|
|
Kuchařské recepty v časopisu Květy a jejich proměny v čase socialismu
Jedličková, Adéla ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Práce za pomoci analytických nástrojů kvalitativní povahy, konkrétně nástrojů historické, obsahové a lingvistické analýzy pozoruje prvky, příklady a způsob propagandy a jejího promítnutí do kuchařských receptů v časopise Květy mezi lety 1951-1989. Popisuje nejen proměnu obsahu časopisu a s tím související zvyšující se podíl zastoupení mediálního obsahu věnujícího se kuchařským receptům a tématům s nimi souvisejícím, ale i vývoj samotných receptů s přihlédnutím k využití surovin. Práce dále nakládá se zjištěními jako je např. stále se zvyšující podíl masných a živočišných receptů, a zasazuje je do ekonomicko-politického kontextu. Dále se zaměřuje na způsoby promítnutí režimní propagandy do mediálních obsahů, která se mimo jiné projevovala např. recepty věnovanými kuchyním tzv. "spřátelených" zemí. Mimo jiné se soustředí na to, jakým způsobem bylo promlouváno o prospěšnosti některých potravin ve zkoumaném období. Vysvětluje, proč v dobách prosperity tyto texty mizí, a naopak se objevují v obdobích nedostatku. Také zjišťuje, proč se s některými surovinami lze setkat v určité části zkoumaného období. Popisuje tehdejší podobu inzertních obsahů a zmiňuje nejčastěji se objevující rubriky zabývající se zkoumanou problematikou a osobnosti je provázející.
|
|
|
Jak vnímá generace Z komunistický režim v Československu?
Pilná, Bára ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Daušová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jaký postoj zaujímá generace Z vůči bývalému komunistickému režimu. V první části nejprve seznamuje čtenáře s komunistickou historií Československa, pak s komunismem jako ideologií a také revizionismem. V další části jsou popsány metody, které byly využity k získání dat. Na základě těchto dat je pak ve třetí části práce ověřována pravdivost stanovených hypotéz. Ty mají za cíl zjistit postoj generace Z vůči komunismu a zda v jeho vnímání hraje roli i obor studia na vysoké škole daného jedince.
|
|
|
The Role of Women in the Velvet Revolution
Gese, Taylor ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Matějka, Ondřej (oponent)
The Role of Women in Czechoslovakia's Velvet Revolution Abstrakt Diplomová práce zkoumá roli žen při sametové revoluci v Československu v roce 1989. Celkově zjišťuje, že přestože byla ženám v dominantním narativu událostí přisuzována marginální role, hrály ve skutečnosti hlavní roli ve všech aktivitách sametové revoluce a staly se tak klíčovým faktorem jejího úspěchu. Na základě případových studií z jiných částí střední a východní Evropy formuluje hypotézu o způsobech, jakými byly ženy vymazány z historických záznamů a národní paměti, a argumentuje, že konzervativní genderový řád ovlivnil druh revoluční práce, kterou ženy vykonávaly, nedostatek viditelnosti, která jim byla přiznána a také vlastní devalvaci svých příspěvků. Na základě podobných závěrů navrhuje vývoj analytického konceptu pro teoretizaci role genderu ve společenských hnutích a jejich následného zaznamenání v paměti. Nakonec se snaží dokumentováním činností žen přeorientovat ženy jako historické a politické subjekty v sametové revoluci, které si zasluhují další historický výzkum. Klíčová slova Sametová revoluce, ženy, gender, společenská hnutí, 1989, Československo, historická paměť, hegemonický narativ
|
|
|
Vznik a vývoj časopisu Gól v letech 1968-1989
Hamplová, Kateřina ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vzniku a vývoji sportovního týdeníku Gól, který se zaměřoval na dva nejpopulárnější sporty - fotbal a lední hokej. Cílem práce je přiblížit okolnosti vzniku Gólu v roce 1968 a zmapovat jeho následný vývoj až do roku 1989. Práce se rovněž zabývá prostředím české sportovní žurnalistiky ve druhé polovině 60. let 20. století a nakladatelstvím Olympia, které Gól vydávalo. Zkoumala jsem 22 ročníků týdeníku, analyzovala jsem jeho strukturu a zaměřila jsem se na jeho obsahovou agendu a grafickou podobu. Popsala jsem významné rubriky Gólu a také zjišťovala vliv komunistického režimu na tvorbu obsahu časopisu. V neposlední řadě jsem se věnovala redaktorským osobnostem, které podobu zkoumaného periodika utvářely. Provedla jsem polostrukturované rozhovory s bývalými redaktory Jaroslavem Kolářem, Pavlem Bártou, Stanislavem Hrabětem, Přemyslem Hrubým a Jiřím Macků, jejichž výpovědi mi pomohly získat cenné informace o vývoji tradičního periodika.
|
|
|
Šlechta v diplomatických službách Československa na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského
Šnoblová, Karolína ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Šlechta v diplomatických službách na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského si klade za cíl popsat postavení šlechty v československé společnosti po vzniku republiky a objasnit zapojování českých šlechticů do diplomatických služeb. Konkrétně se práce bude věnovat Františku Schwarzenbergovi a Jindřichu Kolowratu-Krakowskému, kteří oba vykonávali funkci československých vyslanců. Kromě diplomatické služby se práce dále zaměřuje na historii rodů, ze kterých oba muži pocházeli, a také na jejich život mimo diplomacii. KLÍČOVÁ SLOVA aristokracie, diplomacie, vyslanectví, Československo, republika
|
|
|
Konec první vlny feminismu v Československu
Junger, Vojtěch ; Hyánková, Tereza (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázce konce první vlny feminismu a úpadku feministického hnutí v meziválečném Československu s přihlédnutím k vývoji do roku 1948. Práce představuje a analyzuje důvody, kvůli kterým se i přes progresivní Ústavu a emancipaci nakloněnou společnost nepodařilo dosáhnout větší míry rovnosti pohlaví. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část představuje teoretický rámec první vlny feminismu a feministického hnutí a také historický kontext českého a československého feminismu. Druhá část problematizuje československý politický systém ve vztahu k ženské emancipaci, především pak parlamentarismus, stranický systém, meze demokracie, a vedle toho také pojetí rodiny. Třetí část práce popisuje a analyzuje feministické hnutí jako takové, jeho vztah ke státu a společnosti, jeho strategie a ideologické základy, formování ženského skupinového vědomí, mobilizační potenciál ženského hnutí a vztah demokracie a feminismu. Práce je svou povahou interdisciplinární - na základě genderové analýzy zkoumá vývoj historického fenoménu (první vlny feminismu) v politice a ve společnosti, přičemž kompiluje tuzemskou historickou a zahraniční teoretickou odbornou literaturu. Cílem práce je zodpovědět tyto výzkumné otázky: Proč a za jakých okolností končí první vlna feminismu v...
|
|
|
Život a podnikání Jindřicha Fišera a jeho potomků
Kreuz, Vojtěch ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Jindřichu Fišerovi, ale i o několika jeho potomcích, kteří se ve svém životě věnovali zejména provozu různých gastronomických podniků na území hlavního města Prahy. Při psaní práce jsem vycházel zejména z různorodých archivních materiálů, které jsou uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Státním oblastním archivu v Praze. Oporou mi však byly i novinové články nebo materiály pocházející ze soukromých archivů žijících osob. Vedle již zmiňovaného Jindřicha Fišera, který na přelomu 19. a 20. století provozoval pivo- var v Přerově nad Labem, se text zaměřuje na životní příběhy dvou z jeho synů - Václava, který mezi léty 1938 a 1948 provozoval se svým synem Zdeňkem pražskou kavárnu Slavia poblíž Národního divadla, a Jindřicha, jenž svůj život spojil s barem nepříliš dobré pověsti na Staro- městském náměstí. Část druhé kapitoly je pak věnována i podnikatelským aktivitám jednoho z Jindřichových vnuků, Jaroslava Fišera, a jeho cukrárně v Hybernské ulici na Novém Městě pražském. Práce se však vedle životních příběhů zmiňovaných osob snaží zachytit taktéž právní záležitosti spojené s podnikáním za první republiky nebo okolnosti rasové diskriminace Židů v době nacistické okupace Čech.
|
|
|
Československo a Maastrichtská smlouva
ČAPKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá postupnou proměnou Evropských společenství na Evropskou unii od osmdesátých let, která byla vytvořena na základě podpisu oficiálního dokumentu (Maastrichtské smlouvy) v nizozemském Maastrichtu v roce 1992. Tato smlouva zásadním způsobem přispěla k prohloubení evropské integrace, a znamenala také významnou událost pro státy někdejšího východního bloku, mezi ně patřila Československá republika. Text se zabývá rovněž vztahy mezi tehdejším Československem a Evropským společenstvím. Společensko-politické změny zahájené v listopadu 1989 znamenaly kromě jiného snahu o "návrat do Evropy". Tímto heslem byla vyjadřována určitá snaha zařadit se zpátky do geopolitického prostoru integrované Evropy.
|
|
|
Města, výstavy a výstaviště: vliv výstavnictví na města
Štěpánková, Lenka
Pořádání všeobecných i specializovaných výstav se ke konci devatenáctého století stalo neodmyslitelnou součástí hospodářského a společenského života v řadě menších českých a moravských měst. Po dočasných areálech následovala první stálá výstaviště, a později v meziválečném období se výstavní areály staly běžnou součástí městské vybavenosti. Změna režimu po druhé světové válce československé výstavnictví zásadně poznamenala, což mělo druhotně dopad také na podobu sítě regionálních výstavišť v republice. Další zásadní proměna oboru výstavnictví souvisela v devadesátých letech s rozpadem socialistického bloku, globalizací ekonomiky a nástupem nových komunikačních technologií. V této době docházelo někde k neřízeným a živelným transformacím území a nevratnému ničení nerozpoznaných kulturních hodnot. Budoucí výzkum výstavních areálů by se v oblasti urbanismu měl soustředit na komplexní zmapování prostorového vývoje výstavišť v jednotlivých městech a na způsob jejich ukotvení v územně plánovací dokumentaci. Závěry tohoto výzkumu by pak posloužily jako vodítko pro péči o historické výstavní areály a případně jako podklad pro návrh jejich ochrany. Vzhledem k mezioborovému charakteru výstavnictví by související výzkum měl probíhat také v souvisejících oborech jako hospodářské dějiny, dějiny umění, teorie architektury nebo event management a cestovní ruch.
|
|
| |
host ::
RSS.