|
|
Protižidovská propaganda za druhé československé republiky ve vybraném periodickém tisku
Marečková, Adéla ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce "Protižidovská propaganda za druhé československé republiky ve vybraném periodickém tisku" analyzuje čtyři druhorepublikové deníky z hlediska výskytu antisemitských projevů. Židovská otázka ve druhé polovině 30. let 20. století rezonovala celou Evropou, Československo nevyjímaje. Na území druhé republiky však byla situace pro židovské obyvatelstvo, na rozdíl od dalších evropských států, poměrně snesitelná. Přesto bylo možné vypozorovat praktiky protižidovské propagandy, například v označování židovských obchodů, či antisemitsky laděných textech v tisku. Periodika vycházející v Československu v období od října 1938 do března 1939, tj. v období druhé československé republiky, můžeme dle klasifikace Petra Bednaříka zařadit do tří skupin. V první jsou deníky s hojným výskytem antisemitských článků, mezi nimi i Národní politika. Druhý vybraný deník, České slovo, patří do skupiny periodik, která se snažila nezaujímat vyhraněný postoj k této problematice a do třetí skupiny, která protižidovské výpady odmítala, řadíme deníky Právo lidu a Národní práce. Cílem práce je tak zmapovat tyto periodika a potvrdit jejich zařazení do daných kategorií a dále zachytit vývoj protižidovské propagandy během druhé republiky. Sekundárním cílem je pak přiblížit čtenářům atmosféru kolem židovské otázky za...
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
|
|
Srovnání československé II. a III. republiky z hlediska teorie autoritativních režimů Juana J. Linze
Svoboda, Ladislav ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvojicí domácích režimů, které jsou známy pod názvy druhá a třetí československá republiky. Výběr této dvojice období národních dějin byl podmíněn jednak relativním nedostatkem srovnávací politologické literatury na tato období a jednak tím, že téma porovnání dvou domácích režimů, které vznikly v rozmezí deseti let a na základě své životní zkušenosti přistoupily k odmítnutí myšlenek liberální demokracie, je dle mého názoru nadčasové a stále aktuální i v současnosti. Cílem diplomové práce je analýza a porovnání druhé a třetí československé republiky pomocí rámce tvořeném teorií autoritativních režimů Juana J. Linze a následná kategorizace obou režimů. V první části práce přibližuje teorie autoritativních a totalitních režimů Juana J. Linze, přičemž je výchozím předpokladem práce, že oba zkoumané režimy jsou případy autoritativních režimů a tedy je v této kapitole kladen důraz zejména teorii autoritativních režimů, zbylé části teorie zabývající se totalitními a sultanistickými režimy jsou jen okrajově a stručně zmíněny. V druhé části práce je poté provedena vlastní analýza obou režimů v kontextu trojice výzkumných otázek, kdy je analyzován vztah obou režimů k první republice, jejich poloha v rámci trojdimenzionálního prostoru vymezeném teorii, styčné body obou režimů a na závěr poté...
|
|
|
Osobnost Emila Háchy v období druhé republiky (1938-1939)
Nováková, Vendula ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá osobností Emila Háchy v časovém rozmezí od září 1938 do března roku 1939, tedy v období tzv. druhé republiky, kdy byl Emil Hácha prezidentem republiky. Cílem této bakalářské práce je nejen analyzovat kroky, které prezident učinil v období ohrožení republiky sousední Třetí říší, ale i se pokusit přiblížit atmosféru v zemi v měsících před začátkem druhé světové války.
|
|
|
Periodický tisk na Kolínsku v období 1945-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Periodický tisk na Kolínsku v období 1945 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel periodický tisk v Kolíně a jeho okolí po druhé světové válce. První část práce se zabývá geografickou a demografickou charakteristikou Kolínska, která slouží k utvoření celistvého obrazu o situaci na Kolínsku v první polovině dvacátého století. V části druhé dochází k charakterizaci periodik, která vycházela v regionu před rokem 1945. Již od druhé poloviny devatenáctého století vycházelo na Kolínsku velké množství regionálních periodik. V období první republiky tvořila nejvýznamnější část struktury tisku periodika politických stran. Druhou významnou složkou byl tisk spolků a organizací. V průběhu druhé republiky a zejména pak v průběhu druhé světové války dochází k postupnému zastavování periodik, které vyústilo v úplnou destrukci regionálního periodického tisku na Kolínsku. V třetí části je charakterizována situace, ve které se nacházel periodický tisk na Kolínsku po konci druhé světové války. Dochází k obnově periodického tisku levicových stran, z důvodu nedostatku papíru však již nedochází k trvalé obnově periodik nepolitických spolků. Události února 1948 pak významně změnily strukturu periodického tisku v regionu. Regionální politický tisk na Kolínsku zanikl a začaly vznikat závodní časopisy a vesnické noviny.
|
|
|
Časopis Čin v letech 1929-1939
Bokotejová, Helena ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Časopis Čin v letech 1929 - 1939 se zabývá kulturně politickým časopisem Čin, který vycházel v Praze v meziválečném období. Tento levicově a demokraticky orientovaný týdeník, později čtrnáctideník, byl zaměřen na aktuální kulturní a veřejné otázky v rámci tehdejšího Československa. Cílem práce je poskytnout ucelený profil tohoto ve své době významného periodika. Práce se nejdříve věnuje vymezení vlastního pojmu časopis v rámci masových médií, dále popisuje charakteristiku mediální krajiny v období první i druhé republiky, přičemž se podrobněji zabývá tištěnými medii a s nimi spojenou problematikou. Součástí je také podkapitola o kulturní a politické situaci Československa ve 20. a 30. letech, pozornost je rovněž zaměřena i na zařazení časopisu Čin do dobové časopisecké struktury. Další části práce se již věnují periodiku samotnému, a to nejprve v období mezi lety 1929 - 1936, kdy časopis vedla Marie Majerová, a poté v době vedení Bohumila Přikryla, tedy v letech 1937 - 1939. Tyto samostatné kapitoly pak přinášejí informace o vydavateli časopisu Čin, stejnojmenném tiskovém a nakladatelském družstvu československých legionářů v Praze, a vzniku tohoto listu; dále také o obecné a formální charakteristice časopisu, o autorech, kteří do tohoto periodika přispívali, respektive o vedoucích...
|
|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
"Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase ..." Migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
Jan Benda "Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase…" Migrace z okupovaného pohrani í ve druhé republice Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc. DSc. Abstrakt Diserta ní práce se zabývá doposud souhrnn nezpracovaným tématem migrace z pohrani ního území eskoslovenského státu, které bylo v d sledku rozhodnutí v Mnichov eno N mecku a na základ polského ultimata Polsku. Úvodní partie se snažily nalézt odpov na otázky týkající se vzniku a po átku uprchlického problému, které bylo možné hledat v r stu antisemitismu již na ja e roku 1938. Na podzim po pokusu henleinovc o pu opoušt li pohrani í vedle Žid také n me tí antifašisté a eši. Již b hem etapového odstupování pohrani í se migra ní proud zna rozhojnil, což bylo dáno jednak nár stem negativního jednání a vystupování ásti "henleinovského" n meckého obyvatelstva v i meckým antifašist m, Žid m a ech m, tak i konkrétními opat eními nacistického režimu omezující existen ní podmínky tohoto obyvatelstva po obsazení území. ada t chto lidí byla ob tí násilí a n kdy i vyhnání. Struktura migrujícího obyvatelstva zahrnovala všechny zam stnanecké kategorie, nep edstavovala tedy pouze jakési "stažení" státních zam stnanc do druhé republiky. Vláda gen. Syrového se snažila migra nímu proudu klást bariéry z hospodá ských a politických d vod . Velkou roli hrálo také p edpokládané...
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
host ::
RSS.