|
| |
|
| |
|
|
Gender, Race, and Class: Intersectional Analysis of Kate Chopin's The Awakening and Selected Short Stories
Salajová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda mohou být nedávné intersekční analýzy klíčového románu Kate Chopinové Probuzení aplikovány obdobným způsobem na povídky téže autorky, a posléze se pokusit stanovit postoj, který Chopinová zaujímá ohledně útisku menšin. Intersekční analýza jako taková bere v úvahu specifický typ útisku, který vzniká v místě, kde se protínají následky útisků vycházející z různých sociálních kategorií - jako kategorie relevantní pro tuto práci byly zvoleny gender, rasa a třída. Intersekční analýza představuje jeden z nejnovějších metodologických přístupů aplikovaných na dílo Kate Chopinové a ve své podstatě navazuje na dosavadní feministické interpretace. První kapitola seznamuje čtenáře s konceptem intersekcionality a popisuje vývoj metod uplatňovaných odborníky při rozboru děl Chopinové, volených v závislosti na proměnách postavení Chopinové v americkém literárním kánonu. Druhá kapitola se pokouší o interpretaci dílčích kroků pěti intersekčních analýz románu Probuzení, jejichž autorkami jsou Anna Elfenbeinová, Elizabeth Ammonsová, Joyce Dyerová, Michele Birnbaumová, a Dagmar Pegues. První tři zmiňované studie jsou argumentačně rozšířeny. Elfenbeinová se zabývá rozporem v pohlížení na sexualitu bílých žen a žen pocházejících z etnických menšin, Ammonsová pojednává o stereotypních...
|
|
| |
|
|
The Significance of Meaning Shift of the Word "Slave" in Abolishing Slavery in the United States
Matsche, Denisa ; Toth, Gyorgy (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tématem této práce je zrušení otroctví ve Spojených státech amerických. Konkrétně se v práci zaměřuji na analýzu pro-otrokářské a proti-otrokářské promluvy v období před občanskou válkou a jejich vliv na udržení / zrušení otroctví v závislosti na dominanci jednoho ze dvou soupeřících pojmů, pro-otrokářského otrok-komodita a proti-otrokářského otrok- lidská bytost. Cílem této práce je diskutovat důležitost změny významu slova "otrok" v 19. století, a to především zpochybnění pojmu otrok-komodita a nový důraz na jeho lidské vlastnosti a jednotu lidstva. V práci bude prokázáno, že význam slova "otrok" se měnil v závislosti na měnících se představách o lidech s černou barvou pleti. Tato práce navrhuje, že zrušení otroctví ve Spojených státech bylo silně ovlivněno bitvou o pravdivost jednotlivých pojmů mezi pro-otrokářskou a proti-otrokářskou promluvou. Důraz na lidskost otroka na konci 18. a v první polovině 19. století umožnil odpůrcům otrokářského systému diskutovat otroctví v širším kontextu přirozených lidských práv a tak napomohl prezentovat zrušení otroctví coby nezbytné pro udržení Unie a jejích progresivních principů. Jakmile Tento přesvědčivý argument poté napomohl vyprovokovat občanskou válku za zrušení otroctví ve Spojených státech.
|
|
|
Zobrazení etnicity a rasy a ve vybraných science fiction seriálech
Barešová, Tereza ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se věnuje zobrazením etnicity a rasy "ne-lidí" v prvních dvou řadách science fiction seriálů Star Trek: The Next Generation, Battlestar Galactica a Defiance. Vychází při tom z postkolonialistické teorie, která se zabývá dominantním vztahem kolonizátorů ke kolonizovaným. Ten se vytvořil mezi lidmi ze západní společnosti při osidlování nově objevených území a domorodým obyvatelstvem. V případě science fiction jsou "ne-lidé" v pozici kolonizovaných a lidé kolonizátory. Prostor je také věnován posthumanistické teorii, která představuje vizi bytosti založené na kombinaci biologických a mechanických částí. Vybrané seriály jsou zkoumány pomocí metody kvalitativní obsahové analýzy. Ukázalo se, že lidé jsou ve science fiction seriálech rasou, od které se odvíjí zobrazování všech ostatních "ne-lidských" ras. Lidé jsou také ve většině případů jiným rasám nadřazeni, což se projevuje mnoha způsoby. Hodnoty, které uznává dnešní západní společnost, jsou prezentovány jako hodnoty celé lidské rasy. Od nich se odvíjí i vnímání "ne-lidí" a jejich společností. Ve science fiction se také odrážejí problémy, které měla západní společnost v době jejich vzniku.
|
|
| |
|
|
Political mobilization of ethnicity in Rwanda
Ducháč, Aleš ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Politická mobilizace etnicity ve Rwandě zkoumá obsah rádiových projevů, které hrály nechvalně známou roli v šíření nesnášenlivosti vůči Tutsiům před a v průběhu rwandské genocidy z roku 1994. Pro účely tohoto zkoumání je použita metoda tematické analýzy. Práce je rozdělena do dvou částí. První část této diplomové práce začíná konceptualizací klíčových pojmů včetně jejich teoretického ukotvení. Po teoretické části následuje historicko-analytický úsek práce, který mapuje původ a vývoj vztahu etnických skupin Hutuů a Tutsiů. Druhá, praktická část práce je zaměřena na studium diskurzu rwandské rádiové stanice Radio Télévision Libre des Mille Collines, která hrála klíčovou roli v budování nenávisti vůči Tutsiům a následné mobilizaci Hutuů v průběhu genocidy. Jádrem je tematická analýza anglických překladů rádiových projevů, jež byly odvysílány v průběhu let 1993 a 1994, kdy toto rádio existovalo. Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem došlo k mobilizaci etnicity před a během rwandské genocidy v roce 1994. Počáteční pochopení historického vývoje komplexního vztahu mezi etniky Hutu a Tutsi umožní vysvětlit, co způsobilo nebývalou brutalitu a masovost zapojení do této smutné události.
|
|
|
The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the United States : the evolving interpretation of the Equal Protection Clause
Martinec, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce nazvaná The Issue of Race in the Jurisprudence of the Supreme Court of the United States: The Evolving Interpretation of the Equal Protection Clause analyzuje judikaturu Nejvyššího soudu Spojených států amerických týkající se Equal Protection Clause, tedy ustanovení zakotvující rovnou ochranu práv, a to konkrétně rozsudky Plessy v. Ferguson, Sweatt v. Painter, Brown v. Board of Education, Topeka, Regents of the University of California v. Bakke, Grutter v. Bollinger, Gratz v. Bollinger, Fisher v. University of Texas a Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Na analýze výše zmíněných rozsudků práce ukazuje, jak se postupem času vyvíjelo filozofické zakotvení Nejvyššího soudu, kdy po druhé světové válce byl soud silně ovlivněn přirozeně-právním myšlením, které mírně převážilo do té doby dominující pozitivně-právní filozofii, což vedlo k ústavněprávnímu etablování tzv. affirmative- action názorem soudce Powella v případu Bakke a zejména pak rozsudkem ve věci Grutter. Přirozenoprávní myšlení se však nikdy tak dominantním, jako byl v devatenáctém století právní pozitivismus ve věcech Gratz, což byl sesterský případ k případu Grutter, a zejména pak poslední rozsudky ve věcech Fisher a Schuette ukazují, že pozitivněprávní proud začíná, i vlivem změn v obsazení Nejvyššího soudu...
|
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.