|
Ošetřovatelská péče o nemocného s akutním koronárním syndromem bez ST elevace řešeným časnou PCI
Kastlová, Kamila ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Sedloň, Pavel (oponent)
Pro svou práci jsem si vybrala nemocného, pana M. C., se základní diagnózou akutní infarkt myokardu bez ST elevací. Cílem mé práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče u pacienta, který byl hospitalizován na koronární jednotce Ústřední vojenské nemocnice v Praze v době od 14. 10. 2009 do 17. 10. 2009. Práce je rozdělena na část teoretickou a část ošetřovatelskou. Teoretická část obsahuje stručný anatomicko - fyziologický popis srdce a koronárních cév, včetně koronárního krevního průtoku. Dále jsem se zaměřila na formy ICHS, zejména pak na akutní koronární syndrom v podobě infarktu myokardu bez elevace ST úseku. V závěru této části jsou základní informace o nemocném a jeho zdravotním stavu v době přijetí na koronární jednotku získané z lékařské dokumentace. V ošetřovatelské části popisuji ošetřovatelský proces v péči o nemocného podle modelu Virginie Henderson. Tato část je rozdělena na krátkodobý a dlouhodobý plán péče. V krátkodobém plánu péče jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy k prvnímu dni hospitalizace. V dlouhodobém plánu jsou pak popisovány intervence ošetřovatelských diagnóz z dlouhodobého pohledu v jednotlivých dnech hospitalizace. Závěrečná část je věnována edukaci nemocného zaměřená na ICHS a žvotní styl. Veškeré informace o nemocném jsem získala rozhovorem s pacientem a jeho...
|
|
"L.P. 1920" (Nástup nejmladší básnické generace na počátku 20. let 20. století)
Flaišman, Jiří ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
CHern prace "L. P. 1920" je literarnehistoricka analyza basnicke tvorby zacinajicich autoru vstupujicich do kontextu ceske literatury v prvnich letech po prvni svetove valce. Pozornost je venovana auto rum narozenym na prelomu 19. a 20. stoleti, kteri vydali sve knizni debuty v tzv. prvni vIne, tj. v letech 1919-1920. Jejich tvorbu sleduje na pozadi sirsiho literarniho kontextu v casove perspektive prvniho tvurCiho obdobi teto generacni vlny (1919-1922/1923) s akcentem na rozbor vybranych slozek literarniho dHa (lyrickysubjekt, tematicka rovina, struktura verse, promena basnickeho jazyka atd.), pricemz se snaii abstrahovat od interpretaci vnimajicich toto obdobi jako dobu formovani proletarskeho programu a konceptu avantgardy a usiluje na zaklade interpretace lyriky zaCinajicich autoru 0 postizeni plurality a potencionality soudobe literarni tvorby. Prace se pokousi zachytit individualni tvurci vyvoj v danem obdobi u osobnosti, ktere dosud vetsinou zustavaly mimo pozornost literarnehistorickeho vy-zkumu (J. Carek, D. Chalupa, M. Jirko, F. Nemec, J. Pokorny, 1. Suk, B. Stejskal, L. Vladyka), a proto se obraci k jejich tvorbe juvenilni i k textum otistenym casopisecky a nezarazenym pozdeji do kniznich celku. Vyznamnou slozkou prace je zmapovani dobove recepce sledovanych basnicky-ch textu a jeji nasledne...
|
|
Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století (Jehan de Saintré Antoina de la Sale)
Novotná, Hana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce "Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století" se věnuje vzniku, vývoji a proměně kurtoazního ideálu ve francouzském středověku, tak jak se odrážel v literatuře a to zejména v próze. V první části je načrtnut vývoj kurtoazie od 11. do 15. století a ve druhé je potom na konkrétním příkladě ilustrována proměna tohoto ideálu. Jako vhodné dílo k ilustraci byl vybrán Jehan de Saintré od Antoina de la Sale. Nejprve je popsán kurtoazní ideál, jak se objevuje v trubadúrské lyrice na jihu Francie 11. století, a poté jsou uvedeny některé studie, které se zabývají příčinami jeho vzniku. Větší prostor je věnován teorii Denise de Rougemont, který ve své knize L'Amour et l'Occidenť uvádí jako hlavní motiv pro vznik kurtoazní lyriky náboženství. Konkrétně se jedná o katarskou herezi, která byla na počátku středověku na jihu Francie velmi silná. Jeho názory jsou shrnuty a porovnány s dalšími teoriemi o vzniku kurtoazie. Některé z Rougemontových argumentů se ve srovnání jeví jako příliš účelově použité pro obhajobu jeho teorie. Jako jeden z dalších faktoru, který mohl přispět k objevení se kurtoazního ideálu, Je uvedena antická tradice urbanitas, hlásající uhlazenost způsobů a snahu o spojení dobrého vychování s vytbbeností ducha. Trubadúři by pak k této tradici připojili milostný rozměr a dali by tak...
|
|
Místo v Praze: Buďánka
Hradilková, Anežka ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Mezi člověkem a místem, ve kterém žije je existenciální spojitost. Nejen lidé ovlivňují to, kde a v čem budou žít, ale i místo samotné zpětně působí na jejich životy. Kvali~ které činí místo dobrým k životu se odráží v duchu místa, jeho geniu loci. Genius loci tvoří přírodní prostředt struktura místa, jeho pnběh, architektura a několik dalších faktorů, které jsem popsala v první kapitole své práce. Praha je město se silným geniem loci. Přírodní prostředt kontinuita historického vývoje a její obyvatelé se svými potřebami, dali vzniknout krásnému a rozmanitému městu. Pokud víme, které kvality jsou pro město důležité, bylo by dobré je zachovávat. Skutečnost že kauza Budanka skončila v neprospěch jejich existence je dalekosáhlejš( než je na první pohled zřejmé. Zaprvé přicházíme o historickou památku a to dokonce s přispěním našich památkářů. Ochuzujeme se tak o autentickou výpověď o způsobu života našich předků, ojedinělý doklad sociálního vývoje Prahy a historický doklad dělnického bydlení. Zmizí navíc urbanistický unikát který, jak vidíme ve světě i u nás (Kamenná kolonie v Brně), se mohl stát vysoce ceněnou lokalitou. Ať už pro bydlení nebo turistický ruch. Byla porušena možnost jedinečné kontinuity s minulostí v podobě bydlení }}trochu jiným způsobem" a tím i další účast na rozmanitosti města. V neposlední...
|
| |
|
Aspects of perception: science fiction in film and literature
Žilová, Jana ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Práca sa zameriava na dištinktné aspekty estetickej percepcie sci-fi žánru v literatúre a vo filme. Zaoberá sa skúmaním teórií ako literárneho (Hirsch, Iser), tak aj filmového (Altman, Chatman) žánru. Literárny žáner je spracovaný z pozície E. D. Hirscha a jeho konceptu autorskej intencie (mens auctoris), proti ktorej sa ukazuje koncept implikovaného autora/čitateľa (Booth/Iser) ako nosnejší a z pragmatického hľadiska tak dostávame pomenovanie bez zázemia biografizmu. Toto stanovisko sa ukazuje nosným rovnako v oblasti filmového žánru, pričom je zdôrazňovaná rovina filmových žánrov ako procesov systemizácie (dynamické versus fixné formy), vzájomných interakcií a možných fúzií žánrov. Práca prezentuje aspekty estetickej odlišnosi, špecifičnosti, recepcie žánru sci-fi v literárnom a filmovom kontexte z hľadiska: učňovských rokov recipienta, kultúrnej/fikčnej encyklopédie, hraničnej situácie ( a Grenzsituation), kozmickej hrôzy, interžánrovosti, intertextuality a tolerancie pre viacznačnosť. Práca demonštruje, že sci-fi - v kontraste k iným žánrom - (1.) je najdynamickejším žánrom, (2.) je žánrom, ktorý narúša a nalamuje, prehlbuje a destabilizuje recipientove vedomosti, poznanie o svete a vlastné sebapoznanie, rozširuje kognitívny horizont, (3.) vyzýva k exploratívnemu mysleniu.
|
|
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve stádě skotu
Blatský, Jaroslav ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit reprodukční ukazatele ve stádě skotu. Data byla získána na farmě ZZN Strakonice středisko Sousedovice od dojnic vyřazených v průběhu roku 2015. Středisko chová průměrně 250 dojnic, které jsou ustájeny volně v kejdovém hospodářství a dojeny na 4 dojících automatech Lely - Astronaut. Ve vybraném stádě skotu byly shrnuty nejdůležitější reprodukční ukazatele a následně statisticky vyhodnoceny.
Sledovány byly základní ukazatele plodnosti, užitkovost a celoživotní užitkovost, které byly získané ze základní zootechnické evidence a měsíčních sestav kontroly užitkovosti u 100 kusů dojnic. S rostoucí mléčnou užitkovostí se zhoršovaly ukazatele reprodukce jako inseminační index, inseminační interval a servis perioda. U celé skupiny dojnic byla sledována užitkovost a reprodukční ukazatele dle pořadí laktace. Průměrná užitkovost ve vybraném souboru byla 8579 kg mléka za laktaci. S pořadím laktace se zvyšovala mléčná užitkovost za laktaci. Stejně tak i průměrná denní produkce a průměrná produkce za den mezidobí. Inseminační index i servis perioda byly výrazně vyšší na 2. laktaci, kde byl velký nárůst užitkovosti, a došlo ke zhoršení těchto ukazatelů. Dále jsme hodnotily užitkovost za dokončené laktace. Nejvyšší průměrnou užitkovost za laktaci měly dojnice, které dokončily čtyři laktace. Převyšovaly dojnice se dvěma či třemi dokončenými laktacemi o téměř 1000 kg mléka. Nejnižší průměrnou užitkovost za laktaci měly dojnice, které dokončily pouze dvě laktace. Dále byl soubor dojnic hodnocen dle laktační křivky. Bylo zjištěno, že se zvyšující se perzistencí laktace se zvyšuje užitkovost, ale prodlužují se reprodukční ukazatele jako inseminační interval, servis perioda a také inseminační index. Bylo také zjištěno, že se zvyšující se perzistencí laktace klesá počet dokončených laktací. Dále byla sledována úroveň užitkovosti dle inseminačního indexu a bylo zjištěno, že s rostoucí mléčnou užitkovostí narůstal inseminační index.
|
| |
| |
| |
host ::
