Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27,342 záznamů.  začátekpředchozí27313 - 27322dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.78 vteřin. 

Významné ekofenomény ve střední Evropě
Majerová, Martina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Klíčovým pojmem této bakalářské práce je ekofenomén a jeho následný vliv na krajinnou diverzitu. Součástí práce je vymezení jednotlivých typů ekofenoménů a rešeršní zpracování jejich charakteristiky s důrazem na výjimečnost tohoto jevu. Každý ekofenoménový typ je popsán, jeho specifičnost je vykreslena na uvedených příkladech místní vegetace a je doplněn informacemi o výskytu tohoto jevu na konkrétních lokalitách. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozložením jednotlivých ekofenoménových typů na území České republiky. Je zde uvedena základní souhrnná charakteristika zmíněných lokalit a zařazení do odpovídajícího biogeografického členěnění ČR. Práce je doplněna mapovým výstupem. Klíčová slova: ekofenomén, fenomén, biodiverzita, geodiverzita, krajina

Biotopové preference obojživelníků na vybraných lokalitách po těžbě vltavínů
NĚMEC, Stanislav
Diplomová práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků, žijících na lokalitách, kde dříve probíhala těžba vltavínů. Terénní část proběhla na dvou lokalitách poblíž Trhových Svinů. První z nich je u obce Slavče, kde i nadále probíhá těžba ilegálně, druhá se nachází u obce Dobrkovská Lhotka. Tato lokalita byla v roce 2010 zčásti zrekultivovaná. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé obojživelníky na daných lokalitách. U obce Slavče bylo nalezeno pět druhů obojživelníků: skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus), kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo). Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Naznačují, že skokan hnědý preferuje bylinné patro, kuňce obecné vyhovují středně velké tůně, které jsou zčásti zastíněné a nevysychají. Rosnička zelená a skokan zelený upřednostňují velkoplošné tůně i rybníky. Navíc skokan zelený vyžaduje částečné zarůstání vodní plochy. Ropucha obecná zde byla zastoupena pouze jedním jedincem, proto nemohlo být provedeno statistické hodnocení. Celou lokalitu negativně ovlivňuje svoz hnoje a zahradního odpadu místními obyvateli. Na ploše u Dobrkovské Lhotky vznikl místo těžební krajiny rybník se třemi tůněmi. Podařilo se zde prokázat existenci všech druhů, které zde byly před rekultivací. Výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) jsem potvrdil ojedinělým nálezem pulce. Statistické hodnocení dat z této lokality nebylo prováděno z důvodu malého počtu tůní.

POLYMORFISMUS GENU PRO SERICIN 2 U BOURCE MORUŠOVÉHO (BOMBYX MORI)
TYLLEROVÁ, Helena
Studovali jsme polymorfismus genu Ser2 u vybraných kmenů B. mori a B. mandarina. Předlohou pro tuto studii byla restrikční mapa alely C, zdokumentovaná u hybrida evropského B. mori kmenů 200 a 300 (Michaille et al. 1990a) a alela D polyvoltinního hybrida kmene Daizo p50 (Kludkiewicz et al. 2009), u kterého je již známa sekvence celého genu Ser2. Na základě této publikované sekvence genu Ser2 jsme navrhli celou řadu PCR primerů a provedli sekvenční analýzu 4 různých alel genu Ser2, včetně alely C (až na dva úseky obsahující repetitivní DNA). Sekvence genů jsme mezi sebou porovnali a zjistili značné rozdíly jak v délkách intronů a exonu 9, tak ve struktuře uspořádání exonů. U alely C bylo zjištěno celkem 12 exonů (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 9, 10, 11, 8b) a u alely D 13 exonů (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9a, 10a, 9b, 10b, 11). Alela C se ukázala jako nejzajímavější, neboť obsahovala ojedinělý typ uspořádání exonů, jenž mohl představovat původní (ancestrální) formu genu Ser2. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli analyzovat pomocí PCR a elektroforézy uspořádání exonů na 3{\crq} konci genu Ser2 u 70 kmenů bource. V další analýze jsme se snažili najít mezi dostupnými kmeny blízkou alelu alele C. Pro tuto studii bylo vybráno 55 kmenů bource z různých geografických oblastí, ze kterých jsme amplifikovali a sekvenovali úsek o délce 2 kb. Získané sekvence jsme vyhodnotili fylogenetickým testem, abychom získali představu o historii genu Ser2. Na základě provedených analýz usuzujeme, že alela C, pocházející z dnes již zřejmě vyhynulého Evropského hybrida 200 a 300, obsahovala zřejmě uspořádání exonů, které vzniklo složitými sekundárními přestavbami a není ancestrální formou genu Ser2.

Analýza hodnoty ekosystémových služeb metodami vyjádřených preferencí: případová studie kamenných snosů ve východním Krušnohoří
Břízová, Lucie ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Ve vyspělých zemích je v poslední dekádě rozvíjen koncept tzv. ekosystémových služeb (ecosystem services; např. v Millenium Ecosystem Assessment, 2005), který se zaměřuje zejména na identifikaci užitků plynoucích z nepoškozených ekosystémů a na způsoby, jak tyto užitky zohlednit v rozhodovacích procesech tržní ekonomiky. Cílem je mimo jiné to, aby ekosystémové služby volně dostupné v přírodě zůstaly zachovány a nedocházelo ke zhoršování přírodních podmínek pro život. Krajina východního Krušnohoří má svůj specifický charakter, a to zejména díky několika specifickým ekosystémům, které se v jiných lokalitách nevyskytují buď vůbec, anebo se nevyskytují v takové míře. K těmto místně specifickým ekosystémům patří především horské louky, přírodní potoky a kamenné snosy. Cílem diplomové práce je analýza rekreačních a zejména estetických hodnot kamenných snosů (steinrücken, clearance cairns). Kamenné snosy jsou významným biotopem, avšak v dosavadních analýzách v České republice jim byla věnována pouze minimální pozornost na rozdíl např. od saské části východního Krušnohoří, kde si místní obyvatelé kamenných snosů velmi cení (každý úsek kamenného snosu je zde dokonce zmapován, celková délka kamenných snosů se zde blíží jednomu tisíci kilometrů). Metodologicky bude práce postavena na analýze primárních dat z empirického šetření, které bylo realizováno během léta 2013 ve východním Krušnohoří a jehož přípravy a realizace se autorka účastnila. Dále na teorii náhodného užitku (random utility theory), modelech diskrétní volby (discrete choice models) a metodách vyjádřených preferencí (stated preferences methods, specificky výběrového experimentu, např. Bateman et al., 2002). Pro odhad hodnot budou využity modely multinominal logit model a random parameter logit model. Na základě analýzy dat bude ověřena nebo vyvrácena hypotéza, že ochota platit za nezarostlé kamenné snosy bude statisticky nevýznamná (tedy, že lidé tomuto krajinnému prvku nepřikládají významnou hodnotu). Výsledky diplomové práce budou využity pro návrh opatření managementu kamenných snosů.

Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století
Neureuterová, Jitka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
NÁZEV: Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století ABSTRAKT Práce se tematicky zaměřuje na divadelní, filmové a televizní herectví jednoho z významných představitelů českého dramatického umění v českém uměleckém a společenském kontextu druhé poloviny 20. století. Cílem předkládané práce je postihnout výrazové prostředky, které Václav Voska při tvorbě svých rolí využíval. Popisuje hercovu divadelní tvorbu, v části věnované televiznímu herectví se snaží komplexně popsat moderování televizního cyklu Zveme vás do divadla. Další část věnovaná filmu se zabývá především spoluprací s Filmovou akademií múzických umění v Praze. Práce neopomíjí pedagogickému působení na Divadelní fakultě múzických umění a politickou kariéru. Zásadní část práce je zaměřena na jeho roli Emila Magise ve hře Feliciena Marceaua Vajíčko. Práce úmyslně opomíjí auditivní tvorbu Václava Vosky (rozhlas, Poetická kavárna Viola, Lyra Pragensis) a pouze zmiňuje zásadní počiny, pakliže jsou pro některou z analyzovaných oblastí nezbytné. V závěru práce je uveden soupis úplné divadelní a filmové tvorby. Televizní soupis je pouhým výběrem s ohledem na faktografickou nepřesnost v počátcích fungování tohoto média. V některých případech přináší práce faktografické údaje, které...

Charakterizace rekombinantních cathepsinů B ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti
Dvořáková, Hana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato studie se zabývá rekombinantními cysteinovými peptidázami - cathepsiny B - původem z ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti, která je jedinečná v rámci celé čeledě pro svoji schopnost migrovat nervovou tkání až do míst konečné lokalizace. Peptidázy napomáhají invazi tohoto parazita do hostitele, migraci ve tkáni, degradaci hostitelských proteinů a pravděpodobně také úniku před hostitelským imunitním systémem. Tato práce navazuje na výzkum prováděný pracovníky Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity a měla za cíl prohloubit charakteristiku rekombinantních cathepsinů B původem z T. regenti. U T. regenti byly již dříve charakterizovány 2 cysteinové peptidázy cathepsin B1 (TrCB1) a cathepsin B2 (TrCB2). TrCB1 je lokalizován ve střevě schistosomul a je pravděpodobně zodpovědný za trávení. TrCB2 byl nalezen v postacetabulárních žlázách cerkárií a zřejmě napomáhá při penetraci. Rekombinantní pro-cathepsiny B (izoformy TrCB1.1 a TrCB1.4 a dále TrCB2) byly získány expresí v systému P. pastoris. Byl rovněž proveden pokus o produkci rekombinantní izoformy TrCB1.6, jehož cystein aktivního místa je nahrazen glycinem, v kvasinkovém systému Pichia pastoris. Zatímco TrCB2 byl schopen se sám aktivovat za podmínek expresního media, TrCB1.1 a TrC1.4 zymogeny byly efektivně aktivovány...

Putování geniem loci (Kulturní krajina Čech)
Dryjová, Eva ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Na začátku mé diplomové práce "cesty" krajinou, stál osamocený pojem ducha místa - bylo třeba jej vsadit do kontextu, který by mu byl vlastní - do prostoru a času - tedy do kulturní krajiny jako struktury s vlastní dynamikou, strukturou a pamětí (ad. 1. 1) a času událostí, času dlouhého trvání a času vnímaného (ad 1. 2.). Celou mou prací se táhne jako tenká červená nit motiv "porozumění krajině" (ad 1. 4.), spočívající na základě dualistického konceptu posvátné - profánní. Nejprve jsem s použitím cílkovských tvrdých metod mapovala existenci posvátného v oblasti "vnějšího" světa: kulturně-historicko-archeologický přístup k utváření kulturní krajiny (ad kap. 2.1) - za prvé v obecné rovině zejména podle Gojdy a s detailnějším rozborem historie české kulturní krajiny v prezentaci J. Sádla (kap. 2. 1. 3.): neolitická revoluce - baroko - 50. léta. Období baroka se ukázalo v tomto kontextu jako velmi závažný a diskutovaný fenomén - veskrze negativně jej hodnotí J. Sádlo. Baroko zásadně přineslo první kompletní využití každého kouta krajiny a zároveň byly položeny základy pro budoucí "mýtus" o existenci české krajiny jako "krajiny barokní". J. Sádlo, jemuž vždy jde o krajinu samu a uvažuje o ní z její pozice, tvrdí, že my - lidstvo jsme jen její součásti. Mluví o krajině jako celku a nikoliv o krajině " jako...

Rekonstrukce trestného činu
Valnohová, Kateřina ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Název práce: Rekonstrukce trestného činu Klíčová slova: rekonstrukce, trestný čin, kriminalistika Resumé Tato diplomová práce se zabývá rekonstrukcí trestného činu, jejím vymezením, taktikou i trestněprocesní úpravou. V první kapitole je popsán pojem kriminalistické rekonstrukce, její využití a také historický vývoj rekonstrukce spolu s vývojem názorů na ni. Ve druhé kapitole jsou vymezeny jednotlivé druhy kriminalistické rekonstrukce, tedy rekonstrukce kriminalisticky významných míst, rekonstrukce kriminalisticky významných předmětů, rekonstrukce kriminalisticky významných znaků člověka a konečně rekonstrukce kriminalisticky významných jednání a událostí. Třetí kapitola se zabývá právní úpravou rekonstrukce trestného činu, především tedy jejím zakotvením v trestním řádu. Ve čtvrté kapitole je odlišení rekonstrukce trestného činu od jiných úkonů, a to od vyšetřovacího pokusu, prověrky výpovědi na místě a ohledání místa činu. V páté kapitole je pozornost věnována psychologickým aspektům provádění rekonstrukce trestného činu. Zde se zabývám tím, jak místo činu (případně jiné místo konání rekonstrukce) může působit na obviněného i svědka, ale také úlohou psychologa-konzultanta při konání rekonstrukce i při přípravě na ni a při hodnocení výsledků tohoto úkonu. V šesté kapitole je samotná taktika provedení...

Poznávací zájezdy - analýza dopravních a ubytovacích řešení
Hubová, Michaela ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou dopravných a ubytovacích zariadení z náhodne vybraných poznávacích zájazdov z vybraných či už viac alebo menej významných cestovných kancelárií. V prvej časti práce sú definované jednotlivé pojmy súvisiace s danou témou, ktoré sú následne využité dvojakým spôsobom, a to analýzou a tvorbou vlastného poznávacieho zájazdu. Práca si kladie za cieľ vytvoriť takú analýzu, na základe ktorej bude možné definovať najčastejšie využívané ubytovacie zariadenia, druh dopravy a stým súvisiaci celkový poznávací zájazd. Ďalším cieľom je vytvoriť originálny zájazd po Slovenskej republike, pretože Slovensko je pre turistov veľmi atraktívne. Má bohaté zastúpenie rôznych kultúrnych, historických a prírodných pamiatok, ktoré stoja za navštívenie. Zájazd je zaujímavý prepojenosťou peších túr, plavieb po riekach a návštevami rôznych kultúrnych pamiatok.

Kavárna - architektonický topos prvorepublikové společnosti
PFEFEROVÁ, Dita
Bakalářská práce se zabývá obnovenými prvorepublikovými kavárnami v Brně a v Praze. V případě brněnských kaváren především okolnostmi jejich vzniku, dobovým kontextem, historií kavárenství a také okolnostmi, za kterých se původním kavárnám měla vrátit jejich podoba a funkce. V samostatných kapitolách se autorka věnuje analýze kavárenských budov, důvodům i cílům jejich obnovy a rekonstrukce. Pozornost je zaměřena na Zemanovu kavárnu v Brně na Kolišti architekta Bohuslava Fuchse a na její repliku z roku 1995, dále na kavárnu ERA, jejíž budovu navrhl Josef Kranz. Patřičná pozornost je věnována noblesní kavárně Savoy, navržené Jindřichem Kumpoštem pro kavárníka Jana Nekvapila, i kavárně a cukrárně Kolbaba, jejímž autorem je architekt Jan Víšek. Pro srovnání s vývojem, který se odehrával v Brně, potom autorka zvolila unikátní kubistickou kavárnu Grand Café Orient v Praze, nacházející se v Domě U Černé Matky Boží od Josefa Gočára. Práce shrnuje okolnosti, za jakých kavárny za doby První republiky vznikaly ve dvou největších českých městech, ve kterých byly pro rozvoj kaváren různé podmínky. Podobně potom sleduje, za jakých podmínek se dařilo znehodnocená místa původních kaváren opětovně vracet do života a na základě podrobného rozboru literatury hodnotí úspěšnost těchto rekonstrukcí.