|
|
Social Irrationalism in the Era of Neo-liberal Crisis? The Role of Politics, Science, Agrochemical Industry, and Civil Society in the Context of the TTIP Debate
Kučera, David ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Transatlantické obchodní partnerství (TTIP) mělo být 'game-changer' a oživit ekonomiku EU vytvořením více pracovních míst a podpořit ekonomický růst po dozvucích finanční krize z roku 2008. Odstraněním zbývajících obchodních překážek by byla vytvořena transatlantická obchodní zóna, spojující dvě nejsilnější ekonomiky světa. Tato diplomová práce využívá čtyři koncepty neomarxistické teorie: klíčové premisy Amsterdamské školy, teorii státu Boba Jessopa a Nicose Poulantzase, kombinuje pojem rizikové společnosti Ulricha Becka s rolí intelektuálů Antonia Gramsciho a nastiňuje premisu komodifikace jako součást politické ekologie. Neomarxistické teoretické prizma ulehčí zmapování stěžejních sociálních agentů v roli zastánců agendy TTIP jako hegemonického projektu a sil bojujících proti dohodě jako proti-hegemonické hnutí. Tato práce dále odhaluje, jak byla smlouva TTIP legitimizována jejími zastánci, ale problémy transparentnosti a další rozporuplnosti kolem smlouvy přilákaly pozornost různorodých organizací občanské společnosti (CSOs), které byly znepokojeny potenciálním dopadem TTIP na veřejné zdraví a životní prostředí. Tři empirické případy zaměřující se na princip předběžné opatrnosti (PP), endokrinní disruptory (EDCs) a glyfosátovou ságu poukážou na to, proč se tyto debaty plné kontroverzí dostaly...
|
|
|
No Two Homeless People Are Alike: Homelessness from the Perspective of Institutions
Janatová, Erika ; Vašát, Petr (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent)
Bezdomovectví představuje pro dnešní města a jejich administrativy na celém světě nejvážnější výzvu. Navzdory této skutečnosti je překvapující, že téma bezdomovectví z pohledu institucí je doposud tak málo zkoumáno [např. G. Temelová, Jana a kol. 2015]. Tato práce se zaměří na konceptualizaci bezdomovectví z pohledu institucí. Bude se snažit popsat, jak instituce, které se zabývají bezdomovectvím, tento jev konceptualizují a zjistit, zda se tato konceptualizace projevuje v praxi poskytovatelů sociálních služeb. Tři výzkumné otázky jsou: (1) jak instituce konceptualizují bezdomovectví?, (2) mění se konceptualizace v průběhu času a pokud ano, jak? (např. pod vlivem evropské definice "ETHOS" (FEANTSA 2005)), (3) jak se v tomto projevuje individuální neoliberální projekt? Pro zodpovězení otázek budu využívat metodiku kvalitativního výzkumu - semistrukturované rozhovory se zástupci institucí. Ty budou doplněny mapováním sítí a strukturovaným výzkumem literatury koncepčních, metodických a strategických dokumentů, které budou nejprve deduktivně a následně induktivně analyzovány pomocí programu MAXQDA.
|
|
|
Od autonomie k post-autonomii? Případ Autonomního sociálního centra Klinika
Böhmová, Ludmila ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Ve své práci se věnuji přeměně autonomního levicového hnutí k post-autonomnímu. Více se zaměřuji na vývoj české scény, konkrétně squaterského hnutí, kde zkoumám, zda lze mluvit o Autonomním sociálním centru Klinika jako o případu post-autonomie v českém kontextu či nikoliv a v jakých dimenzích proměny je transformace patrná. V teoretické části vymezuji pojem autonomie a její chápání autonomními hnutími. Skrze nadefinování charakteristik autonomních hnutí a na základě odborné literatury vymezuji pět dimenzí transformace od autonomie k post-autonomii. Díky tomu, že transformace je determinována vnitřními i vnějšími okolnostmi, je pro mě zprvu důležité pochopit neoliberální myšlení a jeho úskalí či jiné skutečnosti, které mohou mít na transformaci vliv. Pro můj výzkum jsou stěžejní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, které jsem vybrala dle jejich zkušeností se squaterským hnutím.
|
|
|
Autonomní sociální centrum Klinika a levicový aktivismus: Kritická analýza mediálního diskurzu
Lazecký, Tomáš ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje žižkovskému sociálnímu centru Klinika a levicovým, převážně anarchistickým skupinám, jež se ke Klinice hlásí. V práci bylo zkoumáno, jaká je současná podoba mediálního diskurzu ve vztahu k české radikálně-levicové scéně. Analýze byly podrobeny texty vydavatelství MAFRA (Lidovky.cz, iDnes.cz) a alternativní levicová média (A2larm.cz, Denikreferendum.cz). K analýze byla použita kritická diskurzivní analýza. V případě pravicových (středo-pravicových) médií bylo zkoumáno, zda se nějak promítlo, že vydavatelství vlastní antipolitik Andrej Babiš. Hlavním zjištěním je, že se zkoumaná pravicová média vyhýbají otázce legitimity squattingu, ale jejich vztah ke squattingu a levicové aktivistické scéně není nepřátelský. Zkoumaná levicová média otázku legitimity naopak akcentují. Vliv Andreje Babiše nebyl potvrzen.
|
|
|
Scénická realizace nedramatického textu
Svozil, Adam ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá uplatněním vyprávění (tedy ,,diegezí") v textech pro divadlo. Snaží se popsat procesy, které po nahrazení mimeze diegezí vedou k snížení dramatičnosti textů a změně jejich struktury, tuto změnu nahlíží především z hlediska příběhu. Pozastavuje se u jevů z dějin divadla, které poskytly nejsilnější impulsy k pronikání diegeze na scénu. Jsou jimi především divadlo Bertolta Brechta, „performativní obrat“ a s ním spojené postdramatické divadlo a storytellingové hnutí. Na základě zamyšlení nad těmito dějinnými fenomény se autor zabývá reflexí své tvorby, jmenovitě inscenací Rituální vražda Gorge Mastromase v divadle DISK a inscenací Iluze v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
|
|
|
Institucionální analýza podpory české kinematografie
Pavlíková, Laura ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Nekolný, Bohumil (oponent)
Diplomová práce "Institucionální analýza podpory české kinematografie" prostřednictvím institucionální analýzy nahlíží a kriticky reflektuje dynamiku veřejně politických změn v přístupu k audiovizuální kultuře a její finanční podpoře z veřejných zdrojů. Subsystém audiovizuální politiky je nejdříve zasazen do širšího společenského a kulturního kontextu, a následně jsou zde identifikovány klíčové události, které ovlivnily formální instituce podpory kinematografie, jež je jedním z nejvýznamnějších odvětví audiovize. Po revoluci je kinematografie díky svému potenciálu generovat zisk pojímána neoliberální optikou a dochází tak k upozadění jejího uměleckého rozměru, schopnosti přenášet kulturní hodnoty či vzdělávat. I přes deklarované snahy státu kinematografii podporovat, veřejně politické instituce nepřinášejí koncepční řešení pro podfinancovaný systém české kinematografie, jehož fungování by mělo být ve veřejném zájmu. V posledních letech je možné sledovat změny těchto formálních institucí, které se snaží vnést do odvětví kinematografie opět kvalitativní rozměr a komplexnější pojetí, avšak bez koncepčního finančního zajištění tohoto odvětví, které stále není v podmínkách ČR ideální, nemůže být těchto cílů dosaženo.
|
|
| |
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
|
Revolutionary Amoebas: Political Versatility as the Art of Resistance in Contemporary Germany
Kuřík, Bohuslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Feinberg, Joseph Grim (oponent)
Tato disertace se zajímá o to, jaký druh sebe sama a techniky vzdoru si člověk osvojuje, aby byl revolucionářem na současném Západě. Text vychází z dlouhodobého terénního výzkumu, který jsem prováděl mezi lety 2008 a 2015 a během kterého jsem mladé aktivisty z Německa následoval na demonstrace, do riotů, přímých akcí, vězení, na internetu, univerzitách, domů, do domů rodičů a během solidárních cest do Mexika, Argentiny, Izraele/Palestiny, Dánska či Itálie. Zjistil jsem při analýze, že koncept politické proměnlivosti mi je nápomocný, protože zkoumaní buřiči se dnes stávají revolučními amébami. Revoluční améby disponují schopnostmi diskutovat na univerzitách či ve veřejných debatách, psát texty, mluvit, stejně tak ale umí argumentovat mimo diskurz házením kamenů, pálením aut v riotech, organizováním přímých akcí, ničením korporátního majetku, bitím neonacistů, atakováním ultranacionalistů či aktivní obranou před policií. Jako občané rozvinuté liberální demokracie, améby vstupují do veřejných debat, výměn názorů, přesvědčují lidi svými kritickými argumenty a někdy i volí. Mimo to se ale zajímají o politickou činnost považovanou za nelegální. Mnoho z nich ví, jak získat granty a jiné zdroje od státu, Evropské unie, občanských nadací a jak tyto prostředky použít pro boj ...
|
|
|
Neoliberalismus jako umění vládnout : Foucaultovská analýza neoliberalismu
Kučerová, Nikola ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předmětem této diplomové práce je Foucaultovská analýza neoliberálního vládnutí a její použití na analýzu vlády Petra Nečase. Foucault pojímá analýzu moci jako neustálý kritický proces, jenž je třeba měnit v závislosti na měnících se podmínkách. Foucault přistupuje k analýze moci z hlediska střetu a boje. Nechápe moderní dějiny jako dějiny práva a míru, ale jako střet dvou ras, přičemž vítěz každého střetu je ten, kdo určuje pravidla a zákony společnosti. Právo a svoboda tak slouží pouze jako nástroj řízení. Základ Foucaultova přístupu tvoří vztah moci, vědění a subjektu, jenž tvoří techniky vládnutí. Foucault hovoří zejména o třech technikách. Konkrétně se jedná o moc pastýře, disciplinární moc a bio-moc, jež je rozvíjena zejména v moderní době. Moderní umění vládnout využívá vědění v podobě různých statistik, analýz, zpráv, jež produkují odborníci z ekonomie, medicíny či psychologie k řízení jednání jednotlivých subjektů. Avšak jednotlivci nejsou jen pasivními příjemci účinků moci, jelikož jejich prostřednictvím je moc šířena. Naše identita je formována rodinou, učiteli ve škole a lidmi v zaměstnání a ti jsou poté opět utvářeni svým okolím. Vzniká tak rozšířená představa o tom, jaký by člověk měl být. Neoliberální diskurs vytváří homo oeconomicus, jenž má být plně zodpovědný za svůj život a jenž...
|
host ::
RSS.