|
|
Komparace konsolidace demokracie na území bývalého východního bloku
Bárta, Vít ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je číselně zhodnotit konsolidaci demokracie ve východoevropských zemích bývalého východního bloku. Porovnat tyto země mezi sebou a učinit rozhodnutí, které z těchto zemí lze považovat za konsolidované demokracie. Sekundárním cílem je určit, které faktory tuto konsolidaci podpořily, případně s ní alespoň korelují. Práce vychází z teorie Wolfganga Merkela. Ten dělí konsolidaci demokracie do čtyř úrovní, jimiž jsou konstituční konsolidace demokracie, reprezentativní konsolidace demokracie, behaviorální konsolidace demokracie a demokratická konsolidace politické kultury. Každá z úrovní konsolidace demokracie je v práci s pomocí dat Bertelsmannova transformačního indexu číselně vyjádřena samostatně pro každý stát ve dvouletých intervalech od roku 2005 do roku 2015. Na základě toho je spočítána celková konsolidace demokracie. Země lze proto komparovat jak mezi sebou, tak v čase. Korelace mezi faktory podporujícími konsolidaci demokracie a celkovou konsolidací demokracie je vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Přínosem této práce je vytvoření a popsání metody, která číselně vyjádří konsolidaci demokracie mezi lety 2005 a 2015, je přenositelná na kterýkoliv stát a není ovlivnitelná autorem. Přínosem je také vytvoření kritérií, na jejichž základě lze rozhodnout o tom, zda je...
|
|
|
Vývoj financování českých sociálních služeb před a po roce 1989
Dosedlová, Tereza ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá základními podmínkami a tvůrčími trendy ve směřovaní k efektivitě financování sociálních služeb v České republice. Tyto trendy se dají rozlišit na obecně patrné, latentní i ty, ke kterým se decizní sféra vztahuje při další správě a směřování k udržitelnosti. Důležitým metodickým rozdělením práce je část před rokem 1989, popsaná zde především jako sociálně-politické zázemí pro praktické způsoby financování sociálních služeb. Práce je zpracována formou deskriptivní analytické studie.
|
|
|
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů
Maslova, Alina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů Práce se věnuje profilu periodika Literární listy v období Pražského jara 1968, jemuž předchází reflexe politické a společensko-kulturní atmosféry této doby. Úvodní část přináší zestručněný přehled dění na politické a kulturní scéně od doby počátku uvolňování vnitřních poměrů v druhé polovině 50. a v průběhu 60. let v tehdejším Československu (tzv. "doba tání") a celkové zhodnocení situace na kulturní frontě (mj. vztah spisovatelů a moci, emancipace kulturních časopisů na oficiální politice strany a státu, dění na IV. sjezdu SČSS a kritika režimu tam zaznělá). Následující stránky připomínají uzlové body vývoje v měsících Pražského jara 1968. Vlastním posláním této práce, jemuž je věnována část nejrozsáhlejší, je přiblížení a rozbor stěžejní dobové tematiky, jak ji odrážejí významné publicistické příspěvky na stránkách Literárních listů (články na téma aktuální vnitřní a zahraniční politické situace, sondy do nedávné minulosti s neblahým dědictvím politických procesů padesátých let a postihování významných představitelů kulturní sféry, návrhy ekonomických reforem, i změn ústavního systému, diskuse na téma existence cenzury a možností dalšího politického vývoje). Speciální prostor je věnován několika klíčovým osobnostem Literárních listů v čele...
|
|
|
Nacionalismus a demokratizace: Možnosti a limity jugoslávské demokratické alternativy
Žaba, Jakub ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problémem propojení procesu demokratizace s národní mobilizací na případu bývalé Jugoslávie. V první části se autor vyrovnává s napětím mezi demokracií a nacionalismem a současně nastiňuje okamžiky, kdy se oba politické programy mohou stát navzájem se posilujícími logikami. Produktem těchto dvou logik je pak demokratický národní stát, jakožto konečný důsledek práva kulturně podmíněného národa na sebeurčení. Autor však překonává národní stát jako výlučný rámec pro demokratický proces a předkládá koncept státního národa Juana J. Linze a Alfreda Stepana. Ten je založen na násobných, ale komplementárních politických identitách a umožňuje demokratizovat multinárodní státy, aniž by došlo k upření práva na pěstování kulturní originality jednotlivým národním segmentům. Ve druhé části práce autor analyzuje případ Jugoslávie a vysvětluje důvody, proč se na přelomu 80. a 90. let 20. století neprosadila idea demokratického státního národa namísto partikulárních národních projektů, byť často s demokratizačními ambicemi. Vysvětlení leží v redukci násobných, ale komplementárních politických identit, kdy se v průběhu 80. let začala vylučovat loajalita k etnokulturně pojímanému národu s loajalitou k jugoslávskému politickému centru. Faktory, které na tento proces redukce politické identity působily,...
|
|
|
Role of the army in the state at the time of transition : case study of civil-military relations in Egypt
Šťastná, Ema ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
V souvislosti s událostmi Arabského jara v roce 2011 došlo k významným politickým změnám ve státech zejména v regionu severní Afriky. Mezi státy, ve kterých rozsáhlé protesty zapříčinily svržení dosavadního autoritářského režimu a započaly demokratizační procesy, se nacházel taktéž Egypt, jemuž se práce podrobně věnuje v případové studii. Obecně řečeno se tato práce zaobírá analýzou civilně-vojenských vztahů ve státech charakterizovaných nízkou úrovní politické kultury. Primárně se zaměřuje na společnosti procházející demokratizačním procesem, kde armáda tradičně zaujímá silnou pozici ve státě, a tudíž se tak často stává klíčovým aktérem stojícím v čele tranzice. Za hlavní předmět zkoumání je stanovena role armády v době přechodu k demokracii. Zároveň si práce pokládá několik výzkumných otázek, zaměřených jednak na pozici armády ve státě, jednak na pohnutky rozhodující o případné vojenské intervenci. V druhé části je podrobně analyzován vybraný případ civilně-vojenských vztahů v Egyptě prostřednictvím pěti stanovených faktorů, a to ve dvou rovinách: konceptuální a intervenční. Cílem této práce je objasnit, které faktory determinují silnou pozici armády v daném pretoriánském státu, jaké pohnutky ji vedou k vojenské intervenci a z jakých důvodů armáda zastává pozici arbitra a nesnaží se o uzurpaci moci.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
French policy in Libya after overthrowing Gaddafi: security consolidation or democratization?
Mistrík, Peter ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Anglická škola teórie medzinárodných vzťahov tvrdí, že národné záujmy štátov a ich chovanie v medzinárodných vzťahoch nie sú hnané len egoistickými pohnútkami, ale tzv. osvieteným sebazáujmom. Fungovania spoločenstva týchto štátov je riadené spoločnými pravidlami, zákonmi, hodnotami a záujmami. Podľa solidaristického prúdu Anglickej školy je dokonca prijateľné, aby bola obmedzená suverenita toho štátu, ktorý vážnym spôsobom poruší medzinárodné normy, medzi ktoré patrí aj ochrana ľudských práv. Nesúlad medzi ochranou suverenity štátov a ochranou práv jednotlivcov sa snažila preklenúť doktrína tzv. Zodpovednosti chrániť prijatá na Svetovom summite OSN v roku 2005. Táto doktrína poslúžila Francúzsku a ďalším intervenujúcim štátom na podporu legality ich jednania v Líbyi. Keďže ale nepojednáva len o podmienkach intervencie, ale stanovuje aj zodpovednosť interventov za rekonštrukciu, predstavuje vhodný nástroj v hodnotení záujmov a motivácií, ktoré formovali konanie Francúzska v Líbyi. Z analýzy vyplýva, že primárna motivácia Francúzska sa v procese intervencie a následnej rekonštrukcie zásadne menila. Postúpila smerom od záujmu o stav ľudských práv, cez obchodné záujmy až k motívom spätým so stavom bezpečnosti v Líbyi a jej regionálnymi implikáciami.
|
|
|
Srovnání politiky USA v a vůči okupovaném Německu, Rakousku a Japonsku
Čech, Adam ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Lorenz, Torsten Horst (oponent)
Srovnání politiky USA v a vůči okupovanému Německu, Rakousku a Japonsku Adam Čech 2015 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na srovnání charakteru, průběhu a projevů okupací amerických okupačních správ v Japonsku, Rakousku a v Západním Německu po druhé světové válce. Jejím základním předpokladem bylo, že vzhledem k rozdílnému charakteru tří zemí, rozdílnému vývoji války pro ně a rozdílné domácí i zahraničně-politické situaci ve vztahu k těmto teritoriím po skončení války se musely okupace vyvíjet v mnoha oblastech odlišným způsobem. Práce odhaluje, popisuje a porovnává tyto odlišnosti a identifikuje jejich příčiny. Prostřednictvím srovnávání jednotlivých oblastí práce přispívá k detailnější představě o aspektech těchto okupací a okupačních správ.
|
host ::
RSS.