|
Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....
|
|
Proteomická analýza jaterního přetížení železem
Myslivcová, Denisa ; Petrák, Jiří (vedoucí práce) ; Kovářová, Hana (oponent) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
V našich experimentech jsme prokázali, že lidské jaterní buňky mění expresi proteinů v důsledku akutního toxického přetížení železem a následně v důsledku oxidativního stresu a že v játrech přetížených železem dochází ke změnám v močovinovém cyklu, metylačním cyklu, oxidaci mastných kyselin a metabolizmu cukrů. Dále jsme zjistili, že pro dědičnou hemochromatózu je typická odlišná jaterní exprese sarkozin dehydrogenázy, selenium binding proteinu 2, glutathion S-transferázy P1, karboxylesterázy 1 a thioredoxin-like proteinu 2. Identifikované proteiny v první a druhé studii přímo nebo nepřímo souvisejí s přetížením modelového organizmu železem. Jiné jsou spíše obecnou odpovědí buňky na stresové podmínky. Jsou to především PDI, enoláza, keratiny, HSP70, GST, GRP78/Bip a podjednotky proteazómu. Tyto proteiny patří mezi nejčastěji identifikované diferenciálně exprimované proteiny v proteomických studiích využívajících 2-DE (Petrak et al., 2008) a jejich expresní změny tedy nelze považovat za změny specifické pro metabolizmus železa či hemochromatózu. Výsledky naší studie nám poskytly nové informace nezbytné pro detailní molekulárních pochopení mechanizmů uplatňujících se v metabolizmu železa, které je podmínkou rozvoje nových postupů v prevenci i terapii onemocnění souvisejících s metabolizmem železa, především...
|
|
O smyčcových kvartetech č. 1-9 D. Milhauda v aspektech tradice a inovace
Solodovnikova, Tatiana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Douša, Eduard (oponent)
Pro úplnější a hlubší pochopení vývojového procesu v jednotlivých etapách dějin hudby - včetně hudby 20. století a jeho dílčích časových úseků - je pokaždé nutno rekonstruovat celkový obraz hudebního života, všestranně prostudovat působení a tvorbu osobností, jež vytvářejí neopakovatelný ráz příslušné epochy. Je nutno analyzovat a porovnávat obsáhlý hudební materiál, mezi jiným i materiál komorní hudby a tvorbu jednotlivých skladatelú pro smyčcový kvartet. Životem a tvorbou D. Milhauda (1892-1974), jednoho z nejvýznamnějších francouzských skladatelů 1. poloviny 20. století, se zabývá řada prací, ale celé jeho dílo nebylo dosud podrobně prostudováno. K badatelsky opomíjeným oblastem Milhaudovy tvorby patří kromě jiných také obor smyčcového kvartetu, jemuž se skladatel aktivně věnoval v letech 1912-1951 a jenž je odrazem jeho osobitého kompozičního stylu. Nedostatečný zájem o kvartetní a komorní hudbu Milhauda v dosavadní hudebně vědecké literatuře lze vysvětlit přednostní potřebou zkoumání a zhodnocení v určité etapě významu jiných ("velkých") druhů, zastoupených v jeho tvorbě, jako jsou opera, balet, kantáta nebo symfonická hudba. Hlavním tématem předložené disertace je problém tradice a inovace v Milhaudových smyčcových kvartetech, řešený na základě analýzy některých prvků kompoziční techniky v kvartetech...
|
|
Vědomí rodinné historie jako součást sebepojetí
Neubauerová, Kateřina ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Záměrem výzkumné práce Vědomí rodinné historie jako součást sebepojetí je zmapování hloubky a rozsahu informací, které mají respondenti o svých předcích. Zároveň sleduji, jak míra tradování rodinné historie působí na rodinný systém a na jedince. Teoretická část se zabývá formami přenosu rodinného dědictví. Zejména, jaký význam mají tradiční rituály na rodinný systém jako celek a na jedince. Patří sem tradice svateb, křtin, pohr'bů, předávání jmen, vyprávění rodinných legend, mýtů a rodinná tabu. Cíle výzkumné práce jsou zmapovat podmínky tradování rodinné historie, zmapovat hloubku vědomí rodinné historie a v příbězích respondentů hledat možná východiska pro posílení vědomí rodinné historie v podmínkách postmoderní společnosti. Pro naplnění těchto cílů jsem zvolila kvalitativní metodu sběru dat - případovou studii. Informace jsem získala metodou rozhovoru a analyzovala je pomocí metody otevřeného kódování.
|
|
Proměny náhledu na výuku společenskovědních předmětů od roku 1989 (ve vybraných odborných časopisech)
ŠUBOVÁ, Veronika
Diplomová práce s názvem Proměny náhledu na výuku společenskovědních předmětů od roku 1989 (ve vybraných odborných časopisech) pojednává o historii a vývoji společenskovědních disciplín. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část zachycuje stručný vývoj českého školství z perspektivy výuky společenskovědních předmětů od roku 1774 do roku 2014. Tato část je členěna do dvou podkapitol první zachycuje vývoj školství od roku 1774 do roku 1989; druhá podkapitola je věnována vývoji výuky občanské výchovy po roce 1989. Diplomová práce reflektuje významné mezníky v historickém vývoji a proměnách předmětu občanská výchova. Praktická část práce je zaměřena na analýzu náhledu na výuku společenskovědních předmětů od roku 1989 a zachycení různých snah, tendencí a proměn reflektovaných v odborných časopisech. V práci byla využita metoda analýzy a komparace odborných teoretických a populárně-naučných textů. Mezi nejaktuálnější a nejfrekventovanější témata společenských věd, která byla řešena a diskutována, patří etická výchova, mediální výchova, sexuální výchova či multikulturní výchova. V diplomové práci jsou zastoupeny jak názory odborníků a pedagogů, tak názory studentů a jejich rodičů.
|
|
Lyžování dětí s Downovým syndromem
Kunstová, Lenka ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název: Lyžování dětí s Downovým syndromem Cíl práce: Ověřit model lyžařského kurzu pro mobilní děti s Downovým syndromem ve věku 6- 121et, porovnat pohybové možnosti dětí s Downovým syndromem se zdravými dětmi v oblasti lyžování a upozornit na důležité zásady práce a výcviku dětí s Downovým syndromem. Metoda: Model byl testován pomocí kvalitativního pozorování tří dvojic dětí (vždy zdravé dítě a dítě s Downovým syndromem přibližně stejného věku). Kvalitativní pozorování bylo zaměřeno na zvládnutí lyžařských dovedností během kurzu a následnou analýzu dat. Výsledky: Vytvořený model lyžařského kurzu byl vyhovující. Děti s Downovým syndromem jsou schopné se naučit základním lyžařským dovednostem a v případě předchozí zkušenosti s lyžováním své dovednosti zdokonalit. Mezi podmínky, které tento proces plně doprovázejí a podporují, patří osobní asistent-instruktor (může být i jeden z rodičů), pestrost a časté střídání činností a dodržování zásad práce u dětí s Downovým syndromem. Klíčová slova: Downův syndrom, motorika, lyžování
|
|
Současné pojetí výchovy k manželství a rodičovství
Valentová, Radka ; Pelikán, Jiří (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce Je současné pojetí výchovy k manželství a rodičovství se zaměřením na kurikulární programy České republiky a současné proměny postojů společnosti k manželství a rodičovství. Práce zachycuje právní důsledky manželství, podmínky pro vstup a zároveň ukončení manželství uzavřeného civilním i církevním sňatkem. Reaguje i na nově přijatý zákon o registrovaném partnerství jako další respektované formě soužití. Statisticky podložené údaje dokládají vývoj prvosňatečnosti a porodnosti, zachyceny jsou konkrétní podoby projektů věnované výchově ke zdravému a zodpovědnému rodičovstVÍ a rozhodování pro vstup do manželství. V závěru jsou uvedeny a zhodnoceny vybrané příklady současných učebnic.
|
|
Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.
|
|
Sledování etologických projevů zvířat za účelem vývoje čidel vyhodnocujících různé pohyby zvířat
KINDLOVÁ, Jana
Chov skotu patří k jednomu z nejdůležitějších odvětví živočišné výroby v České republice. Tato hospodářská zvířata se používají hlavně na produkci masa a mléka. Od roku 1989 stavy skotu výrazně poklesly a to více než o 2 miliony kusů. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky především o chování dojnic a jejich fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení a následné reakci po stránce potřeby příjmu vody a pohybových aktivit (potřeba odpočinku). Práce byla provedena v podniku DZV Nova a.s. v Petrovicích, který hospodaří na necelých 5 000 ha pozemků a vlastní 640 ks dojnic holštýnského plemene. Vitalimetr je přístroj uzavřený v krabičce, kterou má dojnice pověšenu na krku, přičemž registruje počet pohybů za určitý čas, v našem případě za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15-ti sekundových úseků. Při výskytu pohybu během tohoto úseku je zaznamenán do počítače přes přijímací anténu počítače. K vlastnímu etologickému pozorování bylo vybráno celkem 6 zabřezlých krav holštýnského plemene v dobrém zdravotním stavu, s průměrným denním nádojem 25 - 35 l. Dojnice měly na krku vitalimetry, které registrovaly počet pohybů za hodinu. Vlastní pozorování proběhlo ve dnech 27. až 28. listopadu a 4. a 6. prosince 2012. Nejprve byly dojnice pozorovány v průběhu celých 24 hodin (27. až 28. listopadu 2012) a poté dvakrát po 12ti hodinách (4. a 6. prosince). Celková doba tohoto sledování činila 48 hodin. Teplotní podmínky se pohybovaly od -3 °C do +5 °C. Na dojírnu se zvířata naháněla třikrát denně a to zhruba ve 12 ? 13, 20 ? 21 a 3:45 ? 4:30 hodin. Ze záznamů v počítači bylo zjištěno, že vitalimetry všechny tyto přesuny a pohyby zaznamenaly, čímž došlo k ověření jejich funkčnosti a jejich možnému využití při sledování těchto pohybových aktivit. Z výsledků pozorování dojnic a dat z vitalimetrů rovněž vyplývá, že vitalimetry sice zobrazí zvýšenou pohybovou aktivitu odpovídající skutečné zvýšené pohyblivosti dojnic, ale nezobrazují jednotlivá ulehnutí a vstávání ani případné skoky. Po zprůměrování jednotlivých činností z režimu dne dojnic nám vyšly tyto výsledky: Jedna dojnice během 24 hodin stráví 3, 45 hodiny příjmem krmiva, 7 x se napije, 11 x kálí, 5 ? 6 x močí. Celkem 9 x ulehne a doba ležení byla na jednu dojnici naměřena na 11 hodin a 39 minut. Přežvykování je spojené s ležením nebo stáním a trvá 6 hodin a 41 minut, pohybová aktivita na jednu krávu byla odhadem naměřena na 478, 6 m. S literárními články se neshoduje pouze příjem krmiva, ten je o dost nižší (o 1, 25 hod), následně dojnice vyprodukují méně moči než by měly, ale naopak se více pohybují. Za den ujde dojnice necelých 480 m, přičemž literatura uvádí méně (200 ? 300 m).
|
|
Psychická zátěž v herectví
Bartoš, Vojtěch ; HLAVICA, Lukáš (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Předmětem této práce je psychická zátěž působící na herce při výkonu jeho profese. Přibližuje téma psychické zátěže v obecné rovině, její kategorizaci, příčiny a okolnosti jejího vzniku a reakce, které v organismu vyvolává při krátkodobém i dlouhodobém působení. Zvláštní pozornost je věnována zvládání zátěže a mechanismům její intervence i prevence. Na těchto teoretických základech jsou zkoumány zátěžové pracovní podmínky v herectví včetně osobnostních rysů herců, které mohou zvyšovat riziko vzniku zátěže. Dále jsou rozebrány některé konkrétní zátěžové fenomény, se kterými se herec může setkat, a své místo má v textu i úvaha nad podstatou a významen psychické zátěže v herectví.
|
host ::
