|
|
Rané prozaické dílo Gao Xingjiana
Blahota, Martin ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Nositel Nobelovy ceny za Literaturu Gao Xingjian je známý především jako dramatik a autor románů Hora duše a Bible osamělého člověka. Tato diplomová práce představuje jeho rané novely a povídky, které vznikaly na konci sedmdesátých let a v letech osmdesátých. Analýza významové výstavby, která je zaměřená zejména na motivy a narativní techniky, zkoumá vývoj spisovatelovy rané tvorby v kontextu oficiálních ideologických požadavků na literaturu a literárních proudů "literatury jizev", "literatury reflexe" a literatury "hledání kořenů". Díla rané prózy jsou v práci zařazena do skupin "odhalení zločinů Kulturní revoluce", "dědictví Kulturní revoluce", "paměť" a "hledání kořenů". Práce ukazuje, jakým způsobem se Gao Xingjian pokouší ztvárnit jedinečný individuální pohled na svět.
|
|
| |
|
|
Mikuláškovy inscenace Europeana a Trapná muka
Řezníková, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Náplní této bakalářské práce je analýza dvou inscenací jednoho z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů Jana Mikuláška. Na základě vlastních divadelních zážitků, kritických reflexí v tisku a studií v odborných divadelních periodikách se autorka pokusila popsat, analyzovat a pojmenovat režijní styl Jana Mikuláška na příkladu inscenací Trapná Muka a Europeana. Vzhledem k tomu, že obě inscenace vychází z původně nedramatických textů, páce se věnuje nejen režii, herectví a hudební a vizuální stránce, ale také dramatizaci. V rozborech inscenací nejsou opomíjeny ani kontexty vzniku jak původních textů, tak také inscenací. V některých částech se práce pokouší i o lehkou kritickou analýzu určitých momentů či inscenačních prvků. Závěr práce je věnován srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
|
|
|
Literární text ve výuce francouzského jazyka na českých školách
Brodinová, Anna ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Název práce: Literární text ve výuce francouzského jazyka na českých školách Autor: Bc. Anna Brodinová, anna.brodinova@gmail.com Katedra: Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Loucká, CSc. Počet znaků: 147 252 Klíčová slova: literární text, básnický text, próza, dramatický text, výuka francouzštiny, české školy Abstrakt: Literární text, tedy text obohacený o estetickou funkci, je jedním z nositelů znaků kultury dané země. V cizojazyčné výuce napomáhá upevnění komunikativních kompetencí a rozvíjí kompetenci sociokulturní. Způsob jeho didaktického využití a obecný přístup k němu se v rámci jednotlivých metodických principů výuky cizího jazyka značně mění. Od jednostranného zatížení literárním směrem v rámci gramaticko-překladových metod, přes jeho zavržení s nástupem přímé metody, je literární text v současnosti chápán jako cenný doplněk výuky cizího jazyka. V rámci úrovní vymezených Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, považovaným za základní dokument principů výuky cizích jazyků v současnosti, je zvlášť charakterizována schopnost čtení s porozuměním. Tato kompetence, vedle porozumění dalším autentickým dokumentům, předpokládá též porozumění textům literárním. Tím je jeho místo ve výuce cizího jazyka plně rehabilitováno.
|
|
|
Saying Seen Again: Audio-Visual Aspects of Samuel Beckett's Company, Ill Seen Ill Said, and Worstward Ho
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Prvotním záměrem této práce je prozkoumat, jakými způsoby do sebe pozdní próza Samuela Becketta přijímá prvky přejaté z médií rádia a filmu, které jsou pro tato média určující. Rozbor textů tvořících Beckettovu románovou trilogii Nohow On je založen na zkoumání dvou způsobů vnímáni, tedy sluchového a zrakového, a uskutečněn pomocí vykladového čtení Company, Ill Seen Ill Said a Worstward Ho v kontextu teorie a praxe médií a filmu. Hlavním předpokladem je, že formální přechody mezi tištěnými a netištěnými médii v Beckettově díle jsou podmíněny autorovým zájmem o rádio, televizi a kinematografii a jeho teoretickou a praktickou obeznámeností s jejich specifiky. Textový rozbor je tak doplněn o biografický a bibliografický rámec a Beckettova znalost vysílacích médií a kinematografie je kladena do souvislosti s progresivní "technologizací" jeho psaní během 80. let. Práce podává obrys počátků a transformací motivu hlasu coby jednoho z hlavních předmětů Beckettova zájmu a v jeho textech zkoumá výpůjčky, ať už praktické či teoretické, z oblasti kinematografie, aby tak osvětlila jejich simulaci pocitového vnímání. Jednotlivé oddíly vycházejí z rané teorie rádia Rudolfa Arnheima, z podrobného rozboru principů sovětské filmové montáže 20. let, jakož i z dalších čistě filmových postupů a...
|
|
|
Samuel Beckett. Od eseje Dante...Bruno . Vico...Joyce do románu Molloy
Fiala, Vladimír ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je podat ucelený pohled na tvorbu Samuela Becketta od jejího začátku po román Molloy. Jejím základem je analýza jednotlivých děl a následná snaha o odkrytí jejich vzájemných vztahů. Práce je rozdělená na tři části: teorii, poezii a prózu. V teoretické části se autor zabývá hlavně pojmem inkoherentní reality, o které Beckett poprvé mluví v eseji Proust a k níž se pak v dalších textech vrací. V románu Dream of Fair to Middling Women z ní dělá základ vlastní estetiky. Za jevy vnějšího světa se skrývá chaos a nicota a umělcovým úkolem je tuto oblast zapracovat do svého díla. Část o poezii se věnuje zejména proměnám básnického subjektu, jeho zasazení či nezasazení do konkrétního prostředí, míře, ve které jsou v básních používány aluze, tématům a formální stránce básní, technikám, které Beckett používá, a míře jejich pravidelnosti a formální propracovanosti. Část o próze si klade podobné otázky. Nepochybným středem Beckettových básnických i prozaických textů je básnický subjekt a hlavní postava, kterou charakterizuje napětí mezi vnějškem a vnitřkem. Její proměna je dána převážením tendence k zvnitřnění, jejímž důsledkem je i omezení aluzí a vypravěčova ztráta zájmu o konkrétnost prostředí, která spolu s oslabením konkrétnosti postavy vede k dojmu univerzální platnosti Beckettových...
|
|
|
Karel Matěj Čapek Chod a český naturalismus
Savitskaya, Katsiaryna ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá naturalistickým směrem a problematikou jeho prosazování v české literatuře. Je zaměřena na osobnost Karla Matěje Čapka-Choda jako na jednoho z nejvýznamnějších představitelů tohoto směru. Na základě rozboru jeho tří románů (Kašpar Lén mstitel, Turbina, Antonín Vondrejc) budou určeny a popsány charakteristické rysy literárního naturalismu v jeho pojetí. Klíčová slova Naturalismus, naturalistický román, próza, K. M. Čapek-Chod, Kašpar Lén mstitel, Turbina, Antonín Vondrejc
|
|
|
Umělecká interpretace českých dějin v historické próze Aloise Jiráska
Fiyalka, Svitlana ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Práce se zabývá otázkami literárně-historického zasazení tvorby spisovatele Aloise Jiráska do tradice českého historického románu a charakteristikou jeho literárního ztvárnění historie. Alois Jirásek se totiž po vytvoření Československa v roce 1918 stal oficiálním symbolem literatury nového státu, na který navazovali mladší autoři ideově, tematicky, i po stránce formální výstavby děl. Jiráskova autorita nezeslábla ani v druhé polovině 20. století a Jiráskův způsob literárního výkladu českých dějin byl ideologicky zneužit. Na základě literární analýzy dvou historických románů (Proti všem a Temno) autorka práce charakterizuje narativní styl Aloise Jiráska a popisuje, jakými výrazovými prostředky dosahuje spisovatel umělecké účinnosti svých děl. Autorka si klade i otázku, zda dílo Aloise Jiráska je živé dnes. Klíčová slova Alois Jirásek, historický román, interpretace české historie, husitství, literární rozbor
|
|
|
Milan Kundera jako autor francouzské prózy
Lebedová, Anna ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Předmětem této práce je analýza francouzsky psané prózy Milana Kundery, konkrétně jeho posledních tří románů: La Lenteur (1995), L'Identité (1998) a L'Ignorance (2000). V našich analýzách se věnujeme především způsobu výstavby jeho románů, způsobu ztvárnění jeho postav a identifikaci vypravěčů. Tato díla srovnáváme s Kunderovým architektonicky nejpropracovanějším románem jeho českého tvůrčího cyklu, s Nesmrtelností (1993). Konečným cílem této práce je stanovit charakteristiku jeho autorského stylu ve francouzském jazyce.
|
|
| |
host ::
RSS.