|
| |
|
|
Vidět a být viděn
Zoubková, Andrea ; Fišerová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu sociálních sítí kooperujících primárně s vizuálním obsahem (Instagram a Facebook), a to zvláštně v pojetí platforem jako místa pro individuální sebeprezentaci a zároveň prostoru, ve kterém dochází k masivní deformaci reality. Didaktická část si klade za cíl navrhnout tematický celek výtvarných úkolů do výuky výtvarné výchovy, ve kterých by docházelo ke kultivaci žákovské vizuální gramotnosti v oblasti nakládání s identitou ve virtuálním světě. Výzkumná sonda zabývající se formami sebeprezentace a využíváním znaků v sebeprezentaci u žáků bude realizována pomocí zúčastněného pozorování, analýzy výtvarných artefaktů a rozhovorů. V autorské části se klade důraz na mystifikaci obrazem. Práce bude založena na autorském dialogu s dílem Reného Magritta "Ceci n'est pas une pipe.". KLÍČOVÁ SLOVA Sebeprezentace; nová média; sociální sítě; fotografie; identita; manipulace; znak; deformace reality; výtvarná výchova
|
|
|
Prezentace těla a tělesnosti na Instagramu v souvislosti s interakcemi uživatelek a uživatelů
Suchá, Hana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce si nese za cíl poskytnout náhled na problematiku sociálních sítí, konkrétně stále populárnějšího Instagramu, v souvislosti s vnímáním těla a tělesnosti svých uživatelů a mezilidskými interakcemi. V teoretické části se práce věnuje symbolickému interakcionismu, který zkoumá společnost skrze interakce jedinců a zabývá se jejich následnou interpretací. Další teoretické kapitoly jsou věnovány pojmům sebeprezentace a tělo ze sociologického pohledu a aktuálním výzkumům sebeprezentace a interakcí v prostředí Instagramu. V empirické části této závěrečné práce je zvolen kvalitativní přístup. Vzorek zkoumaných jedinců byl složen pomocí účelového výběru a metody sněhové koule, za dodržení definovaných sociodemografických kritérií. Vzorek tvoří muži i ženy ve věku 20 až 30 let, pobývající v České republice, kteří studují, nebo dostudovali vysokou školu. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru a deníčkových výzkumů. Zvukový záznam, text i fotografie byly analyzovány po vzoru zakotvené teorie.
|
|
|
Utváření a vnímání identity mladistvými napříč online a offline sociálním prostorem
Pauzová, Tereza ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Hodboď, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce "Utváření a vnímání identity mladistvými napříč online a offline sociálním prostorem" pojednává o přístupu mladistvých k sociálním sítím, o tvorbě identity mladistvými a následné reflexi nabytých informací v offline prostoru. Cílem práce je zodpovědět tři otázky: jakým způsobem si mladiství identitu na sociálních sítích utvářejí, jak identitu ostatních vnímají a v poslední řadě, zda vnímají online a offline sociální prostor jako provázaný. Teoretická část je věnována tématům spojeným s mladistvými, sociálními sítěmi a identitou. Jsou zde vysvětleny základní pojmy spojené s touto problematikou a zároveň představeny dosavadní poznatky, které se této problematiky týkají. Mezi ně patří např. informace týkající se používání internetu a online aktivity mladistvých, možná rizika spojená s jejich používáním, způsoby utváření identity v online sociálním prostoru a dosavadní studie týkající se (ne)propojenosti online a offline sociálního prostoru. V praktické části se formou kvalitativního výzkumu snažím zodpovědět výše zmíněné otázky. Metodou získávání dat je rozhovor pomocí návodu, k analýze dat je použita tematická analýza a otevřené kódování. Výsledkem práce je komplexnější pohled na problematiku spojenou s užíváním sociálních sítí mladistvými.
|
|
|
Síťová analýza sebeprezentace uživatelů na sociální platformě Facebook.com
Medová, Kamila ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Síťová analýza sebeprezentace uživatelů na sociální platformě Facebook.com. se zaměřuje na způsoby sebeprezentace a chování uživatelů na sociální platformě Facebook.com. Pozornost je věnována zejména analýze sebeprezentačních prostředků, které zde uživatelé používají ke konstrukci virtuálních identit. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny pojmy identita, sebeprezentace, sociální role a sociální síť. Důraz je kladen také na dramaturgický koncept Ervinga Goffmana, který je zároveň výchozí teorií pro empirický výzkum. Cílem tohoto výzkumu je zjistit, zda existuje rozdíl mezi tzv. virtuální a skutečnou identitou uživatelů a také poukázat na existenci tzv. ideálního Já. Výzkum se skládá ze dvou částí a kombinuje dvě výzkumné metody. V první části výzkumu jsou nejprve analyzována data získaná metodou kvalitativních hloubkových rozhovorů. Tato data jsou následně využita pro síťovou analýzu obsahu uživatelských facebookových profilů. Metoda síťové analýzy je zároveň hlavním výstupem této diplomové práce. V závěru jsou uvedeny výsledky, které byly získány v průběhu výzkumu a porovnány s předešlými výzkumy zabývajícími se tímto tématem.
|
|
|
Sebeprezentace reality na sociální síti Instagram
Broďáková, Apolena ; Wladyniak, Ludmila Maria (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem sebeprezentace mladistvých na sociální síti Instagram. Cílem této práce je přiblížit, jak proces sebeprezentace probíhá a jak se liší od reálném životě. Práce vychází z dramaturgického přístupu Ervinga Goffmana, který je rozšířen o pohled Joshuy Meyrowitze, tedy o vliv elektronických médií, který je představen v teoretické části. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí polostrukturovaných photo elicitačních rozhovorů, ze kterých byla provedena analýza pomocí kombinace uzavřeného a otevřeného kódování. Na základě těchto rozhovorů byla provedena analýza, která dochází k závěru, že sebeprezentace na sociální síti Instagram se od té v reálném životě liší tím, že je více promyšlená a vykonstruovaná, jedinci sdílí své fotografie v závislosti na reakcích, které dostávají od ostatních. Je zde vynechána spontánnost každodenních interakcí a jedinec prezentuje sebe jako produkt, nikoli jako svoji
|
|
|
Vzpomínky a paměti obyvatel Plzně v pozdním 19. a v první polovině 20. století
MARTINOVSKÁ, Soňa
Disertační práce si klade za cíl představit soubor vzpomínek a pamětí zachovaných v Plzni z období pozdního 19. a z první poloviny 20. století. Jejím záměrem je rovněž začlenit zkoumaná díla do širšího kontextu v rámci výzkumu pramenů osobní povahy. První kapitola se proto zabývá historií těchto pramenů jakožto předmětů badatelského zájmu a možnostmi jejich využití. Z hlediska metodologie se práce následně snaží provést komplexní analýzu reprezentativního vzorku těchto pramenů. Posuzuje přitom vnitřní a vnější znaky zkoumaných textů, ale zaměřuje se rovněž na přiblížení životních osudů jednotlivých autorů a snaží se odhalit jejich možné motivace pro tvorbu děl. Disertace dále usiluje o vzájemnou komparaci zvolených pramenů, především z hlediska jejich povahy a obsahu. Soustřeďuje se přitom na postižení různých metod sebeprezentace pisatelů skrz vytvořená díla a na upevňování jejich identit prostřednictvím zaznamenaných narativů. Věnuje se ale i způsobům zobrazení města Plzně a proměnám každodenního života v jeho ulicích. V neposlední řadě se potom zabývá i odrazem velkých politických událostí ve srovnávaných dílech. Celkově se předkládaná práce snaží přispět k hlubšímu poznání problematické a proměnlivé éry novodobých dějin a poodhalit přitom myšlenkový svět a způsoby jednání tehdejších lidí.
|
|
|
Psychologické aspekty Instagramu
TRPKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem psychologických dopadů sociálních sítí, a to konkrétně vlivu Instagramu na vnímání Self. Práce využívá design teoretické studie věnující se rozboru aktuálních zahraničních studií, které se primárně věnují významu využívání Instagramu na reflexi vlastního tělesného sebeobrazu a míře jeho vlivu na změny ve spokojenosti s vlastním tělem. Dalším významným teoretickým okruhem byly výzkumy zaměřené na narcismus, jakožto osobnostní rys často označovaný jako jeden ze stěžejních motivů pro zvýšenou aktivitu na sociálních sítích. Poslední tématický okruh se zabývá výsledky výzkumu sebeprezentace na Instagramu, a to konkrétně jak strategiemi vlastní prezentace, tak sociální percepcí druhých osob. Cílem bakalářské práce je představení základních východisek psychologického pohledu na vliv sociálních sítí (konkrétně Instagramu jako prostředku sebeprezentace) na jedince, dílčím cílem bylo popsat metodiku výzkumů sociálních sítí. Rozbor ukazuje na metodologickou různorodost užívaných přístupů a nejednoznačnost výsledků, přesto však existuje doklad o vlivu médií a sociálních sítí na vnímání našeho tělesného ideálu a existuje doklad o vlivu narcismu na sdílení a přidávání sebeprezentujících fotografií na Instagram.
|
|
|
Jakým způsobem adolescenti prezentují vlastní osobu na sociálních sítích?
RŮŽIČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce "Jakým způsobem adolescenti prezentují vlastní osobu na sociálních sítích?" se zabývá virtuální sebeprezentací uživatelů internetových sociálních sítí ve věkovém rozhraní od 15 do 18 let. Předkládaná magisterská práce je koncipována jako teoreticko - empirická. V teoretické části budou vysvětleny klíčové pojmy související s předkládanou magisterskou prací - identita a sebeprezentace. Pozornost bude taktéž kladena na sociální sítě, především na jejich funkce a sebeprezentační prostředky, které budou v rámci teoretické části charakterizovány. V empirické části diplomová práce dojde k realizaci výzkumu a k ucelené prezentaci zjištěných výsledků.
|
|
|
Sebeprezentace fitness trenérů na Instagramu
Shelevaia, Anastasiia ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Krištofič, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sebeprezentace českých osobních fitness trenérů na Instagramu. Kvůli masovému rozšíření internetu a sociálních sítí, jako je například Instagram, se proměnila podoba mezilidských vztahů, a to nejen osobních, ale i pracovních. Jelikož se šíří tendence nabízení zboží a služeb a jejich provozování přes internet, obzvlášť také na Instagramu, ukázala se potřeba zkoumání daného fenoménu. Cílem této práce je poskytnout vhled do fenoménu profesní sebeprezentace fitness trenérů ve světě online na příkladu sociální sítě Instagram. Jako teoretický rámec slouží dramaturgický přístup Ervinga Goffmana a jeho základní pojmy, jakými jsou "zákulisí", "scéna", "osobní fasáda", "speciální vybavení". Praktická část této práce je založena na provedení obsahové analýze profilů osobních fitness trenérů na Instagramu a používá vizuální a textové ukázky ze samotných profilů. Hlavním výsledkem výzkumu je interpretace fenoménu sebeprezentace v souvislosti s dramaturgickým přístupem, odhalení shod a rozdílů mezi jednotlivými trenéry ve formách vystupování ve světě online. Analýza ukázala propojení soukromého a pracovního prostředí v rámci profilů osobních fitness trenérů na Instagramu.
|
host ::
RSS.