|
|
Geografická témata ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství (dle RVP pro základní vzdělávání)
STAREC, Jan
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem mezipředmětových vztahů mezi Výchovou k občanství a Zeměpisem ve výuce na základní škole. Cílem práce je poskytnout přehled těchto interdisciplinárních vztahů mezi oběma vzdělávacími obory. Toho bylo dosaženo pomocí obsahové analýzy tematických celků učiva uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Na základě získaných údajů následně autor koncipoval osm modelových výukových jednotek, které byly uvedeny do praxe. Jednotlivé výukovéjednotky byly následně podrobeny evaluaci. Hlavním přínosem práce je nalezení četných kompatibilit mezi oběma obory, které mohou být využity v každodenní pedagogické praxi.
|
|
|
Regionální výchova a výuka místního regionu na 1. stupni ZŠ (na příkladu ORP Pelhřimov)
BOHÁČKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá regionální výchovou a výukou místního regionu na 1. stupni základní školy. Teoretická část práce je mimo jiné zaměřena na postavení regionální výchovy a výuky místního regionu na 1. stupni základní školy a jejich zahrnutí v kurikulárních dokumentech. Součástí práce je také zpracovaná geografická charakteristika ORP Pelhřimov. Praktickou část tvoří vlastní výukový materiál, který je hlavním cílem diplomové práce. Obsahuje zpracované podklady pro čtyři školní výlety včetně úvodních aktivit, které probíhají ve škole a jejich účelem je uvést žáky do děje. Výukové materiály jsou primárně určené pro učitele a žáky 4. a 5. tříd základních škol. Praktická část je vypracována v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
|
|
|
Využití mezipředmětových vztahů zeměpisu a dějepisu při výuce místního regionu (na příkladu Jáchymovska)
Krátká, Marie ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Vrhel, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mezipředmětovým vztahům mezi zeměpisem a dějepisem ve výuce místního regionu na 2. stupni základních škol a na gymnáziích. Cílem práce je analýza výuky místního regionu a využívání mezipředmětových vazeb vyučujícími na školách v zájmovém regionu Jáchymovska. Dílčím cílem je dále vytvořit materiál, který by mohl být využit v rámci výuky místního regionu pro učitele na Jáchymovsku. Výsledkem analýzy je, že většina učitelů na Jáchymovsku místní region učí, ale vyčleňují mu méně času, než je celorepublikový průměr. Někteří vyučující mezipředmětové vazby využívají, ale spolupráci kolegů učitelů by bylo rozhodně potřeba dále rozvíjet. Většina dotazovaných učitelů se v hodinách též zabývá dějinami regionu. Nově vzniklý pracovní list by měl být využitelný pro učitele na Jáchymovsku i v celém Česku. Klíčová slova Mezipředmětové vztahy, místní region, zeměpis, geografie, dějepis, Jáchymov, pracovní tábory Abstract This Bachelor thesis is devoted to interdisciplinary relations of geography and historiography in teaching of the local region in secondary schools and grammar schools. The main goal of this thesis is an analysis of teaching of the local region and usage of interdisciplinary relations in schools closely connected to Jáchymov region. The secondary goal is to create a...
|
|
|
Změna postavení a funkcí školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky
Ďurkech, Pavol ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Práce je především zaměřena na proměny, které zapříčinila distanční výuka (vlivem pandemie Covid-19), v postavení školních zeměpisných atlasů oproti ostatním pomůckám ve výuce zeměpisu a na proměny ve využívaných funkcích této pomůcky. Tyto změny jsou zkoumány ve třech obdobích (předpandemickém, pandemickém a postpandemickém). Od zaměření práce se odvíjejí i její jednotlivé cíle. Prvním hlavním cílem práce je porovnat postavení tištěných školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky oproti výuce prezenční vzhledem k ostatním učebním pomůckám využívaným ve výuce zeměpisu. Z toho vyplývá i vedlejší cíl, který byl zaměřen na sestavení pořadí hlavních učebních pomůcek využívaných ve výuce zeměpisu v prezenční výuce a následné zachycení jejich možné proměny v distanční výuce a ve výuce postpandemické. Následně jsou zkoumány funkce a využití těchto tištěných školních zeměpisných atlasů ve výše uvedených obdobích. Od toho se odvíjejí další cíle práce, a to stanovení funkcí, které školní zeměpisné atlasy mohou plnit, dále pak charakterizovat možnou proměnu využívaných funkcí školních zeměpisných atlasů a způsobů práce se školními zeměpisnými atlasy v distanční výuce oproti výuce prezenční. A posledním cílem je identifikovat možnou proměnu využívaných funkcí a způsobů práce se školními zeměpisnými...
|
|
|
Hodnocení výkonů žáků v zeměpise na základních školách
Janoušková, Hana ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnocení ve výuce zeměpisu z pohledu učitele. První část práce je zaměřena na teoretické zarámování zkoumané problematiky. Hlavními řešenými koncepty jsou profesní přesvědčení učitele, procesy a výsledky vyučování, předmět hodnocení a funkce a způsoby pedagogického hodnocení. Pro praktickou část práce bylo realizováno kvalitativní výzkumné šetření v podobě polostrukturovaného rozhovoru se 14 učiteli zeměpisu základních škol. Sledovali jsme, jaký je odborný pojmový aparát učitelů zeměpisu v ústní komunikaci zaměřené na hodnocení vyučování. Byla sledována jednak četnost předem stanovených základních pojmů a jednak četnost pojmů, které byly řečeny nad rámec námi stanovených pojmů. Bylo nalezeno pět základních pojmů, se kterými operují všichni respondenti, a to známka, test, znalost, prezentace a zpaměti. Nejvyšší četnost zaujímá pojem známka. Následně byla vytvořena typologie učitelů podle jejich přístupů k hodnocení vyučování (učitel stagnující, učitel přešlapující, učitel poučený a učitel pokročilý). Výzkum podává ucelený přehled o hodnocení výkonů žáků učiteli zeměpisu na základních školách a může být tak přínosem, jelikož doposud nebyly v Česku ani v zahraničí nalezeny žádné podobné studie zabývají se konkrétními podobami hodnocení v zeměpisu.
|
|
|
Integrace učiva zeměpisu a přírodopisu na druhém stupni základní školy na příkladu živé přírody Ameriky
Sovičková, Michaela ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Protože klasická frontální výuka, kde mají žáci vyučujícího poslouchat a dělat si zápis, se stává stereotypem, rozhodla jsem se věnovat tématu, kde můžu zařadit více metod do výuky jak v hodinách zeměpisu, tak v hodinách přírodopisu. Cílem této práce bylo vytvořit příručku pro učitele včetně potřebných výukových materiálů na téma přírodní krajiny Ameriky a následně zhodnotit přínos těchto aktivit. Výukové materiály byly testovány celkem ve dvou třídách na základní škole v Dolních Břežanech. Obě třídy absolvovaly pretest, výuku, 1. posttest (bezprostředně po výuce) a 2. posttest (6 týdnů po výuce), dále si vyzkoušeli i aktivity, při kterých museli využít vědomosti získané během výuky. Data byla vyhodnocena statistickými analýzami, které ukázaly rozdíl v dosažených znalostech mezi pretestem a 1. posttestem, zatímco výsledky mezi 1. a 2. posttestem se nelišily. Lze říct, že žáci získali nové vědomosti a jejich znalosti byly lepší než na začátku, tyto znalosti jim zůstali i po delší době uchované. Klíčová slova: Severní Amerika, Jižní Amerika, přírodní krajiny, přírodopis, zeměpis, aktivizující metody, integrace učiva
|
|
|
Matematické dovednosti aplikované ve výuce geografie na SŠ napříkladu tematického celku Země jako vesmírné těleso
Matýsková, Pavla ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Matýsková, P. (2010): Matematické dovednosti aplikované na výuce geografie na středních školách. Na příkladu tematického celku Země jako vesmírné těleso. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Univerzita Karlova v Praze. Předložená diplomová práce se zabývá mezipředmětovými vztahy mezi matematikou a geografií na gymnáziu v tematickém celku Země jako vesmírné těleso. Vztahy jsou obecně sledovány z pohledu tří forem kurikula (zamýšleného, realizovaného a dosaženého). V oblasti zamýšleného kurikula je provedena analýza kurikulárních dokumentů zejména Rámcového vzdělávacího programu a vybraných školních vzdělávacích programů. Následně jsou v obsahové analýze vybraných středoškolských učebnic hodnoceny vazby geografie a matematiky na základě požadovaného učiva, jeho kvality, srozumitelnosti a výskytu příkladů z praxe. Na základě provedené analýzy jsou podrobně definovány a specifikovány dílčí kapitoly zvoleného celku, ve kterých lze nalézt aplikaci matematických dovedností. Pro účely studia realizovaného kurikula byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory s učiteli na vybraných gymnáziích, dosažené kurikulum bylo zjištěno na základě dotazníkového šetření na žácích - testování žáků proběhlo formou připravených příkladů, ve kterých žáci aplikují vazby matematiky a geografie. Závěry...
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
Motivace žáků ve výuce geografie
Holečková, Martina ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Diplomová práce obsahuje část teoretickou a empirickou. Teoretická část na základě rozboru odborné relevantní literatury odpovídá na to, jak obsahově vymezit pojem motivace. Dále pak, které faktory ve výuce motivují či demotivují žáky základní školy pro studium zeměpisu jako celku a na způsob jakým může být sebereflexe učitele přínosná pro motivaci ve výuce zeměpisu. Výsledky empirické části dotazníkového šetření vypovídají o preferencích a s tím související motivaci žáků ve výuce zeměpisu, které by měly vést k zamyšlení se a vlastní autoregulaci učitelů zeměpisu, aby mohli poskytnout žákům kladnou motivaci pro učení. Součástí práce je také vytvořený dotazník vypovídající o preferenci, faktorů, činností a témat při výuce zeměpisu, využitelný pro běžnou školní praxi, sloužící k diagnostice žáků a autoregulaci učitele zeměpisu.
|
host ::
RSS.