|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Means to an End: Arab Spring
Tanev, Stefan Latchezarov ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
The thesis discusses the progress or lack thereof of in the Middle East, specifically Egypt to achieve "democracy". It will critically explore the reasons why the Arab Spring happened, what were the factors and what changed in Egypt during those times until the present. I will show how it was before the revolution in Egypt which toppled ex-president Mubarak, examine the transition phase when ex-president Morsi was in power, and at the end the second revolution or coup d'état by current president El-Sisi. With that said Egypt will be compared with the other countries in the region; Tunisia, Libya and Syria, and we will see what are some of the similarities in the revolutions as well as some of the differences.
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
|
|
The role of army's effectiveness and loyalty in transitions of political regimes in Arab countries during the Arab Spring
Mičko, Branislav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Arabská jar do značnej miery transformovala celý Arabský svet. Takmer vo všetkých jeho štátoch vypukli väčšie či menšie protesty proti jednotlivým režimom. Avšak výsledky týchto protestov sa líšia. Jedným z prvkov, ktorý sa vyskytuje vo všetkých prípadoch, je snaha režimu potlačiť tieto protesty násilím. Cieľom tejto práce je preto skúmať to, do akej miery mal charakter armády vplyv práve na veľkosť týchto zmien. Za týmto účelom využíva práca paradigmu ends-ways-means, na základe ktorej identifikuje ukazovatele pre skúmanie efektivity a lojality armád daných štátov. Následne pomocou typológie hybridných režimov porovnáva zmeny v jednotlivých štátoch a identifikuje ich veľkosť. Na záver je použitá Kendallova radená korelácia pre zistenie miery asociácie týchto dvoch fenoménov. Výsledok ukazuje na možnosť pomerne silného vzťahu medzi efektivitou a lojalitou armády na jednej strane a zmenami režimov na druhej. Tento výsledok upozorňuje na potrebu skúmania vojenských schopností armády pri skúmaní demokratizačných procesov a teda aj napriek možným nedostatkom pri použitých ukazovateľoch do istej miery prispieva k debate o roli armády v autoritatívnych režimoch na Blízkom východe.
|
|
|
Role nových médií v politice
Kulhánková, Anna ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu možného vlivu nových médií na politiku s důrazem na tři nejpopulárnější sociální sítě, a to Facebook, Twitter a YouTube. Hlavní metodou použitou v této práci je analýza a následná komparace získaných poznatků. Tato práce má dvě dílčí témata. Zaprvé se jedná o působení a přístup českých a světových politiků na sociálních sítích. Zadruhé jsou zkoumány události tzv. Arabského jara v letech 2010 a 2011. Tato práce vychází jak z odborné literatury českých i zahraničních autorů, zabývající se masovými médii, masovou komunikaci a novými médii, masovou komunikaci a novými médii, tak ze studií zkoumajících sociální sítě Facebook, Twitter a YouTube, z českých a cizojazyčných novinových článků, televizních pořadů a povolebních studií.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
The Middle Eastern alliances: Analysis of relations and further development of the region
Eštoková, Denisa ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Skúmanie akejkoľvek témy Blízkeho východu si vyžaduje všeobecný rozhľad, pretože sa jedná o región veľmi komplexný a dynamický. Dôležitou charakteristikou je prepojenie islamu a politiky, pretože tento vzťah formoval politické zriadenia štátov. Strategická poloha a nerastné bohatstvo tejto časti sveta bolo lákavé i pre globálne veľmoci, ktorých zasahovanie rozdelilo štáty najmä počas Studenej vojny. Práve analýza faktorov a udalostí, ktoré viedli k súpereniu a vzniku aliancií na Blízkom východe je cieľom tejto práce. Výskum sa sústreďuje na aliancie Iránu a jeho šiítskych spojencov na jednej strane a Saudskej Arábie s ďalšími sunnitskými monarchiami na druhej strane. Na rozdiel od iných spojenectiev zahrnutých v práci tieto dva bloky majú dlhotrvajúcejší charakter. Sú taktiež špecifické kvôli sektárskym rozdielom, vzťahom k Spojeným štátom americkým a Izraelu a zdieľaným reakciám na vznikajúce hrozby. Historický vývoj blízkovýchodných aliancií začína rozpadom Osmanskej ríše, pokračuje oboma svetovými vojnami, izraelsko-arabským konfliktom, Islamskou revolúciou v Iráne a ďalšími medzníkmi, ktoré mali význam vo formovaní medzištátnych vzťahov v regióne. Moderné obdobie sa posúva od invázií do Afganistanu a Iraku až po súčasné udalosti, ktoré boli následkom Arabskej jari v roku 2011. Role regionálnych...
|
|
|
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory utvářející reakci Obamovy administrativy na události Arabského jara v Bahrajnu.
Skupa, Marek ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Rok a půl poté, co prezident Obama vyhlásil v Káhiře nový začátek vztahů USA a Blízkého východu, zasáhla region vlna revolucí, které představovaly výzvu pro americkou zahraniční politiku. USA se rozhodly reagovat na události případ od případu. V Egyptě požadovaly přechod k demokracii a vyvození odpovědnosti tehdejší vlády. Naproti tomu v Bahrajnu nabádaly pouze k dialogu a místo demokratizace požadovaly stabilitu. Bahrajn je totiž zásadní bezpečnostní spojenec USA v Blízkém východě a jeho nestabilita by ohrozila americké zájmy. Zachování současného režimu v zemi je zásadní také pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, kteří společně tlačili USA k omezení kritiky bahrajnského režimu. V celé situaci je navíc nejasná role Íránu, jež by mohl z případné změny v Bahrajnu profitovat. USA musely ve svých reakcích zohlednit postoje důležitých spojenců v regionu, zejména proto, že jejich vzájemné vztahy se v poslední době zhoršily. Možnosti USA v Bahrajnu navíc limituje i vývoj tamní vnitropolitické situace, který přinesl posílení konzervativního, spíše protiamerického křídla královské rodiny.
|
|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
host ::
RSS.