|
|
Nízkoprahové kluby jako nástroj začleňování rizikové mládeže
Mikšovská, Kateřina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nízkoprahovým klubem jako nástrojem k začlenění rizikové mládeže do společnosti. Autorka vymezuje termín mládež a riziková mládež, zabývá se socializací mládeže do společnosti a také romskou mládeží jako specifickou skupinou ve společnosti se specifickými nároky. Dále se autorka zabývá historií nízkoprahových klubů v České republice, zkušenostmi ze zahraničí, principem nízkoprahovosti a také legislativním ukotvením v systému sociálních služeb. V praktické části autorka popisuje shody a rozdíly v názorech na fungování nízkoprahových klubů mezi klienty a pracovníky ve dvou nízkoprahových klubech. Hlavní rozdíly se ukázaly díky etnickým odlišnostem cílové skupiny klubů. V jednom z klubů se vyskytují pouze Romové. Jedním z rozdílů byly oblíbené činnosti klientů v klubu. Pro Romskou mládež to byl zejména tanec, hra na nástroje a také doučování. Pro většinovou mládež pak čas strávený na počítači. Stejně tak hlavní důvod, proč mládež klub navštěvuje, bylo pro Romy doučování. Pro zástupce většinové populace to byla nuda. Pracovníci se lišili v názorech na hlavní cíle klubu. V jednom z klubů chtějí pracovníci pomáhat dětem začlenit se do společnosti a také se vyhýbat rizikovým situacím. Pracovníci, kteří se starají o Romskou mládež, zmiňují hlavně poskytování bezpečného prostoru svým...
|
|
|
Postoje veřejnosti k politikám mitigace změny klimatu
Kyselá, Eva ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent) ; Kalvas, František (oponent)
Předložená disertační práce je založena na systematické rešerši empirických studií publikovaných v posledních 15 letech (n=164), které zkoumají postoje veřejnosti vůči mitigačním politikám změny klimatu. Rešerše studií se zaměřuje a) na způsoby meření a vymezení konceptů přijatelnosti, podpory a dalších reakcí a postojů veřejnosti k mitigačním politikám a b) na faktory, které s těmito postoji a reakcemi souvisí. V současném výzkumu existuje značná různorodost způsobů měření, používaných konstruktů i operacionalních definic, přičemž velmi často chybí jakékoliv teoretické ukotvení měřených konceptů. Tento stav vede k nejistotě a neurčitosti z hlediska měřených konceptů a jejich validity, ale i k větší různorodosti a nižší srovnatelnosti získávaných výsledků. V reakci na tento stav je v práci navržen konstrukt postojů a reakcí na klimatickou politiku založený na zavedené obecné definici postojů a teoretický rámec, vycházející z teorie Hodnoty-Přesvědčení-Normy, který má sloužit coby heuristický nástroj pro měření, analýzu a interpretaci výsledků. K doložení relevance zkoumaného tématu a metodologických otázek se disertační práce rovněž zabývá propojením veřejného mínění o klimatických politikách a procesu tvorby těchto politik. V práci jsou zahrnuty tři původní studie, které empiricky dokládají či...
|
|
|
Postoje veřejnosti k politikám mitigace změny klimatu
Kyselá, Eva ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent) ; Kalvas, František (oponent)
Předložená disertační práce je založena na systematické rešerši empirických studií publikovaných v posledních 15 letech (n=164), které zkoumají postoje veřejnosti vůči mitigačním politikám změny klimatu. Rešerše studií se zaměřuje a) na způsoby meření a vymezení konceptů přijatelnosti, podpory a dalších reakcí a postojů veřejnosti k mitigačním politikám a b) na faktory, které s těmito postoji a reakcemi souvisí. V současném výzkumu existuje značná různorodost způsobů měření, používaných konstruktů i operacionalních definic, přičemž velmi často chybí jakékoliv teoretické ukotvení měřených konceptů. Tento stav vede k nejistotě a neurčitosti z hlediska měřených konceptů a jejich validity, ale i k větší různorodosti a nižší srovnatelnosti získávaných výsledků. V reakci na tento stav je v práci navržen konstrukt postojů a reakcí na klimatickou politiku založený na zavedené obecné definici postojů a teoretický rámec, vycházející z teorie Hodnoty-Přesvědčení-Normy, který má sloužit coby heuristický nástroj pro měření, analýzu a interpretaci výsledků. K doložení relevance zkoumaného tématu a metodologických otázek se disertační práce rovněž zabývá propojením veřejného mínění o klimatických politikách a procesu tvorby těchto politik. V práci jsou zahrnuty tři původní studie, které empiricky dokládají či...
|
|
|
Veřejná politika sekt a nových náboženských hnutí v ČR - analýza aktérů.
Hradilová, Berenika ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Práce se zabývá otázkou sekt a nových náboženských hnutí z pohledu veřejné politiky ČR, konkrétně jejích relevantních aktérů na poli tvorby politiky. V první části se dovídáme více o vymezení pojmů sekta, nová náboženská hnutí a veřejná politika od terminologického vývoje po vymezení v rámci práce. Součástí je i právní vymezení pojmů, jak s nimi Česká republika operuje. Druhá část je již zaměřená na charakteristiku tvorby veřejné politiky - místa, aktéři, nástroje a proces - jako nepostradatelnou součástí tvorby. Důraz je zde kladen na samotnou analýzu aktérů, kteří se této tvorby účastní či zařizují její následnou implementaci. Každý aktér je zde popsán z pohledu charakteristiky problematiky, politice, dosavadní tvorby s hodnocením a jaký zájem, vliv a postoj k tomuto tématu chovají.funkce ve veřejné
|
|
|
Nízkoprahové kluby jako nástroj začleňování rizikové mládeže
Mikšovská, Kateřina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kalvas, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nízkoprahovým klubem jako nástrojem k začlenění rizikové mládeže do společnosti. Autorka vymezuje termín mládež a riziková mládež, zabývá se socializací mládeže do společnosti a také romskou mládeží jako specifickou skupinou ve společnosti se specifickými nároky. Dále se autorka zabývá historií nízkoprahových klubů v České republice, zkušenostmi ze zahraničí, principem nízkoprahovosti a také legislativním ukotvením v systému sociálních služeb. V praktické části autorka popisuje shody a rozdíly v názorech na fungování nízkoprahových klubů mezi klienty a pracovníky ve dvou nízkoprahových klubech. Hlavní rozdíly se ukázaly díky etnickým odlišnostem cílové skupiny klubů. V jednom z klubů se vyskytují pouze Romové. Jedním z rozdílů byly oblíbené činnosti klientů v klubu. Pro Romskou mládež to byl zejména tanec, hra na nástroje a také doučování. Pro většinovou mládež pak čas strávený na počítači. Stejně tak hlavní důvod, proč mládež klub navštěvuje, bylo pro Romy doučování. Pro zástupce většinové populace to byla nuda. Pracovníci se lišili v názorech na hlavní cíle klubu. V jednom z klubů chtějí pracovníci pomáhat dětem začlenit se do společnosti a také se vyhýbat rizikovým situacím. Pracovníci, kteří se starají o Romskou mládež, zmiňují hlavně poskytování bezpečného prostoru svým...
|
|
| |
|
|
Agenda setting v sociologické perspektivě
Kalvas, František
Autor se pokouší o novou teoretickou interpretaci jevu „agenda setting“. Nejprve shrnuje dosavadní poznatky o tomto jevu a následuje autorův výklad vycházející z širšího rámce dvou základních interpretací principu, na němž agenda setting funguje: psychologické interpretace a interpretaci založené na důvěře občanů v média.
|
host ::
RSS.