|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
|
Nízkoprahové kluby jako nástroj začleňování rizikové mládeže
Mikšovská, Kateřina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nízkoprahovým klubem jako nástrojem k začlenění rizikové mládeže do společnosti. Autorka vymezuje termín mládež a riziková mládež, zabývá se socializací mládeže do společnosti a také romskou mládeží jako specifickou skupinou ve společnosti se specifickými nároky. Dále se autorka zabývá historií nízkoprahových klubů v České republice, zkušenostmi ze zahraničí, principem nízkoprahovosti a také legislativním ukotvením v systému sociálních služeb. V praktické části autorka popisuje shody a rozdíly v názorech na fungování nízkoprahových klubů mezi klienty a pracovníky ve dvou nízkoprahových klubech. Hlavní rozdíly se ukázaly díky etnickým odlišnostem cílové skupiny klubů. V jednom z klubů se vyskytují pouze Romové. Jedním z rozdílů byly oblíbené činnosti klientů v klubu. Pro Romskou mládež to byl zejména tanec, hra na nástroje a také doučování. Pro většinovou mládež pak čas strávený na počítači. Stejně tak hlavní důvod, proč mládež klub navštěvuje, bylo pro Romy doučování. Pro zástupce většinové populace to byla nuda. Pracovníci se lišili v názorech na hlavní cíle klubu. V jednom z klubů chtějí pracovníci pomáhat dětem začlenit se do společnosti a také se vyhýbat rizikovým situacím. Pracovníci, kteří se starají o Romskou mládež, zmiňují hlavně poskytování bezpečného prostoru svým...
|
|
Modifikované sportovní hry - prostředek integrace žáků s mentální retardací
Fišer, Václav ; Křiček, Jan (vedoucí práce) ; Tůma, Martin (oponent)
Název: Modifikované sportovní hry - prostředek integrace žáků s mentální retardací Cíle práce: Prostřednictvím realizovaného programu modifikovaných sportovních her umožnit osobám s mentálním postižením dosažení nejvyšší míry seberealizace, uspokojování základních lidských potřeb (biologických, sociálních i růstových) a smysluplné začlenění do společnosti Metoda: Empirický výzkum s využitím metody strukturovaného rozhovoru, přímého evidovaného pozorování a kazuistiky - aplikace modifikovaných sportovních her na vybraný soubor mentálně postižených chlapců v rámci kroužku sportovních her společně s žáky běžné školy. Výsledky: Závěry práce potvrzují předpokládaný přínos herních a pohybových aktivit jako vhodného prostředku pro integraci mentálně postižených a podporu jejich aktivní role ve společnosti Klíčová slova: speciální potřeby, postižení, začlenění, inkluze, pohybové aktivity, herní aktivity
|
|
Pohřební rituály Benuaqů
Trnková Lorencová, Radmila ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Maiello, Giuseppe (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce jsou dajakové Benuaq a jejich pohřební rituály ve vztahu k identitě. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou roli hraje rituál při utváření, zachovávání či přetváření objektivizované reality a sociálních vztahů, jak může posloužit v případě krize skupiny, ať už je tato krize způsobena úmrtím jednoho z jejích členů a nebo vnějšími vlivy, a jakou hraje úlohu při formování a prezentování kolektivní identity skupiny. V práci je nejprve nastíněna stručná historie dajaků ve vztahu k jejich identitě a pohřebním rituálům jakožto uvedení do socio-kulturního kontextu, ve kterém se Benuaqové nacházejí. V další části je předložen popis několikafázového pohřebního rituálu Benuaqů Idatn. Ve třetí části práce je aplikován Bergerův a Luckmannův přístup a je vysvětleno, jak je skrze rituál konstruována realita a identita participantů a zároveň jakým způsobem může rituál sloužit při konstruování a prezentování kolektivní identity.
|
|
Role muže při plánování rodičovství
CÁPOVÁ, Adéla
Aktivní účast muže již při plánování rodičovství se ukazuje jako vhodný prostředek pro posílení partnerských i rodičovských vztahů. Tato práce se zaměřuje na monitorování postojů mužů k otázkám plánování rodičovství. V teoretické části práce uvádí do problematiky plánování rodičovství, mužské identity a z ní vyplývajících rolí, se zaměřením na rodičovskou roli muže. Pro získávání výzkumných dat byly zvoleny kvalitativní výzkumné metody. Metodou analýzy zakotvené teorie byly zpracovány polostrukturované rozhovory s dvaceti muži ve věku rané dospělosti. Obsah rozhovorů vychází z vymezení pojmu plánované rodičovství, na jehož základě bylo stanoveno šest tématických kategorií. Kategorie byly rozčleněny na asociace k pojmu plánované rodičovství, představy o rodině, postoje k významu dětí v životě, k roli muže při výchově dítěte, k rodičovské dovolené, ke kontracepci a k řešení poruch plodnosti. Výsledkem zvolené analytické metody je stanovení významných sociálních vlivů působících na postoje mužů k otázkám plánování rodičovství. Diskuse výsledků s názory odborníků přináší pojmenování rolí, které má muž při plánování rodičovství. Konečná podoba nastavených podmínek pro zahájení reprodukce by měla být výsledkem partnerského vyjednávání. I přes ochotu přijmout změny ve výkonu rodičovských rolí, vyjednávání stále směřuje k rozdělení rolí podle společenských zvyklostí, kdy žena zastává roli pečovatelky a muž roli živitele. Kroky pro podporu odpovědnosti již při plánování rodičovství by se měly zaměřit na genderově senzitivní výchovu u mužů i žen a vést je tak ke genderově rovnocennému vyjednávání o rodičovství. Zjištěné poznatky vytváří novou teorii, která vybízí zainteresované výzkumníky k prověřování její platnosti navazujícími výzkumy.
|
|
Role staniční sestry v chodu oddělení
KRÁLOVÁ, Mirlinda
Tato bakalářská práce je zaměřena na roli staniční sestry v chodu oddělení, konkrétně na specifika práce staniční sestry, předpoklady ke jmenování do funkce staniční sestry a také na to, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na svém oddělení. Do specifik práce staniční sestry v současné době patří zejména administrativní činnost, vedení celého ošetřovatelského týmu a zodpovědnost za správný chod oddělení a kvalitní ošetřovatelskou péči. Staniční sestra je manažerkou první linie. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá historií ošetřovatelství, hlavní úlohou a cílem ošetřovatelství, jímž je celistvost a systematičnost v uspokojování biologických, psychických, sociálních i spirituálních potřeb nemocného. Dále je zaměřena na profesi všeobecné sestry a její role. Největší část je věnována staniční sestře, která je řídicím pracovníkem celé ošetřovací jednotky a je přímo podřízena vrchní sestře. Vykonává vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, organizační a řídicí činnost. Vede celý ošetřovatelský tým. Dále je třeba zmínit kapitolu Předpoklady staniční sestry a manažerské dovednosti, která obsahuje podkapitoly věnující se organizování, řízení a vedení, plánování, kontrole a time managementu. Nezbytnou součástí je i kapitola zabývající se komunikací. Komunikace hraje jednu z nejdůležitějších rolí v životě člověka. U staniční sestry to platí několikanásobně, protože komunikace je klíčovou součástí jejího povolání a patří k nejvýznamnějším atributům. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle: 1. Zjistit specifika práce staniční sestry; 2. Zjistit, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti; 3. Zjistit předpoklady k výkonu funkce staniční sestry. Položeny byly tři výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce staniční sestry?; 2. Jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti?; 3. Jaké schopnosti musí mít sestra k tomu,aby byla jmenována staniční sestrou? Empirická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal s osmi staničními sestrami na základě předem připravených otázek. Z těchto osmi staničních sester byly čtyři z chirurgických oborů a čtyři z interních oborů. Při analýze rozhovorů byla použita metoda "papír tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně podkategorií. Závěrem lze říci, že pro jmenování do funkce staniční sestry je vhodné mít nejen zkušenosti a praxi, ale (vzhledem k vývoji medicíny a zdravotnictví vůbec) rovněž vysokoškolské vzdělání nebo specializaci v daném oboru. V rámci řešení konfliktů na oddělení by někdy bylo vhodné zapojit nebo alespoň informovat i vrchní sestru, třebaže se jedná o problém "pouze" personální. Lze tím předejít různým nedorozuměním. Z výsledků vyplývají určité nedostatky v komunikaci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad k vypracování seminářů na oddělení, které by se týkaly komunikace a řešení konfliktů.
|
|
Utváření kolektivní inteligence v kyberprostoru na příkladu počítačových her
Chaloupková, Šárka ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je popsat utváření kolektivní inteligence v prostředí kyberprostoru a zaměřit se na její užití na příkladu počítačových her. Myšlenka vychází z díla Pierra Lévyho, který zastává názor, že v době digitální revoluce je hodnota obrazu jednou z nejdůležitějších. V tomto procesu hraje stejně důležitou roli nárůst hodnoty myšlenky, narace, sociálních komunit a také vývoj nových mediálních nástrojů a technologií. Společně s tím se, kromě vnitřního prostředí her (vývoj příběhu, sociální interakce, stavba herního prostředí, herní subkultura, herní role), utváří i prostředí za hranicemi samotné hry (transmediální vyprávění, produsage - fan stránky, sdílení obsahu, diskuzní fóra). Práce bude uvedena pojmy kolektivní inteligence, vývoj sociální paměti, kyberprostor a bude se inspirovat také dalšími autory, kteří se zabývají kolektivní inteligencí, jako jsou Henry Jenkins, James Surowiecki nebo Derrick de Kerckhove. Zároveň by měla poskytnout i opačný pohled na problém a to na základě prací odpůrců, kterými jsou např. Cory Doctorow. Strategie a použití kolektivní inteligence budou popsány na příkladu konkrétních her. klíčová slova: kolektivní inteligence, kyberprostor, videohra, Pierre Lévy, ludologie
|
|
Kooperativní hra jako prostředek k poznání
Lebdušková, Václava ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
V diplomové práci se zabývám kooperativní hrou jako prostředkem k poznání - poznání žáků mezi sebou, poznání sebe sama a poznání žáků učitelem. Cílem práce je zaznamenat, jakou měrou se využití kooperativních her na počátku povinné školní docházky podílí na rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí. V závěru předkládám hodnocení akčního výzkumu, které potvrzuje že kooperativní hra je vhodným prostředkem ke stmelení kolektivu a k rozvoji výše zmíněných kompetencí.
|
|
: Pěstounská péče, dávky pěstounské péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí ( OSPOD) ývoj právní úpravy dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti.
KALINOVÁ, Alexandra
Práce je zaměřena na téma "Vývoj dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti". Pěstounská péče je jedna z forem náhradní rodinné péče v České republice, v případě, že se o dítě nemohou nebo nechtějí postarat rodiče. Hmotné zabezpečení dítěte svěřeného do pěstounské péče a pěstouna zajišťuje stát prostřednictvím dávek pěstounské péče. Od roku 1995 do současnosti prošly dávky pěstounské péče mnoha právními změnami. Do roku 2012 se dávky pěstounské péče řídily podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Novelou zákona č. 401/2012 Sb. se dávky pěstounské péče staly součástí zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Zároveň došlo i ke změnám, které se týkají profesionalizace pěstounské péče a podmínek nároku na dávky. Samotná pěstounská péče byla do roku 2013 upravována zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, poté se stal součástí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak legislativa týkající se dávek pěstounské péče ovlivňuje péči pěstounů z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále pak již jen OSPOD) obecního úřadu s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. V empirické části je popsán kvalitativní výzkum. Pro účely výzkumu bylo metodou záměrného výběru vybráno 5 komunikačních partnerů, skládajících se z sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro získaní potřebných dat byla zvolena metoda rozhovoru (interview). Z jednotlivých druhů interview byl vybrán polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé otázky byly zvoleny tak, aby bylo možno zjistit tři hlavní a tři dílčí výzkumné otázky: Hlavní výzkumné otázky: 1. Jak se rozšířila pěstounská péče v daném období 2. Jak vidí pracovníci OSPOD výhody a nevýhody v novelizacích zákonů, popřípadě jak by pozměnili legislativu oni 3. Jaké jsou rozdíly v názorech na různých úřadech s rozšířenou působností Dílčí výzkumné otázky: 1. Je z pohledu blaha dítěte vhodnější pěstounská péče nebo pobyt v institucionálním zařízení? 2. Jaká je spolupráce, komunikace mezi OSPOD, pěstouny a Úřadem práce? 3. Jaký je názor pracovníků OSPOD na agendu s pojenou s pěstounskou péčí? Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou kontrastů a srovnávání. Z výzkumu vyplívá, že legislativa, která se týká vývoje právní úpravy dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti, ovlivňuje péči pěstounů z pohledu pracovníků OSPOD úřadu obce s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje výrazně směrem k rychlejšímu a účelnějšímu umisťování ohrožených dětí do pěstounských rodin, pěstouni mají větší kompetence jakožto vychovatelé dítěte a taktéž finanční ohodnocení pěstounů hraje nemalou roli v nárůstu počtu pěstounů. Dle výsledků výzkumu se děti umístěné v pěstounských rodinách cítí podstatně lépe než v institucionálních zařízeních. Hlavní roli zde hraje fakt, že v pěstounských rodinách má dítě pocit rodinné sounáležitosti, vytváří si citové vazby na pěstouny, dostává se mu lásky a porozumění. Pěstouni mají čas na řešení problémů dětí, a vytvářejí zázemí potřebné pro formování osobnosti dítěte. Bakalářská práce může být použita jako podpůrný materiál pro studenty sociálních oborů nebo pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Práci zároveň mohou využít i pěstouni pro získání informací o pěstounské péči a dávkách pěstounské péče.
|
|
Působení Mezinárodní organizace práce v pracovním právu
Svobodová, Martina ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
57 5. Závěr Z Mezinárodní organizace práce se stal v průběhu devadesáti let kolos, jež se stal významnou součásti elitní skupiny mezinárodních organizací. Organizace se stala jedinečným otevřeným fórem, který poskytuje prostor na tripartitní diskuzi mezi zástupci vlád členských států, zástupci zaměstnanců, zástupci zaměstnavatelů a dalšími sociálními partnery. Význam organizace a její zásluhy na zlepšování pracovních a sociálních podmínek jsou nezpochybnitelné. Historie nám předvádí celou řádu příkladů, které demonstrují, že Mezinárodní organizace práce si zaslouží jedinečné uznání a pocty. Zásluhou činnosti organizace je prosazení principů humanismu, solidarity, lidskosti nebo poskytnutí pomoci tam, kde to bylo potřebné. Byla to však i prevenční politika, cesta hledání ideálního nastavení kontrolních mechanismů, prosazování vlastních cílů a záměrů, které pomáhají budovat infrastrukturu celé sociální sítě. Zejména v chudých oblastech Afriky, Středního východu, Asie a Jižní Ameriky jsou jednotlivá oka sociální sítě příliš velká a přepadnout skrz ně znamená v mnohých případech i smrt. Proto se Organizace permanentně snaží řešit problém, jak zlepšit danou situaci. Na tenké hraně mezi chválou a kritikou se však střetávají mnohé jiné problémy, zejména efektivnost a transparentnost, využívání finančních...
|
host ::
