|
Řízení pracovního výkonu v organizaci
Uvízlová, Drahomíra ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Růžičková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Řízení pracovního výkonu" je zaměřena na pracovní výkon zaměstnanců ve zdravotnictví. Základním podnětem pro vznik diplomové práce byla rostoucí nespokojenost těchto zaměstnanců. Analýza diplomové práce je tedy zaměřena na systém řízení pracovního výkonu, který je ve zdravotnictví do značné míry obtížné stanovit. Z důvodu relevantnosti výsledků je analýza doplněna o průzkum mezi zaměstnanci společnosti, který potvrdil, že systém má své mezery, a to především ve vzájemné komunikaci mezi vedoucími a jejich podřízenými. Za jednu z velmi silných stránek systému lze naopak považovat skutečnost, že se společnost snaží překonat zkostnatělý systém řízení lidských zdrojů, který ve stávajícím sektoru zdravotnictví stále ještě převládá.
|
|
Porovnání sekvenčních variant genů pro biotransformační enzymy u různých typů karcinomů
Turková, Lucie ; Tavandzis, Spiros (oponent) ; Bóday, Arpád (vedoucí práce)
Biotransformační aparát a jeho kapacita hrají významnou roli ve vyrovnávání se s environmentálními faktory negativně působícími na buněčné struktury. Enzymy účastnící se tohoto procesu jsou v závislosti na genech, které je kódují, různě účinné. Cílem práce bylo srovnat frekvence konkrétních polymorfismů vybraných genů u nádorových skupin pacientů a u zdravých kontrol. Sledovanými polymorfismy byly null genotypy genů pro glutathion-S transferázu M1 a T1 a inzerce TA dinukleotidu v promotorové sekvenci genu pro UDP-glukuronosyl transferázu 1A1. Nádorových skupin, kde byly tyto polymorfismy sledovány, bylo celkem šest - kolorektální karcinomy, karcinomy plic, prostaty, prsu, pankreatu a hlavy a krku. Celkem byly zmíněné polymorfismy vyšetřeny na 1 118 pacientech a 470 zdravých kontrolách. Kontrolní skupiny byly dvě - první obecná a druhá speciální, do které byli zařazeni pouze zdraví jedinci starší šedesáti let bez výskytu nádorového onemocnění u jejich nejbližších příbuzných. Gilbertův syndrom (GS), jehož příčinou je homozygotní inzerce TA dinukleotidu v sekvenci TATA boxu promotorové oblasti UGT1A1, má za následek zvýšenou hladinu celkového bilirubinu v krvi. Cílem bylo ověřit, zda má bilirubin protektivní účinek proti vzniku nádorového onemocnění. Bylo očekáváno, že frekvence Gilbertova syndromu, jakožto protektivního faktoru, bude u nádorových skupin statisticky významně nižší než u zdravých kontrol. Tato hypotéza se potvrdila pouze u pacientů s nádorem prsu (frekvence GS 10,0 %) a u pacientů s nádory pankreatu (frekvence GS 11,1 %). V kontrolní skupině I byla frekvence GS 16,0 %, v kontrolní skupině II pak 15,4 %. U ostatních nádorových skupin byla sice frekvence GS vždy nižší oproti kontrolním skupinám, ne však statisticky významně. Null genotyp genu pro GSTM1 byl v kontrolní skupině I zjištěn u 50,4 % jedinců, v kontrolní skupině II u 55,3 % jedinců. Žádná z nádorových skupin nevykazovala statisticky vyšší frekvenci výskytu tohoto null genotypu. U pacientů s nádory plic (37,4 %) a pankreatu (39,3 %) byla naopak frekvence statisticky významně nižší. Deficience enzymu glutathion-S transferázy M1 tak dle těchto výsledků nemůže být považována ve studovaných skupinách za rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění. Null genotyp genu pro GSTT1 nebyl identifikován v žádné z kontrolních skupin, ve skupině s nádory prsu a prostaty byl pak identifikován pouze v jednom případě. Statisticky významně vyšší frekvence null genotypu byla pozorována u pacientů s kolorektálním karcinomem (9,7 %), karcinomem plic (17,2 %), karcinomem pankreatu (3,0 %) a karcinomem hlavy a krku (15,9 %). V těchto nádorových skupinách tak lze deficienci glutahion-S transferázy T1 považovat za rizikový faktor pro nádorovou transformaci buněk. Pro další potvrzení této hypotézy by však bylo vhodné provézt vyšetření na větší skupině pacientů, zejména pak u nádorů hlavy a krku, plic a pankreatu.
|
|
Valonsko-vlámský aspekt v národnostním sporu v Belgickém království
Policar, Martin ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Text této práce pojednává o teoretických a historických aspektech dominantního sporu v Belgickém království, jímž je jazykové štěpení mezi Vlámy a Valony. Jeho první část se zabývá vývojem belgické státnosti od roku 1830, zejména pak po druhé světové válce až do současnosti. Společenské změny v podobě tzv. pilířování a vznik politických stran se odehrávaly na pozadí jazykových rozepří, které na počátku sedmdesátých let vyústily v založení Belgické semi-federace. Politické strany se rozdělily do vlámských a valonský křídel a do voleb kandidovali samostatně. Začalo postupně docházet k decentralizaci moci a k přenášení pravomocí z centra do regionů. Sedmdesátá a osmdesátá léta proběhla ve znamení státních reforem vedoucím k federalizaci Belgie. Pro regiony Flandry, Valonska a Bruselu byly ustaveny vlády a rady, stejně jako pro vlámskou, francouzskou a německou komunitu. Třífázová státní reforma byla zakončena v roce 1992 Svatomichalskými dohodami o plné federalizaci státu a ustavení dílčích vlád. Ve druhé části pak následuje analýza modelu konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta, který je převeden na případ Belgie. Model je zde vysvětlen a jsou popsány jeho jednotlivé body společně s jeho aspekty, které se v belgickém politickém systému objevují nebo které se naopak neobjevují....
|
|
Historický proces individualizace a narcismus jako jeho soudobý projev
Bartoš, František ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade především dva základní cíle: (a) zjistit ruptury v historicko-společenském vývoji, které umožnily vznik a rozvoj individualismu a současně popsat podobu tohoto jevu v daných obdobích (započatých a ukončených jednotlivými zlomy): jeho masovost a souvislosti ve vztahu k fungování a uspořádání celé společnosti, (b) zjištění měřitelnosti narcismu. 2 1.4 Popis struktury diplomové práce, zvoleného metodologického rámce a metod Ad a K určení vzniku a vývoje procesu individualizace v západní Evropě (především v Itálii, Anglii a Francii) poslouží studium relevantní literatury, a to jednak sociologické, ale především historické. Informace týkající se soudobé podoby zkoumaného jevu budou vycházet ze sociologických studií, existujících výzkumů a z autorovi vlastní reflexe dnešní společnosti. Celá tato část práce tak bude mít podobu čistě teoretického výzkumu. Ad b Druhá část diplomové práce bude naopak plně empirická, tvořená dvěma kvantitativními, deduktivní výzkumy. Chronologicky první výzkum bude věnován konstrukci škály narcismu a zjištění její obsahové validity na 151 respondentech. Druhý, již reprezentativní výzkum, podrobí získanou škálu zevrubnější kvantitativní analýze na reprezentativním vzorku čítajícím 1081 respondentů.
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
Změny krajinného pokryvu na příkladu vrcholové části Oblíku (České Středohoří)
Kuna, Petr ; Demková, Katarína (oponent) ; Treml, Václav (vedoucí práce)
Oblík, se svou výškou 509,25 m n. m., představuje dominantu jihozápadní části Českého středohoří jež je často označována jako Lounské středohoří. Horninové prostředí a charakteristické mikroklimatické podmínky panující během posledního kvartérního zalednění zde podmínily vznik přirozeného bezlesí jež se v podobě izolovaných fragmentů krajiny dochovalo do dnešní doby. Oblík představuje jednu z nejvýznamnějších stepních lokalit na našem území. Již od příchodu neolitického člověka byla celá oblast Lounského středohoří ovlivňována lidskými zásahy. Lze předpokládat, že vliv pastvy významně napomohl uchování stepních lokalit na Oblíku. Z dochovaných materiálů lze vysledovat existenci lesních porostů na severním svahu. V současnosti jsou to teplomilné doubravy s dominantními dřevinami jako je dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur) s příměsí habru (Carpinus betulus). Naopak jižní svahy pokrývají četné stepní druhy jako je hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), ostřice stepní (Carex supina) nebo celkem pět druhů kavylu (Stipa sp.) a další. Na Oblíku se vyskytuje několik vzácných až ohrožených druhů které jsou předmětem zájmu zvláštní ochrany této Národní přírodní rezervace. V současnosti jsou svahy se stepními společenstvy ohroženy samovolným zarůstáním náletovými dřevinami, kterým dominuje...
|
|
Cytogenetické metody v genotoxikologii
Bártů, Linda ; Langová, Martina (oponent) ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce)
Každý den jsme vystaveni vlivu řady faktorů, které mohou působit jako mutageny na naši DNA. Věda zkoumající vliv takovýchto mutagenních faktorů, které mohou být fyzikálního, chemického i biologického původu, se nazývá genotoxikologie. Mezi fyzikální faktory patří v první řadě ionizující záření. Z chemických můžeme zmínit např. benzen či vinylchlorid nebo některé léky. Jako biologické mutagenní faktory mohou působit některé viry. Opravné mechanismy buňky, které opravují dvouvláknové zlomy DNA, se liší dle toho, jestli vyžadují rozsáhlé homologní sekvence (HRR) nebo naopak, zda se bez takovýchto sekvencí obejdou a vystačí si jen s krátkými homologními sekvencemi zahrnujícími několik málo bazí (NHEJ). Oba tyto mechanismy, pokud neproběhnou správně, mohou vést ke vzniku aberací chromosomů. Mezi získané chromosomové aberace patří translokace, vyskytující se často u nádorových buněk, delece, nebo například vznik acentrických fragmentů, dicentrických a prstencových chromosomů. Chromosomové aberace zahrnují chromatidové zlomy a chromatidové výměny. Metody pro vyšetření takovýchto změn je několik, mohou být rozděleny podle fáze, ve které se vyskytuje buňka v době vyšetření. Nejzákladnější metodou je klasické barvení Giemsou, které odhalí většinu aberací, kromě translokací a inverzí, a numerické odchylky...
|
|
Vývoj farnosti při kostele sv. Jakuba st. v Praze - Stodůlkách v letech 1985 - 2005
Černý, Štěpán ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce popisuje vývoj ve farnosti při kostele svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách v letech 1985 až 2005. V této době vývoje došlo k nejvýznamějšímu rozvoji této farnosti od doby vzniku samostatného státu a to zejména díky dvěma spolu souvisejícím okolnostem. Tou první byla rozsáhlá výstavba sídlište Jihozápadní Město a tou druhou vznik Komunitního centra svatého Prokopa. Tato práce se mimo jiné snaží prokázat, že celková situace ve farnosti svatého Jakuba se změnila za dobu dvaceti let jednoznačně pozitivním směrem. Přestože za toto období, které je zde sledováno, došlo ve společenské oblasti k dramatickým změnám, které lze na jedné straně připsat změně společenského systému a na druhé straně celkovému posunu lidstva k materialistickému, respektive globálně zesvětštělému způsobu života. Změny v počtu přijatých svátostí byly znatelné, šlo o jednoznačný nárůst v jmenovitých hodnotách. Procentuální vztah mezi počtem obyvatel a udělenými svátosti se naopak zhoršil, avšak jedná se o trend celospolečenský. V porovnání s komunitními centry v dalších částech Prahy lze hodnotit kladně propojení dopravní, propojení farní a propojení v rámci obce (tzn. městské části). Vzhledem k tomu, že farnost od počátku naprosto a jednoznačně postupovala ruku v ruce s místním úřadem, vyřešili se tím i možné...
|
|
Vybrané právní aspekty řízení lidských zdrojů
Řeháková, Zuzana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Peřina, Pavel (oponent)
Řízení lidských zdojů představuje jeden z klíčových faktorů úspěšnosti firem. Organizace, které věnují lidským zdrojům náležitou pozornost, se vyznačují vyšší iniciativou a loajalitou zaměstnanců, vyššími pracovními výsledky. Výsledek tohoto přístupu znamená pro firmy zpravidla vyšší zisk, efektivitu a lepší připravenost na případné změny. Páteří celého systému řízení lidských zdrojů je management firmy, vedoucí zaměstnanci a především personalisté, kteří celý systém řízení lidských zdrojů zabezpečují a koordinují. Práce personalistů představuje velice atraktivní a různorodou činnost již z toho důvodu, že obsah jejich práce tvoří práce s lidmi. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a také k faktu, že mnoho z činností personalisty v oblasti zaměstnávání lidí má právní rámec, se v mnoha teoretických pracích profil personalisty popisuje jako profil zaměstnance, který je tak trochu ekonom, trochu psycholog a trochu právník. Právě posledně zmíněné "tak trochu právník" podnítilo vznik této diplomové práce. Cílem této práce bylo prokázat naopak silný vliv pracovněprávní oblasti na řízení lidských zdrojů, konkrétně pak na výkon činnosti personalisty. Důkazem může být i stále častější kooperace mezi uznávanými odborníky na oblast řízení lidských zdrojů a pracovního práva, jakou je například každoročně vydávaná...
|
|
Economic Development of Slovakia, 1993-2006
Vavrek, Martin ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Táto práca sa zaoberá analýzou hospodárskeho vývoja Slovenska v období rokov 1993 ? 2006. Snahou je charakterizovať a analyzovať jednotlivé etapy vývoja slovenského hospodárstva v závislosti na politickej moci od vzniku samostatného štátu až po jeho súčasnosť. Práve toto vzájomné prepojenie politiky a ekonomiky veľmi výrazne ovplyvnilo ďalší vývoj a smerovanie krajiny a preto cieľom práce nie charakterizovať vývoj čisto len z hľadiska ekonomického, ale skôr z hľadiska politicko-ekonomického. Zachycuje podrobný chronologický vývoj od rozpadu federácie, cez vznik samostatného štátu a 90.roky, až do súčasnosti. Mapuje jednotlivé vlády a ich vývoj v oblasti tvorby hospodárskej politiky, poukazuje na špecifiká a podmienky jednotlivých období. Práca sa nesnaží poskytovať odborné rady v oblasti hospodárskej politiky a analyzovať účinky prípadných alternatívnych opatrení, ale naopak snaží sa objasniť pravidlá a obmedzenia, v ktorých politickí činitelia jednajú.
|
host ::
