|
|
Cesta - Hora k obcházení
Hůlová, Martina ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
V diplomové práci je prezentován můj vlastní pohled na umění a svět kolem nás. Stěžejní je chápání života a umění jako cesty a neustálého hledání. Na základě tohoto pohledu jsou rozebírána obecně i konkrétně dílčí témata (umění, formy a prostředky vyjádření, symbolika, pojem cesty, čas a výtvarné práce různých umělců), skrze něž jsou nalézány zákonitosti a souvislosti. Součástí je rozbor mé vlastní výtvarné práce (malby) i didaktické praxe spolu s předmětem didaktiky. Diplomová práce je prolnuta úvahovými prvky.
|
|
|
Danube: journey, memory, city and death
Satinská, Lucia ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práca Dunaj: cesta, pamäť, mesto a smrť je do istej miery osobným hľadaním dnešného zmyslu rieky Dunaja v literatúre a kultúre. Prakticky sa v nej vyskytujú texty od antiky k dnešku, nie chronologicky, ale v motivických špirálach cesty, pamäte, mesta a smrti. Geograficky sa táto práca obmedzuje hlavne na nemecko-rakúsky, slovenský a maďarský priestor. Jednotlivé kapitoly predstavujú akési záchytné bójky, ktoré potom spoločne vymedzujú charakteristiky dunajskej kultúry, akými sú hraničnosť, privlastnenie, palimpsestovosť a pôžitkárstvo. V kapitole o ceste ide predovšetkým o hľadanie identity Dunaja a postavu cestovateľa. Kapitola o pamäti analyzuje vybrané pamätné miesta a osobnosti. Tretia kapitola, venovaná dunajským metropolám (Viedni, Bratislave a Budapešti), hľadá črty ich spoločnej duše, ktoré sa realizujú skrz pojmy hranice, pôžitku a mosta. Posledná kapitola o smrti v Dunaji sa okrem obrazov smrti zaoberá aj riečnymi bytosťami - vílami a rusalkami. Celkový text tak predstavuje určitú literárno-kultúrnu antropológiu Dunaja.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Žďár nad Sázavou: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
MAREK, Jan
Cílem bakalářské práce bylo sledovat každodenní prostorovou mobilitu obyvatel ORP Žďár nad Sázavou. Potřebná data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření za jednotlivé domácnosti zvoleného mikroregionu. Byly získávány údaje týkající se charakteristik vybraných domácností a jejich jednotlivých členů společně se záznamy cest zúčastněných za dané referenční dny (pondělí, středa, sobota). Na základě výsledků šetření byla vypracována analýza zvolených procesů a jejich geografických podmíněností. Zároveň byly výsledky porovnány s domácími i zahraničními pracemi zabývajícími se touto problematikou. Samotný výzkum se tedy zabýval rozdíly v mobilitě daných skupin obyvatel rozdělených dle věku, ekonomické aktivity apod. Tyto skupiny jsou charakteristické rozdílným dopravním chováním v prostoru. Z výsledků je patrná genderová diference, ženy podnikají vyšší počet cest, ale průměrně na kratší vzdálenosti než muži. Nejčastěji cestují lidé za prací a školou, tyto cesty jsou významné především v pracovních dnech, o víkendu převažují volnočasové aktivity a aktivity spojené s cestou za službami. Z hlediska ekonomické aktivity je vyzdvižena problematika odlišnosti v mobilním chování vysokoškolských studentů spojená s nedenní dojížďkou za studiem. Práce se také zabývá intenzitou chodu časoprostorové mobility během dne s důrazem na odlišnosti pracovních a víkendových dnů. Analytická část je doplněna o grafické výstupy a tabulky.
|
|
|
Cesta, důvod pro obraz
Cílková, Kristýna ; Jiřele, Miroslav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Má diplomová práce je založená na osobní zkušenosti z mého ročního pobytu na Západní Sumatře. Cesta, byla důvodem vzniku mých obrazů a jejich náplní, i když na první pohled není tak zřetelná. Má práce není cestopis. Věnuji se tomu, čemu již dlouhá léta – ženám, dekoru a „něčemu“ co se skrývá za obrazem – duši a atmosféře. Název mé práce je Cesta, důvod pro obraz. Tématem je Indonéská tradice – lidová versus současná. Má práce se odehrává ve dvou rovinách – Missky a Nevěsty nebo lépe Svatba a soutěž krásy. V obou řeším slavnostní situaci a její dress code – oděv, dekor, šperk.
|
|
|
Cesta/performance
Slámová, Veronika ; Ruller, Tomáš (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
V období od 1. 8. 2011 do 14. 8. 2011 proběhla Cesta/performance, pěší pouť z centra Prahy na jih podél Vltavy, bez předem určeného zeměpisného cíle. Cesty se účastnily dvě umělkyně Veronika Slámová, která cestu inicializovala, a Darina Alster. S sebou měly vlastnoručně vyrobený vozík, s pomocí Jana Jaroslava Sterce, ve kterém měly ručně vyrobené kostýmy, základní potraviny a věci na táboření. Cílem Cesty/performance bylo odpoutání se od každodenních stereotypů, vydat se vstříc zážitkům, bez plánů, mobilních telefonů, peněz, času a dalších výdobytků moderní doby. Veronika Slámová a Darina Alster se snažily zjistit, jestli jsou lidé ochotni pomoci neznámým umělkyním/poutníkům. V rámci Cesty/peformance probíhaly spontánní performance podle lokality, účastníků a situace. Lidé se ochotně a s nadšením zapojovali do těchto performancí, a brali je vážně. Pokud umělkyně potřebovaly pomoci, lidé se jim nabízeli, dokonce v některých případech musely pomoc odmítnout. Cesta byla zdokumentovaná pomocí fotografií, videa a textu. Část cesty byla také zaznamenána v živých vstupech a pořadech internetového rádia Applaus.
|
|
|
Obnova areálu Tasovického mlýna
Stýblo, Jakub ; Hendrych, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Návrh se zaměřuje na scénář fázování a na identifikaci způsobu, jak zacházet intaktně s památkou, ale zároveň ji plnohodnotně využívat současným způsobem. Jednotlivé fáze jsou hierarchicky ustanoveny, bez nutnosti pokračování do další fáze. Díky tomu, může objekt mlýna pružně reagovat na konkrétní potřeby obce. Koncept je založen na postupném aditivním vrstvení hmot a funkci. Vrstvením tak nevznikají jen samotné prostory, ale také propojení, která mezi sebou vytvářejí další interakce. Každá hmota má svůj daný charakter a vlastní hierarchii vůči ostatním funkčním hmotám.
|
|
|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
|
|
The chariot of Thespis
Hrbata, Zdeněk
The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their elements distributed in the novel´s structure (like roman comique, theatricality, novel od adventure, journey topos).
|
|
|
Thespidova kára
Hrbata, Zdeněk
Analýza slavného románu Théophila Gautiera Kapitán Fracasse se v rámci historické poetiky zaměřuje na žánrové nebo diskursivní modely a jejich elementy (např. tzv. divadelní román, teatrálnost, dobrodružný román, topos cesty) ve struktuře příběhu.
|
host ::
RSS.