|
|
Novodobé dějiny protestantismu na Mostecku
Vitoušková, Pavla ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Autorka si klade za cíl sumarizovat poznatky z dějin reformace na Mostecku. Při své práci používá informace získané v archivech, čerpá z literatury i vyprávění pamětníků. Stopy reformace v krajině, hmotné dědictví předků předkládá v bohaté fotografické příloze. Práci rozvrhla do šesti kapitol. V první kapitole využívá informace získané ve Státním okresním archivu v Mostě a představuje projevy reformace v obcích na Mostecku. Druhá kapitola shrnuje dějiny Mostu s ohledem na reformaci. Ve třetí kapitole se zabývá dvěma elementy, možnými příčinami specifik mosteckého regionu. Ve čtvrté kapitole předkládá výčet mosteckých sakrálních staveb, ve většině případů již neexistujících. V páté kapitole sleduje evangelickou misii v severozápadních Čechách, počátky kazatelských stanic na Mostecku a vznik a vývoj farního sboru ČCE v Mostě. V šesté kapitole uvádí výsledky badatelské práce ve Státním oblastním archivu. Popisuje několik desetiletí trvající potíže mosteckých evangelíků se získáváním nemovitostí.
|
|
|
Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice
Dittrichová, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice se zabývá především soudobými chvalozpěvy používanými na bohoslužbách protestantských církví, a to jak jejich hudební, tak mimohudební složkou. Cílem protestantské bohoslužby je vyjádřit Bohu chválu, v čemž je zřejmá návaznost na biblickou tradici, kde je právě oslavná funkce hudby velice důležitá. Proto se jedna kapitola diplomové práce věnuje hudbě v Bibli a zkoumá její propojení s jinými způsoby chválení Boha, z které vyplývají mnohé paralely s dnešní situací. Část práce, která seznamuje čtenáře s aktuální situací protestantské liturgické hudby v České republice, odhaluje některé nedostatky v současné české tvorbě a poukazuje na potřebu hudebního vzdělávání křesťanů, kteří jsou na bohoslužbách zapojeni v hudebním tělese nebo skládají či překládají duchovní písně. Zachycen je také trend práce se staršími písněmi z kancionálů, které se díky hudebním úpravám přibližují mladší generaci, která dává přednost živější hudbě. I přes to, že neexistuje žádná komise nebo rada pro protestantskou liturgickou hudbu, je zde několik výrazných osobností, které její současnou podobu ovlivnily a ovlivňují. Ve třetí kapitole je prezentován jejich pohled na různé roviny hudební složky liturgie a osobní postoj na Boží...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zpověď v protestantismu a její dějinné proměny
Jandečková, Pavla ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám zpovědí v evropském a zvláště českém protestantismu, jejím pojetím, podobou a proměnami v dějinách. Těžiskem mé práce je pohled na zpověď v reformaci a její další vývoj. Práce je rozdělena na čtyři velké kapitoly: (1) Zpověď, (2) Zpověď a reformátoři, (3) Zpověď a reformační vyznání, (4) Zpověď v současném protestantismu. Každá z těchto kapitol je ještě rozdělena na podkapitoly. V závěru práce popisuji snahu o znovuzavedení soukromé zpovědi jako pevné formy sborového života a zamýšlím se nad důvody, proč je v dnešní době v evangelických církvích soukromá zpověď využívána pouze ojediněle. Klíčová slova: zpověď; reformace; Jednota bratrská; Luther; Calvin; protestantismus; hřích; odpuštění; rozhřešení.
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
|
| |
|
|
Leuenberský synod v ČR
Zapletal, Aleš ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Leuenberský synod v ČR Bakalářská práce se zabývá leuenberským synodem v ČR, ekumenickou platformou sdružující denominace, které přijaly Leuenberskou konkordii (Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání). Synod vznikl v roce 2000, jeho zasedání se konají každé dva roky a každá denominace je zastoupena čtyřmi delegáty. První kapitola práce představuje širší kontext problematiky zhodnocením historicko-teologického významu Leuenberské konkordie jako dokumentu, na jehož základě synod vznikl. Druhá kapitola se zabývá prvním zasedáním synodu v roce 2000, jeho statutem a jednacím řádem a dokumenty, které byly na tomto synodu přijaty. Třetí kapitola uvádí následující zasedání synodu a zaměřuje se vždy na téma zasedání, důležité dokumenty nebo rozhodnutí synodu. Rovněž jsou uvedena jména zvolených předsedů a místopředsedů. Čtvrtá kapitola nabízí vlastní autorovu reflexi činnosti synodu ve dvou desetiletích jeho existence a navrhuje možnosti, jak ji rozvíjet v dalších letech. Práce je založena na odborné teologické a historicko-teologické literatuře, církevním tisku, dokumentech leuenberského synodu v ČR a konzultacích se současnými či bývalými představiteli synodu. Klíčová slova...
|
|
| |
host ::
RSS.