|
Vstup české firmy na polský trh
Homolová, Hana ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vstup české firmy na polský trh. Hlavním cílem práce je zmapovat polský trh jako takový a popsat proces vstupu firmy do tohoto teritoria v podobě vlastní pobočky. K přiblížení situace na polském trhu slouží okleštěná PEST analýza. První kapitola se zabývá metodami a ukazateli, které jsou v práci využívány. Druhá kapitola obsahuje obecné informace o Polské republice. Třetí, nejrozsáhlejší kapitola, charakterizuje polský trh z konkrétních úhlů pohledu vybraných faktorů dle PEST analýzy. Nejpodrobněji se zabývá ekonomickými faktory a ukazateli konkurenceschopnosti, naopak nejméně se věnuje sociálním faktorům. V technologických faktorech jsou zdůrazněna hlavně perspektivní odvětví pro podnikání. V politicko-právních faktorech je zdůrazněno hlavně právní prostředí a podmínky založení společnosti v Polsku. V poslední části jsou uvedené konkrétní zkušenosti z praxe, které se vztahují k založení společnosti v Polsku.
|
| |
|
Rádio Svobodná Evropa a Československo v letech 1968-1980
Vacínová, Sandra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá přehledem československého vysílání Rádia Svobodná Evropa (RSE) v letech 1968-1977. Zejména analyzuje, jaké komentáře vysílalo Rádio Svobodná Evropa v období Pražského jara a následné srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Dále se práce zabývá tím, jak se změnil obsah vysílání pro příchodu nových redaktorů po roce 1968 a jaký vliv měla Státní bezpečnost na fungování československé redakce. V neposlední řadě se tato práce snaží odpovědět na otázku, jaký vliv mělo vysílání RSE na občany ČSSR. První část popisuje samotný vznik Rádia Svobodná Evropa v roce 1951 a pokračuje popisem politických událostí, které se v letech 1968-1977 staly v Československu. Teoretickou část uzavírá kapitola o rozdílech mezi komunistickým a kapitalistickým ekonomickým systémem a o ekonomické situaci v ČSSR v sedmdesátých letech. Druhá část práce se nejprve věnuje obecnému programu československé redakce i jejímu fungování a další kapitola popisuje konkrétní vysílání RSE ve zkoumaném období. Poslední dvě kapitoly pak zkoumají vliv vysílání v ČSSR a význam Státní bezpečnosti.
|
|
Daňové aspekty sociálního podnikání
Jančíková, Eliška ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Kozubíková, Pavlína (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat, jakými způsoby lze optimalizovat daňovou povinnost podnikatelského subjektu pomocí slevy na postižené zaměstnance. V práci jsou mimo jiné shrnuty daňové i nedaňové aspekty, které zaměstnávání OZP přináší. Možnosti optimalizace jsou ukázány na dvou příkladech. První z nich předpokládá zaměstnávání OZP na chráněných pracovních místech, v druhém příkladu zaměstnavatel OZP zaměstnává klasickým způsobem. Zkoumaným subjektem je fiktivní společnosti ABAB s.r.o. Výhodnější z optimalizačních variant nabízí daňovou úsporu ve výši 576 000 Kč a čistý zisk společnosti se zvýší o 358 100 Kč.
|
|
Návrh nového strategického plánu rozvoje města Pyšely
Nešporová, Josefina ; Silovská, Hana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá strategickým plánováním a jejím hlavním cílem je vytvořit návrh nového strategického dokumentu pro město Pyšely. Teoretická část se zabývá vývojem a podstatou strategického plánování v regionální politice a nabízí základní definice pojmů s tím souvisejících. Praktická část je již samostatně zpracovaná socioekonomická analýza Pyšel, na ni navazující SWOT analýza a vyhodnocení dotazníkového šetření. Finální část práce nabízí návrh strategie, jejíž součástí je vize, globální cíl a prioritní oblasti. Výsledkem práce je tedy funkční návrh strategického plánu rozvoje pro město Pyšely, který však z důvodu rozsahu práce absentuje část finanční a monitorovací.
|
|
Pojištění cestovních kanceláří
Sobotová, Kateřina ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Oborilová, Mária (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je pojištění cestovních kanceláří. V úvodu jsou charakterizovány rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou, které je nutné rozlišovat pro tento pojistný produkt. Druhá kapitola se věnuje vývoji pojištění cestovních kanceláří v České republice. Je zde popsán legislativní proces tvorby a novely zákona č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V této kapitole jsou také specifikovány podmínky pro získání a udržení pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Část kapitoly je věnována bankovní záruce a dohledu nad cestovními kancelářemi. V následující kapitole je přehled pojišťoven, které poskytují tento typ pojištění. Poslední dvě kapitoly jsou praktické. První z nich analyzuje novelu zákona č. 159/1999 Sb. k 1. 1. 2016. Jsou zde uvedeny důvody této novely a porovnání starého a nového zákona. Druhá praktická kapitola popisuje důvod krachu CK Marine Tour a jak postupovat v případě krachu cestovní kanceláře. V závěru jsou shrnuta doporučení pro výběr vhodné cestovní kanceláře.
|
|
Problematika úvěrů v bankovním a nebankovním sektoru
Kratochvílová, Olga ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou úvěrových produktů bankovního a nebankovního sektoru v České republice. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení klíčových slov, popis aktuálně nabízených úvěrových produktů na českém trhu propojená legislativním výkladem relevantních pojmů týkajících se úvěrové problematiky. V praktické části je provedena deskripce úvěrových produktů nabízených předními zástupci bankovního a nebankovního sektoru, následná komparace spotřebitelského úvěru, dotazníkové šetření, a rozhovory se zaměstnanci zastupující vybrané finanční instituce. Na základě analýzy provedených šetření a zkušeností získaných vlastní praxí autorky byly navrženy inovativní úvěrové produkty, které by díky svým parametrům poskytovaly klientům vstřícnější podmínky.
|
|
Stranické preference a volební model v listopadu 2016
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v lispopadu 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.\nStranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.\nVolební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů
|
|
Stranické preference a volební model v září 2016
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v září 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.\nStranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.\nVolební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
|
Stranické preference a volební model v červnu 2016
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.\nStranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, kohoby volili.\nVolební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
host ::
