|
Jednání a postupy vedoucí k rozdělení ČSFR
Vodsloň, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce byly jednání a postupy vedoucí k rozdělení federace. Úvodem se práce zabývá společnou historií Československa do roku 1989. V rámci této části práce je kladen důraz především na problémy soužití ve společném státě. Je zde v krátkosti analyzována i národnostní politika ČSR vůči třetím subjektům. Druhá část úvodu se zabývá politickou situací do voleb roku 1992. V rámci této části jsou detailně popsány největší třecí plochy mezi oběma národy, hlavně pak je věnována pozornost takzvané pomlčkové válce, sporu o kompetence republik a federace a jednání státní smlouvě a ústavách. Z úvodní analýzy vyplývá, že až do voleb 1992 bylo hledání česko-slovenského kompromisu těžkou, ale uskutečnitelnou cestou. V dalším oddílu práce je rozebíráno hlavní téma práce, kterým jsou vlastní jednání vedoucí k rozdělené ČSFR po červnových volbách roku 1992. Na detailní analýze jednotlivých kol jednání je objasňována role jednotlivých aktérů rozdělení, od nešťastné role Václava Havla, který nechtěně k rozdělení významně přispěl, přes nekompromisní postoj Václava Klause a vyhýbavý, taktizující a často nekorektní postup Vladimíra Mečiara. Z popisu jednání vyplývá, že po volbách stála česká strana před plně rozvinutým požadavkem mezinárodní subjektivity Slovenska, dle ODS nekompatibilním se zachováním...
|
| |
|
Vliv nových spolkových zemí na podobu německého stranického systému po sjednocení
Krejčová, Jaroslava ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Spolková republika Německo prodělala sjednocením řadu zásadních změn. Přistoupení pěti nových spolkových zemí, tedy území bývalé NDR, ke Spolkové republice 3. října 1990 se v neposlední řadě projevilo i na německé politické scéně. Dynamika nově se rodícího stranického systému po uvolnění režimu SED byla do značné míry potlačena dominantním vlivem západoněmeckých stran na formování stranické soutěže v období po pádu totalitního režimu před definitivním zánikem NDR. Nově vzniklá občanská hnutí a nové politické strany, které se významně podílely na průběhu pokojné revoluce podzimu 1989, byla později zatlačena do pozadí právě příchozími západoněmeckými aktéry. Některá byla později integrována do organizačních struktur západoněmeckých stran na Východě, zbylá v drtivé většině ztratila na politické relevanci. Celoněmeckému sjednocení předcházelo oficiální sjednocení většiny východních "odnoží" se západoněmeckými stranami. Sjednotily se východní a západní FDP, CDU i SPD. Jen Zelení se sjednocením se svými východními spojenci otáleli, plánované sjednocení s Bündnis 90 až po prvních celoněmeckých volbách se jim nakonec vymstilo. Zdálo se, že po prvních celoněmeckých volbách 1990 už nic nestojí cestě rozšíření tehdejšího západoněmeckého stranického systému na území pěti nových spolkových zemí. Výsledky voleb do...
|
|
Vzestup protestních stran v jižní Evropě
Třasáková, Irina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vzestup populistických protestních stran v jižní Evropě - italské Hnutí 5 hvězd, řeckou SYRIZU a španělskou Podemos. Cílem práce je definovat klíčové podmínky, které přispěly k vnímání těchto protestních politických formací jako politických alternativ. Práce chronologicky sleduje vývoj zkoumaných politických stran. Dále vymezuje jejich strategii z hlediska rovin protestů a programových prohlášení. V neposlední řadě nastiňuje pravděpodobné proměny stranických systémů, které právě vzestup protestních stran zapříčiňuje.
|
|
Webový portál pro správu konzultačních schůzek
Balcar, Juraj ; Szőke, Igor (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Systém pre správu konzultácií slúži pre ľudí, ktorí si chcú rezervovať rôzne termíny u doktora, konzultanta alebo manažéra, ale aj pre ľudí, ktorí chcú poskytovať konzultačné alebo ordinačné hodiny. Cieľom bolo spojenie uvedenej funkcionality spolu s jej jednoduchosťou a efektivitou zároveň, ktorá odpovedá na požiadavky užívateľa. V práci nájdete prierez od špecifikácie požiadavkov cez návrh systému až po samotnú realizáciu.
|
|
Stranické preference a volební model v únoru 2017
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v únoru 2017 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili. Volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
|
Stranické preference a volební model v lednu 2017
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v lednu 2017 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.Volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
|
Stranické preference a volební model v prosinci 2016
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v prosinci 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.\nStranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.\nVolební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
|
Srovnání účetní a daňové problematiky České republiky a Finska
Tomšů, Hana ; Molín, Jan (vedoucí práce) ; Janhuba, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na účetní a daňovou problematiku vybraných států, a to konkrétně České republiky a Finska. Cílem práce je analýza účetních a daňových systémů ve vybraných zemích a jejich vzájemná komparace. Současná podoba finančního účetnictví v České republice i ve Finsku byla po desetiletí formována a ovlivňována hospodářským vývojem, politickou situací na území daného státu a dalšími faktory. Tyto faktory a jejich dopad do účetní oblasti jsou popsány a zhodnoceny v první části diplomové práce. Další oblast vzájemné komparace obou států se vztahuje k daňové problematice, která s účetnictvím úzce souvisí. Parametry daňového systému mimo jiné ovlivňují chování subjektů v souvislosti s mezinárodní (i tuzemskou) obchodní činností. Jako vhodný ukazatel pro porovnání daňového zatížení ve vybraných státech byla vybrána konsolidovaná daňová kvóta. U komparace daňových systémů byl kvůli vazbě na účetnictví kladen důraz na rozdíly v konstrukci daně z příjmů právnických osob.
|
|
Stranické preference a volební model v říjnu 2016
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v říjnu 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.\nStranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.\nVolební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
|
host ::
