|
|
Molekulární biomarkery účinnosti protinádorových léčiv v experimentálních modelech a u pacientů se solidními nádory
Šeborová, Karolína ; Václavíková, Radka (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Indra, Radek (oponent)
Souhrn Karcinom ovarií je heterogenní skupinou onemocnění zpravidla epiteliálního původu. Naprostá většina diagnostikovaných případů je tzv. high-grade serózní karcinom, který tvoří přes 80 % všech odhalených případů. Karcinom ovarií je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen na gynekologické malignity. Hlavními příčinami vysoké úmrtnosti je diagnostika onemocnění až v pozdějších fázích onemocnění z důvodu dlouhodobého bezpříznakovému průběhu. Druhou důležitou příčinou je rozvoj mnohočetné rezistence k podávané léčbě, která je stále u většiny pacientek založena na kombinaci paklitaxelu a platinových derivátů - cisplatina či karboplatina. Toto jsou jedny z důvodů, které motivují vědce k hledání nových biomarkerů, které by mohly pomoci odhalit onemocnění v brzkých stádiích, nebo sledovat úspěšnost léčby a předpovědět rozvoj rezistence. Molekulární charakterizace nádorových onemocnění obecně může také objevit nové terapeutické cíle. Rozvoj rezistence, k již existujícím léčivům podněcuje směřování vědců k přípravě nových léčiv, které by byly zejména účinné proti již rezistentním nádorům. Hlavním cílem předkládané práce bylo rozšířit informace o molekulárním profilu karcinomu ovarií, odhalit prognostické a prediktivní molekulární biomarkery ovariálního karcinomu a identifikovat geny hrající roli ve vzniku a...
|
|
|
Analýza hereditárních genetických variant predisponujících ke vzniku familiární formy karcinomu ovaria.
Lhotová, Klára ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Weinberger, Vít (oponent)
Karcinom ovaria (OC) je závažné nádorové onemocnění s velkým podílem hereditárních forem a častou asociací s karcinomem prsu. Genetické testování umožňuje vytvoření preventivních programů pro nosičky mutací v genech predisponujících ke vzniku karcinomu ovaria a případně dalších malignit. Prevalence dědičných mutací se v jednotlivých predispozičních genech mezi populacemi často liší. V této studii jsme analyzovali 1333 pacientek s karcinomem ovaria a 2278 populačně- specifických kontrol (PSK) pomocí sekvenování nové generace s využitím panelu CZECANCA cílícího na 219 genů. Dohromady byla nalezena patogenní mutace v některém z 18 genů predisponujících k dědičnému karcinomu prsu a/nebo ovaria u 427/1333 (32,0%) OC pacientek a 58/2278 (2,5%) PSK. S vysokým rizikem vzniku karcinomu ovaria (OR>5) byly asociovány mutace v genech BRCA1, BRCA2, RAD51C, RAD51D, BARD1 a v genech účastnících se opravy DNA mechanismem nesprávně spárovaných bazí (MMR). Mutace v genech BRIP1 a NBN byly asociovány se středním rizikem vzniku karcinomu ovaria (OR ≥2- <5). Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 byly nejčastější téměř ve všech klinicko-patologických podskupinách, včetně borderline nádorů s nejasným maligním potenciálem (BTO). V rámci dalších 201 analyzovaných genů byly alespoň se středním rizikem vzniku karcinomu ovaria...
|
|
|
Extrakorporální eliminace plazmatického pegylovaného lipozomálního doxorubicinu ke zvýšení benefitu cytostatické léčby karcinomu ovarií
Kubeček, Ondřej ; Filip, Stanislav (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Demlová, Regina (oponent)
SOUHRN Úvod: Lipozomální cytostatika vyu!ívají enkapsulaci ú"inné látky do lipozom# s cílem modifi- kovat její farmakokinetick$ a toxikologick$ profil ke zv$%ení benefitu lé"by. Jedním z nejv$- znamn&j%ích zástupc# t&chto lé"iv je pegylovan$ lipozomální doxorubicin (PLD). Ve srovnání s mate'skou látkou (doxorubicin, DOX) má ni!%í kardiotoxicitu a hematotoxicitu, av%ak vy%%í in- cidenci mukokutánní toxicity. Specifické farmakokinetické vlastnosti PLD umo!(ují odstran&ní frakce podané dávky metodou extrakorporální eliminace v dob&, kdy ji! byla cytostatikem dosta- te"n& saturována nádorová tká(, a tímto zp#sobem sní!it incidenci a záva!nost zejména muko- kutánní toxicity. Cíl: Tato diserta"ní práce m&la za cíl hodnocení ú"innosti a bezpe"nosti plazmafiltrace (PF) jako metody extrakorporální eliminace PLD s cílem zv$%ení benefitu cytostatické lé"by. Dále byl hodnocen vliv PF na toxicitu lé"by, farmakokinetika PLD, vliv laboratorních a klinick$ch faktor# na farmakokinetiku PLD a vliv PF na ú"innost protinádorové lé"by. Materiál a metody: Do studie bylo za'azeno celkem 16 pacientek s platina-rezistentním kar- cinomem ovaria lé"en$ch PLD v dávce 50 mg/m2 v jednohodinové i.v. infúzi ka!dé 4 t$dny, celkem 3-6 cykl#. PF byla zahájena za 44-46 hod po podání PLD. Odb&ry na stanovení plazma- tického PLD a volného DOX...
|
|
|
Morphological and Genomic Profiling of Circulating Tumor Cells in Metastatic Colorectal Cancer
Thiele, Jana-Aletta ; Pitule, Pavel (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Kasimir-Bauer, Sabine (oponent)
Kolorektální karcinom (CRC) je celosvětově třetím nejčastějším nádorovým onemocněním - je odpovědný za téměř 10 % všech nově diagnostikovaných nádorů a je druhou nejčastější příčinou úmrtí spojeného s nádory v Evropě. Paleta biomarkerů použitelných pro výběr vhodné terapie, cílené léčby a pro prognózu přežívání je stále omezená. Vzhledem k tomu, že CRC je heterogenní onemocnění, různé části nádoru mohou mít odlišné molekulární charakteristiky, které se mohou měnit během léčby nebo progrese onemocnění. Tyto místní nebo časové rozdíly není možné efektivně monitorovat prostřednictvím klasické biopsie. Pro umožnění detekce nádorové evoluce je potřebný neinvazivní a opakovaně dostupný biomarker. Tento biomarker mohou představovat cirkulující nádorové buňky (CTC), jelikož reprezentují solidní nádor v krevním řečišti. Bylo prokázáno, že EpCAM pozitivní CTC mají prognostický efekt u pacientů s CRC, ale jejich plný potenciál nebyl dosud prozkoumán. S využitím metody HD-SCA jsme mohli analyzovat celé spektrum CTC a klasifikovat je jako běžné CTC (HD-CTC), CTC s menším jádrem (CTC-Small), CTC s nízkou expresí epiteliálního znaku cytokeratinu (CTC-LowCK) a CTC podstupující apoptózu a tedy uvolňující DNA (CTC-cfDNA produkující). Navíc jsme detekovali a analyzovali CTC clustery (CTCC). Analýza zahrnovala nejen...
|
|
|
Vliv predoperační radiochemoterapie na expresi vaskulárního endoteliálního růstového faktoru a hustoty CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů adenokarcinomu rekta
Buka, David ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent)
Souhrn Adenokarcinom rekta představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v České republice, z čehož vyplývá, že každý posun v terapii či prevenci tohoto onemocnění může mít velký dopad na mortalitu a morbiditu nemalé části onkologických pacientů. Přibližně v třetině až polovině ze všech nově diagnostikovaných případů je v rámci terapie využito neoadjuvantní konkomitantní radiochemoterapie či samotné radioterapie před chirurgickou resekcí, a to s cílem dosažení downstagingu tumoru a s cílem snížení pravděpodobnosti lokální recidivy. V genezi neoplazie a reakci organismu dochází k velkému množství procesů na molekulární a buněčné úrovni, jejichž porozumění a případné ovlivnění může mít velký vliv na úspěšnost terapie či predikci její efektivity. Jedním z těchto procesů je angiogeneze indukovaná vysokou tvorbou vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF). Dle imunohistochemických studií VEGF není exprimován v normální sliznici kolorekta, je však silně exprimován u adenokarcinomů. Dalším důležitým procesem reakce organismu na malignitu je infiltrace nádorové tkáně CD8+ T lymfocyty (CD8+ TIL), které jsou jednou z významných součástí buněčné protinádorové imunity a které se významně podílejí na likvidaci nádorových buněk. Potenciál CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů je značný nejen v prognóze...
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Diagnostické a prognostické markery v éře cílené léčby CRC.
Veškrňová, Veronika ; Büchler, Tomáš (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Valík, Dalibor (oponent)
Východiska: Kolorektální karcinom (CRC) je nejčastějším zhoubným nádorem v součtu u obou pohlaví v ČR. Prognostické faktory můžeme rozdělit na klinické (stadium v době diagnózy, histologický typ nádoru), genetické (RAS, BRAF), imunologické (Immunoscore) a biochemické (CEA, CA 19-9, mikroRNA). MikroRNA (miRNA) regulují expresi onkogenů a nádorových supresorů. Regulační funkce miRNA je významně ovlivňována polymorfismy (single nucleotide polymorphisms, SNP) cílových míst vážících miRNA (miRSNP). Cíle: Vyhodnotit v současnosti používané prognostické faktory pro CRC v kontextu cílené léčby a posoudit roli nových faktorů, včetně miRNA. Metody: Vlastní výsledky a soubor publikovaných prací je rozdělěn do 4 okruhů: klinické práce zaměřené na cílenou léčbu kolorektálního karcinomu, původní práce zaměřené na roli miRNA v patogenezi kolorektálního karcinomu a zejména jako prognostického a prediktivního markeru, práce zaměřené na funkční polymorfismy genů opravujících chyby DNA ve vztahu ke CRC a přehledový článek shrnující biochemické faktory ovlivňující efekt cytostatik ze skupiny fluoropyrimidinů v léčbě CRC. Výsledky: V pracích a publikacích jsme identifikovali miRNA z klastru miR-17/92, které představují neinvazivní biomarker pro predikci prognózy po léčbě u pacientů s nádory rekta s vyšším rizikem...
|
|
|
Analýza hereditárních genetických variant predisponujících ke vzniku familiární formy karcinomu ovaria.
Lhotová, Klára ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Weinberger, Vít (oponent)
Karcinom ovaria (OC) je závažné nádorové onemocnění s velkým podílem hereditárních forem a častou asociací s karcinomem prsu. Genetické testování umožňuje vytvoření preventivních programů pro nosičky mutací v genech predisponujících ke vzniku karcinomu ovaria a případně dalších malignit. Prevalence dědičných mutací se v jednotlivých predispozičních genech mezi populacemi často liší. V této studii jsme analyzovali 1333 pacientek s karcinomem ovaria a 2278 populačně- specifických kontrol (PSK) pomocí sekvenování nové generace s využitím panelu CZECANCA cílícího na 219 genů. Dohromady byla nalezena patogenní mutace v některém z 18 genů predisponujících k dědičnému karcinomu prsu a/nebo ovaria u 427/1333 (32,0%) OC pacientek a 58/2278 (2,5%) PSK. S vysokým rizikem vzniku karcinomu ovaria (OR>5) byly asociovány mutace v genech BRCA1, BRCA2, RAD51C, RAD51D, BARD1 a v genech účastnících se opravy DNA mechanismem nesprávně spárovaných bazí (MMR). Mutace v genech BRIP1 a NBN byly asociovány se středním rizikem vzniku karcinomu ovaria (OR ≥2- <5). Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 byly nejčastější téměř ve všech klinicko-patologických podskupinách, včetně borderline nádorů s nejasným maligním potenciálem (BTO). V rámci dalších 201 analyzovaných genů byly alespoň se středním rizikem vzniku karcinomu ovaria...
|
|
|
Patofyziologie kolorektálního karcinomu. Efekt screeningu kolorektálního karcinomu a role microRNA v patofyziologii kolorektálního karcinomu.
Král, Jan ; Špičák, Julius (vedoucí práce) ; Keil, Radan (oponent) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent)
Kolorektální karcinom (KRK) je závažné zhoubné nádorové onemocnění tlustého střeva, kterým celosvětově onemocní téměř dva miliony pacientů za rok. V České republice (ČR) je diagnostikován ročně u okolo osmi tisíc pacientů a přes tři a půl tisíce pacientů ročně na toto onemocnění umírá. Velká část je stále diagnostikována v pokročilém stadiu onemocnění (stadium IV - 20,1 %; stadium III - 24,5 % v roce 2017), což znamená horší celkovou prognózu. Screeningový program si klade za cíl identifikovat pacienty v časném stadiu KRK (stadium 0, I a II), kteří mají celkově lepší prognózu než ti s již vyvinutými symptomy onemocnění. Současný výzkum je zaměřen na markery, které by sloužily jak k časné diagnóze tohoto onemocnění, tak k predikci účinnosti léčby či časné recidivy nádoru. Prvním cílem naší práce bylo zhodnotit klinicko-patologickou charakteristiku pacientů s KRK diagnostikovaných screeningem v porovnání se symptomatickými pacienty a ověřit efektivitu screeningového programu v ČR. Provedli jsme multicentrickou prospektivní observační studii ve 12 centrech, která měla za cíl lépe charakterizovat jednotlivé parametry pacientů s KRK (lokalizace a stupeň diferenciace tumoru, výskyt metastáz apod). Screening byl definován jako primární screeningová koloskopie, nebo koloskopie po pozitivním testu na...
|
|
|
Morphological and Genomic Profiling of Circulating Tumor Cells in Metastatic Colorectal Cancer
Thiele, Jana-Aletta ; Pitule, Pavel (vedoucí práce) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent) ; Kasimir-Bauer, Sabine (oponent)
Kolorektální karcinom (CRC) je celosvětově třetím nejčastějším nádorovým onemocněním - je odpovědný za téměř 10 % všech nově diagnostikovaných nádorů a je druhou nejčastější příčinou úmrtí spojeného s nádory v Evropě. Paleta biomarkerů použitelných pro výběr vhodné terapie, cílené léčby a pro prognózu přežívání je stále omezená. Vzhledem k tomu, že CRC je heterogenní onemocnění, různé části nádoru mohou mít odlišné molekulární charakteristiky, které se mohou měnit během léčby nebo progrese onemocnění. Tyto místní nebo časové rozdíly není možné efektivně monitorovat prostřednictvím klasické biopsie. Pro umožnění detekce nádorové evoluce je potřebný neinvazivní a opakovaně dostupný biomarker. Tento biomarker mohou představovat cirkulující nádorové buňky (CTC), jelikož reprezentují solidní nádor v krevním řečišti. Bylo prokázáno, že EpCAM pozitivní CTC mají prognostický efekt u pacientů s CRC, ale jejich plný potenciál nebyl dosud prozkoumán. S využitím metody HD-SCA jsme mohli analyzovat celé spektrum CTC a klasifikovat je jako běžné CTC (HD-CTC), CTC s menším jádrem (CTC-Small), CTC s nízkou expresí epiteliálního znaku cytokeratinu (CTC-LowCK) a CTC podstupující apoptózu a tedy uvolňující DNA (CTC-cfDNA produkující). Navíc jsme detekovali a analyzovali CTC clustery (CTCC). Analýza zahrnovala nejen...
|
host ::
RSS.