|
Ochrana osobnosti a kamerové systémy
Orság, Oldřich ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje podrobně ochranou osobnosti v České republice, neboť se prolíná celým právním řádem a právo na ochranu osobnosti je základní právo v Listině základních práv a svobod. Cílem práce je analyzovat vývoj i současný stav ochrany osobnosti a konfrontovat toto právo s městským kamerovým dohlížecím systémem, který vyžívá městská policie v Karlovarském kraji. V České republice dochází ke kolizi dvou složek základních práv a svobod, práva na soukromí a práva na bezpečné žití ve společnosti. Střetnutí těchto dvou složek práva je porovnáváno na základě různých právních úprav. Práce vychází z rozkladu právních norem platných v České republice a následného výzkumu u městských policií Karlovarského kraje.
|
|
Inovace a zabezpečení rodinné farmy
Konopásek, Jan ; Přikryl, Miroslav (vedoucí práce) ; Libich, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá implementací poplachového a zabezpečovacího tísňového systému a kamerového systému jako jedny z inovačních prvků během probíhající rekonstrukce komplexu rodinné farmy. Teoretická část této práce popisuje základní principy těchto systémů a minimálního standardu komfortu zvířat (welfare). V praktické části této práce jsou uvedeny informace o struktuře farmy, objekty její rekonstrukce a samotné řešení obou systémů. Dále jsou zde popsány jednotlivé komponenty, jejich rozmístění v systémech, zobrazené v grafické dokumentaci a celkové ceny obou systémů.
|
|
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový
tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat,
kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet.
Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých
složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za
účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je
založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech.
Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti
brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být
dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se
měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho
testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která
umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket,
které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům.
|
|
Vliv kyseliny linolové a α-linolenové ve výživě prasat na množství a kvalitu intramuskulárního tuku vepřového masa s důrazem na n-6/n-3 PUFA-spektrum
Vehovský, Karel ; Stupka, Roman (vedoucí práce)
Lidská výživa je závislá na příjmu živin z potravy. Jednou ze základních živin, které potřebuje lidský organismus k získání energie, růstu a obnově buněk, tkání a orgánů, a které přijímá v lidské potravě jsou tuky. Ty jsou získávány z rostlinných nebo živočišných zdrojů, kdy především živočišné tuky s méně příznivou skladbou mastných kyselin jsou veřejností často řazeny mezi nepopulární složku potravy. Česká republika je zemí s tradičně vysokou spotřebou vepřového masa. V poslední době se zvýšil zájem konzumentů o tzv. zdraví prospěšné potraviny, mezi něž lze zařadit i některé živočišné produkty s pozměněným složením mastných kyselin v tucích. Obsah a složení nasycených a nenasycených mastných kyselin v lidské výživě jsou důležité pro ochranu zdraví lidí. Vysoký obsah nasycených mastných kyselin obsažených v potravinách a nepříznivý poměr mezi skupinami n-6 a n-3 mastných kyselin může být příčinou mnoha onemocnění, především kardiovaskulárních. Tuky přijímané potravou by měly obsahovat nasycené, monoenové a polyenové mastné kyseliny v poměru asi 1 : 1,4 : 0,6. Z hlediska zdraví jsou nejvýznamnější n-3 polyenové mastné kyseliny, kterých je však v živočišných tucích nedostatek na úkor především skupin n-6 polyenových mastných kyselin. Kvalita vepřového masa z pohledu kompozice jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Významný vliv na profil mastných kyselin v živočišných tucích mají tuky obsažené v krmivu, čímž se naskýtá možnost manipulovat prostřednictvím výživy se složením mastných kyselin v tuku prasat. Předložená práce je zaměřena na možnost ovlivnění skladby mastných kyselin v intramuskulárním tuku vepřového masa prostřednictvím doplňku různých zdrojů a různé techniky krmení nenasycených mastných kyselin v krmné směsi pro prasata. Byly provedeny experimenty, kdy jako zdroje nenasycených mastných kyselin byl využit doplněk řepkového nebo sójového oleje při využití různé strategie krmení. Výsledky práce dokládají, že výše uvedené zdroje nenasycených mastných kyselin významně mění kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku.
|
|
Strategie inovací emisních stanic
Marušková, Helena ; Růžička, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichá, Ivana (oponent)
Disertační práce na téma Strategie inovací emisních stanic se zabývá marketingovými strategiemi a inovacemi stanic měření emisí v České republice. Teoretická část práce je věnována odborné literatuře a popisuje marketingové prostředí, SWOT analýzu, marketingové strategie, marketingový mix a jeho několik P. Dále se zaměřuje na inovace a inovační strategie, různé druhy marketingového výzkumu, emise výfukových plynů spalovacích motorů, homologační předpisy a pravidelné měření emisí na stanicích měření emisí v České republice a ve světě. Cílem této disertační práce je popsat a analyzovat současnou situaci a vypracovat strategii inovací emisních stanic.
Praktická část práce je věnována analýze marketingového prostředí (PEST analýza a analýza mikrookolí), ze které vychází SWOT analýza stanic měření emisí a dále jsou popsány jednotlivé složky marketingového mixu SME. Kapitola Marketingový výzkum SME je rozdělena na kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum, kde jsou uvedeny jednotlivé otázky, grafy a odpovědi vyplývající z marketingového výzkumu. Kvantitativní výzkum je prováděn pomocí dotazníkového šetření a kvalitativní marketingový výzkum získává odpovědi na základě řízených rozhovorů.
Na závěr je uvedeno několik návrhů inovací, vyhodnocení výzkumných otázek a shrnutí výsledků jednotlivých kapitol, ze kterých vyplývá, že příliš přísné limity škodlivých emisí nevedou k jejich skutečnému snižování. Intervaly pravidelných kontrol na SME jsou nastaveny správně a není potřeba je měnit. Vytvoření centrálního informačního systému společného pro STK i SME a zavedení kamerového systému jsou potřebné změny nejen na stanicích technických kontrol, ale i na stanicích měření emisních. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu a stáří vozidel a zejména tomu, že současné emisní kontroly vozidel v nezatížených režimech motorů nejsou schopné odhalit veškeré poruchy, je nutná nová metodika měření emisí.
|
|
Hodnocení vlivu záření na stanovení evapotranspirace a ukazatelů sucha
Mairich, Pavel ; Matula, Svatopluk (vedoucí práce)
Hodnocení vlivu záření na stanovení evapotranspirace a ukazatelů sucha Závažnost sucha lze určit z hydrologické bilance, jejíž složkou je i evapotranspirace. Odhad evapotranspirace je často založen na metodice FAO 56, kde je radiační bilance hlavním vstupem. Ta však obvykle není přímo měřena. V této práci se posuzuje otázka, do jaké míry lze nahradit přímé měření slunečního záření a efektivního vyzařování výpočtem podle metodiky FAO 56 se standardními, popř. s místně optimalizovanými radiačními koeficienty, v případě efektivního vyzařování též s koeficienty podle Penmana (1948). Problém je demonstrován na datech Solární a ozonové observatoře v Hradci Králové za roky 2011 a 2012. Odhad slunečního záření je v průměru uspokojivý i se standardními koeficienty a dá se zlepšit místní optimalizací koeficientů. V jednotlivých dnech se odhady mohou od skutečnosti značně lišit. Odhad efektivního vyzařování podle metodiky FAO 56 je v průměru asi o 30 % nižší než efektivní vyzařování měřené nebo odhad založený na místně optimalizovaných nebo Penmanových koeficientech, přičemž průměrné rozdíly mezi posledními třemi metodami jsou mnohem menší (do 9 %). Nepřesnost odhadů v jednotlivých dnech je i zde značná. Průměrná evapotranspirace referenční plodiny podle metodiky FAO 56 se standardními radiačními koeficienty je v důsledku toho značně vyšší (asi o 15 %) než analogická evapotranspirace vypočtená z měřeného záření nebo podle metodiky FAO 56 s optimalizovanými nebo Penmanovými radiačními koeficienty. Příčinou je, že trávník na observatoři nebyl zavlažován, takže občas trpěl vodním stresem a přehříval se. Použití metodiky FAO 56 s radiačními vstupy měřenými nebo vypočtenými s jinými než standardními koeficienty může vést k podhodnocení evapotranspirace a potřeby závlah.
|
|
Analýza vláhové potřeby polních plodin v oblasti s častým výskytem sucha.
Zábranský, Petr ; Soukup, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Vodní zdroje jsou důležitou součástí ekosystémů krajiny. Nejen variabilita klimatických a půdních faktorů ale i vysoká diverzita vegetace hrají důležitou roli ve vodní bilanci krajiny. Evapotranspirace porostů způsobuje hlavní pasivní složku ve vodní bilanci povodí. Již dnes je ale více jak jedna čtvrtina území ČR řazena do oblasti, kde suma potenciální evapotranspirace převyšuje nebo se rovná celkové sumě spadlých srážek. Na rozdíl od dřevin, u kterých je bilance vody na stanovišti z důvodu dlouhodobějšího vývoje z části předvídatelná, pravidelné střídání plodin v zemědělských systémech a agrotechnické vstupy s sebou přinášejí rychlejší změny vodní bilance stanoviště za podstatně kratší dobu. To může mít někdy za následek i nevratné změny v ekosystému s dopady na biodiverzitu okolního prostředí. Znalost jednotlivých limitujících faktorů prostředí a přesné stanovení nároků rostlin na vodu otevírá možnost nejen pro zlepšení výnosových parametrů jednotlivých plodin, ale především je důvodem pro pochopení trvalé udržitelnosti argoekosystémů v kulturní krajině.
Polní měření skutečné evapotranspirace probíhaly v období od 2007 do 2015 v lokalitě Velvary (Budihostice) která se nachází ve Středočeském kraji v nadmořské výšce 210 m n. m. a je řazena do oblasti srážkového stínu v okolí Slánska. Z hlediska průměrné roční vláhové bilance (ČHMÚ, 2014) spadá lokalita do oblasti, kde rozdíl mezi průměrnou roční sumou srážek a průměrnou roční sumou potenciální evapotranspirace činí -200 mm. Potenciální evapotranspirace zde mírně překračuje úhrny srážek (P / ET0 = 0,7 - 0,8) v běžném období (Pivec et al., 2006). Polní měření probíhala na běžných provozních plochách s minimální velikostí pokusné plochy 1 ha.
Provedená měření potvrdila předpokládané rozdíly mezi porosty z hlediska vláhových nároků. Hodnocené porosty vykazovaly během vegetace v závislosti na růstové fázi porostu odlišné hodnoty aktuální evapotranspirace a Bowenova poměru. Nejnižší hodnoty aktuální evapotranspirace byly prokázány u Z. mays, S. bicolor. Vyšší vláhové nároky vykazovaly porosty T. aestivum a H.vulgare. Nejvyšší hodnoty aktuální evapotranspirace naopak byly stanoveny u porostů B.vulgaris a M. sativa. Získáním hodnot plodinových koeficientů u jednotlivých plodin bylo zjištěno, že porosty Z. mays, S. bicolor a T. aestivum mají o čtvrtinu nižší hodnoty Kc v hlavním vegetačním období oproti M.sativa a B.vulgaris. V rámci práce byly stanoveny denní hodnoty Kc, které jsou základním poznatkem o vláhových nárocích jednotlivých plodin pro následné modelové stanovení hydrologických procesů v agrofytocenózách. Hodnocení vláhových nároků rostlin na základě stanovení toku vody v rostlinách (sap flow) neprokázaly předpokládané rozdíly mezi rostlinami Z.mays a S.bicolor. Efektivita využití vody (WUE) byla prokazatelně vyšší u rostlin typu C4 (Z. mays a S.bicolor) oproti zbývajícím rostlinám typu C3 (T. aestivum a H.vulgare).
|
|
Návrh metodiky implementace OLAP jako nástroje pro analýzu metadat emailových zpráv
Vasilenko, Alexandr ; Klimešová, Dana (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Problematika nevyžádaných zpráv je aktuální ve všech odvětvích elektronické
komunikace. Netýká se pouze emailové komunikace, ale také internetových fór,
diskuzních příspěvků, příspěvků na sociálních sítích a dalších. Analyzovat nevyžádané
zprávy je proto základním prvkem prevence zahlcení uživatelských schránek.
Antispamová problematika je souborem procesů, softwarových prostředků a metod. Je
nutné všechny tyto složky sladit do jednoho hladce fungujícího celku. Administrátoři
emailových serverů se snaží mít své servery optimálně konfigurované. Problémem je, že
spammeři se snaží tyto obranné a filtrační mechanismy obcházet. Jejich činnost je velmi
sofistikovaná a tento souboj prozatím nemá jednoznačného vítěze. Po vylepšení technik
jednou či druhou stranou dochází po určitém čase k vyrovnání výhod a nevýhod.
Z těchto důvodů je nezbytné mít nástroj, kterým lze analyzovat nevyžádané zprávy do
hloubky s možností dynamických pohledů na data. Tímto nástrojem může být Online
Analytical Processing (dále OLAP), který je k tomu účelu velmi vhodný.
Představena je metoda extrakce dat a jejich transformace a přípravy pro uložení do
datového skladu DP MEZ (datová pumpa metadata emailových zpráv). Tato metoda je
součástí metodiky ASOLAP (Antispam OLAP).
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
|
Identifikace charakteristik mentorského vztahu v doktorském stupni vzdělávání
Štádlerová, Michaela ; Hron, Jan (vedoucí práce) ; Fejfarová, Martina (oponent)
Předkládaná disertační práce na téma "Identifikace charakteristik mentorského vztahu v doktorském stupni vzdělávání" je strukturována do několika hlavních oblastí. Teoretická část disertační práce definuje základní pojmy a teorie, které jsou základem řešení vymezené problematiky disertační práce a současně se zabývá problematikou doktorského studia na vysokých školách. Na základě teoretických východisek, byla stanovena výzkumná otázka, která byla zaměřena na hodnocení doktorského studia. Hodnocení vychází ze strany studenta doktorského programu, protože jak uvádí zdroje, jsou důležitou složkou inovativních nápadů a mají tak do určité míry výrazný vliv na úroveň, efektivnost doktorského programu v České republice. Cílem disertační práce bylo identifikovat charakteristiky mentorského vztahu a posoudit, jak se projevují z pohledu studenta doktorského programu ve vztahu s jeho školitelem, se zaměřením na společenskovědní studijní obory. V empirické části byla shromážděna primární data metodou dotazování, osobních rozhovorů a elektronického dotazování. Data byla zpracována s využitím vícerozměrných metod (korespondenční analýza, faktorová analýza), multinomické regrese a vícenásobné regrese. Na základě výše uvedených statistickým metod, byly nalezeny významné závislosti mezi sledovanými proměnnými a současně byly celkově zhodnoceny faktory, které citlivě reagují na potřeby studenta doktorského programu v závislosti na stanovených prediktorech. Výsledky disertační práce, byly na základě syntézy poznatků, vloženy do kontextu předešlých výzkumů s možností dalšího rozšíření v oblasti teoretické a praktické.
|
host ::
