|
|
Považská Bystrica: Mesto so zmazaným geniom loci a podnety k jeho regenerácii
Turošík, Marek
The 20th century was an era of massive urbanization and big projects that changed the landscape. These changes, in many cases, totally changed the image of the environment. One example of such change is the Slovak town of Považská Bystrica and its surroundings, the historical settlement and landscape structure of which was dramatically altered. Inhabitants of the town have still not adapted to the changed structure and therefore it is important to find and recreate places of connections to cutted threads that would once again anchor man in this landscape and man-made environment.
|
|
|
Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism
Sirisornpattapon, Ponpassorn ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Na československá sídliště postavená v posledních dvou desetiletích socialismu lze nahlížet jako na socialistickou prostorovou entitu s vlastní jedinečností a místními charakteristikami, které jsou specifické pro okolnosti období "normalizace". Myšlenky vzniku těchto sídlišť se netýkaly pouze jejich fyzického vzhledu, který ukazuje přímé spojení s modernistickou architekturou, ale také snahy o pozitivní změnu ve jménu socialistické modernizace. Ačkoli poválečná socialistická centralizace československého státu a architektonická praxe podporuje koncepci kolektivního úsilí, výstavba sídlišť pro všechny v rámci programu "budování socialismu" byla současnými kritikami napadena, protože poskytla prostor pro občany ustupující do soukromé sféry. Mohlo by se argumentovat, že tyto majetky způsobily psychologický dopad a utvářely nový druh životního stylu a mentality obyvatel, jejichž životy ztělesňovaly hlavní téma éry normalizace: tichý život od politiky. Jako součást disidentského hnutí lze považovat různé póly kritiky, jimž byly vystaveny rozsáhlé sídliště během sedmdesátých a osmdesátých let, se "sametovou" taktikou, která vyvrcholila "sametovým" koncem socialismu v Československu v roce 1989, a proto může být umístěno do kontextu širšího politického a intelektuálního klimatu své doby (postmodernismus a...
|
|
|
Nová synagoga Opava
Gášek, Daniel ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla architektonická studie nové synagogy v Opavě. Obdobně jako v mnoha jiných městech byla původní synagoga vypálena při tzv. křišťálové noci nacisty, její trosky byly rozbořeny a rozebrány. Na jejím pozemku nyní nestojí žádná budova, až na původní dům rabína. Záměrem návrhu bylo zachování parkového charakteru místa pomocí vnesení nearogantní nízké kubusovité hmoty mezi stávající bytové domy z první poloviny 20. století. Navržená forma těží z charakteru místa, a přitom se pokorně vyhýbá místu původní synagogy. Jeho součástí je též začlenění stávajících stromů do předprostoru nové stavby, ba dokonce do objektu samotného. Vzniká tak elegantně přízemní objekt, jehož dvě horizontální dominanty, stropní desky, mezi nimiž je převážně skleněná výplň, zachovávají jakousi formu transparentnosti dnešního parku, a zároveň nechávají vnitřní prostory kosher restaurace, a to i díky rozměrným posuvným oknům, volně pronikat do exteriéru a naopak. V těžišti kvádru pak vzniká ze tří stran uzavřené atrium, které obklopuje nový jemný kvádr synagogy, do jejíhož decentního interiéru proniká rozptýlený sluneční svit skrze stěny z průsvitného onyxového kamene.
|
|
|
Válka žádaným tématem? Eseje F. V. Krejčího z roku 1915 jako podnět literární polemiky.
VITOŇOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je reflexe otázky první světové války jako vhodného literárního tématu prezentované v knize esejí českého spisovatele a kritika Františka Václava Krejčího na přelomu 19. a 20. století Doba: Essaye z roku 1915. Na základě jejich podrobné ideové analýzy a dobového kritického ohlasu v recenzích a článcích uveřejněných v denním tisku během války a studií, jež se osobností Františka Václava Krejčího a jeho názory na potřebu literární (umělecké) tvorby inspirované válkou zabývají, osvětlit motivaci a zdroje, jež k vyhraněným názorům tohoto významného literárního a uměleckého kritika přispěly. Představit F. V. Krejčího jako vůdčí osobnost literárního hnutí 90. let 19. století, jež svými pozdějšími postoji k válce a jí chápané potřebě české literatury bezprostředně na ni reagovat, vyvolala četné polemiky a kritická hodnocení (např. F. X. Šaldy, uznávané kritické osobnosti první poloviny 20. století).
|
|
|
Teologický odkaz české moderny v životě a díle Františka Bílka
Langer, Marketa ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
ThDr. Marketa Langer Praha, 2018 TEOLOGICKÝ ODKAZ ČESKÉ MODERNY V ŽIVOTĚ A DÍLE FRANTIŠKA BÍLKA ABSTRAKT Disertační práce se ve třech kapitolách zabývá životem a dílem umělce Františka Bílka a jeho vztahem k teologickému odkazu české katolické moderny konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Cílem jsou odpovědi na tři stanovené otázky: Byl umělec mystikem, za kterého byl ve své době považován?, může být označován za modernistu?, jaké byly důvody jeho vstupu do Církve československé po jejím vzniku v roce 1920? Je užita metoda hypotézy, která je předem stanovená v položených otázkách a následně zkoušená. Další použitou metodou je rozbor a srovnání přístupu a postojů české společnosti k umělci v průběhu jeho života. Úvodní kapitola popisuje základní ukazatele práce se stručným vymezením její problematiky, dále použitou formu a strukturu. Oddíl A se věnuje prostředí vzniku moderní Evropy. Především předpokladům vzniku zápasu o modernismus, okolnostem konání prvního vatikánského koncilu, hnutím české katolické reformy a hnutím evropského modernismu ve vztahu k ústřednímu předmětu disertační práce, kterým je umělec František Bílek. Každá ze tří kapitol se zabývá jedním ze tří období/pilířů umělce. Jsou rozděleny podle životních předělů Bílka a vycházejí z členění jeho životopisců Emanuela Chalupného a...
|
|
|
Architektura na výstavě. Nástup moderní architektury na velkých pražských výstavách 1891-1908
Turková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V období od 90. let 19. století do počátku 20. století došlo v české architektuře k přerodu od pozdního historismu k moderně. Diplomová práce se snaží tuto změnu ukázat na architektuře výstavních pavilonů během velkých pražských výstav, konaných v letech 1891-1908 na holešovickém výstavišti. Monograficky pojednává o Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, Výstavě architektury a inženýrství v roce 1898 a Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po zasazení výstav do širšího kontextu a s důrazem na výrazné stavby, které by neměly být opominuty v rámci vývoje české architektury, v závěrečné kapitole odpovídá na v úvodu položenou otázku, zda lze velké pražské výstavy považovat za pole nástupu české moderní architektury.
|
|
|
Český nacionalismus a vznik Církve Československé
Mach, Pavel ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
Tato práce popisuje nacionalismus jako fenomén, který se stal nedílnou součástí života české společnosti 19. Století a jeho projevy. Popisuje hlavní motivy české nacionální ideologie vytvořenou T. G. Masarykem. Jsou zde popsány politické poměry během první světové války a okolnosti vzniku samostatného československého státu a jeho podílu na rozbití Rakousko - Uherské monarchie. Práce se zabývá problémem modernismu v katolické církvi jehož přívrženci se později stali zakladateli Církve československé. Jsou krátce popsány životy zakladatelů církve a jejich případný vztah k nacionalistickým politickým hnutím. Jádrem práce je analýza textů souvisejících s reformním hnutím českého katolického duchovenstva a s Československou církví, z období mezi lety 1906 - 1931, která se podle stanovené definice nacionalismu snaží posoudit jeho vliv na vznik a další život Československé církve.
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942 - 1961
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942- 1961" pojednává o vývoji náboženské obce Církve československé (husitské) v Praze na Vinohradech v období let 1942 až 1961 v kontextu historického vývoje Církve československé (husitské). Úvodní část práce se zabývá dějinnými předpoklady vzniku Církve československé (husitské). Vedle osvícenství to byl především katolický modernismus - obrodné reformní hnutí uvnitř Římskokatolické církve na přelomu 19. a 20. století. Nelze opomenout ani významný vliv první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vznik svobodné Československé republiky v roce 1918, stojící na myšlenkách demokracie a humanismu. Druhá část práce přibližuje vznik náboženské obce CČS(H) v Praze na Vinohradech, její vývoj od doby založení CČS(H) do jejího státního uznání. Následuje obecný přehled prvních dvaceti let jejího vývoje v období první republiky, těžké období protektorátu se zaměřením na vývoj od roku 1942 až do poválečných let 1945-1950. Třetí část práce se podrobněji zabývá vývojem vinohradské náboženské obce v období let 1951-1961, které bylo poznamenáno vzrůstajícím tlakem ateistického totalitního státu a uplatňováním jeho proticírkevní politiky. Tato část práce blíže seznamuje s vedením náboženské obce, její duchovní správou a činností,...
|
|
|
Themes and Motifs in Virginia Woolf's To the Lighthouse
Limrová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat tematické a motivické vrstvy románu K Majáku britské autorky Virginie Woolfové. Cílem této práce je vyhledat témata a motivy, které Woolfová používá nejčastěji. Zaměřuji se zejména na detailní rozbor témat a motivů typických pro styl psaní Woolfové. Mimo jiné, cílem práce je i najít jednak pojítka s autorčiným životem, které měly nesporný vliv na volbu témat a motivů, jednak jiný záměr autorky k použití daných motivů. KLÍČOVÁ SLOVA Virginie Woolfová, K Majáku, modernismus, témata, motivy
|
|
|
Modernist Narrative Techniques in Mrs. Dalloway by Virginia Woolf
Čechová, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této práce je představit a analyzovat vybrané modernistické narativní techniky v románu Paní Dallowayová (1925) od Virginie Wolfové, jedné z hlavních představitelek Modernismu (1980-1930) v Británii. Teoretická část popisuje a objasňuje charakteristické prvky vybraných narativních technik a zasazuje je do kontextu Modernismu. Dále se zabývá unikátním užití těchto narativních technik Woolfovou v románu samotném a zmiňuje, jak ho tyto narativní techniky ovlivňují. Klíčová slova: Modernismus, modernistické narativní techniky, proud vědomí, Symbolismus, intertextovost
|
host ::
RSS.