|
|
Vybrané problémy dokazování v trestním řízení
Polanský, Ivo ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá procesem dokazování v trestním řízení, jeho analýzou a základními zásadami, též ústavními limity, v jejichž rámci by proces dokazování měl být uskutečňován. Stranou pozornosti nezůstaly ani některé další, zejména právně-filozofické otázky, které s dokazováním v trestním, resp. právním procesu bezprostředně souvisejí. Zvolené téma lze nepochybně považovat neustále za velice aktuální. To proto, že dokazování v trestním řízení je vedle samotného rozhodování tou nejdůležitější procesní činností, kterou provádějí OČTŘ a na které se podílejí též další subjekty, které se trestního řízení účastní. Cílem této rigorózní práce je podat stručný a ucelený náhled na některé, za tímto účelem vybrané problémy dokazování v trestním řízení. Pochopitelně vzhledem ke zvolenému vymezení a uspořádání tématu, jeho rozsahu, nelze komplexně zpracovat vše co s problematikou dokazování souvisí. Za stěžejní pro předmětnou práci lze považovat kapitoly 5, 6 a 7, jelikož zejména právě ty poskytují analýzu stávající právní úpravy dokazování v trestním procesu. Svůj zásadní význam mají základní zásady dokazování a též jeho ústavní limity, kterým je věnována pozornost v kapitolách 3 a 4. Míra pozornosti věnována základním zásadám je pochopitelná, neboť to jsou právě ony, jimiž by měl být, mimo jiné,...
|
|
|
Dokazovaní v civilním procesu
Trojan, Tomáš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Pro svou diplomovou práci jsem si vybral jedno ze základních témat civilního procesu, neboť procesním dokazováním si soud v řízení opatřuje podklad pro spravedlivé rozhodnutí ve věci. Přestože jde o téma klasické, zůstává vzhledem k moderním vývojovým trendům a legislativním změnám, tématem stále aktuálním. Problematika procesního dokazování je nejen velice zajímavá, ale zároveň velice podstatná pro odbornou praxi, neboť právě na aktivitě účastníků a činnosti soudu závisí konečné soudní rozhodnutí. Vzhledem k rozsáhlosti tématu a jeho významu ho nelze v této práci zcela vyčerpat a proto jsem při jeho zpracování zvolil jeho rozčlenění do dvou částí. V první části práce jsem se věnoval obecným otázkám procesního dokazování a ve druhé části pak vybranými otázkami procesního dokazování. V rámci první části jsem se pokusil vymezit pojem procesního dokazování a předmět procesního dokazování, tedy určit co není a co naopak je předmětem dokazování. Rovněž je zde věnována pozornost problematice shodných tvrzení účastníků. Dále jsem pak věnoval pozornost institutům, které usnadňují procesní dokazování. Mezi tyto instituty patří právní domněnky, které umožňují rozhodnutí ve věcech, kdy některé skutečnosti by nemohly být dokázány nebo by jejich dokázání činilo obtíže. Dále pak problematika posouzení...
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Vybrané otázky dokazování ve sporném řízení
Kabát, Jakub ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce jsou Vybrané otázky dokazování v civilním řízení sporném. Dokazování jako takové zaujímá v rámci civilního procesu významnou pozici, neboť je předpokladem pro vydání správného a spravedlivého rozhodnutí soudu. Cílem této práce je pojednat o těch institutech procesního dokazování, které vedou subjekty sporného řízení k určité procesní aktivitě za účelem zjištění skutkových okolností a vydání rozhodnutí ve věci. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol, přičemž první kapitola obsahuje úvod a poslední, šestá kapitola, obsahuje závěr. Druhá kapitola obsahuje základní otázky civilního dokazování a je rozdělena do čtyř podkapitol. Jednotlivé podkapitoly se zabývají pojmem procesního dokazování, předmětem dokazování (který je vymezen jak pozitivně, tak negativně), instituty usnadňujícími dokazování (právní domněnky a fikce, prejudiciální otázka a úvaha soudu) a konečně samotným průběhem dokazování. Dokazování je rozděleno do několika fází, a to navrhování důkazů, obstarávání důkazů, provádění důkazů a jejich hodnocení. Třetí kapitola se zabývá civilním řízením sporným, vymezuje jej oproti řízení nespornému a obsahuje výčet a vysvětlení odvětvových zásad civilního procesu, které mají vliv na dokazování a které jsou spornému řízení vlastní. Čtvrtá kapitola pojednává o...
|
|
|
Důkazní břemeno v civilním procesu
Loutchan, Petr ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Název diplomové práce: Důkazní břemeno v civilním procesu Tato práce se zabývá problematikou důkazního břemene, snaží se ji zasadit do určitého rámce, který je nezbytný pro bližší porozumění danému tématu. V úvodní kapitole zmiňuji základní zásady aplikovatelné v případě všech procesních předpisů. Tyto zásady jsou významné z hlediska interpretace Evropské úmluvy, zároveň se používají i pro bližší integraci evropského práva. Následují principy vlastní pouze civilnímu procesu, které jsou charakteristické existencí protikladných dvojic a tím, že se vlastně nikdy neuplatňují ve své čisté podobě. Druhá kapitola je věnována dokazování. Zmiňuji definici dokazování, odlišení procesního dokazování od klasického logického, účel dokazování a jeho předmět. Následuje výběr skutečností, které se nemusí dokazovat, ať z důvodu existence domněnek či všeobecné známosti. Zvláštní pozornost je věnována institutům usnadňujícím dokazování. Rovněž definuje základní pojmy dokazování. Nesnaží se však být komplexním pojednáním o dokazování, to by snad ani vzhledem k rozsahu nebylo možné. Vybírá si proto opravdu jen vybrané kapitoly nezbytné pro pochopení tématu této práce. Třetí kapitola je úvodem do procesních povinností a procesních břemen. Zmiňuje rozlišení mezi oběma instituty a snaží se o komplexní popis těch, které...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Efektivita útočných fází herního děje v závislosti na délce jejich trvání (na příkladu elitních družstev basketbalu).
Šťastný, Ondřej ; Velenský, Michael (vedoucí práce) ; Kaprálek, Tomáš (oponent)
Název: Efektivita útočných fází herního děje v závislosti na délce jejich trvání (na příkladu elitních družstev basketbalu). Záměrem práce je zjistit a posoudit efektivitu útoků nejlepších družstev světové basketbalové úrovně v závislosti na délce trvání útočných fází. Předmětem výzkumu je národní basketbalový tým Spojených států amerických v průběhu posledních částí turnaje mistrovství světa FIBA 2010 v Turecku a 2014 ve Španělsku. Konkrétně osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a finále ve kterých bude zaručena maximální možná snahu zvítězit v daném utkání. Metodou sběru dat je pozorování, analýza a evidence vytipovaných jevů v herním výkonu. Prostřednictvím záznamů utkání bude možné precizně rozebrat každou část útočné fáze a následně zhodnotit, jak která fáze byla úspěšná v závislosti na délce jejího trvání. Hlavním cílem je posouzení efektivity útoků nejlepších družstev světové basketbalové úrovně (národní tým USA) v závislosti na délce trvání útočných fází. Práce by mohla být přínosná pro tréninkovou praxi a mohla by nasměrovat trenéry v jejich práci s basketbalovými hráči. Velkou důležitost vidím ve vytyčení herních činností jednotlivců, které ovlivňují celkový herní výkon družstva v jeho útočné fázi a mají markantní vliv na úspěšnost zakončení. Hlavní metodou sběru dat je pozorování, které...
|
|
|
Znalec - psycholog v trestním řízení
Kolková, Alžběta ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je popsat úlohu znalce psychologa v trestním řízení a odpovědět na otázku, k čemu slouží psychologické, soudně znalecké posudky na pachatele trestných činů. Diplomová práce se též snaží odpovědět na aktuální otázky související se znaleckou činností. Znalec psycholog je jmenován stejně jako ostatní soudní znalci a má stejná práva a povinnosti jako oni. Proto je první kapitola věnována znalectví obecně. Zabývá se historickým vývojem znalecké činnosti, současnou platnou právní úpravou i připravovanými legislativními změnami v této oblasti. Druhá kapitola je vyhrazena již pouze soudním znalcům psychologům. Jsou v ní uvedeny počty soudních znalců v jednotlivých oborech, odvětvích a krajích a srovnání znalců psychologů s psychiatry, tedy s odvětvím často s psychologii spolupracujícím. Hlavní část kapitoly je ponechána znaleckým posudkům. Jsou v ní objasněny pojmy jako osobnost, intelekt, paměť, motivace a nebezpečnost pachatele, tedy to, co znalec psycholog nejčastěji objasňuje. Konec kapitoly obsahuje stručné shrnutí znalecké úpravy ve vybraných zemích EU a USA. Závěrečná kapitola je věnována znaleckým posudkům jako důkazům v trestním řízení. Kromě popisu výslechu znalce obsahuje kapitola i aktuálně probíraná témata jako jsou překračování zásady volného...
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
On Collocation Problems in Adjective Entries. Problematic Cases in the Large German-Czech Academic Dictionary
Oliva, Jakub ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Práce sledovala cíl poukázat na problematiku zprostředkování kolokability německých adjektiv ve slovnících a na základě provedených analýz navrhnout možná řešení, která by se dala zužitkovat ve skladbě heslové stati. Hlavní zdroje práce byly německý výkladový slovník Duden, německo-český slovník Siebenschein, internetový korpus DeReKo a doklady z internetového vyhledávače Google. Kolokační příklady by neměly být vybírány na principu kvantity, ale na principu jejich užitečnosti. Mají jednak exemplifikovat rozdílnosti mezi oběma jazyky, jednak sloužit pro uživatele jako ujišťující instance.
|
host ::
RSS.