|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
Porovnání znalostí o prevenci dopravních úrazů u dětí na základních školách
ŠESTÁK, Milan
Porovnání znalostí o prevenci dopravních úrazů u dětí na základních školách. Reconciliation of knowledge on primary school children traffic injury prevention Svou práci jsem věnoval problematice se kterou se každý den setkávám ve svém pracovním prostředí. Úrazy dětí jsou stále celospolečenským zdravotně sociálním problémem. Děti mohou být zraněni jako chodci, cyklisti či jako spolujezdci v motorovém vozidle. Traumatická situace zasahuje rodiny a blízké obětí, kteří potřebují pomoc. Již 24 let pracuji u dopravní policie ČR a zabývám se dopravní výchovou mezi kterou patří také prevence a výchova dětí školního věku. Vybral jsem si toto téma, protože již ve své bakalářské práci jsem se podobným tématem zabýval a ve svém pracovním životě se často s dopravními úrazy setkávám. A to s úrazy nejen dospělých, ale dětí. Má diplomová práce je zaměřena na porovnání znalostí o prevenci dopravních úrazů u dětí na základních školách v jižních Čechách a provedení analýzy realizace preventivních aktivit (primární úrazové prevence v oblasti dopravních úrazů) na sledovaných základních školách. Za účelem zjištění cílů práce byl realizován kvalitativní výzkum. K ověření mých hypotéz jsem si zvolil jako techniku sběru dat dotazníkové šetření. Hodnocení výsledků odpovědí dětí bylo provedeno z hodnotitelného vzorku 338 dotazníků. Hodnocení výsledků pedagogů bylo provedeno ze vzorku 11 anketních lístků. Výsledky odpovědí byly znázorněny v jednotlivých grafech, které je možno porovnat. Nepodařilo se potvrdit hypotézu, že děti na vybraných základních školách sídlících v Českých Budějoviccích mají vyšší znalosti o prevenci dopravních úrazů, než děti na vybraných základních školách sídlících mimo České Budějovice. Analýza realizace preventivních aktivit (primární úrazové prevence v oblasti dopravních úrazů) na sledovaných základních školách je pak samostatnou částí a hypotézu, že by bylo realizováno více preventivních aktivit na základních školách sídlících v Českých Budějovicích nepotvrdila. Výsledky mé práce by měli přispět k lepší informovanosti pedagogů, rodičů a dětí, edukaci pedagogů, rodičů a dětí, ale i dalších zainteresovaných pracovníků. Zvláště bych kladl důraz na prohlubování znalostí dětí v oblastech, které děti neznaly.
|
|
Proměny pacovského zámku
VOŠICKÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá objektem, který v minulosti sloužil jako gotický hrad, posléze renesanční a barokní zámek a následně byl přeměněn na karmelitánský klášter, ze kterého se stal opět počátkem 19. století zámek, jenž takto vystupuje i dnes. První část práce je věnována stavebně - historickému vývoji objektu, který v sobě zahrnuje jména a něco málo ze života jednotlivých vlastnických rodů, jako byli například Malovcové z Pacova, Rombhápové ze Suché, Španovští z Lisova, Černínové z Chudenic atd. K této části se pojí druhá kapitola o majiteli Zikmundovi Myslíkovi z Hyršova a jeho dvou ženách, kteří žili ve významné etapě barokní doby. Třetí kapitola zmiňuje řád bosých karmelitánů jako takový a jejich působení v Čechách. Druhá, větší část zahrnuje medailonky dvou architektů klášterního komplexu, Martina Wittwera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera s jejich další tvorbou. Třetí část obsahuje jejich plánovou dokumentaci k pacovskému objektu, spolu s dalšími plány, jež jsou v textu popisovány a navzájem porovnávány i s výslednou realizací, přičemž následně jsou Wittwerovy plány srovnávány s podobným karmelitánským klášterem v maďarském Györu.
|
|
Postoj svobodných mladých žen a mužů s homosexuální orientací k registrovanému partnertsví.
BABKOVÁ, Lucie
V mé diplomové práci jsem se zabývala otázkou homosexuality, konkrétně postojů žen a mužů s homosexuální orientací k registrovanému partnerství. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a druhou část tvoří výzkum. V první teoretické části jsem se zabývala pojmem homosexualita, postoj k homosexualitě od minulosti do současnosti z hlediska lékařského, společenského i z hlediska víry. Zabývala jsem se základními pojmy, které se týkají homosexuality. Co je coming out, jak probíhá, homosexuální identifikace, homosexuální chování, rozdíl homosexuality u mužů a žen, atd.. V neposlední řadě jsem se zabývala otázkou politicko {--} legislativní. Jednalo se o problematiku diskriminace, o problematiku postoje k zákonu o registrovaném partnerství a z toho vyplývajícího práva na založení rodiny. Výzkumnou část jsem prováděla za pomoci dotazníků s 23 uzavřenými otázkami a jednou polootevřenou otázkou. Bylo vyhotoveno 100 dotazníků, které byly rozdány ženám a mužům s odlišnou sexuální orientací v Jihočeském kraji. Výzkum probíhal převážně za pomoci jihočeské Lambdy. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 73 a s tímto vzorkem jsem pracovala ve výzkumné části diplomové práce. Odpovědi na otázky sestavené v dotazníku mi měly pomoci potvrdit či vyvrátit mé stanovené hypotézy. První hypotéza {--} Mladá generace s homosexuální orientací zaujímá více pozitivní než negativní postoj k registrovanému partnerství. Druhá hypotéza {--} Mladá generace s homosexuální orientací se cítí být diskriminována heterosexuální společností. Na základě odpovědí z dotazníků lze konstatovat, že se mi ani jedna z mých uvedených hypotéz nepotvrdila. Mladí homosexuální lidé nezaujímají pozitivní postoj k registrovanému partnerství. Převážná část respondentů vypověděla, že vidí určité nedostatky v zákoně a to jak v oblasti právní tak i v oblasti sociální. Z těchto důvodů většina dotázaných nevyužívá možnosti registrovaného partnerství a po dobu platnosti zákona o registrovaném partnerství nezaznamenala žádné změny týkající se jejich života s ohledem na jejich odlišnou sexuální orientaci. Druhá hypotéza, zda mladá generace s homosexuální orientací se cítí být diskriminována heterosexuální společností, se mi také nepotvrdila. Z vyhodnocení výsledků vyplývá, že převážná část homosexuálů se s diskriminací nikdy nesetkala ať již v zaměstnání, ve společnosti nebo ve zdravotnictví. A pokud se již setkala, týkala se převážně mužů, kteří byli ve většině případů vystaveni verbálním útokům. Je ale nutno poukázat na skutečnost, že vyvrácení této hypotézy může být ovlivněno i tím, že určité procento respondentů, kteří uvedli, že se s diskriminací nikdy nesetkali, svoji odlišnou sexuální orientaci před společností i před svými blízkými tají.
|
|
Svět a představy netolerovaných východočeských náboženských skupin v 18. a 19. století
Taich, Tomáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Jev skupin náboženských disidentů v Čechách a na Moravě koncem 18. a v 19. století úzce souvisí s ilegálním evangelictvím před patentem o toleranci z roku 1781. Tyto netolerované skupiny se totiž vyskytovaly v týchž oblastech, jako fungovaly tajné evangelické a později tolerované sbory helvetů a luteránů. Rovněž jejich myšlenkový základ byl formován týmiž knižními tituly jako u pozdějších oficiálních evangelíků, fenomén s protestantskou církví spojují i jména některých významných vůdců z časů ilegality. Toleranční realita sice byla významným posunem proti monopolu katolické církve, nabízela však poměrně striktní pravidla, neberoucí v potaz svébytný vývoj české reformace. Rodovou tradicí a přechovávanou a pašovanou literaturou odchovaní evangelíci, posilovaní rovněž pietistickými sbory ve Slezsku, Prusku a Lužici, tak ne vždy našli pro sebe místo v nově zformovaných sborech a raději se ustavovali coby třetí, nelegální strana. Postupem času se jejich teologie zdá místně akcentovat více pantheistických prvků a radikálního rozchodu se světem. Popularitu si také získávají různá proroctví o náboženském i sociálním převratu. Občas je z dochovaných pramenů později v 19. století přitom obtížné určit, zda-li tito disidenti ještě setrvávají na křesťanských základech. Nejradikálnější z nich došli ve svém vzdoru až k...
|
|
Společensko historické pozadí dvorského umění českých a francouzských panovníků 1370-1420 (vzájemné rozdíly a paralely)
Nussbergerová, Lucie ; Hrdina, Jan (oponent) ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce)
Období uvedené v názvu této práce, tedy léta 1380-1420, pokrývá téměř shodnou dobu vlády českého a římského krále Václava IV. ajeho bratrance Karla VI. francouzského. Zároveň je to doba, která je v české i francouzské historiografii hodnocena v několika bodech téměř shodně, především v rozkvětu umělecké produkce a to paradoxně během velké politické i ekonomické krize obou monarchií. Diplomaticky byly obě země spojeny především právě díky příbuzenství panovníků, ale zároveň stály proti sobě v otázce, která od roku 1378 trápila celou křesťanskou Evropu - vyřešení papežského schizmatu. Tyto události se navíc odehrávaly v době neustále přerušovaných a znovu se obnovujících bojů tzv. stoleté války mezi Anglií a Francií, kde se angažovali také čeští králové. A jsou to právě tyto výrazné události politických a vojenských dějin, které tvoří hlavní linii historického bádání. Pro vojenské dějiny jsou bitevní pole stoleté války místy, kde se zkoušela nová taktika i nové zbraně. Pro dějiny křesťanství je to pak především období, kdy se mění chápání pozemského života, smrti, zbožnosti jako takové. Objevují se jevy jako "devotio moderna", nová zbožnost zaměřená na osobní prožitek. Ovšem vedle těchto hlavním linií stojí ještě dějiny umění, které jako samostatná vědní disciplína zkoumají jednotlivé rozdělení stylů, jejich...
|
|
Pohled seniorů na dnešní společnost
KŘÍŽOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá pohledem seniorů na dnešní společnost, jejich názory na dnešní dobu a jejich eventuálními přáními do budoucna. Teoretická část je zaměřena na definici stáří, definici chorob, spojených se stářím, ageismem a jeho zdroji, dále pak mediálním obrazem seniorů, týráním seniorů a v neposlední řadě také společností, její strukturou a vlivem na seniora. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, retrospektivní analýza, realizovaná pomocí techniky polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili senioři ve věku 65 - 85 let, vybraní účelovým výběrem, v lokalitě města Milevska, městysu Sepekov a obce Chyšky v Jižních Čechách. Cílem práce bylo zmapovat názory seniorů žijících v rodinách a jejich ohlédnutí za aktivní kariérou, zjistit jejich postoj k dnešní společnost, k dnešním hodnotám a názory porovnat s dobou, ve které vyrůstali. Z výsledků vyplývá, že názory seniorů se moc nerůzní, ačkoliv byl každý respondent jiného věku, pohlaví, bydliště, povolání i odlišných koníčků. Zdá se tedy, že tyto skutečnosti neměly na odpovědi respondentů žádný vliv. Bylo zjištěno, že většina seniorů si v průběhu života plánovala ve stáří skromný život, jaký žili doposud a dále více času na koníčky. Jako velký problém mezigenerační odlišnosti senioři vnímají nedostatek pochopení ze strany mladých, dále jim vadí příliš rychlý vývoj událostí a technického pokroku kupředu, naráží na lehkovážnost a vyzdvihují, že oni se vždy uměli radovat z maličkostí, což dnes málokdo umí. Co se týče komparace pozitiv dnešní společnosti a společnosti dob jejich mládí, vidí senioři jako kladný faktor více příležitostí k pracovnímu uplatnění a více možností, jak trávit svůj volný čas. Rádi by na společnosti odstranili rychlý vývoj kupředu a různé výdobytky doby, které vnímají jako příliš velký výběr v potravinách, v typech mobilních telefonů, apod. Naopak by ponechali techniku jako je automobil nebo mobilní telefon, což je pro dnešní život takřka nutnost. Bohužel ale se spoustou věcí nemohou nic udělat, protože na to, jak tvrdí, nemají ty správné a dostatečné pravomoce.
|
|
Problematika výuky cizího jazyka u jedinců se specifickými poruchami učení
Havlíková, Barbora ; Krahulcová, Beáta (oponent) ; Zelinková, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce "Problematika výuky cizího jazyka u jedinců se specifickými poruchami učení" pojednává o vlivu nejvýznamnějších faktorů, které určují kvalitu cizojazyčného vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení. Předmětem mé práce jsou samotní jedinci se specifickými poruchami učení (SPD) a obtíže, které jejich porucha přináší. Dále mě zajímá vliv těchto obtíží na výuku cizího jazyka. Zaměřuji se i na rodinné prostředí jedinců se SPD, prostředí třídního kolektivu a na učitele cizího jazyka. Sleduji vliv příhraničního prostředí severních Čech na výběr cizího jazyka u jedinců se SPD.
|
|
Malíř František Jakub Prokyš a jeho církevní zakázky
Velflová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Osobností malíře Františka Jakuba Prokyše se před Druhou světovou válkou zabýval historik umění František Matouš, avšak svou práci tehdy nedokončil. Druhým byl Pavel Zadražil, který malíři v roce 1985 věnoval svou diplomovou práci. Od té doby byla řada Prokyšových maleb restaurována, přičemž z některých byly sejmuty pozdější přemalby a jiné velmi zašlé se staly opět čitelnými. Pro velký počet maleb tohoto malíře jsem se v této bakalářské práci rozhodla věnovat pouze dílům od církevních objednavatelů. Místo a datum narození Františka Prokyše není známo. První zpráva o něm pochází z roku 1746, kdy pracoval v klášteře augustiniánů v Borovanech na rozsáhlé výzdobě kostela a kaple. Prokyš byl původně poddaným na prunenndorfském panství hraběte z Martinic, ovšem v roce 1752 byl přijat knížetem ze Schwarzenberka na panství Třeboň a následně byl z poddanství propuštěn. Usadil se v Třeboni, oženil se a narodily se mu zde dvě nejstarší děti. V této době vyzdobil pro Schwarzenberky v Českém Krumlově letohrádek Bellarie a zámečky Kvítkův a Červený dvůr. Roku 1760 se Prokyš přestěhoval do Českých Budějovic, kde zakoupil dům na náměstí. Z této doby pochází výzdoba kostelíka Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, nástěnné malby a oltářní obrazy v kapli svatého Víta nedaleko Třeboně a portrét borovanského...
|
host ::
