|
| |
|
|
Dochované klášterní zahrady na Malé Straně
Pulcová, Veronika ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu této diplomové práce je popis současného stavu a retrospektivní pohled na historii dochovaných klášterních zahrad v kontextu urbanistického vývoje Malé Strany. Jsou to konkrétně zahrady, které se dochovaly u Velkopřevorství maltézských rytířů při kostele Panny Marie pod řetězem, zahrada obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše, zahrada dominikánů (dříve magdalenitek) u bývalého kostela sv. Máří Magdaleny, zahrada bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, theatinů (kajetánů) u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci, jezuitské zahrady, zahrada konventu Anglických panen u kostela sv. Josefa (Vojanovy sady) a zahrada boromejek pod Petřínem. Popisuji současný stav jednotlivých zahrad a retrospektivně sleduji jejich historické proměny v urbanistickém kontextu.
|
|
|
Sekvence tvořící G-kvadruplexy v lidském genu a jeho homolozích pro amyloid beta prekursor
Stránská, Anna ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
APP gen kóduje transmembránový protein amyloid beta prekursor, který je exprimován v mnoha typech buněk, včetně neuronů. Jeho funkce nebyly zatím zcela popsány, je ale zřejmé, že u něj probíhá štěpení před exportem do extracelulárního prostoru. Dochází k jeho degradaci po různých rozkladných drahách a homodimerizaci, při které mohou vzniknout částice s protektivní funkcí neuronů stejně tak jako fragmenty, které jsou toxické a způsobují smrt nervových buněk. Vznik škodlivých amyloidních beta plaků a jejich hromadění mezi neurony v mozku je úzce spjato se vznikem a postupem Alzheimerovy choroby, neurodegenerativního onemocnění mozku projevujícího se smrtí a ztrátou neuronů, která vede k nástupu demence, tedy ztráty kognitivních funkcí. V současné době existuje mnoho výzkumů, které se zabývají souvislostmi mezi neurodegenerativními onemocněními a výskytem G-kvadruplexů v genech, které jsou zapojeny do projevů nemocí. G-kvadruplexy jsou nekanonické sekundární struktury nukleových kyselin DNA a RNA, které vznikají v oblastech bohatých na guanin. Jsou významné především z hlediska jejich spojitosti s biologickými procesy jako je regulace genové exprese v genech a převážně v onkogenech, protože se vyskytují ve významných oblastech genu jako je promotor. Je možné je stabilizovat malými molekulami, a právě této schopnosti je využíváno ve výzkumu terapeutické léčby různých onemocnění. Ke zjištění důležitosti vyplývající z lokalizace a konzervovanosti G-kvadruplexů vyskytujících se v lidském APP genu, byla provedena bioinformatická analýza jak genu člověka, tak 346 dalších genových homologů. Pro tento účel byl použit program G4Hunter, který poskytl informace o nalezených sekvencích s potenciálem tvořit G-kvadruplex, jako je jejich umístění či G4Hunter skóre. Dále byla provedena in vitro analýza pomocí činidla thioflavin T, která otestovala schopnost nalezených sekvencí tvořit G-kvadruplexy za fyziologických podmínek. Výsledky potvrdily přítomnost a evoluční důležitost G-kvadruplexů nalezených v APP genu Homo sapiens a jejich schopnost skládat se v přítomnosti solí jako je sodík a draslík do kvadruplexních struktur.
|
|
| |
|
|
Konzervace potravin na území římské Itálie
Benková, Martina ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice uchovávání potravin v antice se zaměřením na římskou Itálii, přičemž svoji pozornost soustředí na jednotlivé konzervační postupy. Zabývá se technikami skladování i přímými konzervačními zásahy do potraviny, jež mimo jiné zahrnují dehydrataci, solení, proslazování, nakládání, uzení či výrobu mléčných výrobků. Pramennou základnou je studium dobových písemných dokumentů sestávajících převážně z latinských zemědělských příruček z období od 2. století př. Kr. do 6. století po Kr., přičemž získané informace jsou v maximální míře doplněny množstvím ikonografických pramenů a archeologických dokladů jednotlivých provozů a vlastních produktů. Výstupem je ucelený přehled konzervačních metod rozdělených do kategorií a podkategorií na základě užitých technologických přístupů, které jsou charakterizovány v úvodu každé z kapitol. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
RNA secondary structure conservation identification module for rPredictor
Pešek, Jan ; Hoksza, David (vedoucí práce) ; Škoda, Petr (oponent)
Porovnávání sekundárních struktur ribozomálních RNA je oblast, která je v současné době otevřeným výzkumným problémem. Tato práce se soustředí na vývoj programu porovnávajícího tzv. vzájemnou zakonzervovanost skupiny sekundárních rRNA struktur. Tento program je začleněn jako nový modul existujícího systému rPredictor, skládajícího se z databáze struktur a algoritmu pro predikci těchto struktur. Práce zahrnuje úvod do problematiky identifikace konzervovanosti sekundárních struktur a shrnuje známé přístupy k tomuto problému. Výsledkem práce je pak samostatně funkční program pro porovnávání konzervovanosti sekundárních struktur a dále nový analytický modul systému rPredictor, v jehož rámci lze pomocí implementovaného programu porovnávat sekundární struktury ze systémové databáze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Společenstvo motýlů (Lepidoptera) lesního komplexu Loučany u Klatov
Rendlová, Veronika ; Heřman, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením druhového spektra tzv. velkých denních a nočních motýlů (Macrolepidoptera) na lokalitě Loučany nacházející se v šumavském předhůří. Na vytýčeném transektu a několika dalších stanovištích v rámci této lokality probíhal od dubna do listopadu 2015 monitoring motýlí fauny, zahrnující různé metody odchytů. Na základě těchto a dalších získaných dat (ze sezóny 2013 a v menší míře z 80. a 90. let 20. století) byl vyhotoven soupis veškerých zjištěných druhů zdejší motýlí fauny. Na lokalitě Loučany bylo zjištěno celkem 205 druhů motýlů náležících do 16 různých čeledí. K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří bělásek ovocný (Aporia crataegi), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), p. fialkový (Boloria euphrosyne), batolec duhový (Apatura iris), píďalka černobílá (Thera britannica) a p. kohoutková (Perizoma affinitata). Během výzkumu byly zaznamenávány také parametry prostředí v místech odchytů a s pomocí odborné literatury vyhodnocovány biotopové preference jednotlivých druhů. Celkem 186 druhů (90,7 % zjištěného množství) vykazuje určitou vazbu na lesní stanoviště. Na podporu diverzity společenstva motýlů lokality Loučany je třeba přistoupit k takovému lesnickému managementu, který bude udržovat rozvolněný charakter porostu a podporovat mozaikovitost ploch. Klíčová slova:...
|
|
|
Müllerova vila verzus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů
Ksandr, Karel ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Český abstrakt: Müllerova vila versus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů. Práce porovnává dvě úspěšné památkové obnovy meziválečné československé architektury, které byly realizovány v období let 1995 až 2012. Nejprve porovnává historii obou objektů od jejich vzniku přes dva totalitní režimy, až po průběh památkových obnov. Jsou zde popsány i osudy stavebníků a architektů obou vil. Z hlediska památkové péče práce popisuje stav obou objektů před zahájením památkových obnov. V této části jsou také popsány konstrukční závady, kterých se původní projektanti dopustili. Je zde také podrobně popsána metoda památkových obnov vil, která vychází z odborných hledisek a zákonných předpisů státní památkové péče. Zdůrazněny jsou zde však předprojektové práce, především stavebně - historický průzkum, který byl v obou případech nadstandardní a ve svém celkovém rozsahu pro obnovu památek moderní architektury z hlediska dějin české památkové péče přelomový. Je zde také kriticky zhodnocen výsledek památkové obnovy Müllerovy vily v Praze a Tugendhatovy vily v Brně. Práce také dokládá vzorový vliv dokončených památkových obnov obou vil na obnovu obdobných objektů v České republice. V závěru práce je poukázáno na srovnání s obdobnými příklady památek moderní architektury v zahraničí....
|
|
|
Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: analýza vybraných (chráněných) území
Léblová, Kateřina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pojer, František (oponent)
13 Abstrakt Předložená diplomní práce se zabývá tématem sociálních nebo psycho−sociálních motivací k ochraně přírody. Na základě analýzy téměř sta vybraných zvláště chráněných území a několika dalších vhodných lokalit, které již nejsou nebo nikdy nebyly státem chráněny, se snaží odhalit, jaké motivace hrály nebo dosud hrají největší roli v ochraně přírody na území České republiky. Lokality byly vybrány na základě prostorového rozmístění v rámci ČR (početně alespoň srovnatelné zastoupení v každém kraji). Mapováno je období od počátků ustavování ochrany přírody jako cílevědomé činnosti (cca 1800) do roku 1956, kdy byl schválen první zákon na ochranu přírody v tehdejší ČSSR. Cílem práce je nejen kategorizovat rozpoznané motivace a určit jejich významnost, ale také určit nejčastější iniciátory a předmět ochrany, jejich vzájemný vztah a naplnění původního záměru. Na základě výsledků práce je následně možné stanovit předpoklady pro oživení občanských aktivit směřujících k ochraně přírody, zájmu o lokální dění a převzetí odpovědnosti za stav životního prostředí (přírody) alespoň v blízkém okolí bydliště. Výzkum by měl například odkrýt, jaký objekt má největší šanci na ochranu, jací aktéři v ochraně nejčastěji vystupují, či zda je pro ochranu přírody důležité vzdělání. Klíčová slova Ochrana přírody, chráněné území,...
|
host ::
RSS.