|
|
NORTHERN EUROPE AND THE LOOMING RUSSIA: IS EUROPE (NOT) ENOUGH? Different approaches to a European integrated defence: the cases of Norway and Finland.
Bertoldini, Raul ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
RAUL BERTOLDINI MASTER'S THESIS ABSTRAKT 08/2023 NORTHERN EUROPE AND THE LOOMING RUSSIA: IS EUROPE (NOT) ENOUGH? Different approaches to a European integrated defence: the cases of Norway and Finland Tato diplomová práce se věnuje analýze geopolitického prostředí a bezpečnostních strategií Finska a Norska v kontextu měnícího se bezpečnostního prostředí Evropy. Výzkum zkoumá vztah těchto severských zemí vůči Evropské unii (EU), Severoatlantické alianci (NATO) a Rusku, a to na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí v Arktickém regionu. Důkladná analýza historických souvislostí, cesty ke členství v EU a debat o připojení k NATO poukazuje na komplikovanou rovnováhu, kterou tyto země udržují při zachovávání své jedinečné národní identity a suverenity, a zároveň hledají bezpečnost prostřednictvím regionálních struktur a aliancí. Studie ukazuje, jak konflikt na Ukrajině fungoval jako katalyzátor strategických změn, kdy se Finsko i Norsko rozhodly pro těsnější vazby s EU a NATO, aby ochránily svou suverenitu. Přesto však vnímají bezpečnostní záruky, které tyto dvě organizace nabízí, odlišně. Závěr práce poskytuje cenné poznatky o adaptivních a proaktivních strategiích, které tyto země uplatňují v reakci na aktuální geopolitické výzvy v Evropě, a současně přináší přehled o aktuální důvěryhodnosti NATO...
|
|
| |
|
| |
|
|
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
|
|
|
Comparison of the "integration plans for refugees" of the Ministry of Education in the Czech and German language areas using the example of the Prague Spring, the Civil War in Syria, and the Russian-Ukrainian War
Peřinová, Anna Magdaléna ; Kafka, Clemens (vedoucí práce) ; Botlík Nuc, Tomáš (oponent)
Poté, co byla v roce 2022 Ukrajina napadena Ruskem, následovala jedna z největších humanitárních krizí za posledních pár let. Vlna ukrajinských uprchlíků našla své útočiště a ochranu především v okolních zemích, které se je od té doby pokouší začlenit do společnosti, dokud válka neskončí. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké důsledky má ukrajinská uprchlická vlna na školství jednotlivých států. Důraz je přitom kladen na adaptaci základních škol a začleňování ukrajinských uprchlických dětí do kolektivu. K tomuto účelu byla zvolena metoda analýzy integračních plánů ministerstev školství České republiky, Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky. Tato analýza byla poté doplněna metodou interview s učiteli a hospitacemi na české a rakouské základní škole. Výsledky průzkumu ukazují na dalekosáhlé problémy, kterým školy musí při integraci uprchlíků čelit. I přes dlouhodobé zkušenosti některých států s integrací uprchlíků neodpovídají vždy integrační plány skutečnosti, která převládá na školách. Přesto bylo provedeným výzkumem stanoveno, že pedagogové vzniklou situaci dobře zvládají a jsou materiálně dobře podporováni. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že se některé státy, hlavně Rakousko a Německo, často orientují na předchozí integrační plány, které mohou směřovat až k vyčlenění samotných...
|
|
|
Ukrainian Migration and Integration in the Czech Republic in the pre-and post-Maidan Era: Immigrant vs Refugee
KADLEC, František
Ukrajinská migrace je tématem, které je v centru pozornosti zejména v posledních několika letech. Téměř nechtěnou pozornost vzrůstající migrační vlně přinesl především vojenský konflikt vyvolaný Ruskem, v jehož důsledku z Ukrajiny prchají statisíce uprchlíků především do střední Evropy. Ukrajinská migrace však není tématem pouze 21. století. Mám pocit, jako by veřejnost ne zcela chápala zásadní rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem. Tyto pojmy jsou pro většinu a média často snadno zaměnitelné. Oba však mají velmi odlišné zkušenosti. Počínaje počátečním rozhodnutím opustit zemi, konče integrací a dokonce i představou sounáležitosti. Identity migrantů a uprchlíků se utvářejí velmi odlišně. Během svého výzkumu jsem zjistil, že literatura týkající se rozdílů mezi nimi není příliš rozšířená ani populární a mediální pokrytí téměř neexistuje. Zdá se, že kromě několika nevládních organizací, které poskytují jakýsi návod, jak se "poprvé setkat s uprchlíkem a migrantem", není na toto téma kladen téměř žádný důraz. Dále je důležité zmínit, že sami migranti a uprchlíci vidí rozdíl a cítí tuto propast v porozumění mezi oběma skupinami. Ukrajinské komunity, které se v České republice v průběhu let již vytvořily, mají s uprchlíky z Ukrajiny jen velmi málo společného, pokud jde o jejich osobní zkušenosti, a i když by se mohlo zdát, že uprchlíci budou tíhnout k ukrajinsky mluvící menšině v České republice, není tomu tak vždy. Cílem práce je analyzovat problémy, ale také pomoc, které se ukrajinským imigrantům a uprchlíkům dostává po jejich příchodu do České republiky. Práce se také zaměřuje na vysvětlení posunu v migraci v souvislosti s historickými a současnými událostmi na Ukrajině a zaměřuje se na srovnání zkušeností imigrantů a uprchlíků. Práce se bude zabývat dvěma migračními obdobími. První z nich na konci 90. let 20. století se zaměřuje na měnovou reformu jako na faktor, který podnítil potřebu ze země vycestovat. Tato část se zaměřuje především na boj běžných ukrajinských občanů s ekonomickou krizí, přičemž se soustředí hlavně na oblast Bukoviny, neboť ta byla domovským regionem účastníků mého výzkumu. Důvodem pro zaměření na region Bukovina byla také společná historie s Českou republikou a také moje obeznámenost s touto oblastí, protože jsem zde strávil více než polovinu svého života. Druhá část se zabývá uprchlickou krizí způsobenou nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu. Celkovým podtržením celé práce bude rozlišení migrace a integrace uprchlíků a migrantů. Můj výzkum mi ukázal jasné rozdíly mezi zkušenostmi migrantů a uprchlíků. Ukázal také, jak migranti prožívají, když ze zahraničí sledují, jak Ukrajina v průběhu času prochází obtížnými změnami. Tento pocit, často popisovaný jako bezmoc, byl častým pocit, který spolu sdílela valná většina respondentů, kteří dožívají své životy za hranicemi Ukrajiny. Pocit sounáležitosti s českou společností se jim však dostavuje častěji než pocit sounáležitosti s ukrajinskou společností. Pocit "ukrajinskosti" často vyvolaly události na Ukrajině, které jakoby vyzývají k jednotě, tj. volby, sportovní turnaje, protesty, válka. Cílem závěru práce je uvést souvislosti, které se skrývají za slovy "migrant" a "uprchlík". Často se zdá, že lidé zapomínají, že uprchlík je někdo, kdo opustil svůj život, a pak mají ve tváři výraz překvapení, když je uprchlíkem jen normální člověk s drahým autem, místo dítěte v roztrhaném oblečení a s dírami po kulkách v batohu.
|
|
| |
|
|
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
Spurný, Martin
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.
|
|
|
Vztah sportu a politiky: Mediální pokrytí počátků války na Ukrajině ve vybraných sportovních rubrikách českých médií
Kallista, Petr ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem počátků ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých online sportovních rubrikách a médiích. Zvolené období je od 24. 2. 2022 do 3. 3. 2022, tedy první týden invaze. Práce je rozdělena na teoretickou, metodologickou a analytickou část. Úvodní část je věnována představení teoretického východiska práce, které je založeno na vztahu politiky a sportu, stejně tak jako na způsobu, jakým sportovní žurnalistika ovlivňuje a historicky formovala sport. Druhý oddíl představuje cíl práce, výzkumnou metodu a kódovací tabulku. V analytické části pak práce pomocí kvantitativní analýzy zkoumá texty ve vybraných médiích. Konkrétně se výzkum zaměřuje na počet, zdroj a typ textů, tematické zaměření a prostor poskytnutý stranám konfliktu. Cílem je představit mediální obraz ve vybraných médiích a výsledky porovnat. Výstupem je praktická část, ve které jsou zodpovězeny předem stanovené výzkumné otázky a hypotézy.
|
|
|
Rámcování situace v Mariupolu ve zpravodajství portálů Novinky.cz, Blesk.cz a Deník.cz
Vokoun, Filip ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací obléhání Mariupolu ve třech českých internetových zpravodajských médiích. Na vzorku 500 textů z roku 2022 bylo sledováno, jak vybraná média rámcovala zpravodajská sdělení o situaci ve městě. Tento výzkum byl doplněn o poznatky tematické narativní analýzy a dalších zkoumaných proměnných, jako byla témata textů nebo citovaní aktéři. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologickou a analytickou. Teoretická část představuje koncept rámcování ve zpravodajství a přibližuje v práci zkoumané obecné rámce a tematické a epizodické rámcování. Tato část pokračuje představením narativu ve válečném zpravodajství a přehledem narativů vyskytujících se v médiích v kontextu rusko- ukrajinského konfliktu. Metodologická část představuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu využité v této práci, zkoumaná média a vzorek textů. V analytické částí jsou následně představeny výsledky analýzy, které naznačují protiruské postavení zkoumaných médií. Všechna zkoumaná média situaci prezentovala podobně a primárně se k ní přistupovala jako k humanitární katastrofě. Utrpení občanů a ukrajinských vojáků spojené s válkou bylo často přibližováno na lidských příkladech. Vojenská a ekonomická stránka obléhání strategického města byla naopak zmiňována minimálně.
|
host ::
RSS.