Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dobová řeč samizdatového fejetonu. Analýza Československého fejetonu vydávaného v 2. polovině 70. let v Edici Petlice
VITOŇOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována analýze čtyř ročníků samizdatového periodika Československý fejeton/fejtón, projektu autorů ineditní literatury z okruhu Ludvíka Vaculíka v druhé polovině 70. let 20. století. Jednotlivé příspěvky byly nahlíženy jako reprezentace dobové řeči neoficiálních autorů, pronásledovaných režimem totalitárního československého státu, pohybující se na platformě od prožitku všednodennosti a hluboce subjektivního pohledu na tuto problematiku až po nadčasové filozoficko-etické poslání a utváření institucionalizované řeči disentu. Daná práce byla vypracována s ambicí pojmenovat vazbu tohoto projektu k další umělecké tvorbě a činnosti představených autorů, zejména v kontextu samizdatového časopisu Obsah. Součástí práce je připomenutí politických událostí v dané době, na něž představitelé ineditní literatury nejenom svými prohlášeními, ale především uměleckou tvorbou, již to výrazně jak v obsahu, tak formě ovlivnilo, reagovali. Vznikl tak projekt ineditní literatury pomáhající rozšiřovat prostor paralelní kultury, a tím i vzdorovat ideologickým kulturním a politickým normám.
Válka žádaným tématem? Eseje F. V. Krejčího z roku 1915 jako podnět literární polemiky.
VITOŇOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je reflexe otázky první světové války jako vhodného literárního tématu prezentované v knize esejí českého spisovatele a kritika Františka Václava Krejčího na přelomu 19. a 20. století Doba: Essaye z roku 1915. Na základě jejich podrobné ideové analýzy a dobového kritického ohlasu v recenzích a článcích uveřejněných v denním tisku během války a studií, jež se osobností Františka Václava Krejčího a jeho názory na potřebu literární (umělecké) tvorby inspirované válkou zabývají, osvětlit motivaci a zdroje, jež k vyhraněným názorům tohoto významného literárního a uměleckého kritika přispěly. Představit F. V. Krejčího jako vůdčí osobnost literárního hnutí 90. let 19. století, jež svými pozdějšími postoji k válce a jí chápané potřebě české literatury bezprostředně na ni reagovat, vyvolala četné polemiky a kritická hodnocení (např. F. X. Šaldy, uznávané kritické osobnosti první poloviny 20. století).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.