|
|
Výslovnost hlásky r v českých projevech cizinců s mateřštinou němčinou a jeho percepční přijatelnost
Novotná, Gabriela ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Téma diplomové práce spadá do oblasti osvojování si a učení se L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý a cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou němčinou, konkrétně na jejich výslovnost souhlásky r a její percepční přijatelnost pro rodilé mluvčí češtiny. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si a učení se výslovnosti v druhém a cizím jazyce a nastiňuje výslovnostní obtíže, které mívají němečtí mluvčí v češtině. Věnuje se skupině r-ových hlásek obecně a dále se zaměřuje na hlásku r v češtině a v němčině, jak samostatně, tak ve vzájemném srovnání. V poslední kapitole jsou rozebrány kombinatorické vlastnosti hlásky r, které slouží jako základní východisko pro praktickou část práce. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od pěti německých studentů programu Erasmus, kteří přijeli na jeden semestr do Prahy a začali se učit česky. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení založený na slovech obsahujících hlásku r. Z nahrávek tohoto textu byla vystříhána klíčová slova a z nich sestavený percepční test byl zadán rodilým mluvčím češtiny k ohodnocení výslovnosti hlásky r. Výsledky výzkumu a závěry vyvozené z něj ukázaly mimo jiné statisticky významné rozdíly mezi hodnocením výslovnosti hlásky r podle jejího kombinatorického okolí. Klíčová slova výslovnost, L2, hláska r,...
|
|
|
Deset zastavení s Přemyslem Pittrem
Štěpánová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o osobnosti Přemysla Pittra, o době ve které žil. Byl to muž humanismu, tolerance, zastánce demokracie, ekumenismu a jeden z mála, kteří pomáhají aniž by museli. Cílem práce je seznámit čtenáře s nejdůležitějšími událostmi a aspekty jeho života. Práce je rozdělena do deseti kapitol a v každé se soustřeďuji na jedno období v jeho životě. V první kapitole je popsáno jeho dětství až do návratu z I. světové války. Ve druhé kapitole jsem se pokusila zpracovat růst jeho myšlení a názorů v evropském kontextu. Třetí kapitola nese název "Milíčův dům," kde se Přemysl se svými spolupracovníky staral o děti z dolního Žižkova. Čtvrtá pojednává o "Akci Zámky". V páté kapitole se věnuji Pittrovu útěku z ČSR. V šesté kapitole je popsáno jeho působení v uprchlickém táboře Valka. Sedmá kapitola se věnuje jeho publikační činnosti a pobytu ve Švýcarsku. Osmá nese název "Vychovatel, didaktická činnost", v ní jsem se pokusila nastínit jeho nejdůležitější pedagogické přínosy a zásady. Devátá kapitola se zabývá Pittrovou nejbližší životní spolupracovnicí Olgou Fierzovou. Poslední, tedy desátou kapitolu jsem zpracovala ve formě tabulky, kterou jsem volila pro její přehlednost. Do ní jsem chronologicky zanesla nejdůležitější data, osobnosti, se kterými se setkal, jeho psaná díla a světové události,...
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
| |
|
|
Velká synagoga v Plzni: náboženské, kulturní a vzdělávací centrum na pozadí českožidovských vztahů
Dunděrová, Kamila ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Předmětem této diplomové práce je Velká synagoga v Plzni. Hlavním úkolem této práce je soustředit veškeré informace o této synagoze v kontextu s dobovými událostmi, a to od doby předcházející jejímu vzniku až po současnost. Cílem pak bylo tyto informace co možná nejkomplexněji propojit a vytvořit tak ucelený popis nejen historie synagogy jako samotné stavby a jejího využití, ale i osudů židovské obce a jejich vztahu s místním obyvatelstvem v Plzni. To vše v době dramatických dějinných událostí, kterou si v této době tato stavba i Židé samotní byli nuceni projít.
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny sportovních spolků a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před rokem 1914
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků provozujících novou hru zvanou "football" původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj zcela unikátní reliktní prostředí, které představuje hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů - SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a Deutscher Fussball Club Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, SK Slavia, AC Sparta, DFC Prag, První světová válka
|
|
|
Dopady Mnichovské dohody na ekonomiku a společnost Československa
Budský, Tomáš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Mnichovskou dohodou (Mnichovským diktátem) a jejími dopady na tehdejší Československo. Cílem práce je na základě archivních materiálů a sekundární literatury porovnat, jak zásadní byla pro druhou republiku sociální a hospodářská změna, která byla způsobena důsledky Mnichovské dohody. Tato práce rozebírá, na čem bylo založeno hospodářství první republiky a jak se vyvíjelo, jaká byla společenská struktura, či jak podstatný byl vliv totalitních režimů na společnost. Ekonomiku ovlivnila výrazně nejprve Velká hospodářská krize a následně důsledky Mnichovské dohody, což je předmětem hlavní části práce. Nejprve je kladen důraz na pochopení situace před Mnichovskou dohodou, následně jsou zdokumentovány bezprostřední reakce společnosti v souvislosti s prováděním konkrétních kroků, spojených s odstoupením území. V závěru hlavní části práce jsou rozebrány konkrétní hospodářské a sociální změny. Problematika Mnichovské dohody je zkoumána z pohledu tehdejšího pomnichovského Československa (druhé republiky) a je kladen důraz na pochopení dobového smýšlení lidí a jednání státních institucí, spolků, či ústavů.
|
|
|
České školy v období protektorátu
Vaněček, Michal ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent) ; Prokop, Jiří (oponent)
v jazyce českém Pro zpracování své rigorózní práce jsem si vzhledem ke svému dlouholetému zájmu o historii 2.světové války zvolil téma "České školy v období protektorátu". Mým cílem bylo popsat toto pro české školství velmi těžké období se záměrem vytvořit spíše populárně - naučnou publikaci určenou studentům pedagogiky jako rozšíření výuky dějin pedagogiky, protože jsem se během svých studií na Pedagogické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vůbec nesetkal s probíráním tohoto údobí dějin našeho školství. Domnívám se, že je třeba i dnes studentům pedagogických oborů, tedy především budoucím učitelům, toto téma připomínat, a to především z toho důvodu, aby došlo k uvědomění nelehké situace učitelstva, ale i žactva a studentstva v období nacistického útlaku. Myslím si, že by toto, i když velmi smutné téma, mohlo vychovávat budoucí učitele k tomu, že si budou svého poslání více vážit, což může zvýšit i současnou nižší prestiž tohoto povolání u nás. V nemalé míře by bylo mým přáním, aby přečtením mé práce bylo v budoucích učitelích pozvednuto vlastenectví, láska a úcta k dějinám našeho školství. Celou práci jsem koncipoval jako popis situace jednotlivých školních protektorátních let, samozřejmě s patřičným úvodem do problematiky protektorátního školství, v úvodu každého školního roku jsem...
|
|
|
Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas
Lohmann, Nina ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Puttkamer, Joachim (oponent) ; Schmiechen-Ackermann, Detlef (oponent)
v českém jazyce Disertace Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas (Německá Praha 1939-1945. Příspěvek k výzkumu okupovaných hlavních měst Evropy) má za téma německou okupaci Prahy před a především v průběhu Druhé světové války. Práce na toto téma pohlíží v kontextu aktuálních historiografických výzkumů nacisty obsazené Evropy. Tzv. Protektorát Čechy a Morava totiž zůstává jakousi vedlejší kolejí aktuálních trendů mezinárodní historiografie. Týká se to i válečných dějin Prahy. Disertace proto nejprve představuje širší kontext výzkumu. Potom přenáší pozornost na kdysi prominentní posici německé menšiny v Praze, která se stala ideovým základem německé okupační politiky v bývalém hlavním městě Československa. Těžiště práce leží v rozboru proměn struktur pražské německé společnosti, resp. populačního vývoj Němců v Praze v průběhu okupačních let. Návazně jsou tu předloženy příklady toho, jak se okupační režim snažil konsolidovat a rozšiřovat posice Němců ve městě. Dlouhodobým cílem byla germanizační restrukturalizace hlavního města Čech. Práci uzavírá kapitola o kolapsu a zániku "německé Prahy" na konci války.
|
|
|
Obraz odsunu Němců na Vrchlabsku v regionálních periodikách z let 1945-1948
Feistauerová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o obrazu odsunu Němců z Vrchlabska v regionálních periodicích. Práce si klade za cíl charakterizovat okres Vrchlabí zaniklý v roce 1961, podmínky soužití Němců a české menšiny a popsat reflexi poválečných událostí v okresu se zaměřením na odsun Němců tak, jak ji přinesla dobová periodika s regionální tématikou. Autorka se dále soustředí na předpoklady vzniku regionálních periodik, na periodika zaměřující se na Vrchlabsko, poválečné dění ve Vrchlabí a jeho blízkém okolí, stejně jako na autory publikující v těchto periodicích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.