|
|
Narativní analýza: Abšalómovský cyklus
Veselá, Jana ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Výsledke é prá e je zjiště í, že arativ í a alýza je fu kč í přístup, který u ož í u hopit i li ký text v širší rá i. Po závěreč é shr utí výsledků arativ í a alýz lze s jistotou ří i, že te to teoreti ký rá e je fu kč í ástroje , dík ě už ůže e te t lépe u hopit, předevší dík porozu ě í hlu oký strukturá arativu. To platí i pro e egezi, při íž fu guje aratologi ko- a al ti ký rá e jako síto, skrz které eprojdou teologi k zatíže é výpovědi. Ni é ě právě t to výpovědi jsou dveř i, dík i ž ůže e do te tu vstoupit a určit základ í sděle í. Na druhé stra ě elze považovat aratologii za ko ple í u hope í starozáko ího te tu, protože dík í edokáže e odhalit, o vedlo reál ého autora k v tvoře í A šaló ovského klu, a a i z ela defi ovat, jaké požadavk vz áší i plikova ý autor a čte áře.
|
|
|
Interpreting Narrative Techniques in Moby-Dick
Sedláček, Martin ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Cílem této práce je zmapovat narativní strategie použité v Bílé velrybě. Z hlediska různých teorií vyprávění práce zkoumá a charakterizuje především vypravěčovu spolehlivost (Wayne C. Booth) a narativní situaci (Franz K. Stanzel). Izmael je považován za prototypického nespolehlivého vypravěče. Práce hodnotí projevy jeho nespolehlivosti. Zvláštní pozornost je věnovaná nedůslednostem ve vyprávění (Izmael opakovaně mizí z vyprávění, některé původně výrazné postavy postupně ustupují do ústraní, jiné mizí úplně). V otázce přístupu k nim jsou brána v potaz stanoviska odborníků. Zmíněné jevy autor práce chápe jako projev záměrně a vědomě zapojené do vyprávění, nikoli jako důsledek unáhleného průběhu tvorby. Vedle formálních nedůsledností, vyprávění v Bílé velrybě obsahuje nepravidelnosti tematického charakteru (např. pochybný žebříček hodnot podle Rimmon- Kenanové). Za použití Stanzelovy narativní teorie práce sleduje Izmaelovu oscilaci mezi "vypravěčem" a "reflektorem." S využitím obou koncepcí práce hodnotí Bílou velrybu ze dvou odlišných perspektiv a pokouší se osvětlit složitou vyprávěcí strategii románu. Práce zkoumá zapojení různých narativních technik, jejich možné důsledky na interpretaci Izmaele a dopad jeho svébytného vyprávění na strukturu a podobu Bílé velryby (tj. román s prvky dramatickými a...
|
|
| |
|
|
Role pisatele ve vybraných autotematických románech
Šulcová, Eva ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Role pisatele ve vybraných autotematických románech Bc. Eva Šulcová Abstrakt Diplomová práce se zabývá žánrem autotematického románu. Jejím cílem je poznat různé vnitřní motivace užití autotematické techniky a popsat roli pisatele. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o tomto žánru a formulovány charakteristické znaky autotematického románu (zdůrazněná zprostředkovanost vyprávění, reflexe kreativního aktu, osobnost pisatele, problematizovaný vztah reality a fikce), které byly dokázány na příkladu románu Penězokazi Andrého Gida. Druhou částí je interpretace tří autotematických románů směřující k analýze subjektu pisatele a popisu funkce autotematičnosti vzhledem k smyslu díla. Pro Gida je autotematičnost prostředkem k zobrazení rozporu skutečnosti a klamu, čímž odhaluje a odsuzuje společenskou přetvářku. Ke znázornění polarity i prolínání fikce a skutečnosti užil autotematického žánru také Řezáč ve svém Rozhraní, aby se na tomto pozadí mohl odehrát příběh o hledání vlastní identity a pravdy prostřednictvím umění. Čapkovi dovoluje autotematičnost víceperspektivní zpracování syžetu, které má být metaforou rozdílných noetických principů. A pro Kantůrkovou je autotematický román žánrem poskytujícím tvůrčí svobodu a možnost tematizovat tvorbu, která je pro ni aktem záchrany. Pisatel, který zpravidla...
|
|
|
Prózy Miloše Urbana z hlediska hlavních vyprávěcích kategorií
Koubová, Denisa ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se zabývá prozaickou tvorbou Miloše Urbana, kterou analyzuje z hlediska klíčových naratologických kategorií. Práce se drží textové analýzy a ustálených narativních pojmů a kategorií. Postupně se tedy věnuje kategorii děje, postavy, prostoru, času a vypravěče, přičemž každá je nejprve teoreticky vymezena a poté je uplatněna analýzou na konkrétní texty.
|
|
|
Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera
Macháčková, Pavla ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Práce "Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera" se zabývá pěti vybranými díly, která jsou zasazena do exotických dálek Indie a Dálného východu. Jedna próza souvisí s Indií, ostatní čtyři s Čínou a Japonskem. Díla jsou výsledkem pečlivé sběratelské, překladatelské a tvůrčí práce Julia Zeyera. Diplomová práce nastínila ve stručnosti život Julia Zeyera a jeho postavení v soudobé literatuře. Také charakterizovala Zeyerův zájem o exotické náměty a cestu, jakou k nim směřoval. Věnovala se tomu, jakou mají prózy podobu. Práce si všímala charakteristiky děje a hlavních postav. V centru práce bylo také zjišťování, jak byl ztvárněn prostor. Ukázala, že místa, v nichž se odehrává děj, spoluvytvářejí atmosféru, která je ve shodě s momentálním prožíváním postav. Na pozadí děje se odkrývají také povahy postav. Zeyer kompozičně propracoval vzájemnou vnitřní provázanost mezi postavami a prostorem. Část interpretace se u každé prózy věnovala tomu, jak celkově Zeyer evokoval Indii, Čínu a Japonsko a jakou uměleckou hloubku jim svým přístupem vtiskl.
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
|
Andský svět z pohledu dětského vypravěče
Tomanová, Magdaléna ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem dětského vypravěče na andský svět. Tato perspektiva je analyzována na základě románů dvou peruánských spisovatelů: Hluboké řeky od José Maríi Arguedase a Kronika ze San Gabriel od Julia Ramóna Ribeyra. Práce je rozdělená na teoretickou a analytickou část. Teoretická část pojednává o indigenistickém literárním proudu, životě autorů a románu formování. Analýza uvedených děl je rozdělena do tří částí: tematický, kompoziční a jazykový plán. Tematický plán reflektuje konfrontaci dvou světů (andský a západní) a motivy, které romány sdílejí. V kompozičním plánu jsou rozebrány veškeré náležitosti související s kompozicí děl a navíc výsledek dosaženého vývoje ústředních protagonistů. Jazykový plán se zaměřuje na postavu vypravěče a rozbor využitých jazykových prostředků. V závěru je vyhodnocený rozdílný pohled hrdinů na andský svět. Klíčová slova: andský svět, západní svět, motiv, kompozice, vývoj, vypravěč, jazykové prostředky My thesis deals with a child narrator's point of view at the Andean universe. This perspective is analysed on the basis of novels by two Peruvian writers: Deep River by José María Arguedas and Chronicles from San Gabriel by Julio Ramón Ribeyro. The diploma work is divided into theoretical and analytical part. The theoretical part talks about...
|
|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
|
Problémy dětství v próze Martiny Drijverové
Najmanová, Kamila ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Ve své práci se soustředím na náměty, typologii postav, zahrnující podobu vypravěče, a obraz prostředí ve vybraných prózách Martiny Drijverové. Jedná se o knihy Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, Sísa Kyselá, Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny a Domov pro Marťany. V první části se věnuji stručnému životopisu a bibliografii autorky. Dále také charakterizuji žánr příběhové prózy ze života dětí a zabývám se i tím, jaké postavení v tomto žánru mezi ostatními českými autorkami Martina Drijverová zaujímá. V hlavní části se zabývám nejprve náměty, které autorka ve svých prózách zpracovala - dítě a neúplná rodina, outsider, dětské přátelství a dítě s handicapem, které jsou pro dnešní děti stále aktuální. Dále se věnuji typologii postav, která je nejrozsáhlejší částí mé práce. Kromě charakteristiky protagonistů jednotlivých knih zahrnuji do této části i podobu vypravěče. Ve vyprávění dívčích hrdinek použila autorka ich-formu, pomocí níž vyjádřila jejich myšlenky a pocity. Pro příběhy chlapců zvolila Drijverová er- formu. Autorskou vypravěčskou perspektivu v nich střídá s perspektivou hlavního hrdiny, která umožňuje čtenářům nahlédnout do fantazie a myšlenek protagonistů. Postavy autorka vykresluje pomocí vnější i vnitřní charakteristiky....
|
host ::
RSS.