|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. foreign policy toward China
Scharfen, Josef ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. Foreign Policy toward China" testuje teoretické hypotézy neoklasického realismu na vývoji zahraniční politiky Spojených Států vůči Číně od roku 1950 po současnost. Tato jednopřípadová studie využívá metody kongruence a proces-tracingu k testování vlivu zprostředkujících proměnných na odchylky zahraniční politiky od neorealistických předpokladů. Práce hodnotí teoretickou funkčnost neoklasického realismu a na tomto základě analyzuje možný budoucí vývoj čínsko- amerických vztahů a ve stejném duchu dále předkládá návrh na efektivní zahraniční politiku USA.
|
|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
|
|
ČLR a USA v mírových operacích OSN v letech 1989-2010
Evanová, Jitka ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Fürst, Rudolf (oponent)
ČLR a USA v mírových ooperacích OSN v letech 1989-2010 Mgr. Jitka Evanová Anotace Práce se zabývá rostoucí rolí Číny a klesající aktivitou USA v mírových operacích OSN od roku 1989. Jejím cílem je najít příčiny jejich chování. Nejprve jsou popsány vybrané teorie mezinárodních vztahů - neorealismus, jeho modifikovaná verze a anglická škola, dále jsou určeny nezávislé proměnné a formulovány hypotézy. Následuje empirická část, která se na základě tří ukazatelů zabývá měnící se čínskou a americkou aktivitou v mírových operacích OSN. Těmito ukazateli jsou hlasování v Radě bezpečnosti, personální účast v mírových misích a příspěvky do rozpočtu pro mírové operace OSN. Dále jsou pomocí metody shody, která určuje vysvětlující sílu teorií, testovány hypotézy. Existuje-li shoda mezi skutečností a předpokladem, existuje možnost kauzálního vztahu mezi nezávislou a závislou proměnnou. Docházím k závěru, že největší vysvětlující sílu má modifikovaný neorealismus, neboť jak v případě Číny, tak v případě USA existuje shoda mezi jejich skutečným a předpokládaným jednáním. Anglická škola do jisté míry vysvětluje chování Číny, ale v případě USA je její vysvětlující schopnost slabá. Neorealistické předpoklady se nepotvrdily ani v jednom případě. Na závěr navrhuji možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
Možnosti neoklasické geopolitiky: systémový přístup
Kofroň, Jan ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Ištok, Robert (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná práce se pokouší uvést neoklasickou geopolitiku jako životaschopný přístup ke studiu mezinárodní politiky z geografické perspektivy. Dizertace je kompaktem šesti článků, které již byly přijaty do tisku, a společného úvodu, který se pokouší vyzdvihnout hlavní body z článků a navíc diskutuje některé otázky, které (i) byly eliminovány z článků v důsledku omezeného prostoru, nebo (ii) je jejich význam spíše kontextuální, ve smyslu, že tyto otázky dávají na články nahlédnout v širší perspektivě akademických debat. První část práce (podporovaná dvěma články) se zabývá současným stavem politické geografie a geopolitiky. Hlavním výsledkem je, že geopolitika je dnes rozdělenou (sub)disciplínou, neboť geografové jsou především aktivní v kritické geopolitice a akademici mezinárodních vztahů pokračují v klasickém geopolitickém uvažování (zejména ti, kteří sami sebe podepisují pod kategorii neorealismu). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že geografové chápou prostor jako inter-subjektivní entitu - sociálně konstruovanou, zatímco odborníci mezinárodních vztahů tendují k nahlížení na prostor jako na objektivní faktor. V kombinaci s jinými epistemologickými odlišnostmi, toto odlišné pojímání prostoru vyprodukovalo ohromnou bariéru mezi těmito dvěma obory. Jeden z faktorů oddělujících tyto dva obory ční...
|
|
|
The Current Position of the USA in the International System - What Security Policy?
Kudláčková, Iva ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá bezpečnostní politikou Spojených Států Amerických (USA) v době administrativy presidenta G W Bushe a presidenta Obamy. První část se proto věnuje podrobné analýze bezpečnostních strategií obou administrativ a zároveň praktických aplikací obou politik nejen v oblasti obrany a vojenské bezpečnosti, ale také v oblasti zahraničního obchodu a budování aliancí a partnerství. Na základě této analýzy dochází první část k závěru, že přestože je Obamova bezpečnostní politika v některých případech kritizována pro její nemalou podobnost s nepříliš populární Bushovou politikou, obsahuje patrné rozdíly jak ve strategii, tak v praktickém přístupu v jednotlivých oblastech. Jako nejzásadnější, tato diplomová práce vyzdvihuje rozdíl v celkovém pojetí bezpečnostní politiky, jež se v době Obamovy administrativy ukazuje jako multilaterální a méně vojensky angažovaný než během Bushovy administrativy, která se vyznačovala unilaterálním přístupem s preemptivním použitím síly. Druhá část této diplomové práce pak navazuje na tyto hlavní rozdíly. Na základě předchozí analýzy obou politik pak vytváří hypotézy mající za cíl najít kauzální příčinu této změny. K testování hypotéz práce používá tři klasické teorie mezinárodních vztahů, jež obsahují takové prvky, které byly v první části...
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup. Diplomová práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie." se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup a věnuje se také přínosům a negativům možného začlenění. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
| |
|
|
Úloha Itálie během operace Iraqi Freedom 2003
Maiello, Francesco ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce je zaměřena na italskou vojenskou účast v americké vojenské intervenci do Iráku v roce 2003. V teoretické části jsou shrnuty základní znaky neorealismu, jakožto teorie mezinárodních vztahů, a možné vysvětlení této intervence z neorealistického úhlu pohledu. Praktická část začíná shrnutím mezinárodních misí s italskou vojenskou účastí a popisuje zkušenosti, které italská armáda v těchto misích získala. Další kapitoly se věnují stanovisku katolické církve a italské vlády k této intervenci a úloze premiéra Silvia Berlusconiho na rozhodnutí vlády podpořit intervenci. Práce se také věnuje důsledkům italské účasti v operaci Iraqi Freedom na její vojenskou doktrínu.
|
host ::
RSS.