|
|
Ochrana průmyslového vlastnictví a mezinárodní právo
Přibyl, Josef ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat mezinárodní ochranu průmyslového vlastnictví, přičemž je kladen důraz na teoretické hledisko práva mezinárodního, specifika fungování mezinárodního systému, příčiny zařazení ochrany průmyslového vlastnictví na mezinárodní úroveň a důsledky takového zařazení. Diplomová práce se naopak vyhýbá podrobným rozborům jednotlivých mezinárodních úmluv z oblasti práva průmyslového vlastnictví. To neplatí pro dohodu TRIPS, a to vzhledem k jejímu zásadnímu významu pro současný systém mezinárodní ochrany průmyslového vlastnictví.Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. Po úvodu je do práce zařazena kapitola věnující se krátkému seznámení s relevantními pojmy z oblasti průmyslového vlastnictví. Úvod do mezinárodního rozměru představuje kapitola třetí, která mapuje vývoj a příčiny vzniku ochrany průmyslového vlastnictví na mezinárodní úrovni od poloviny 19. století až po současnost. Čtvrtá kapitola je dělena do dvou částí. Jednak se zastavuje u stěžejního pramene ochrany průmyslového vlastnictví - mezinárodní úmluvy. Druhá část kapitoly je zaměřena na organizaci WIPO. Následující kapitola je věnována nejkomplexnější úmluvě v oblasti duševního vlastnictví - dohodě TRIPS. V kapitole jsou rozebírány jak příčiny vzniku dohody, tak i cíle, rozsah či vztah k ostatním úmluvám na ochranu...
|
|
|
Vliv pohlaví telete na mléčnou užitkovost krav
Fialová, Zuzana ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Současná moderní doba přináší poznatky, které pomáhají zefektivnit úsilí chovatele a zasahovat do původně nedotknutelného děje, oplození. Genetika a reprodukce se staly hlavním zájmem biotechnologických výzkumů. Došlo k vyvinutí a provoznímu zavedení biotechnologických metod jako inseminace, přenos embryí, dlouhodobé zmražení semene nebo sexování spermatu, které se stalo popudem k zadání tématu této diplomové práce.
Mléčná užitkovost skotu je vlastnost ovlivněná nespočtem vnitřních a vnějších vlivů. V poslední době se zájem odborné veřejnosti upnul k další možnosti ovlivnění užitkovosti, kterou je pohlaví telete.
Cílem této studie zpracované v návaznosti na výzkumný úkol NAZV QJ1510139 Celostátní informační systém genetického hodnocení hospodářských zvířat bylo ověřit vliv pohlaví telete na užitkovost matky v našich podmínkách. Z předešlých studií (Hinde et al., 2014; Grasboll et al., 2015) vzešla hypotéza, že pohlaví telete vliv má.
K vyhodnocení byly použity dva soubory naměřených dat z let 1995 až 2015 s údaji o pohlaví telete a užitkovostmi jednotlivých holštýnských dojnic v kontrolních dnech poskytnuté ČMSCH, a.s. Ze surových údajů byl vytvořen soubor krav se třemi laktacemi, přičemž každá plemenice měla zaznamenané nejméně 3 KU na laktaci. Dále došlo k vyřazení nenormálních údajů, dnů KU a plemeníků s nízkým počtem případů. Po úpravách soubor obsahoval 4,7 milionu užitkovostí od 197 tis. krav. Práce probíhala s modelem založeným na test day přístupu.
Průměrná denní dojivost v hodnoceném souboru byla 27,29 kg. V metodě nejmenších čtverců pro 10 zkoušených modelů byly použity efekty: HTD (stádo, kontrolní den), Pohl (efekt pohlaví), Porl (pořadí laktace), Skup (skupina) (pro první laktaci vytvořená podle věku otelení, období otelení, servis periody a roku otelení, pro druhou a třetí laktaci je místo věku otelení použito mezidobí). Pevná regrese Legendrův polynom (LP) byl použit se 4 parametry. Mléčná užitkovost proložená pomocí LP vykazovala obvyklý tvar laktační křivky. Podle posouzených modelů je efekt pohlaví telete na mléčnou užitkovost matky telete statisticky nevýznamný. Býčci navyšují užitkovost o 0,07 kg/den tedy o 21 kg za laktaci. Genetické parametry nebyly z důvodu nevýznamnosti zkoumaného efektu zpřesňovány.
|
|
|
Doplnění (imputace) chybějících genetických markerů SNP
Kranjčevičová, Anita ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Práce s genomovými informacemi se ve šlechtění skotu stala standardem. Diplomová práce se zabývá zohledněním chybějících genetických markerů SNP na genetických čipech. Jedná se o doplnění chybějících hodnot v souborech dat obsahujících informace o výskytu jednonukleotidových polymorfismů SNP v genomu skotu. Tyto polymorfismy se využívají při výpočtech genomických plemenných hodnot, při stanovení genomické příbuznosti, a tím i při vlastním hodnocení zvířat. Nejběžnější čipy pro genotypování jsou Illumina a Affymetrix, každá firma vyvíjí vlastní techniku získávání genotypů. Affymetrix má jednotné kódování jednotlivých SNP mezi čipy různých generací, a proto není obtížné použití i starších dat. Illumina využívá mnoho kódování mezi jednotlivými generacemi čipů, přímé porovnání SNP proto není možné. Ve své platformě má čipy o různé hustotě a různé finanční náročnosti. Čipy od Illuminy se staly světovým standardem a jsou používány všemi chovatelskými společnostmi. Nejčastěji využívané programy pro imputace chybějících SNP jsou Beagle, AlphaImpute, Impute 2, FindHap, DAGPHASE, FImputePedImpute a MaCH. Jednotlivé programy vyžadují příbuzenskou vazbu mezi genotypovanými jedinci. V běžném chovatelském provozu genotypování není ve sledu generací. Proto byl použit vlastní metodický postup. Cílem diplomové práce je zmapování stávajícího výzkumu ohledně doplňování chybějících genetických markerů na genetických čipech a ověření výpočetního postupu. Bylo vytvořeno celkem 8 modelů, lišících se počtem testovaných SNP. Otestováno bylo 10 až 100 sousedních lokusů. Testování probíhalo u zvolených lokusů na dvou souborech. Soubor A představoval 260 genotypů býků několika plemen z České republiky. Soubor B obsahoval 3 982 býků z devíti zemí, kteří splňovali podmínku 100% podíl holštýna. V prvním případě bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Předpověď chybějících hodnot se podařila téměř přesně se spolehlivostí modelu 100%, výjimkou byly téměř homozygotní lokusy, kde bylo dosaženo spolehlivosti modelu jen 55%. Při testování druhého souboru dat, který obsahoval mnohem více genotypů, se u nejrozsáhlejšího modelu podařilo dosáhnout spolehlivosti 80 až 90 % a to i v případě homozygotních lokusů. Chyba předpovědi byla vyšší než v prvním případě. Bylo dokázáno, že předpověď chybějících hodnot lze dopočítat pomocí sousedních SNP. Výsledky práce slouží jako základ k dalšímu studiu genomických dat.
|
|
|
Rozbor selekčního programu u bílé krátkosrsté kozy v ČR
Holecová, Alena ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Vít, Vít (oponent)
Selekční program je souhrn zásad a postupů pro zlepšování genetických vlastností zvířat. Cílem selekce je zajištění žádoucí úrovně užitkových vlastností, a tím ovlivnění ekonomických výsledků chovu ve prospěch chovatele. Genetického zlepšení je dosahováno výběrem nejlepších jedinců jako rodičů další generace. Základem organizace selekčního programu je stanovení cílů selekce, výběr vhodných selekčních kritérií a zajištění systému získávání dat z kontroly užitkovosti. Následuje výběr nejlepších jedinců a jejich připařování na základě stanovených zásad. Kvalita selekčního programu je dána odpovědí na selekci v jednotlivých znacích, udržením genetické diverzity vyjádřené koeficientem inbrídingu a ekonomickým ziskem. V případě genetických zdrojů, mezi které koza bílá krátkosrstá v ČR patří, je kladen důraz na zachování genetické rozmanitosti, ale také na ekonomický zisk, díky kterému je chov plemene pro chovatele zajímavým. Dosažený genetický zisk, koeficient inbrídingu a ekonomický zisk jsou porovnávány s očekávaným a v případě zjištěných odchylek je provedena analýza příčin a změna nastavení programu. V šlechtitelském programu kozy bílé krátkosrsté v ČR jsou nastaveny chovné cíle a systém kontroly užitkovosti, organizace připařování zajišťuje zamezení příbuzenské plemenitby. Plemenná hodnota není odhadována, rodiče další generace jsou vybíráni na základě naměřené hrubé fenotypové hodnoty pro obsah bílkovin v mléce a na základě hodnocení exteriéru. Není možné vyhodnotit genetický pokrok. Při analýze selekčních programů ve vybraných zemích (Francie, Švýcarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Německo a Rakousko) bylo zjištěno, že ve všech těchto zemích je součástí selekčního programu odhad plemenných hodnot metodou BLUP - Animal model pro produkční znaky, případně exteriér nebo plodnost, nebo je v současné době připravován. Doporučuji odhadovat v rámci šlechtitelského programu kozy bílé krátkosrsté v ČR plemennou hodnotu pro množství mléka, bílkovin a tuku a vytvořit selekční index s důrazem na množství bílkovin v mléce, na jehož základě budou vybírání rodiče budoucí populace. Dále doporučuji zavedení lineárního hodnocení exteriéru z důvodu možnosti přesnějšího vyhodnocení znaků exteriéru, které mají souvislost s užitkovými znaky, zdravím, plodností a dlouhověkostí, a stanovování odhadu plemenné hodnoty i v těchto ukazatelích.
|
|
|
Návrh a implementace vícerozměrného systému měření a řízení výkonnosti
Přibyl, Josef ; Menšík, Michal (vedoucí práce) ; Jedlička, Radek (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl navržení Balanced Scorecard ve středně velké firmě Mironet.cz, působící v oboru IT. Teoretická část se skládá z popisu aplikované metodiky a popisu firmy samotné. Praktická část se zaměřuje přímo na strategickou analýzu včetně určení slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb. Na ně navazuje určení strategických cílů pro jednotlivé perspektivy Balanced Scorecard, tvorba strategické mapy a rozvinutí měřítek jednotlivých dílčích strategických cílů. V závěru dochází k zhodnocení případné aplikace Balanced scorecard.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.