|
|
Výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce
Zábranský, Petr ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Cílem této práce je pojednat o výpovědi z pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Téma práce nespočívá pouze v organizačních změnách a na ně navazující výpověď z pracovního poměru, ale jejím úkolem je popsat širší souvislosti procesu dání výpovědi zaměstnanci a podrobnosti, na které musí zaměstnavatel pamatovat, pokud chce, aby jeho výpověď daná zaměstnanci byla platným právním úkonem. Práce je členěna do jedenácti kapitol, nepočítaje úvod popisující motiv a cíle práce a závěr obsahující stručné zhodnocení právní úpravy. První kapitola pojednává o pracovněprávních vztazích, jejich pojmu a dělení na individuální a kolektivní. Druhá kapitola se týká skončení pracovního poměru obecně a popisuje členění způsobů skončení pracovního poměru, tj. skončení právním úkonem, právní událostí a v souvislosti s úředním rozhodnutím. Třetí kapitola rozvádí problematiku společnou všem výpovědním důvodům, což znamená, že je věnována pozornost těmto důvodům, písemné formě, doručování a odvolání výpovědi a účasti odborové organizace při skončení pracovního poměru. Zvláštní pozornost je zde věnována neplatnosti právních úkonů v pracovním právu. Čtvrtá kapitola hovoří obecně o výpovědi z organizačních důvodů, a to včetně pojmů "organizační změna" a "rozhodnutí o organizační změně",...
|
|
|
Analýza vláhové potřeby polních plodin v oblasti s častým výskytem sucha.
Zábranský, Petr ; Soukup, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Vodní zdroje jsou důležitou součástí ekosystémů krajiny. Nejen variabilita klimatických a půdních faktorů ale i vysoká diverzita vegetace hrají důležitou roli ve vodní bilanci krajiny. Evapotranspirace porostů způsobuje hlavní pasivní složku ve vodní bilanci povodí. Již dnes je ale více jak jedna čtvrtina území ČR řazena do oblasti, kde suma potenciální evapotranspirace převyšuje nebo se rovná celkové sumě spadlých srážek. Na rozdíl od dřevin, u kterých je bilance vody na stanovišti z důvodu dlouhodobějšího vývoje z části předvídatelná, pravidelné střídání plodin v zemědělských systémech a agrotechnické vstupy s sebou přinášejí rychlejší změny vodní bilance stanoviště za podstatně kratší dobu. To může mít někdy za následek i nevratné změny v ekosystému s dopady na biodiverzitu okolního prostředí. Znalost jednotlivých limitujících faktorů prostředí a přesné stanovení nároků rostlin na vodu otevírá možnost nejen pro zlepšení výnosových parametrů jednotlivých plodin, ale především je důvodem pro pochopení trvalé udržitelnosti argoekosystémů v kulturní krajině.
Polní měření skutečné evapotranspirace probíhaly v období od 2007 do 2015 v lokalitě Velvary (Budihostice) která se nachází ve Středočeském kraji v nadmořské výšce 210 m n. m. a je řazena do oblasti srážkového stínu v okolí Slánska. Z hlediska průměrné roční vláhové bilance (ČHMÚ, 2014) spadá lokalita do oblasti, kde rozdíl mezi průměrnou roční sumou srážek a průměrnou roční sumou potenciální evapotranspirace činí -200 mm. Potenciální evapotranspirace zde mírně překračuje úhrny srážek (P / ET0 = 0,7 - 0,8) v běžném období (Pivec et al., 2006). Polní měření probíhala na běžných provozních plochách s minimální velikostí pokusné plochy 1 ha.
Provedená měření potvrdila předpokládané rozdíly mezi porosty z hlediska vláhových nároků. Hodnocené porosty vykazovaly během vegetace v závislosti na růstové fázi porostu odlišné hodnoty aktuální evapotranspirace a Bowenova poměru. Nejnižší hodnoty aktuální evapotranspirace byly prokázány u Z. mays, S. bicolor. Vyšší vláhové nároky vykazovaly porosty T. aestivum a H.vulgare. Nejvyšší hodnoty aktuální evapotranspirace naopak byly stanoveny u porostů B.vulgaris a M. sativa. Získáním hodnot plodinových koeficientů u jednotlivých plodin bylo zjištěno, že porosty Z. mays, S. bicolor a T. aestivum mají o čtvrtinu nižší hodnoty Kc v hlavním vegetačním období oproti M.sativa a B.vulgaris. V rámci práce byly stanoveny denní hodnoty Kc, které jsou základním poznatkem o vláhových nárocích jednotlivých plodin pro následné modelové stanovení hydrologických procesů v agrofytocenózách. Hodnocení vláhových nároků rostlin na základě stanovení toku vody v rostlinách (sap flow) neprokázaly předpokládané rozdíly mezi rostlinami Z.mays a S.bicolor. Efektivita využití vody (WUE) byla prokazatelně vyšší u rostlin typu C4 (Z. mays a S.bicolor) oproti zbývajícím rostlinám typu C3 (T. aestivum a H.vulgare).
|
|
|
Vliv počtu rostlin na výnos ozimé pšenice v rámci technologií přesného setí
Paclt, Ladislav ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Zábranský, Petr (oponent)
Pšenice setá ozimá (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou v České republice. Osevní plochy se pohybují na úrovni cca 795 000 ha. Kvalitně provedené setí je dobrým základem pro utváření struktury porostu během vývoje, která se následně promítá do výnosu a kvality produkce. Struktura porostu je utvářena především počtem rostlin na jednotku plochy, tedy výší výsevku. V tradiční zemědělské praxi se výše výsevku určuje především podle termínu setí a zemědělské výrobní oblasti přepočtem MKZ pomocí HTZ na váhu v kg. Osivo je tedy vyséváno pouze s přesností na kg, nikoliv na jednotlivá semena. Běžně používané secí stroje navíc nejsou schopny takto přesně osivo vysévat.
Cílem této bakalářské práce bylo na základě přesných polních pokusů posoudit vliv rozdílných výsevků při přesném setí na výnos pšenice. Je známo, že rostliny pšenice disponují mimořádnou kompenzační schopností, která spočívá především v odnožování rostlin. Při přesném rozmístění semen na jednotce plochy, které maximálně eliminuje kompetici mezi rostlinami, by tedy i při sníženém výsevku neměl prokazatelně klesnout výnos. Navíc byl posuzován vliv aplikace hnojiva při setí do zóny kořenů rostlin.
Přesné polní pokusy probíhaly v hospodářském roce 2014/2015 na lokalitě Budihostice (střední Čechy), GPS koordináty 50°17'48.664"N, 14°14'36.130"E. Pro založení porostů, které proběhlo 3. 10. 2014, bylo využito testovacího modulového secího stroje firmy Farmet se záběrem 1,5 m a s použitím systému přesného setí. K zonální aplikaci do hloubky 85 a 180 mm při setí bylo použito hnojivo NPK (15/15/15) v jednotné dávce 80 kg/ha. Výsevek se na pokusných plochách pohyboval v rozmezí 200 až 350 zrn na m2. Kontrolní varianta představující konvenčně založený porost byla založena s počtem 450 zrn na m2. Celkem bylo založeno šest variant bez přihnojení s hloubkou kypření 85 a 180 mm, šest variant s přihnojením NPK (15/15/15) s uložením hnojiva do hloubky kypření 85 a 180 mm a varianta kontrolní. Sklizeň proběhla 30. 7. 2015.
Rozdíly v počtu jedinců se primárně projevily na počtu klasů na jedné rostlině. Tento faktor byl nejvýznamnějším výnosotvorným prvkem. Nižší výnos ve srovnání s kontrolou, která dosáhla výnosu 9,509 t/ha, byl stanoven na plochách s počtem rostlin pod 200 kusů na m2. Na plochách s počtem rostlin přesahujícím 200 kusů na m2 byl mimo jedné varianty stanoven vyšší výnos. U variant s počtem rostlin vyšším než 230 kusů na m2 byl na plochách s hnojením stanoven vyšší výnos než na plochách bez hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vliv zonálního hnojení se tedy jednoznačně neprokázal.
Provedené experimenty prokázaly, že snížení počtu rostlin na jednotku plochy může na základě kompenzační schopnosti porostu zajistit obdobné výnosy jako konvenční varianta.
|
|
|
Podnikatelský plán firmy Oleochem, a.s. (jako výsledek restrukturalizace společnosti Setuza a.s.)
Zábranský, Petr ; Vojík, Vladimír (vedoucí práce) ; Vácha, Vilém (oponent)
Předmětem diplomové práce je vytvoření podnikatelského plánu nově vzniknuvší společnosti Oleochem, a.s.. První část se zabývá jednak podnikatelským plánem v teoretické rovině a postupem restrukturalizace společnosti. Praktickou část diplomové práce tvoří historický vývoje společnosti SETUZA a.s. včetně postupu její restrukturalizace. Poslední část práce představuje samotný podnikatelský plán společnosti Oleochem, a.s.. Podnikatelský plán se stává z kapitol, které se zabývají organizační strukturou, produkty, konkurenčním prostředím výrobou, nákupem surovin, jakostí a finančním plánem. V závěru diplomové práce jsou představeny silné stránky, rizika a příležitosti podnikatelského plánu.
|
host ::
RSS.