|
|
A Reflection of Capacity Development Concept in the Czech Development Cooperation Programme in Higher Education and Research - A Georgia Case Study
Ditrych Lenc, Michaela ; Kopečný, Ondřej (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Sociological Studies Department of Public and Social Policy Michaela Ditrych Lenc A Reflection of Capacity Development Concept in the Czech Development Cooperation Programme in Higher Education and Research - A Georgia Case Study Master's Thesis Prague 2017 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá v nedávné době schváleným veřejně politickým nástrojem - programem vysílání českých učitelů do rozvojových - jehož cílem je zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v partnerských zemí České republiky globálního Jihu. Program, implementovaný v rámci české rozvojové politiky, byl spuštěn v roce 2012 jako komplementární modalita programu poskytování vládních stipendií. Hlavním cílem této práce bylo identifikovat, zda projekt realizovaný v Gruzii přispěl k posílení kapacit vysokého školství a vzdělávání v tomto regionu. S využitím konceptu capacity development bylo zjištěno, že projekt podpořil především individuální kapacity místních studentů a učitelů, do jisté míry i kapacity organizační. Ačkoliv byla v potaz brána i systémová úroveň, žádná podstatná systémová změna, ke které by projekt přispěl, nebyla identifikována. I přesto, že projekt naplňuje charakteristiky konceptu rozvoje kapacit, projekt vykazoval několik nedostatků, které...
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Separatismus v postsovětském prostoru: Rozbor a srovnání případů Podněstří a Abcházie
Michalec, Petr ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Hoch, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je porovnání separatistických tendencí Podněstří v Moldavsku s Abcházií v Gruzii v postsovětském prostoru. V těchto de facto státních útvarech se v rámci separatismu nezaměřím pouze na současný stav a vývoj. Pozornost je věnována pohnutkám a historickým traumatům, která se odrážejí v dnešním kontextu, neboť pochopení historie je pro vysvětlení současnosti klíčové. Mohlo by se zdát, že situace na obou územích je podobná, nicméně v některých bodech se vysvětlení a důvody secese liší. A právě ono porovnání a vysvětlení různých aspektů vývoje je důležité k pochopení minulosti, současnosti a zároveň budoucího stavu v Podněstří a Abcházii z hlediska nejenom separatismu, ale zároveň místně-politického, geopolitického a sociálně-ekonomického progresu či ustrnutí. Klíčová slova: Moldavsko, Podněstří, Gruzie, Abcházie, separatismus, Rusko, Sovětský svaz, sovětské dědictví, Evropská unie, secese
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Význam Ázerbajdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice
Dvořáková, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Význam Ázerbájdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice" pojednává o tématu percepce energetické bezpečnosti z perspektivy Evropské unie se zvláštním důrazem na význam dvou jihokavkazských zemí - Ázerbájdžánu a Gruzie. Záměrem této práce je analyzovat téma prostřednictvím konstruktivistického přístupu. Výchozí teoretický rámec práce tedy tvoří redefinovaná teorie sekuritizace. Metodologický základ představuje diskurzivní analýza oficiálních dokumentů, vydaných Evropskou unií, zasazená do kontextu Evropské politiky sousedství, respektive iniciativy Evropské partnerství s přihlédnutím k externímu vlivu Ruské federace v časové periodě zhruba deseti let, tj. od roku 2003, kdy byla ustavena Evropská politika sousedství, do současnosti. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnocení percepce energetické bezpečnosti z pohledu Evropské unie a určení klíčových kontextuálních souvislostí a diskurzivních témat, která v určitých momentech dané periody v politickém diskurzu Evropské unie převládala.
|
|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Non-medical use of buprenorphine in Georgia: prevalence, socio-demographic and environmental correlates, treatment and policy options
Otiashvili, David ; Miovský, Michal (vedoucí práce) ; Kalina, Kamil (oponent) ; Vorel, František (oponent)
Extramedicínské (zne)užívání buprenorfinu v Gruzii a efektivní léčebná intervence MUDr. David Otiashvili Abstrakt Úvod Jedním z nejdůležitějších jevů drogové scény v Gruzii je od počátku tisíciletí nemedicínské (zne)užívání tablet buprenorfinu (vesměs ve formě preparátu Subutex®), jež jsou podle převažujícího mínění pašovány ze zemí EU. Pro zemi, kde je relativně vysoká prevalence injekčního užívání drog (cca 40 000 osob, tj. 1,5 % populace ve věku 15-64 let; z nich zhruba 50 % užívá buprenorfin) to představuje zásadní veřejnozdravotní problém. K jeho zvládnutí je třeba podrobného popisu a vývoje komplexní intervence. Cíle (i) Popsat rozsah nemedicínského užívání v Gruzii, charakteristiky uživatelů a jejich motivaci k vyhledávání a užívání buprenorfinu z černého trhu. Následně (ii) vyvinout a pilotně otestovat léčebnou intervenci, jež by byla specifičtější a efektivnější než v zemi běžně dostupná prostá detoxifikace a/nebo intervence typu snižování škod (harm reduction). Geografické pokrytí Do deskriptivní fáze studie byla zařazena čtyři regionální centra: Města Tbilisi, Gori, Zugdidi a Batumi. Intervenční substudie probíhala na jedné z adiktologických klinik v Tbilisi. Výzkumný vzorek a metody V deskriptivní části studii vyplnilo 500 osob vybraných pomocí nenáhodného vyčerpávajícího výběru dotazník...
|
|
|
Rusko-gruzínská válka 2008: Ruské dilema
Doležel, Martin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Ruská vláda válku s Gruzií ospravedlňovala řadou normativně-legislativních argumentů, podle kterých měla být intervence z pohledu mezinárodního práva legitimní. Zmíněná racionalizace se však po přezkoumání ukázala být neplatnou. Stěžejním cílem této diplomové práce proto bylo nalézt ruské motivy pro válku s Gruzií. Naší hypotézou bylo, že reakce na gruzínskou vojenskou operaci v Jižní Osetii byla výsledkem určitého dilematu uvnitř ruské vlády. Analýza byla provedena za pomoci dvou metodologických rámců popsaných v práci Grahama T. Allisona "Essence of decision: Explaining the Cuban Missile Crisis". Jednalo se o modely "racionální aktér", který předpokládá, že se státy v mezinárodních vztazích chovají vždy racionálně, a "organizační proces", který stojí na předpokladu, že chování vlád je vždy limitováno chováním jejich částí - organizací. Oba modely přišly s rozdílným vysvětlením ruské intervence. Podle rámce "racionální aktér" byla ruská reakce výsledkem racionální volby, kdy Rusko vyhodnotilo vojenskou konfrontaci s Gruzií jako nejvýhodnější dostupnou alternativu. Druhý model odhalil, že ruská reakce byla řízena spuštěnými programy, jejichž charakter nutně vedl k masivní vojenské akci. Při vyhodnocování obou koncepčních rámců se ukázalo, že v případě ruských motivů pro intervenci v Gruzii měl...
|
host ::
RSS.