slouží jako základ k dalšímu studiu genomických dat.
|
|
Hodnocení využití terapií za účasti psů v nemocničních zařízeních
Zoulová, Kateřina ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá využitím aktivit za využití zvířat (AAA) a terapií za využití zvířat (AAT) a to v nemocničních zařízeních ve světě a v České republice.
V práci je stručně shrnuta situace využití terapie v dětských nemocnicích, na odděleních akutní péče pro osoby s demencí, u pacientů s akutní schizofrenií, u pacientů s rakovinou a s neurologickým onemocněním. V práci jsou popsány možnosti využití terapie, konkrétní průběhy terapií a uvádí konkrétní jednotky využití psa u pacientů s různými typy onemocnění v zahraničních nemocničních zařízeních.
V praktické části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, jenž bylo provedeno v nemocnicích v České republice. Odpovědi respondentů jsou rozděleny do dvou částí.
První část obsahuje odpovědi zdravotnického personálu nemocnic, koordinátorů dobrovolnických center a dalších odborných pracovníků, jenž v nemocničních zařízeních terapii zajišťují. Tyto odpovědi se týkají pojištění, právního šetření a praktické realizace terapie.
Ve druhé části najdeme odpovědi z vyplněných dotazníků od canisterapeutů z jednotlivých zařízení. Popisují, jak samotné terapie provádí, jaké metody jsou využívány, která oddělení jsou navštěvována. Dotazník byl podán do 30 nemocnic, z nichž zpětnou vazbu poskytlo 8. Z těchto zařízení odpovědělo na dotazník 15 canisterapeutů.
|
host ::
