|
|
Konflikty a soužití v česko-německých vztazích - regionální reflexe
Dimpflová, Michaela Pavlína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá často diskutovaným tématem česko-německých vztahů, jejich vývojem v minulosti a v současnosti se zaměřením na vzájemné vztahy a spolupráci v příhraničí po pádu železné opony. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj soužití Čechů s Němci na českém území, který však byl konflikty světových válek a odsunem německého obyvatelstva přerušen a nabyl nových pozitivních rozměrů až po ukončení ideologického konfliktu mezi Východem a Západem. Cílem práce bylo nejen zhodnocení česko-německých vztahů z hlediska historického, ale rovněž zjištění, jak se vyvíjely vztahy, spolupráce a vnímání obou sousedů na konkrétním příkladu dvou obcí v příhraničí po roce 1989.
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty domácího násilí
Králová, Nicola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou "Trestněprávní a kriminologické aspekty domácího násilí". Fenomén domácího násilí prostupuje celou společnost, jedná se o celospolečenský problém, který se vyskytuje již velmi dlouho. Zpočátku bylo domácí násilí chápáno jako soukromý problém, do kterého by stát neměl zasahovat. V posledních třiceti letech se tento přístup změnil, vnímání domácího násilí prodělalo velkou změnu. Společnost začala tuto problematiku vnímat jako celospolečenský veřejný problém, který vyžaduje též zásah státu. Domácí násilí si žádá svou komplexností interdisciplinární přístup. V úvodní části je domácí násilí definováno jako pojem a současně v obecné rovině též popsáno. Následující část je věnována popisu domácího násilí jako takového. Popsány jsou znaky domácího násilí (jakými je neveřejnost, opakování, dlouhodobost, nerovné postavení stran, případně eskalace atd.), jeho druhy a formy, zákonitosti a specifika, které jej diferencují od jiného násilného jednání. Dále jsou popsány příčiny domácího násilí a jednotlivé teorie zabývající se důvody vedoucími k domácímu násilí. Ke konci první kapitoly je nastíněna role genderu v domácím násilí. Kriminologická část této práce přináší pohled na pachatele domácího násilí, dále na oběť domácího násilí a bližší vymezení jednotlivých skupin...
|
|
| |
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
|
Vyloučení a vystoupení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti s ručením omezeným
Novopacký, Daniel ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Vyloučení a vystoupení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti s ručením omezeným Abstrakt Cílem této práce je podrobněji rozebrat současnou právní úpravu vyloučení a vystoupení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti s ručením omezeným. Přestože účelem práce není provádět komparaci současné právní úpravy s tou předchozí, na několika místech doplňuje analýzu současného právního stavu stručný historický exkurs. Jeho účelem je poukázat na shodné či naopak rozdílné rysy obou úprav, a to především ve vazbě na použitelnost dosavadní judikatury a doktrinálního výkladu. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, které tvoří logicky uspořádané celky. První kapitola je věnována problematice vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným a je dále členěna na dílčí podkapitoly. Zabývá se právním zakotvením abandoního práva, blíže popisuje jednotlivé důvody vystoupení a rovněž přináší některé náměty de lege ferenda. Druhá kapitola je zaměřena na vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným rozhodnutím valné hromady. Přináší rozbor právní úpravy, popisuje proceduru vyloučení a analyzuje dostupnou judikaturu. Třetí kapitola nazvaná "Zánik účasti společníka společnosti s ručením omezeným v důsledku rozhodnutí soudu" tvoří širší tematický celek a zabývá se jednotlivými způsoby zániku účasti...
|
|
|
Domácí násilí, zejména kriminologické a trestněprávní aspekty
Kudryová, Michaela ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé (Čj) Domácí násilí je závažným společenským problémem, který vyžaduje pozornost státu. V minulosti však toto stanovisko nepřevažovalo. Ačkoli se domácí násilí objevovalo napříč všemi společenskými vrstvami a historickými obdobími, bylo na něj nazíráno jako na soukromý problém jednotlivé rodiny. V České republice začalo být domácí násilí považováno za veřejnou záležitost až v posledních letech. V současné době zaručuje stát především ochranu obětí domácího násilí. Právní řád České republiky obsahuje několik právních předpisů, které se dotýkají problematiky domácího násilí. Právní úprava tohoto jevu spadá jak do oblasti práva soukromého, tak veřejného. Cílem mé diplomové práce je poskytnout ucelený vhled do problematiky domácího násilí se zaměřením na kriminologické a trestněprávní aspekty. Diplomová práce je rozdělena do osmi kapitol. Nejprve jsem se pokusila definovat základní chrakteristické znaky domácího násilí, následně jsem obrátila svou pozornost na viktimologii a zde především na oběti domácího násilí a dopady násilí na jejich psychiku. Třetí kapitola je věnována zákonu na ochranu před domácím násilím, který obsahuje zejména právní úpravu vykázání, jakožto institutu chrtánícího oběti před domácím násilím nebo také zavádí v České republice intervenční centra. Krátce se zde také zmiňuji o...
|
|
|
Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce
Romočuský, Martin Štěpán ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....
|
|
|
Trestněprávní aspekty domácího násilí
Ščuková, Veronika ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
v českém jazyce Trestněprávní aspekty domácího násilí Tématem této diplomové práce jsou trestněprávní aspekty domácího násilí, proto těžiště práce je v rozboru trestněprávní úpravy domácího násilí a trestných činů páchaných v jeho souvislosti. Kromě toho jsem se snažila poskytnout všeobecný přehled o jevu zvaném domácí násilí, o jeho charakteru, základních znacích, druzích, důsledcích a sporných otázkách. Jedna kapitola je věnována trestně procesní úpravě, zejména dispozičnímu právu oběti a novému zákonu o obětech trestných činů. Na závěr své práce jsem se pokusila rozebrat několik případů z praxe a ukázat na nich nejdůležitější trestněprávní aspekty dané problematiky.
|
host ::
RSS.