|
|
Vliv inkubační teploty na růst pracovního a převodního myokardu u kuřecího embrya
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Před téměř 50 lety bylo ukázáno, že vlivem hypotermní inkubace u kuřat dochází k celkovému zmenšení embryí a zároveň zvětšení srdce, jež bylo připisováno hypertrofii (zvětšenému objemu buněk). Oplozená kuřecí vejce byla inkubována v normotermii (37,5řC) a hypotermii (33,5řC) od jedenáctého embryonálního dne. Sedmnáctý den byla embrya zvážena a poté byla zvážena i jejich srdce. V souladu s předchozími výsledky byla hypotermní embrya o 29% menší a měla srdce o 18% větší. Poměr hmotností srdce a těla byl u hypotermní skupiny o 67% vyšší. Naměřená velikost buněk byla v cílových oblastech velmi vyrovnaná a to i mezi oběma skupinami. Tloušťka stěny levé komory byla dvojnásobná oproti pravé komoře a u hypotermního modelu byla nesignifikantně vyšší. Terminální část převodního systému, Purkyňova vlákna, byla menší než pracovní kardiomyocyty. U hypotermie byla Purkyňova vlákna mírně zvětšena. Proliferační aktivita byla měřena pomocí imunohistochemického značení anti-phoshohiston H3. U experimentální skupiny byla znatelně vyšší proliferace, v pravé komoře dosáhla statistické významnosti. V mechanismu růstu embryonálního srdce při hypotermní inkubaci převažuje tedy hyperplazie (zvětšená proliferace buněk) nad hypertrofií.
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Česáková, Barbora ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výzkumu kmenových buněk a jeho právních aspektů. Jedná se o problematiku vyvolávající mnoho etických otázek, především díky úzké souvislosti daného tématu s problematikou práva na život a výzkumu na lidských embryích. Diplomová práce ve své úvodní kapitole definuje pojem kmenová buňka, a věnuje se jejich klasifikaci dle původu a diferenčního potenciálu. Ve druhé kapitole pak krátce shrnuje historii výzkumu kmenových buněk a zkoumá problematiku etičnosti nejen samotného výzkumu buněk, ale také metod asistované reprodukce a genových technologií. Zmiňuje také nové možnosti a medicinské metody jako je genová terapie, genová diagnostika a eugenika. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na samotné právní aspekty daného tématu na české i mezinárodní úrovni. Konkrétně ve třetí kapitole zasazuje problematiku kmenových buněk do rámce dvou významných mezinárodních úmluv, a to Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o biomedicíně. V navazující čtvrté kapitole se diplomová práce dále soustředí na ochranu práva na život v České republice a na českou právní úpravu regulující postavení embrya. Zvláštní důraz je kladen na případy, kdy dochází k manipulaci s lidským embryem, ať již se jedná o jeho zničení v případech interrupce či o...
|
|
|
Způsob rozmnožování a reprodukční zabezpečení diploidních a polyploidních jestřábníků (Hieracium s. str.)
Zdvořák, Pavel ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Krahulcová, Anna (oponent)
Způsob reprodukce může výraznou mírou ovlivnit demografii a evoluční úspěch druhu. V případě autonomní nepohlavní tvorby semen jsou apomiktické taxony plně nezávislé od opylovačů a kompatibilních partnerů. U sexuálních taxonů se striktní autoinkompatibilitou je tomu naopak, tzn. potřebují opylovače a kompatibilní partnery pro vznik potomstva. Proto v okrajových populacích a za extrémnějších podmínek s nižší aktivitou opylovačů budou mít apomiktické taxony vyšší úroveň reprodukčního zabezpečení než sexuální taxony. Tato hypotéza byla jen málokdy testována u přírodních populací apomiktických a sexuálních taxonů cévnatých rostlin. V diplomové práci zkoumáme způsob rozmnožování a reprodukční zabezpečení u 52 taxonů rodu Hieracium s. str. (čeleď Asteraceae) v Evropě. Z nich bylo 12 diploidních sexuálně se rozmnožujících taxonů a 42 polyploidních apomikticky se rozmnožujících taxonů. Z těchto taxonů jsme sbírali semena z plně vyvinutých úborů a stanovili jsme potenciální (celkový počet semen v úboru) a realizovaný (procento dobře vyvinutých semen na úbor) seed set. Ploidii potomstva (embrya a semenáčku) a způsob vzniku semen jsme zkoumali za pomoci průtokové cytometrie. Z výsledků vyplývá, že rostliny z diploidních druhů produkovaly semena pouze sexuální cestou. Rostliny triploidních a tetraploidních...
|
|
|
Vývoj a funkce beta-buněk
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Inzulín produkující β-buňky se vyskytují v endokrinním pankreatu. Jsou součástí Langerhansových ostrůvků spolu s α-, β-, δ-, ε- a PP-buňkami produkujícími glukagon, somatostatin, ghrelin a pankreatický polypeptid. Inzulín reguluje vstup glukózy do buněk a tím přispívá k regulaci energetického metabolismu. Vývoj β-buněk, stejně jako vývoj celého pankreatu, je složitý proces. Nejlépe byl vývoj popsán na myším modelu. Během vývoje dochází postupně k proliferaci, diferenciaci buněk a celkové organogenezi pankreatu. Morfologické a funkční procesy jsou regulovány transkripčními faktory. Pankreatický duodenální homeoboxový gen 1 je transkripční faktor, který je exprimován v prekurzorech endokrinních, exokrinních a duktálních buněk. Neurogenin 3 je exprimován v prekurzorech buněk Langerhansových ostrůvků. Islet 1 reguluje tvorbu Langerhansových ostrůvků, stejně tak jako párové domény transkripčních faktorů 4 a 6, jejichž exprese je později omezena pouze na β-buňky. Transkripční faktory Islet 1 a Neurod 1 regulují produkci inzulínu v β-buňkách. Mutace v genech kódujících transkripční faktory, které jsou exprimovány ve vyvíjejícím se pankreatu, vedou k nesprávnému vývoji a k narušení funkce β-buněk. Poruchy sekrece inzulínu nebo jeho působení, případně kombinace obojího vedou ke vzniku diabetes mellitus....
|
|
|
Role of Nkx2.5 in development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Role genu Nkx2.5 v morfogenezi a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2016 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, tzv. optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c.). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy homozygotne mutantných jedincov v géne Nkx2.5, výsledky z nej...
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Tichá, Jolana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
- česky Tato práce se zabývá právními aspekty výzkumu kmenových buněk, což je oblast, která je v České republice ze strany širší veřejnosti i v současné době stále značně opomíjena. Práce komplexním způsobem zkoumá a rozebírá právní úpravu regulující zmíněnou oblast výzkumu, a to jak na úrovni předpisů České republiky, tak na úrovni unijního a mezinárodního práva. Zvláštní důraz je kladen na právní aspekty výzkumu embryonálních kmenových buněk, s čímž úzce souvisí právní postavení embrya a jeho ochrana. Práce rovněž poukazuje na to, jaké přístupy státy zaujímají v rámci své vnitrostátní regulace tohoto výzkumu a následně tyto jednotlivé přístupy demonstruje na příkladech vybraných států (Slovenské republiky a Spojeného království). Výklad je zasazen do širšího rámce prostřednictvím úvodních kapitol, které pojednávají o biologické a etické stránce výzkumu kmenových buněk.
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Šolc, Martin ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Práce se zabývá problematikou právních aspektů výzkumu kmenových buněk se zvláštním důrazem na používání embryonálních kmenových buněk, se kterým je spojena většina etických a právních kontroverzí. Nejprve jsou představeny biologické a etické aspekty tématu potřebné pro jeho pochopení. Dále práce rozebírá související právní úpravu na všech úrovních relevantních pro výzkum prováděný na území České republiky. Na mezinárodněprávní úrovni se zaměřuje především na systém ochrany lidských práv Rady Evropy. Dále práce pokračuje přehledem regulace v primárním i sekundárním právu Evropské unie. V závěrečných dvou kapitolách je představena česká právní úprava na ústavní i zákonné úrovni, která je následně hodnocena v evropském kontextu jako středně permisivní a poměrně zdařilá. Její největší slabinou je absence diskuse o předmětné materii v české veřejnosti.
|
|
|
The role of transcriptional factor Tcf7l1 and Wnt/β-catenin signaling pathway during differentiation of the head ectoderm.
Mašek, Jan ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Procházka, Jan (oponent)
Jedním z klíčových momentů v evoluci obratlovců bylo bezpochyby rozrůznění funkcí hlavového ektodermu. Genové regulační sítě využívané během tohoto procesu, jsou tvořeny množstvím genů jejichž exprese je spouštěna, a dále modulována pomocí signalizačních drah Wnt, FGF a BMP. K tomu je třeba přičíst i vliv signalizace Wnt/β-kateninu a jejích antagonistů přítomných v rostrální části hlavového ektodermu, kteří jsou klíčoví pro regionalizaci tkání v rámci anterio-posteriorní osy embrya. Kombinace těchto faktorů umožnila diverzifikaci anteriorního ektodermu na anteriorní neurální val (ANV) a rostrální preplakodální oblast (PPO), zatímco v posteriornějším ektodermu vznikají působením signální dráhy Wnt buňky neurální lišty (NL) a posteriorní PPO. Přestože byl vliv signalizační dráhy Wnt/β-katenin detailně studován v kontextu vývoje ANV, PPO a NL u nesavčích modelových organizmů, její vliv na vývoj těchto tkání u savců je stále nejasný. Navíc bylo současných poznatků u savců dosaženo pomocí experimentálních zásahů na úrovni β-kateninu, v důsledku čehož zůstává úloha transkripčních faktorů z rodiny Tcf/Lef v těchto procesech takřka neznámá. Z těchto důvodů jsme se rozhodli sudovat transkripční represor Tcf7l1, který je členem rodiny Tcf/Lef a vyznačuje se schopností potlačovat genovou expresi i za...
|
|
|
Produkce a vývoj haploidních embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Přehledová bakalářská práce se zabývá dosavadními poznatky o haploidních embryích, určených pro derivaci haploidních embryonálních kmenových buněk. Hlavním tématem literární rešerše jsou metody produkce haploidních blastocyst laboratorní myši (Mus musculus) a zvláštnosti jejich vývoje. Haploidní blastocysty mohou být připraveny parthenogeneticky, gynogeneticky nebo androgeneticky. Vývoj haploidních embryí bývá zřetelně odlišný od vývoje diploidních embryí. Dělení blastomer jsou zpožděna v řádu hodin a úspěšnost dosažení stádia blastocysty je nízká. Příčinou narušeného vývoje haploidních embryí by mohla být nedostatečná aktivace a/nebo nestandardní genová exprese. Navazující práce, využívající monitorovací systém Primo Vision, je přiblížena v experimentální části. Znalost tématu je zásadní pro zefektivnění produkce haploidních blastocyst a odvození stabilních linií haploidních embryonálních kmenových buněk pro další biologický a medicínský výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Šolc, Martin ; Elischer, David (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou právních aspektů výzkumu kmenových buněk se zvláštním důrazem na používání embryonálních kmenových buněk, se kterým je spojena většina etických a právních kontroverzí. Nejprve jsou představeny biologické a etické aspekty tématu potřebné pro jeho pochopení. Dále práce rozebírá související právní úpravu na všech úrovních relevantních pro výzkum prováděný na území České republiky. Na mezinárodněprávní úrovni se zaměřuje především na systém ochrany lidských práv Rady Evropy. Dále práce pokračuje přehledem regulace v primárním i sekundárním právu Evropské unie. V závěrečných dvou kapitolách je představena česká právní úprava na ústavní i zákonné úrovni, která je následně hodnocena v evropském kontextu jako středně permisivní a poměrně zdařilá. Její největší slabinou je absence diskuse o předmětné materii v české veřejnosti.
|
host ::
RSS.