|
|
Flexicurity - možný způsob řešení nezaměstnanosti?
Borská, Kristýna ; Hollmannová, Monika (vedoucí práce) ; Patáková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce "Flexicurity - možný způsob řešení nezaměstnanosti?" se zaměřuje na přetrvávající problémy s nezaměstnaností. Shrnutí vývoje na poli nezaměstnanosti, zaměstnanosti a výdajů na politiky zaměstnanosti v evropských státech je následováno vysvětlením konceptu flexicurity společně s uvedením vývoje v Dánsku v 2. polovině 20. století. Práce se snaží zjistit závislost nezaměstnanosti na výdajích na politiky zaměstnanosti a na růstu HDP v dánském prostředí. Dále se zaměřuje na Českou republiku a na její snahu implementovat princip flexicurity, v závěru pak podává doporučení pro Českou republiku pro lepší využití aktivních politik zaměstnanosti, potažmo modelu flexicurity.
|
|
|
Model flexijistoty a jeho imlementace na evropské trhy práce
Bielawski, Jakub ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá modelem flexijistoty, který v současnosti představuje klíčovou strategii evropské politiky zaměstnanosti. "Dánský zázrak", jak je někdy flexijistota nazývána, v sobě kombinuje na první pohled dvě protichůdné tendence - vysokou flexibilitu pracovního trhu a dostatečnou jistotu zaměstnanců. Aplikace modelu na evropské pracovní trhy se však z několika důvodů jeví jako problematická. V textu je diskutováno několik potencionálních bariér v účinné implementaci flexijistoty. Jako nejzávažnější se jeví nedostatečná a nejednoznačná definice modelu. Ta způsobuje, že různí aktéři chápou podstatu modelu rozdílně a přijímají ho s rozdílnými očekáváními. Flexijistota také pomíjí heterogenitu každého trhu práce. Tvrzení, že flexijistota znamená situaci win-win pro všechny občany, se jeví jako nedůvěryhodné a nereálné. V práci dále argumentuji, že model podléhá svázanosti s místem jeho vzniku díky důležitosti neformálních institucí jako jsou rozvinutý sociální dialog nebo uvědomělost občanů. V neposlední řadě je nutné brát v potaz také enormní finanční náročnost modelu vzhledem k důrazu na štědrý sociální systém.
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Ukotvení principu flexicurity v ČR z pohledu teorie racionální volby a z pohledu sociologického institucionalismu
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující ukotvení principu flexicurity v ČR, který je prosazován EU skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie racionální volby (RCT), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení ukotvení principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění studie dochází k závěru, že vhodnější teorií je teorie RCT.
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Knapp, Viktor ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Flexibilita je v posledních letech velmi skloňovaným pojmem a to nejen v souvislosti s pracovním trhem. Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby, které představují jeden z prostředků, jak větší flexibility pracovního práva a potažmo i flexibilního trhu práce dosahovat. Rozšíření možností jak si přizpůsobovat úpravu pracovní doby podle potřeb subjektů pracovněprávních vztahů přispívá k efektivnějšímu využívání práce zaměstnanců, poskytuje nové možnosti uplatnění některých rizikových skupin zaměstnanců na trhu práce a usnadňuje zaměstnancům dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto faktory pak rovněž pozitivně ovlivňují míru nezaměstnanosti. Diplomová práce je rozčleněna na čtyři kapitoly, které se dále dělí na podkapitoly. V úvodní kapitole jsou rozebrány vybrané právní principy s ohledem na téma diplomové práce. Důraz je kladen hlavně na subsidiární vztah občanského a pracovního práva a zásadu "co není zakázáno, je dovoleno", která je pro flexibilní formy pracovní doby klíčová. Následuje přehled vybraných základních zásad pracovněprávních vztahů a představení pojmu flexijistoty. Druhá kapitola staví základy a nezbytný kontext pro následující kapitoly vymezením pojmu pracovní doby a její právní úpravy, a to jak úpravy...
|
|
|
Flexibilní formy zaměstnávání
Urbanová, Lucie ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Flexibilní formy zaměstnávání Tato práce se zabývá flexibilními formami zaměstnávání, jako alternativami standardního pracovního poměru. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na vymezení základních pojmů, souvisejících s tématem práce, následující kapitola se soustřeďuje již na konkrétní flexibilní formy zaměstnávání, které jsou upraveny právem České republiky, tj. pracovní poměr na dobu určitou, částečný úvazek, práci z domova, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a agenturní zaměstnávání. V rámci představování jednotlivých flexibilních forem zaměstnávání se podrobně věnuje zejména jejich české právní úpravě a výhodám a nevýhodám, které přinášejí smluvním stranám. Ve stručnosti jsou zmíněna také některá specifika flexibilních forem zaměstnávání z oborů mimo pracovní právo, zejména z oblasti sociálního zabezpečení a oblasti daní.
|
|
|
Ženy mezi rodinou a prací. Podmínky pro slaďování práce a rodiny v Praze
Klímová, Šárka ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Ženy mezi rodinou a prací. Podmínky pro sla ování práce a rodiny v Praze." je zam ena na aktuální problém, který se eší nejen na národních, ale i nadnárodní úrovni. Cílem je popsat faktory, které ovliv ují sla ování rodinného a profesního života pro matky s d tmi od 2 do 6 let v Praze a zjistit, jestli se promítají do politiky státu, ale i samosprávy. Faktory jsou popsány nejen z pohledu makro roviny, ale zabývají se i individuálními vlivy. Prostor je v nován na jedné stran celostátní politice p edevším z pohledu Ministerstva práce a sociálních v cí, ale také aktivitám Magistrátu hlavního m sta Prahy a vybrané m stská ásti, kterou je Praha 17. Práce se opírá o již zve ejn né výzkumy a studie, které zejména p ibližují názory matek a jednotlivé faktory. Dále byly využity rozhovory experty, tedy p edstaviteli státních a samosprávných institucí s cílem zjistit reálnou situaci v politikách týkající se zkoumané oblasti. áste n se práce v nuje i neziskovému sektoru.
|
|
|
Možnosti harmonizace práce a rodiny z hlediska nastavení pilířů flexicurity v ČR
Monhartová, Monika ; Nekolová, Markéta (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Možnosti harmonizace práce a rodiny z hlediska nastavení pilířů flexicurity v ČR" se zabývá situací ohledně nastavení dvou ze tří pilířů konceptu flexicurity (numerická flexibilita a ochrana pracovních míst, ochrana zaměstnanosti podporující funkční flexibilitu) a možnostmi harmonizace práce a rodiny v České republice. Cílem je zhodnotit, která opatření principu flexicurity u nás existují a jaký vliv mají na situaci ohledně sladění pracovních a rodinných rolí a co by se dalo v této problematice vylepšit. V rámci hodnocení současné situace bylo popsáno a hodnoceno nastavení systému péče o děti, které velkou mírou přispívá k možnostem žen na trhu práce a tím i k harmonizaci práce a rodiny. Na problematiku bylo nahlédnuto z genderové perspektivy. Také byl popsán a hodnocen systém aktivní politiky zaměstnanosti a celoživotního vzdělávání, který přispívá k funkční flexibilitě. Druhou část tvoří výsledky analýzy rozhovorů, které autorka provedla s experty z organizací, jako jsou MPSV, Hospodářská komora, ČMKOS nebo Gender Studies. Cílem této části je ukázat jak koncept flexicurity a harmonizace práce a rodiny fungují v praxi a uvést pozitivní, ale i negativní dopady současného nastavení a dopad současných reforem MPSV na tuto oblast.
|
|
|
Flexicurita na českém trhu práce: Aplikace v evropském kontextu
Matoušek, Jindřich ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Šolc, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomických studií Jindřich Matoušek Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Abstrakt k bakalářské práci Praha 2011 Abstrakt V bakalářské práci se věnuji konceptu flexicurity v České republice. Konceptu, který spojuje dvě zdánlivé protikladné součásti trhu práce. Flexibilitu a jistotu. Tento koncept se samovolně vyvinul v Dánsku a Nizozemsku a začátkem dvacátého století se stal ústředním tématem sociálně právních politik trhu práce prosazovaným Evropskou unií. První část práce se věnuje posouzení momentálního stavu jednotlivých částí konceptu flexicurity v České republice v době vzniku této práce. Popisuje vývoj nezaměstnanosti, míru flexibility a jistoty na trhu práce a srovnává jejich stav se situací ve zbytku Evropy. Další část analyzuje flexibilní formy zaměstnávání v České republice. Konkrétně částečné úvazky a jejich mikroekonomické souvislosti. V posledním oddílu se věnuji analýze faktorů, které ovlivňovaly nezaměstnanost v České republice v průběhu let 1993 až 2008. Název práce: Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Autor: Jindřich Matoušek Vedoucí práce: PhDr. Martina Mysíková Rok obhajoby: 2011 Počet znaků: 79 244 Klíčová slova: Flexicurita, flexibilita, jistota, trh práce.
|
|
|
Smluvní volnost versus ochrana zaměstnance
Kotula, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou smluvní volnosti a ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích a konceptem flexicurity, který usiluje o nalezení rovnováhy mezi těmito dvěma protichůdnými pojmy. Jejím hlavním cílem je zhodnocení české právní úpravy vzniku a skončení pracovního poměru z pohledu flexicurity, včetně navržení případných změn právních institutů v rámci úvah de lege ferenda. Tato práce se skládá ze čtyř základních částí. První část se zabývá charakteristikou současné české pracovněprávní úpravy a vymezením konceptu flexicurity a jejím promítnutím v zákoníku práce. Tato část je zakončena představením úspěšných modelů flexicurity. Následující část analyzuje vývoj a pojetí flexicurity na evropské úrovni se zaměřením na dopady strategie EU pro jednotlivé členské státy. Stěžejní součásti této práce je část třetí a čtvrtá, které se zabývají právní úpravou vzniku a skončení pracovního poměru v České republice. V těchto částech jsou nejprve vymezeny příslušné právní instituty, které jsou následně zhodnoceny z hlediska jejich flexibility a ochrany zaměstnance. Část třetí vymezuje průběh vzniku pracovního poměru, především pak na základě pracovní smlouvy jako nejčastějšího způsobu jejího vzniku. V této souvislosti jsou rozebrány podstatné náležitosti pracovní smlouvy a podmínky jejího...
|
host ::
RSS.