|
|
Specifika rumunské pohádky
Broučková, Sonia ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem této práce Je přiblížit rumunskou pohádku v širších souvislostech se zaměřením na problematiku překladu. Kořeny rumunské pohádky se výrazně liší od té naší. Vycházejí sice ze společného indoevropského prazákladu, ale z úplně odlišného kulturního, sociálního a historického prostředí. Mají tedy hodně společných znaků, ale zároveň mnoho specifik. Jednotlivé tradiční postavy rumunských pohádek napovídají mnohé o národní mentalitě a jejich rozbor je zajímavý nejen z tohoto hlediska, nýbrž i z pohledu překladatelského. Morfologie pohádky má svá schémata, která na jedné straně fascinují svou pevnou strukturou a stereotypními formami, ale na straně druhé nesčetným množstvím variant a variací. Rumunské pohádky jsou úžasnou syntézou řady rozličných vlivů (kulturních, sociologických, historických, geografických atd.) a určitě si zaslouží hlubší zkoumání.
|
|
|
Jazyková situace na území Moldavské republiky a sousedních regionů Ukrajiny, postavení rumunského jazyka
Pospíšil, Ludvík ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
V diplomové práci jsme se snažili zachytit a porovnat jazykovou situaci v Moldavské republice (včetně neuznaného Podněstří a autonomní Gagauzie) a podmínky fungování rumunského jazyka na Ukrajině - v severní Bukovině, Budžaku a tzv. ukrajinském Podněstří. V Moldavské republice jsme se zaměřili na legislativní postavení rumunštiny, na vyučovací jazyk ve školách a na to, který jazyk se nejčastěji objevuje v moldavských médiích. Věnovali jsme se také postavení rumunštiny jako jednoho z úředních jazyků v autonomní oblasti Gagauzie a jazykové politice separatistických úřadů Podněstří. V případě Ukrajiny nás zajímalo, jakým způsobem jsou garantována a také naplňována práva fungování rumunštiny jako jazyka druhé nejpočetnější národnostní menšiny. Na problematiku nahlížíme ze sociolingvistického a etnolingvistického hlediska. Dále jsme se věnovali rumunsko-ruskému bilingvismu, v případě severní Bukoviny rumunskoukrajinskému bilingvismu. Jazyková situace v Moldavské republice a na Ukrajině prochází složitým obdobím po rozpadu Sovětského svazu, který systematicky pošlapával národnostní a jazyková práva neruských národů. Obě země se snaží vrátit úřední jazyky do veřejného života - do škol, médií, na úřady, do výrobní sféry, služeb i zájmových činností. V Moldavské republice téměř dvě desítky let po rozpadu Svazu...
|
|
|
Analysis of medieval walloon toponyms in Romania and Serbia
Bučko, Peter ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
Predložená práca skúma toponýmia valónskeho pôvodu v priestore dnešného Rumunska a Srbska, najmä však v regiónoch bývalého Uhorska. Valóni emigrovali do Uhorska najmä z ekonomických dôvodov, dôležitú úlohu tu však zohrávala ľudová zbožnosť v 11. storočí a nárast významu pútnickych miest (Jeruzalem či Santiago de Compostela). Počet púti sa zvýšil od roku 1018, kedy došlo k otvorenie pútnickej trasy smerujúcej cez Uhorsko do Jeruzalema. V tom čase sa v Uhorsku usadilo takisto i veľké množstvo Valónov. Dnešné Valónsko patrilo v stredoveku do Svätej rímskej ríše. V 11. storočí však v tejto oblasti, ako aj inde v západnej Európe, došlo k hladomorom, neúrodam a bol tu nedostatok pôdy. Valóni našli svoj nový domov v Uhorsku, tu sa venovali vinohradníctvu a obchodu. Často krát dali svojim novým lokalitám názvy podľa domovských valónských lokalít. V Rumunsku sa valónske lokality nachádzali v okolí Veľkého Varadína (Oradea) a Sibiu. Valóni tu stáli i za vznikom špecifického fenoménu - opevnených kostolov. Mnoho Valónov získalo i šľachtický titul. V priestore Srbska nachádzame valónske osídlenie v Srieme, ide predovšetkým o mestá Eng a Francavilla. Na základe desiatkov zaplatených pápežskej kúrii z rokov 1332-1337 môžeme rekonštruovať demografické údaje.
|
|
|
Arumuni a arumunština
Mikešová, Lenka ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Ve své práci jsem se věnovala arumunskému etniku a jazyku. Protože jde o národ v České republice téměř neznámý, v první části práce jsem pojala Arumuny z etnologického úhlu pohledu: v první kapitole jsem popsala problematiku národnostního sebeurčení (kap. 1.1), zabývala se pojmenováním příslušníků menšiny ve vlastním jazyku i v jazycích sousedních (1.2), historií Arumunů počínaje Dáky po konec 20. století (1.3) a současným postavením arumunské menšiny v příslušných zemích (1.4). Pokud je mi známo, nebyly dějiny Arumunů v České republice dosud vydány, v této práci jde o první syntézu z převážně rumunsky publikovaných prací.
|
|
|
Petru Cimpoeşu a specifické výrazové prostředky v jeho próze
Bednář, Ondřej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce je tvorba rumunského spisovatele Petra Cimpoeşa v souvislostí s tzv. generací osmdesátníků, tedy skupinou autorů, kteří na rumunskou literární scénu vstoupili v 80. letech 20. století a přispěli k její "synchronizaci" s děním na Západě. Přinesli inovativní textualistické a postmodernistické postupy; typickými znaky pro generaci osmdesátníků jsou např. návrat ke každodennosti, intertextualita, autoreference, stylistická polyfonie, ironie a sebeironie. V kontextu rumunského postmodernismu a poetiky generace osmdesátníků jsou analyzována čtyři díla Petra Cimpoeşa (dvě sbírky povídek a dva romány) vydaná v rozpětí let 1983-2008. Práce sleduje vývoj autorovy tvorby, témata, jimž se věnuje, výrazové prostředky, které používá, a soustřeďuje se zejména na jeho specifický humor založený na ironii. Zvláštní kapitola je věnována kritické recepci jeho díla. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že Petra Cimpoeşa můžeme, byť s výhradami, považovat za příslušníka generace osmdesátníků, i když stál vždy na jejím okraji a tomuto označení se spíše bránil. Pozdější tvorbou se pak autor přiklonil k postmodernismu. V současné době patří Petru Cimpoeşu mezi kritikou nejuznávanější rumunské spisovatele.
|
|
|
Románová tvorba Aurelia Busuioca
Rotaru, Micaala ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Horáková, Jarmila (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl na základě rozboru autorovy románové tvorby vymezit Busuiocův tvůrčí typ a stanovit jeho přínos pro rozvoj rumunsky psané moldavské literatury. První část bude věnována obecnému vývoji moldavské prózy po 2. světové válce. Druhá část práce se bude zabývat popisem spisovatelovy biografie. Další část se bude soustředit na analýzu jeho románové tvorby, z pohledu stylistického a tematického, přičemž se bude k jednotlivým románovým dílům přistupovat chronologicky (například Sám proti lásce, Strýček z Paříže, Štěkání na měsíc, Smlouvání s ďáblem, Říkej mi Johny! aj.). Závěr bude obsahovat jeho literární vývoj a syntézu románového díla. Klíčová slova literární dílo, románová tvorba, moldavská literatura, Aureliu Busuioc, román
|
|
|
Vliv Indie na Mirceu Eliadeho
Hojná, Estela ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
Klíčová slova Mircea Eliade, vliv Indie, rumunská literatura Abstrakt Práce pojednává o vlivu indické kultury a filozofie na rumunského spisovatele, religionistu a filozofa Mirceu Eliadeho, který studoval v Kalkatě a po svém návratu z Indie ukončil své doktorské studium filozofie prací na téma jógy. Tato diplomová práce se věnuje indickým prvkům v dílech rumunského autora. První část se podrobně zabývá životem spisovatele, jeho vztahu k Indii a indickou filozofií, která se v Eliadeho dílech odráží. Patří sem cyklické pojetí času, které nevysvětluje smrt jako konečnou etapu života, ale dochází k reinkarnaci, kdy kvalita dalšího života je podmíněna skutky života předchozího. Eliade je zastáncem jógy jakožto prostředku k tomu, aby se člověk mohl oddělit od materiálního světa a od těla. Druhá část práce se zabývá rozborem tří Eliadeho děl, ve kterých je vliv Indie patrný, a analyzuje v těchto dílech indické prvky (Tajemství doktora Honigbergera, Isabel şi apele diavolului a 50 de conferinže radiofonice (1932 - 1938)).
|
|
|
Dobrudža jako "jablko sváru" mezi Bulharskem a Rumunskem
Amelian, Canka ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit vznik a vývoj dobrudžské otázky v rámci bulharsko-rumunských vztahů. Práce se tedy zabývá historickým vývojem této otázky v období po rusko-turecké válce (1877-1878) až do druhé světové války. Pozornost bude věnována také mezinárodnímu kontextu dobrudžské otázky. Předmětem práce bude rovněž analýza Smlouvy o respektování práv menšin, Zákona o organizaci Nové (jižní) Dobrudže a Zákona o kontrole agrárního vlastnictví. V další části diplomové práce bude představena Vnitřní dobrudžská revoluční organizace (VDRO). V závěru se zaměříme i na Craiovskou dohodu a její význam pro bulharskou a rumunskou stranu.
|
|
|
Dobrudža jako "jablko sváru" mezi Bulharskem a Rumunskem
Amelian, Canka ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit vznik a vývoj dobrudžské otázky v rámci bulharsko-rumunských vztahů. Práce se tedy zabývá historickým vývojem této otázky v období po rusko-turecké válce (1877-1878) až do druhé světové války. Zvláštní pozornost bude věnována také mezinárodnímu kontextu dobrudžské otázky. Předmětem práce bude rovněž analýza Smlouvy o respektování práv menšin, Zákona o organizaci Nové (jižní) Dobrudže a Zákona o kontrole agrárního vlastnictví. V další části diplomové práce bude představena Vnitřní dobrudžská revoluční organizace (VDRO). V závěru se zaměříme i na Craiovskou dohodu a její význam pro bulharskou a rumunskou stranu.
|
|
|
Romové v rumunské kultuře: řemesla a obživa
Schneiderová, Andrea ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičními řemesly a jinými zdroji obživy, které jsou součástí romské kultury. Některé profese zanikly již před desetiletími, avšak jiné jsou živé dodnes. Po uvedení do historických a společenských souvislostí se bude práce věnovat jednotlivým řemeslům. Mezi ně patří kotláři, kotlíkáři, kováři, klempíři, zlatníci, cihláři, korytáři či zlatotepci, košíkáři a sítaři. Cílem bude popsat, čím se daní řemeslníci zabývají a jaké jsou jejich typické výrobky. V některých případech práce ozřejmí výrobní postupy a používané materiály. Následující kapitoly se zaměří na profese spojené s hudbou či magií a na další výdělečné činnosti, jež mohly být pro Romy především v minulosti hlavním zdrojem obživy. Dílo bude doplněno o úryvky z vyprávění rumunských Romů, jejichž originální znění, stejně jako užité citace, jsou obsaženy v příloze. Zde se také nachází fotografie výrobků vytvořených Romy.
|
host ::
RSS.