|
| |
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Komparace postavení současné maďarské menšiny ve Vojvodině a v Transylvánii
Hanušová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se s použitím komparativní metody zabývá postavením maďarské menšiny v srbské Vojvodině a v rumunské Transylvánii. Maďaři v Srbsku i v Rumunsku tvoří velmi početnou národnostní menšinu a stali se neoddělitelnou součástí tamní kultury a společnosti. Úroveň menšinových práv Maďarů v hostitelských státech je srovnávána ve čtyřech oblastech: v legislativě, v politickém zastoupení a institucionalizaci menšiny, v možnostech vzdělávání v mateřském jazyce a v oblasti maďarských menšinových médií. Kromě krátkého nastínění historického kontextu se práce soustředí výhradně na časové období po pádu komunistických režimů v obou státech až po současnost. Právě v těchto letech došlo k největším posunům v oblasti menšinových práv. Na problematiku všech zkoumaných oblastí je aplikován koncept etnického paralelismu zabývající se organizací a reprodukcí menšinového světa uvnitř většinové společnosti. S tím souvisí i další použitý přístup, tzv. přístup etno- jazykové vitality, který se zabývá podmínkami pro zachování menšinových jazyků ve většinové společnosti. U všech zkoumaných témat je brán zvláštní zřetel i na vliv maďarské vlády pod vedením premiéra Viktora Orbána na život Maďarů v zahraničí, který v posledních letech výrazně vzrostl.
|
|
|
Politická nestabilita a přímé zahraniční investice v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku
Tichý, Josef
V této bakalářské práci se zabývám vlivem politické stability v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku, jakožto nejnovějších členů Evropské unie, na příliv přímých zahraničních investic. Práce obsahuje popis vývoje politické situace v jednotlivých státech a porovnání s vývojem přímých zahraničních investic ve zmíněných státech. Nejvíce se pak soustředí na parlamentní volby a změny ve vládních koalicích. S použitím uměle vytvořených proměnných v regresní analýze zjišťuji, zda má nestabilita vlády vliv na přímé zahraniční investice. Násilnou politickou nestabilitu v analýze reprezentují State fragility index a indikátor politické stability a absence násilí.
|
|
|
Dobrudža jako "jablko sváru" mezi Bulharskem a Rumunskem
Amelian, Canka ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit vznik a vývoj dobrudžské otázky v rámci bulharsko-rumunských vztahů. Práce se tedy zabývá historickým vývojem této otázky v období po rusko-turecké válce (1877-1878) až do druhé světové války. Zvláštní pozornost bude věnována také mezinárodnímu kontextu dobrudžské otázky. Předmětem práce bude rovněž analýza Smlouvy o respektování práv menšin, Zákona o organizaci Nové (jižní) Dobrudže a Zákona o kontrole agrárního vlastnictví. V další části diplomové práce bude představena Vnitřní dobrudžská revoluční organizace (VDRO). V závěru se zaměříme i na Craiovskou dohodu a její význam pro bulharskou a rumunskou stranu.
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Srovnání struktury elektorátu nových stran v postkomunistické Evropě
Šotola, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V posledních letech vznikaly v postkomunistické Evropě nové strany závratným tempem. A navíc mnohé z nich byly také úspěšné v parlamentních volbách. Pomalu se stabilizující stranické systémy jsou znovu vystaveny nestálým vlivům. Úspěchy nových stran přeměňují současnou středo a východoevropskou politiku. Tyto strany sjednocuje nejenom datum vzniku, ale často také jejich rétorika proti současnému establishmentu. Přestože se různí jejich volební strategie, míra úspěchu nebo také způsob jejich vzniku, tak je jejich náhlý úspěch zajímavý. Jaké je složení elektorátu těchto stran? Práce se zaměřuje na identifikování struktury elektorátu nových stran ve střední a východní Evropě. Základ práce se skládá ze dvou částí. První shrnuje teoretické koncepty, které se váží na studium nových stran a jasně identifikuje parametry nových stran, kterými se práce bude zabývat. Pro vymezení jsou použity teorie Paula Lucardieho, Allana Sikka a Krystyny Litton. Druhou částí je kvantitativní výzkum, který na základě pokročilých statistických metod se snaží co nejpřesněji identifikovat, jaké skupiny obyvatel mají tendence k volbě opravdu nových stran. Použita je standardní OLS regresní analýza na globální (státní) úrovni a pro zpřesnění výsledků a odhalení případné prostorové nestacionarity volební podpory je použita metoda...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Nicolae Ceauşescu a jeho postoj ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v 1968
Fialová, Adéla ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rumunskou politikou v období 60. let minulého století, která se vyznačovala snahou o nezávislost na sovětském režimu. Práce se zaměřuje především na postoj tehdejšího generálního tajemníka Rumunské komunistické strany Nicolae Ceauşeska na invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Formou historické analýzy práce zkoumá vývoj samostatného rumunského postoje v rámci socialistickým států, události předcházející intervenci a konečně rumunský postoj k invazi do Československa, jeho důsledky jak na poli domácím, tak zahraničním. Práce v závěru nastiňuje vývoj Ceauşeskovy politiky až do počátku 70. let. Cílem práce je zodpovědět na otázku, co byly příčiny odsouzení intervence, z jakých důvodů se Rumunsku intervence neúčastnilo a jaké byly dopady tohoto kroku.
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
host ::
RSS.