|
|
Kdo volí populistické strany v ČR?
Maxová, Anna ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Stropnický, Matěj (oponent)
Se stále narůstajícím vlivem populismu stoupá i zájem o výzkum analyzující voliče populistických stran a hnutí. Stejně je tomu tak i v případě této práce, jejíž cílem bylo identifikovat společné znaky voličů populistických stran v České republice. Měřeny byly především faktory odpovídající dosavadnímu stavu poznání o populistických voličích v Evropě. Jako nejčastější důvody inklinace jednotlivce k populismu řadí autoři euroskepticismus, odmítání imigrace, nespokojenost s místní politickou scénou, či ekonomickou deprivaci. Přesto mezi studiemi většinou nepanuje shoda a podobně, jako se liší podoba populismu napříč státy, se liší i faktory, které na individuální úrovni zvyšují pravděpodobnost volby populistických stran. V České republice je populismus reprezentován především hnutími ANO 2011 a SPD. Dle této práce voliči těchto hnutí nesdílejí typické znaky populistických voličů napříč Evropou. Odmítání členství v EU je významným prediktorem volby SPD, nicméně negativní postoj k imigraci se potvrdit nepodařilo. U voličů ANO 2011 zamítáme veškeré vytyčené hypotézy, jen stěží lze u nich hledat společné znaky. Na druhou stranu, voliče obou hnutí překvapivě pojí větší spokojenost s vládou ČR.
|
|
| |
|
|
Populismus a přesvědčovací propaganda v českém stranickém systému
Kharisova, Kamilla ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice populistických výroků, které se objevují v reklamních kampaních politických stran během předvolebního období. Práce je pojata jako průzkum diskurzu populismu v rámci parlamentních voleb v České republice, které probíhaly v roce 2017. Práce si klade za cíl analyzovat a popsat použití populistických prvků u devíti politických subjektů, které prošly 5% klauzulí. Práce se odrážela od teorie populismu jako marketingové strategie od Windera a Tenschera (2012). Vzhledem tomu, že je populismus rozšířeným fenoménem, snahou bylo prokázat, že se tento fenomén prolíná skrz každou zkoumanou politickou stranu. Nehledě na to, zda je strana populistická či nikoliv. Diplomová práce vychází z obsahové analýzy venkovních a televizních reklam politických stran. Závěrem této práce je, že populismus je velmi populární a dobře fungující koncept, jehož prvky může uplatnit prakticky kterýkoliv politický aktér. Klíčová slova: Populismus, parlamentní volby, politická komunikace, Česká republika Název práce: Populismus jako politická komunikace
|
|
|
Proměna sociodemografických charakteristik voličů hnutí ANO a teritoriálního aspektu podpory v letech 2013-2017
Sviták, Matyáš ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufalová, Linda (oponent)
SVITÁK, Matyáš. Proměna sociodemografických charakteristik voličů hnutí ANO a teritoriálního aspektu podpory v letech 2013-2017. Praha, 2022. 54 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá proměnou sociodemografických, životně-hodnotových proměnných a teritoriálních aspektů volební podpory u hnutí ANO v období mezi lety 2013 a 2017. Je členěna do tří částí - teoretické, metodologické a analytické. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější rysy populismu, které jsou následně identifikovány ve volební strategii hnutí ANO. Strategie hnutí je nadále detailněji rozebírána; pozornost je věnována také minulým výzkumům zabývajícím se charakteristikami voličů hnutí ANO. Metodologická a analytická část se zaměřuje na sekundární analýzu dat z mezinárodního výzkumného projektu ESS (konkrétně z let 2014 a 2018). Ke zjištění změn v charakteristikách voličů hnutí ANO mezi těmito dvěma lety byla prostřednictvím programu SPSS provedena řada analýz (chí-kvadrát testy, t-testy, binární logistická regrese) které odhalily odpovědi na výzkumné otázky - a sice v čem se voliči nejvíce liší, v čem si jsou nejvíce podobní, jaké proměnné zvyšují šanci na volbu...
|
|
|
Přístup českých populistických stran k Evropské unii během koronavirové krize
Koryntová, Eva ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
ředložená diplomová práce se zabývá přístupem českých populistických politických subjektů, hnutí ANO 2011, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Komunistické straně Čech a Moravy (KSČM) k řešením koronavirové krize. Za pomocí zy jsou tyto strany zkoumány na základě rozprav jejich členů v dolní komoře Parlamentu České republi - Poslanecké sněmovně. Práce odhalila, že přestože jsou všechny zkoumané strany euroskeptické, nebyl jejich přístup k EU totožný. Strany ve zkoumaném obí opoziční - tedy SPD a KSČM se k EU stavěly kriticky téměř ve všech zkoumaných bodech, žádaly po vládě jednání na národní úrovni a užívaly téměř totožné argumenty. Vládní hnutí ANO užívalo rétoriky vůči EU umírněnější, v některých případech se dokonce stavělo i do pozice obránce politik EU. Jedinou osobností tvrdě kritizující EU v být předseda vlády Andrej Babiš, jehož vyjádření vůči EU se s blížícími volbami do Poslanecké sněmovny stále více vyostřovala.
|
|
|
Fenomén korupce jako nástroj populismu v Mexiku: případ A. M. López Obradorovy rétoriky v prezidentské kampani 2018
Primasová, Rachel ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén korupce jako nástroj populismu v Mexiku: případ A. M. López Obradorovy rétoriky v prezidentské kampani 2018 se zabývá korupčním bojem Lópeze Obradora, prezidenta Mexika v období 2018-2024. Jeho výrazná protikorupční rétorika ve volební kampaní 2018 vedla ke vzniku mnohých očekávání, jak u veřejnosti, tak u zahraničních organizací. Po první polovině funkčního období prezidenta Mexika však k úspěšnému protikorupčnímu boji nedošlo, naopak se pozice Mexika v oblasti korupce zhoršila. Nevyřešení problému úplatkářství, korupční skandály v blízkosti prezidenta, nejasná metodologie protikorupčního boje spolu s historií Lópeze Obradora jako populistického rétora vede k otázce, do jaké míry byl slíbený boj s korupcí myšlen vážně a do jaké míry se jednalo jen o nástroj k získání podpory veřejnosti. Autorka v diplomové práci potvrzuje hypotézu, že v případě Lópeze Obradora se jednalo o využití tématu korupce jako nástroje politické strategie populismu. Tato teorie předpokládá využití vhodných okolností populistickým aktérem k dosažení vytyčených cílů. Institucionální slabost, důležitost problematiky korupce a zdiskreditování předchozích vlád vytvořili příhodné okolnosti pro úspěch populistické rétoriky Lópeze Obradora. Politická strategie byla úspěšná, po získání mandátu už ale k plnění...
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
Strana Levice a její zařazení v politickém spektru
Karol, Daniel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá případovou studií politické strany Levice a jejího ideologického základu. Klade si za cíl zodpovědět otázku, zda je možné o straně Levice hovořit jako o radikální, případně extrémistické straně. Úvodní teoretická část práce se věnuje vymezení teoretického rámce, který obsahuje vymezení základních pojmů, které jsou pro tuto práci stěžejní. Jedná se o extremismus, radikalismus, populismus, a teorii antisystémových stran. Druhá část teoretického rámce se zaměřuje na definice základních krajně levicových ideologií, tedy marxismu, komunismu a anarchismu, přičemž v případě komunismu jsou zmíněny i jeho základní jednotlivé varianty. Výzkumná část práce je poté rozdělena na několik částí. Pro uvedení do kontextu české krajní levice je nejprve popsán vývoj krajně levicových politických subjektů mimo Komunistickou stranu Čech a Moravy v období od roku 1989 až do současnosti. Následně je krátce představena strana Levice ve smyslu okolností vzniku, současných aktivit strany a jejích organizačních struktur. Samotná výzkumná složka práce obsahuje nejprve stanovení obecných radikálně a extremisticky levicových pozic ke konkrétním tématům na základě vymezeného teoretického rámce, na kterou je navázáno analýzou konkrétních postojů strany Levice k těmto tématům. Tato analýza je...
|
|
|
Relevance teorie o vzniku nového "Nadnárodního štěpení"
Maděra, Matyáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
V této práci jsou porovnány dva rozdílné koncepty štěpné linie - nadnárodní a periferie-centra. Pro výzkum je využita komparativní metoda. Oba koncepty jsou nejprve porovnány z teoretického (srovnání různých teorií) a následně empirického (srovnání manifestace obou linií v politických stranách) hlediska. Výsledky komparace několika teorií poukazují na výraznou podobnost obou konceptů, přesto však existuje několik zásadních rozdílů. Autor této práce na základě dat evropských politických stran vyvozuje, že tyto rozdíly jsou zapříčiněny špatným nadefinováním konceptu nadnárodní štěpné linie. Ta za prvé není kompletní štěpnou linií, ale zatím pouze linií v procesu formování a za druhé nebyla hlavním impulsem pro vznik stran zelených, což je z čistě teoretického hlediska nejzásadnějším rozdílem mezi oběma koncepty. Tuto formující se linii je však nutné odlišit od třetího konceptu, kterým je linie periferie-centra na evropské úrovni. Autor interpretuje výsledky výzkumu tak, že spor uvnitř Evropské unie odráží protínání dvou štěpných linií periferie-centra na rozdílných úrovních. První má globální dosah (i proto je milně považována za nadnárodní), zatímco druhá se odehrává pouze v Evropě. Obě linie jsou odlišeny rozdílným centrem, ale periferní odpor vůči těmto centrům je podobného charakteru. Tato práce...
|
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
host ::
RSS.